Reklama

Reklama

Dekameron

  • Poľsko Dekameron (viac)
Trailer

VOD (1)

Obsahy(1)

Filmová verze Boccacciova "Dekameronu" z roku 1970 tvoří součást tak zvané Trilogie života (Trilogia della Vita), do níž se dále řadí Canterburské povídky (1971) a Kytice z tisíce a jedné noci (1974). Jak patrno, Pier Paolo Pasolini se zaměřil na slavné soubory povídek, propojených rámcovou situací (v níž se vypráví a naslouchá) a dopřávajících značný prostor pro projevení národního ducha a lidového živlu... Jak režisér sám uvedl, šlo mu o tu skupinu lidstva, která se v budoucnosti - když dosáhne vyššího ideologického uvědomění - promění z plebejské třídy v proletariát. K nejslavnějšímu dílu italské renesance (psáno bylo 1348-1353) přistoupil Pasolini velice samostatně a originálně. Zrušil například jeho rámcové podmínky, tj. situaci, kdy se deset vypravěčů - sedm vážených paní a tři jinoši reprezentující vrstvu florentského patriciátu - uteče před zuřící morovou nákazou roku 1348 do idylického prostředí venkovského sídla, aby holdovali dobrému jídlu, tanci, hrám a čas si krátili po deset dní vyprávěním deseti příběhů. Tak jako vůči těmto vznešeným vypravěčům, projevil Pasolini úplnou ignoraci také k milostným a dobrodružným příběhům ze světa (nejednou exotického) aristokratů a panovníků; ve svém výběru preferoval lidovost a italskost. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Videá (1)

Trailer

Recenzie (104)

Tayen 

všetky recenzie používateľa

Je zajímavé sledovat kombinaci Pasolini a komedie. Pokud totiž nějaké filmy postrádají dialogy, jsou to ty Pasoliniho. Stačí sledovat obličeje a pohyby herců nebo statické záběry na cokoliv, co se k tématu vztahuje a vysvětluje ho. Komedie bez dialogů, ale většinou nejsou komedie (pokud pominu éru němých filmů). Pasolini si vzal na mušku Dekameron, ve kterém toho mluveného vtipu taky moc není. Některé příběhy mají vtipnou pointu, ovšem škoda že Pasolini mnohdy sáhl po těch, ve kterých jsem tu pointu nějak nezachytila. Mnohdy mi úsměv na rtech vyloudily jen ty komické erotické situace. ()

Skip 

všetky recenzie používateľa

Nečetl jsem Dekameron, tudíž nevím, kolik toho má s filmem společného, ale jestli aspoň trochu, tak to musí být docela nářez. Jestli jsem z tohoto filmu něco pochopil, pak to, že Pasolini nebyl zrovna velký přítel katolické církve a dal to zde dost jasně najevo. Dokážu si představit, že se kdejakému prelátovi zatmělo před očima, pokud to tedy nějaký viděl. No a jestli proti tomu filmu křičeli, pak určitě nejvíc ti, kteří mají sami nejeden ten hřích na kontě včetně porušení celibátu. ()

Reklama

sportovec 

všetky recenzie používateľa

Tvůrce tak složitý a jakoby přerývaný, jakým byl originální a esteticky až převzdělaný Pier Paolo Pasolini, i vzezřením tolik navazující na své renesanční předchůdce, nemohl vydávat jednoduchá a nekomplikovaná díla. Traktát přenesený na stříbrné plátno, podívaná obohacená o skvělou kameru, rukopis, jehož nezaměnitelnost již zdaleka bije do očí! Porozumět této hloubce znamená propracovat se k pozoruhodné svébytné kvalitě stále moderního světového globálního filmu. DEKAMERON, to předmorové hemžení Toscany i ostatní Itálie před černou smrtí poloviny 14. století, hrůzná vzpomínka, ale i nejeden netuctový zážitek, který se neomezuje na košilatosti, ale všímá si i ostatních stránek života, to všechno, shrnuto spíše do efektních scén než do volně komponovaných a do děje jakoby mimochodem vkládaných filmových povídek, je vlastně jednou velkou poutí po neučesané, ale plebejsky zdatné a radostné zemi. Obscénnosti, tolik zdůrazňované dobovou i současnou kritikou, tu vlastně přicházejí zkrátka: v době vypjatého erotického a pornografického filmu Pasolini působí spíše jako ostýchavý cudlín a způsob jeho pojednání těchto slunci vzdálených stránek lidského života je jemný a neopakovatelně - jak jinak to napsat - pasoliniovský. Myslím, že památka velkého italského filmaře bude i nadále přežívat v jeho tolik rozkošatělé a přece předčasně zavřené filmografii. ()

Stanislaus 

všetky recenzie používateľa

Moje třetí setkání s PPP nedopadlo nijak slavně. Dekameron je hodně podobný Kytici z tisíce a jedné noci, přičemž druhý jmenovaný snímek se mi líbil o něco více. Nejvíce mi asi vadily výstupy herců (nebo spíš "herců"), kteří působili jako nějací naturščici s mentální poruchou, jinak si nedokážu vysvětlit ty hloupé grimasy a všechno okolo. Samotný příběh, který je rozdělen do několika povídek, není špatný, ale nijak mě nerozesmál, ani mi nepřišel vážný, což je u komediálního dramatu problém. Zkrátka Pasolinimu asi nikdy nepřijdu na chuť - možná bych měl zkusit jeho filmy ze 60. let, které jsou více ceněné. ()

MikO_NR_1909 

všetky recenzie používateľa

Stále viac ctím Pasoliniho odvahu, než remeslo, ktoré tŕnisto pokrivkáva. Dekameron je zameraný pudy, na bezbrehé porušovanie etiky jedincov. Úplne najviac fascinuje práve presvedčenie, ak vám pochybná osoba povie, že sex s rodinným členom nie je hriech a on exploduje nadšením, že pácha všetko v súlade lásky a učenia zo svätého písma. Osadenstvo je prikované a zdôrazňujúce špinu mentálnej skľúčenosti toho najškaredšieho zo všetkých škaredých prostredí, aké vari existuje. Ale pre koho. Pre niekoho najväčším darom z nebies. Film ako taký je ťažká amatérina, zaujímavá kontroverzia, očité prehrávanie a taký dovetok vetra pre divákov, ktorých to má vyviesť z miery. Avšak aj v porne sú presvedčivejšie peripetie záhradníka s "obeťou", ideologicky a marketingovo hrané, než celovečerné chumelenie bez invenčných umeleckých prísad. Ba čo viac, s nevyrovnanou celoplošnou dramaturgiou. Stále však mrazivo interesantné a slušné v rámci priemeru. Poviedkový charakter tú stopáž zachraňuje. ()

Galéria (14)

Reklama

Reklama