Život je krásny

Krásnej zážitek! Celou dobu mi to připomínalo eufemistické inscenace na historické události a taky, že hlavnímu hrdinovi vždycky všechno, díky jeho vyřídilce a nadhledu, projde. Až když zašel za roh a tam jsem uslyšel výstřely, jsem ztuhl a uvědomil si, jak drsné realitě čelil. Získal si mě pro hru, kterou vymyslel pro svého syna, tak moc, že jsem už i chvílemi chtěl věřit, že je vše jen tak... Nadprůměrný filmový zážitek... (20.11.2014)

Způsob, jakým Benigni pojal tenhle film je neuvěřitelný. Je to celý dokonalý. Ten symbolismus, hra, kterou pro malýho sehrál, film na vás působí úplně neuvěřitelně. Je to prostě příšerný příběh, část minulosti, na kterou nechceme vzpomínat natočený tak odlehčeně, až to není možný. Ale podotýkám odlehčené kvůli malému chlapci, jehož otec nechce, aby viděl, jaký svět těsně kolem nich skutečně je. Dojemné, úžasné! "Dobrý den, princezničko!" (21.05.2015)

Film, u něhož se mísí slzy se smíchem, ačkoli samotná tématika je velice ponurá a temná. Nesetkáváme se zde plně se surovostí a syrovostí jakou například známe ze Schindlerova seznamu. O to více zde hraje úlohu to, co si člověk musí domyslet, ale to vůbec nevadí. Film je laděn na lehkou strunu. Plyne lehce, nikoli těžkopádně a se záběrem na detail. Scénář zde hraje prim a režie si to uvědomuje. Je tomu tak též vše podřízeno. To ale neznamená, že by ostatní složky byly špatné. Naopak jsou přímo skvělé. Fascinuje mne, jak tatínek dokáže pro své dítě udělat cokoli. Jak takovou tíživou situaci dokáže proměnit v neškodnou hru, jaká se malému dítěti zdá věrohodná. A o to více ve mně vzbuzuje odpor k tomu, co se dělo. Odpor k rasistickým čistkám, odpor k antisemitismu a odpor k rasismu samotnému. Uvážím-li fakt, že by si měly být všechny rasy především rovny, fakt, že zde není žádné rasy nadřazené a podražené, fakt, že není jedna rasa horší a lepší – to vše nahrává tomu, že to co se dělo, bylo odsouzeníhodné. A dnes tak vyvstává o to více otázka – když takovýto film shlédneme – proč někteří lidé stále mají takové rasistické a odporné sklony i dnes? Každopádně – samotný snímek je naprosto skvělý. Opravdu nevím, co bych mu mohl vytknout. Vezmu-li pak v úvahu, že se jedná o snímek, který byl natočen (v porovnání s Hollywoodskými snímky) za skromné peníze, o to více pak u mne stoupá na hodnotě. Tři Oskary to potvrzují. Plný počet. (11.01.2017)

Commedia dell'arte, kterou harlekýn Roberto Benigni apartně spojil s válečným dramatem, je milým a líbivým filmem, jenž v člověku vyvolá sinusoidu veselých a smutných emocí podobně jako Nuovo cinema Paradiso. (23.08.2018)

Chtěla jsem vidět stejnojmenný snímek z roku 1946 a omylem jsem opět po letech viděla tento. Před lety jsem dala 5*, dnes už bych tak štědrá nebyla. Obdivuhodná síla vtipu hlavního hrdiny i jeho hra se synem v koncentráku je ale stále až mrazivá. (15.01.2019)

Vsaďte se s tímto filmem o to, zda je život krásný či není a on tu sázku vyhraje. Neskutečně živý film s tak osobitým humorným a lehkovážným provedením že si lze jen těžce představit že jej geniální Roberto Benigni zasadil do tak krutého období o kterém se točí jen vážné filmy s minimálním obsahem humoru a maximálním množstvím naturalistického provedení. Tímto jde La vita è bella zcela proti proudu. Guido je sympatická, bláznivý, energická a v tom všem naprosto kouzelná postava jíž nelze nemilovat a kdyby celý film pokračoval v těch svým taškařicích jako první polovinu snímku, vůbec bych se nezlobil, ale scénář zachází ještě dál a zasazuje jeho charakter do prostředí koncentračního tábora. Co dál říkat, stojí to za to. Najednou to již v diváku probouzí úplně jiné emoce když je svědkem toho jak se Guido snaží svého syna ochránit před všemi těmi hrůzami. To už pak není ta lehkomyslná komedie, jakkoliv stále srší vtipem. Po dlouhé době film který mě skutečně donutil mít (oprávněný) strach o postavy a který jsem si skutečně užil. Viděno v italském originále jakkoliv si myslím že by bylo naprosto okouzlující sledovat Guidovi slovní přestřelky v češtině (však v té době byl dabing ještě stále ok, ne?). Přidáno na oficiální (Schindlerův) seznam Must see, protože pokud si něco zaslouží být viděno, tak je to tato studie skutečně krásného života za každých okolností. (05.07.2019)

Hodně smutný film. (17.11.2021)

"Tohle je vážná hra." Odlehčit židovskému dítěti hrůzný pobyt v holocaustu pomocí smyšleného divadla je opravdu silně emotivní zážitek. První cena je totiž nový tank. Neskonalá láska otce ke svému synovi. Benigni v úchvatném tragikomickém představení. Chladnou hlavu zachovává i hrůzných situacích. Vše zvládá s lehkostí a pozitivním úsměvem ve tváři. Dokonce i když ví, že jde na smrt zahraje tuhle mrazivou hru až do konce. Smutně krásný snímek, který vám vleze pod kůži. 10/10 (04.06.2023)

Válečné a historické filmy moc v lásce nemám, a když už, tak si o nich radši přečtu (Hana od Mornštajnové). Na doporučení paní zástupkyně jsem Život je krásný dal šanci. Nápad zní lákavě a tragicky zároveň. Otec snažící se za dob pobytu v koncentračním táboře přesvědčit svého malého syna, že to je celé jen hra a brzy půjdou domů. Ovšem Italové jsou takoví srandisti a nebojí se popustit uzdu komedie, takže nám hlavní hrdina ožívá jako samotná karikatura. Předvádí se a tropí si z lidí blázny. Bohužel jeho smysl pro humor nesdílím, tím pádem pro mě úvod moc nebyl. Smutný nástup do koncentračního táboru sliboval přiblížení k jádru věci, ale velká změna se nekonala. Otec pokračuje ve svých (pro mě nevtipných) legráckách a bez emocí pokračuji ve sledování filmu i nadále až do konce. Neříkám, že snímek nezachycuje dobu správně nebo že by se nesnažil, ale pro mě nenabízel dostatečnou dávku psychologického tlaku, žalu z jejich momentální situace a nejistoty, co s nimi bude. S koncem spokojený nejsem. Vždycky je pro mě škoda, když snímky s tak skvělým nápadem propadnou po emoční stránce. Ta bohužel bývá tou nejpodstatnější. Vyhodnocení: Hana od Mornštajnový nebo Úkryt od Hostovskýho mě zasáhly mnohem více (11.02.2024)

Spoilery. Jedná se o takovou nekomediální komedii. Nejenže to teda v první půlce nebylo vůbec vtipné (až bych řekla, že to bylo trapný), ale v druhé půlce nešlo o komediální téma. Začátek byl těžce přepálený. Jen jste se seznámili s nekonečným optimistou a neuvěřitelně silným člověkem… Takového tátu si může každý opravdu jen přát. Jeho herecké schopnosti spolu s nekonečnou fantazií udělaly Jozuovi zážitek a radost na celý život dokonce i v koncentráku. Hodně mě za srdíčko chytily scény, kdy mamina dobrovolně nastoupí na vlak smrti, jen aby byla se svým synem a konečná věta vypravěče… Citlivě a zase trošku jinak podané téma. Čert vem historické nesrovnalosti a popis života v táboře, který tu byl vykreslen, řekla bych, poněkud pohádkověji, než co znám z knih. (26.02.2024)

Snímek veselý, zajímavý, smutný, dramatický ... vyberte si. Tohle všechno tu najdete. Jedna z nejlepších scén je "tlumočení" pravidel lágru z němčiny ... (25.11.2002)

Tento film rozhodně nezapůsobí realistickým ztvárněním holocaustu ani důvěrohodností postav. Přesto se ovšem jedná o film, který vás chytne za srdce a vrátí vám chuť do života... (25.04.2003)

Prvá asi hodina filmu je neskutočne milá a podarená ,potom sa to rozplynie ako opar a v koncentráku dochádzajú nápady a invencia , škoda rozjeté to bolo skutočne báječne ,ale 5 hviezd je nevyhnutne nutných... (14.02.2004)

Veliké zklamání a nejen asi pro mě. Benigni u mě v tomhle filmu nevyvolal ani jednou pocit, že je dobrým hercem. V první části byl zcela zbytečně ukecaný a ve druhé tak křečovitý, až to bolelo. Místy mi velmi silně připomínal Piera Richarda (kterého moc nemusím), ale tam kde to Richard jakž takž dokáže ukormidlovat, je Benigni jako slon v porcelánu. Celkově ten film působí dost vágně. To, že je to film o "člověčenství" v neveselých časech, neberu jako argument. Je to zkrátka obyčejný film, tu a tam vtipný. Ale nic víc. (18.08.2004)

Komedie z koncentráku...hmmm. Těsně na hranici kýče, ale ze správné strany. (31.10.2006)

Ano, Guido kecá a kecá, ale dělá to tak skvěle, že jsem se výborně bavil. Nemyslím si, že Benigni znevažuje zločiny Holocaustu, jak jsem si v některých komentářích přečetl. Sám čerpal z příběhu své rodiny (jeho dědeček byl v koncentračním táboře...), což mluví za vše. Komedie = za lavinu úžasných scén počínaje nevědomky heilujícím Guidem, romantický = za "Dobrý den, princezničko", drama = za poslední půl hodinku filmu. Závěr jsem čekal horší, ale nakonec jsem rád, že to tak skončilo - "Vyhráli jsme!!!".... Extremní, ale výborně namixovaná směs komedie, u které se řežete smíchy a dramatu, u kterého těžko potlačujete slzy. (16.02.2008)

Uz si na to dost obre nepametam, ale viem, ze to bol smiech cez slzy ... ale taky prijemny smiech cez v podstate prijemne slzy ... (14.07.2008)

Absurdity křížené se sentimentem, ale osloví mě jako málo co. Asi je to krok kupředu, když lze dělat humor o tak strašných věcech. Hranice vkusu je velmi tenká nitka a myslím, že zde je po ni balancováno naprosto přesně. Benigny se nesklání k prvoplánové taškařici, ani není zbytečně upnutý k tabu fašismu. (29.11.2008)

Zasluzene oceneny film ktory ma svojou naivitou,krasou a humornou strankou dostal a Benigni je proste skvely... zivot je krasny ...aj ked nie vzdy a preto si vazme vsetko to co mame.. (10.02.2009)

Ráda bych dala plný počet, ale na filmu mi tak trochu vadí nevěrohodnost. O kvalitách tohohle filmu ale nepochybuji, je to krásné, absurdní, smutné a na konci i pár slz ukáplo...no dobře, bylo jich víc. Snaha uchránit syna před hrůzami koncentráku ať se stane cokoliv, mě dojala a mám pocit, že když člověk chce, život může být opravdu krásnější. Jinak scéna překladu s německým fašistou (jahodovová, meruňková marmeláda, lízátka:D ) mě fakt dostala! (07.05.2009)