Kytica z tisíc a jednej noci

Asi nejlepší z jeho Trilogie života, ale pro mě stále nic převratného. (28.08.2006)

Tohohle chlápka v životě nepochopím. Další dlouhá porce nudy a nahoty, a opět bez příběhu. Naprostá ztráta času. (02.09.2006)

Z tohoto snímku mám dosti smíšené pocity. Na jednu stranu je to zajímavé a krapet výpravné, na stranu druhou nudné, zdlouhavé a místy stupidní. Herci v tomto filmu vypadali, jako by si z toho všeho dělali jen srandu. Příběh byl takový chudý, někdy i dost předvídatelný. A jak tu říká více lídí, tak s neustálými souložemi se skvělý snímek nenatočí. (02.05.2010)

Sledovať Pasoliniho nie je jednoduché, jeho raná tvorba bola schodnejšia. Snímok síce ponúka nádherné exteriéry, ale samotný príbeh ťahá za kratší koniec. (05.04.2022)

Chce se mi napsat jen: "Typický Pasolini". Ale... Děj filmu je místy poměrně zmatený, překsakuje z jendé vyprávěcí linie do druhé, některé příběhy jsou hodně mikro, ty rozvinutější jsou však dobré. Film je uchvacující vizuálně a výpravou, také herecký výběr je skvělý. (19.05.2019)

Posledný diel Pasoliniho trilógie života, by sa dal najlepšie popísať ako exotický, výpravný a najzaujímavejší. Sledovať osudy chlapca Núreddína, ktorý sa len tak náhodou zastavil na trhu aby sa pozrel na predaj otrokine Zumurrud, ktorá si ho vyberie spomedzi všetkých bohatých šejkov a nápadníkov, pôsobí rovnako ako rozprávky tisíc a jednej noci, čarovne a rozprávkovo. A práve v tomto jednom diely je hranica medzi rozprávkou, ľahkým erotickým filmom a drámou rozohraná naozaj perfektne. Pasolini sa tentoraz vôbec nedrží v úzadí a prináša nám to najlepšie z jeho komplexného sveta príbehov, neustále rozprávaných niekým niekomu, z čoho vznikajú príbehy vo vnútri príbehu, ktoré sú podmanivé, plné humoru a túžby a v ktorých sa dokážete nájsť. V tomto smere je Pasolini neprekonateľný a preto je jeho trilógia života dielo z ktorej ten život dýcha z každého políčka. Každý jeden kostým, pohyb kamery, strih a hlavne prenesená veta dáva význam len vo vesmíre a svete Pasoliniho filmov. Niekomu to vadí, lebo mu prídu zvrátené. Ale len veľmi málo filmov dokáže naplno odzrkadliť režisérovu dušu zo všetkými jeho túžbami a strachmi. A vtipné je že Pasolini vlastne dovoľuje divákovi pochopiť prečo to točil takto a prečo robil to čo robil. To či s tým súhlasíme je už vedľajšie, ale lyrickosť a určitú obrazová podmanivosť, odzrkadľujúca sa hlavne v neskutočnej kráse ľudskej nahoty, tak tomu nikto uprieť nemôže. A to je to čo robí z Pasoliniho jedného z najvýznamnejších Talianských režisérov. (18.10.2010)

Mám rád kontroverzní filmy a baví mě, když umělecké dílo provokuje. Miluju všechno od Mechanického pomeranče po Život Briana. Ale Pasolini mi tam prostě nepasuje. Jeho Trilogie života mi nepřijde provokativní, ale prostě jenom hloupá, rádobyumělecká blbost, kde většinu času pobíhají oškliví nebo nazí lidé a nebo úplně nejhůř oškliví a nazí lidé. Nemám nic ani proti sexu ve filmech. Naopak. Ale tohle rozhodně není hezká, umělecká erotika. Je strašně primitivní - tohle je hezkej kluk, fajn, tak jak z něj ty šaty servu tentokrát? Sebere mu je moře, sundá si je, aby si mohl zatrkat nebo z něj prostě jenom spadnou? Žádné velké intelektuální myšlenky tam nevidím, ale je možné, že se mýlím. Každopádně ty dvě hvězdy jsou za scény, které napsané v knize působí nejspíš vážně hezky. (15.10.2006)

Il fiore delle Mille e una notte - moje první setkání s Pasolinim, kterému jsem se dlouhou dobu vyhýbala a musím říct, že to byl fascinující zážitek. Film byl natáčen v Etiopii, Jemenu, Íránu a Nepálu. Jedinečnou atmosféru snímku dodává i soundtrack (Ennio Morricone), bez něhož by byl zážitek z filmu poloviční. (05.02.2010)

Trilogie života. 1)  Filmy v rámci Trilogie života Dekameron (1971), Canterburské povídky (1972) a Kytice z tisíce a jedné noci (1974) mají mnoho společných znaků._____ 2)  Vždy jde o krátké povídky z běžného života._____ 3)  Povídky jsou vyprávěny podivným zkráceným způsobem, který hned v první větě dialogu obsáhne mnohdy celou zápletku. To jsem skousával velmi těžko._____ 4)  I když se odehrávají v různých prostředích, dialogy mají vždycky zvukomalebnost italštiny, a to i v případě, že má jít o Angličany či Araby. Italský temperament je stále přítomný._____ 5)  Vždy je přítomna erotika (i tam, kde o ni primárně nejde, inu Passolini)._____ 6)  Mezi herci je spousta pěkných mladých kluků. Vidíme je přitažlivě oblečené, mnohdy nahé včetně jejich nářadíčka._____ 7)  Herci nejsou kosmeticky stylizovaní - často mají mizerné zuby či špatnou pleť._____ 8)  Herci jsou převážně naturščici._____ 9)  Všude prezentuje režisér homosexualitu jako zcela běžnou a častou součást sexuálního života. Filmy ale nejsou o homosexuálech._____ 10)  Realisticky působící prostředí umocňuje divácký dojem. V tomto případě pohádková krajina Jemenu, Etiopie, Íránu, Indie či Nepálu dodává snímku silný půvab._____ 11)  Filmy působí (dnes jen lehce) skandálně a setkaly se s rozporným přijetím. Někde byly nějakou dobu censurovány či zcela zakázány._____ 12)  O všech filmech najdete kvalitní informace na italské Wikipedii._____ 13)  Kytice má odlišnou strukturu vyprávění. Film je v zásadě příběh Nur ed-Dina a Zummurud s několika doplňujícími povídkami._____ 14)  Zajímavý koment: Aqualung*****. (09.05.2022)

Předloha jistě stojí za přečtení a jen doufám, že od ní tento film nikoho neodradí. To, co se dá říct o předloze, se už nedá říct o tomto filmu. Je to jen jakýsi víc jak dvouhodinový slepenec rádoby uměleckého čehosi, co je docela úmorné sledovat. (31.08.2006)

Jeden sen je nahodilý a bezvýznamný, teprve soubor snů dává smysl. A tak jako je možno čáru integrovat v plochu a plochu v těleso, ztělesňují se sny v podstatu, v pravdě o člověku. A ona pravda má dvě podoby (pro PPP asi neslučitelné); jedna leží v samé podstatě sexu; druhá někde zcela mimo něj. Fantazie prožité za Šeherezádiných nocí nám poskytují pořád ještě jeden den navíc, byť noc je už u konce. Podobně jako další mistrovská Pasoliniho díla, včetně neorealistického "Mama Roma", neodbytně vnucují koncepci (ve smyslu početí), že PPP viděl někam dál, kde se odehrává ještě něco jiného, něco navíc, co jsme vytěsnili ze svého vědomí, a co neodbytně klepe na dveře v našich snech - kytice tisíce a jedné noci. (21.06.2017)

ocenenia : MFF Cannes 1974 - Špeciálna veľká cena poroty (16.01.2013)

Typický Pasolini, dlouhá cesta a spousta sexu :) (23.02.2007)

Yl Fiore Delle Mille e Una Notte je film, v ktorom zas Pasoliniho uchylarny dostali dostatok priestoru. Uznavam, ze to mohlo oslovit nejakeho sexualne dezorientovaneho uzivatela alebo fundov kadejakej zasranej zbuznelej homoromantiky, no ale ja tymto uchylarnam neholdujem. Ba dokonca ich otvorene nenavidim. 5 % (10.11.2015)

epizodická skládačka v jejímž středu stojí chlapec Núreddín a jeho otrokyně Zumurrud, kteří jsou od sebe na začátku odtrženi a na své pouti při hledání jeden druhého prožívají různá dobrodružství. Moje teprve druhé setkání s Pasolinim a rozhodně sem se bavil víc než u Saló. Některé příběhy jsou sice lehce bizarní, ale jako celek to působí skoro až roztomile a naivně. Erotika samozřejmě nesmí chybět, ale nepřišla mi nijak provokativní či snad dokonce šokující (upřímně si nemyslím že by tohle dokázalo někoho šokovat i v době vzniku před padesáti lety)...60% (04.03.2024)

Upraveno v dubnu 2021. Kytice z tisíce a jedné noci je sexuálně otevřenou reakcí na středověkou lidovou sbírku pohádek, příběhů a anekdot. Arabský svět i středověká společnost, život bez mravoličné příkrasy, Pier Paolo Pasolini si nemohl rozkošnou příležitost nechat utéci, orientální vůně pestrobarevného dobrodružství dálek našel v Jemenu, v jeho starobylých městech a geometricky vznešených palácích, v Persii, ve slunci a v kachlících mešit a paláců Isfahánu, a v Nepálu, v kamenu, ornamentu a filigránech hinduistické a buddhistické zbožnosti údolí Káthmándú, tam, v pravém prostředí starobylých příběhů, oživil arabské pohádky bez dětského zjemnění i bez studu tělesnosti. Morálka je podávána bez uzardění, ale i v úhybných manévrech úliteb, vyvolaných uspořádáním a etikou společnosti, Éros je vládcem základního lidského chování, tužeb, chtíče a smyslnosti muž je slabochem, anebo násilníkem, žena je zajatkyní mužského pudu a pouze důvtip může uchránit její vnitřní svět a uspokojit potřeby, sexualita arabského středověku je řízena poetickou estetickou směrnicí směle provokujícího Pasoliniho, pohádky se navrací ke svému původnímu vyznění. Hlavní mužskou postavou orientálního zasnění je Nur ed-Din (sympatický Franco Merli), mladík, nezkušený, lehkomyslný až prostoduchý. Cesta do přístavu plnohodnotné dospělosti vede přes poznávání sexuální podstaty člověka a vlastní dobrodružení. Hlavní ženskou postavou je zde Zumurrud (zajímavá Ines Pellegrini), otrokyně a Nur ed-Dinova vyvolená. Bystrá mladá žena, která si přes své podřízené postavení dokáže zachovat hrdost, důstojnost a svobodnou vůli. Mužskému chtíči navzdory. K výraznějším mužským postavám také patří lehkomyslně nespolehlivý a dětinsky naivní Aziz (příjemný Ninetto Davoli), velkou statečností neoplývající princ Šahzamàn (příjemný Alberto Argentino), a obětí v předurčenosti osudu zaskočený princ Junán (zajímavý Salvatore Sapienza). K výraznějším ženským postavám patří z neopětované lásky nešťastná Aziza (zajímavá Tessa Bouché) a uhrančivě přítažlivá i nebezpečná Budùr (příjemná Luigina Rocchi). Z dalších rolí: nevěru zajatkyně krutě trestající démon (Franco Citti), z neuskutečněné svatby tak smutná Azízova matička (Margareth Clémenti), z vyprávění v lásku propadající princ Tadži (Francesco Paolo Governale), Nur ed-Dinova milostná zastavka Munis (Elisabetta Genovese), úspěšný modrooký únosce Barsum (Salvatore Verdetti), či k mužskému plemenu nedůvěřivá princezna Dunya (Abadit Ghidei). Kytice z tisíce a jedné noci, tak Pasolini provokuje upjatou škrabošku společenské mravopočestnosti uvolněným veršem a estetickou vizualizací sexuality. Arabský středověk bez morální zástěrky stavu věcí je podáván i s pederastií a násilím. Pohádky na Pasoliniho způsob drží vizuální stylizaci a lehký rým do pohybu boků. (14.04.2010)

Fu, pod fantasy-dobrodružným príbehom som si predstavoval teda niečo úplne iného. Bezobsažná erotika a nahota sa tu stretávajú s naivitou hlavných predstaviteľov, ktorých ztvárnili toporní neherci, a exotickou zmesou kultúr arabského a iného sveta. Toporná réžia s otrasnou rozkývanou kamerou a údesné dialógy. Keď si k tomu pridáme večne rehotajúcich sa hercov pri akejkolvek činnosti (ani neviem, či ten rehot bol v scenári alebo to bolo režisérovi úplne fuk), dostávame približný obraz tohoto absurdného diela. Hodnotenie: 10% (14.03.2014)

Škoda času nad další slaboduchou prasárničkou Piera Passolliniho, který tady asi chtěl potěšit všechny příznivce snědého sexu. Jasně že tu najdeme pár dobrých myšlenek, ale to nezmění můj názor na to, že sledovat Passolliniho filmy je ztráta času. (20.10.2006)

V kytli, ale hlavně bez ní. Tuláci, do plání tělesnosti zahalení. Pne se, splétá. Lasturová slast, kalich černokněžský. Pugét nezávazný. Svázaný z plátků orgasmů, ságou legend.  Obřadně, jedovatě, hypnoticky. (07.04.2022)

Ach Piere Paolo! Zase si z náš děláš prdel. Herci tu opět nehrají, jen přeříkávají role. Vypadají debilně a nevzhledně jako v Canterburských povídkách. Když má někdo ve scénáři pláč, pláče jako by spíš blinkal a ještě se u toho nudil. Ninetto Davoli, tvůj těžký favorit tu zase hraje dementa. Proces jeho kastrace je opravdu důkladný, arabky nezapomenou na dezinfekci. Kéž by si to osvojili i v tuniských nemocnicích. Jinak má film nesmírně zajímavou atmosféru a obávám se spíše toho, že Pier Paolo byl génius než netalentovaný student režie. Opuštěná orientální města jako by tvořila páteř těchto neobyčejných příběhů a všudypřítomná erotika jakoby byla spíš symbolem, než účelem. Jestli chtěl být Paolo neobyčejným tvůrcem, tak se mu to teda povedlo a moc let na to neměl! (09.04.2007)