Dekameron

Nechápu jak to Pasolini udělal, ale přesto, že je to čistě povídkový film, tak drží naprosto dokonale pohromadě, všechno navazuje a tvoří perfektní jednotný celek. Nemáte u toho ani náznak pocitu nějakého rozpolcení nebo nevyrovnanosti mezi jednotlivými segmenty. Dnešní tvůrci by se mohli a měli od tohoto italského velikána učit, jak že se to dělá. Pět hvězdiček nedávám snad jenom proto, že jsem nedávno viděl ještě fantastickou Mammu Romu. Akorát mám pocit, že je potřeba to vidět v pořádné kvalitě, jinak nevyniknou detaily (nejen) tváří, prostředí a kompozic obrazu. A taky ty cvrlikající cikády... (19.04.2013)

Trilogie života. 1)  Filmy v rámci Trilogie života Dekameron (1971), Canterburské povídky (1972) a Kytice z tisíce a jedné noci (1974) mají mnoho společných znaků._____ 2)  Vždy jde o krátké povídky z běžného života._____ 3)  Povídky jsou vyprávěny podivným zkráceným způsobem, který hned v první větě dialogu obsáhne mnohdy celou zápletku. To jsem skousával velmi těžko._____ 4)  I když se odehrávají v různých prostředích, dialogy mají vždycky zvukomalebnost italštiny, a to i v případě, že má jít o Angličany či Araby. Italský temperament je stále přítomný._____ 5)  Vždy je přítomna erotika (i tam, kde o ni primárně nejde, inu Passolini)._____ 6)  Mezi herci je spousta pěkných mladých kluků. Vidíme je přitažlivě oblečené, mnohdy nahé včetně jejich nářadíčka._____ 7)  Herci nejsou kosmeticky stylizovaní - často mají mizerné zuby či špatnou pleť._____ 8)  Herci jsou převážně naturščici._____ 9)  Všude prezentuje režisér homosexualitu jako zcela běžnou a častou součást sexuálního života. Filmy ale nejsou o homosexuálech._____ 10)  Realisticky působící prostředí umocňuje divácký dojem._____ 11)  Filmy působí (dnes jen lehce) skandálně a setkaly se s rozporným přijetím. Někde byly nějakou dobu censurovány či zcela zakázány._____ 12)  O všech filmech najdete kvalitní informace na italské Wikipedii._____ 13)  Z Dekameronu Giovanni Boccaccia si autor vybral 9 povídek a 2 mezihry. Florencii nahradil Neapolí a 14. století nějakou neurčitou ranou renesancí._____  14)  Oceňuji nápady, kluky, homosexuálního marxistu 49letého Piera Paola Passoliniho, ale přesto všechno jsem se nudil. Proč?_____  15)  Zajímavý koment: liborek_****. (06.05.2022)

Jako doplněk čtení Boccaciovi bichle to bylo příjemné zpestření a připomenutí několika povídek. Jako zpracování předlohy mi film přišel dobrý, sám o sobě to už není žádná sláva. Nehledě na divný, zmatený scénář, kdy od sebe nejsou povídky nijak oddělené a není snadné poznat, že už se dívám na nový příběh. A ta o malíři je navíc rozkouskovaná na víc částí v průběhu filmu. Pořád je to však mnohem méně divné než Pasoliniho Oidipus rex. (28.04.2018)

Vcelku dobře odvedená filmařská práce a silně přehrávané herecké výkony hold k Pasolinimu patří. Líbí se mi lechtivé, ne-li přímo vzrušující filmy, a nevím jestli se mám stydět, když prozradím, že mne příjemně lechtalo v podbřišku při sledování Dekameronu. Nebylo to ovšem způsobeno přitažlivostí ani jednoho z těch zajímavých komparsistů (opravdu nevím, zda takoví "fešáci" chodí po italských plenérech, nebo má Pasolini v týmu tak šikovné maskéry), ale bylo to způsobeno tím drsným, nevybíravým způsobem, jakým Pasolini zobrazuje jinak tak báječnou činnost, jakou je sex...a jéje...nějak se červenám, ale to naštěstí nevidíte. (11.08.2006)

Nechce se vám číst povinná četba na střední od Boccaccia? Mrkněte se na film Dekameron od Pasoliniho. Ten má sice auru kontroverzního režiséra, k tomuhle tématu se to ale hodí. Cestující skupinka lidí ve středověké Itálii si krátí cestu vyprávěním necudných povídek. Jsou to většinou humorné povídky s erotickým nádechem. Některé jsou zábavné, jiné méně a pár scén si pamatuju dlouhá léta. Jak je u Pasoliniho zvykem, neustále se snaží diváka posouvat až na hranu jeho vkusu a rád jej občas vytlačí až za ni. Někdo to může brát jako provokaci, někdo jako zbytečnou extravaganci a snahu o zviditelnění a někdo jako zábavu. Volba je vždy na divákovi. Každopádně sám mu k dobru připočtu, že se mu podařilo vytvořit přesvědčivou atmosféru a vše dohromady sedlo: obsazení, povídky, výprava i způsob režie. Sice se Pasolini k mým oblíbeným režisérům asi nikdy nepřidá, tentokrát je to ale za slušné tři hvězdy. (21.12.2023)