S.Robie

Již dlouho jsem nekomentoval a to zejména proto, že jsem již dlouho neviděl něco, co by stálo za pozitivně laděný koment. Nicméně toto byla radost. Lehká, nadýchaná, úsměvná odbočka ze stereotypu bijáků chrlených americkým porno-komerz průmyslem, kde si všichni leští ebonitové tyče liščím ohonem, aby si mohli střihnout parádní proslov u přebírání zlaté sošky... Více takových alternativních snímků :)

Velmi silný námět a takový potenciál k silnému příběhu! V první polovině jsem byl nadšený z neotřelého střihu, seznámení hlavních charakterů a taky z neustálého sváru věda:víra... V druhé části ve mně film vzbudil zvědavost, ale tu stejně jak rychle rozžehl, tak ji také udusil a to hlavně tím, že na finální rozuzlení nechal pouhých 7 minut před koncem filmu a pak se jen rozezněla sentimentální hudba, která měla opět (jak je tomu již v moderních filmech americké produkce zvykem) díváky přimět na povel plakat dojetím a tleskat nadšením... Nebýt toho, možná by to byly i 4 hvězdičky, ale za tu zrychlenost, zevrubnost a nevyužitý potenciál, jsou to průměrné 3.

Skvěle herecky obsazenej film, ale tam to bohužel končí... Už v 50. minutě to zaběhlo do neskutečné letargie, kde se neustále stupňovala míra násilí a humusu a vypovídací hodnota filmu, zábavnost a spád byly ty tam...

Přírodou odlehčených filmů s vnitřními dramaty hlavních postav, které si s sebou nesou na dlouhé cestě, nebo ještě lépe řečeno - vnitřní dramata, která přinutila hlavního hrdinu k vydání se na dlouhou cestu směrem ke kořenům - jen člověk a příroda a cesta do hlubin duše, těch už tu bylo (127 hours, Into the wild etc.). Proto se přiznávám, neočekával jsem moc. O to více jsem však získal. Z mého pohledu netkví kvalita snímku ani tak v tom, jak bravurně je pracováno s kamerou, jak rychlá je stopáž akčních scén... Opravdová kvalita filmu je v tom, jaké otázky tě přiměje sobě samotnému položit. Ke kolika myšlenkám tě svým filosofickým charakterem přivede... Každý si v sobě nese svoje duševní břímě, bolestivé vzpomínky, které člověk raději hluboko pohřbil, než by s nimi donekonečna bojoval a nechal se jimi dále zraňovat. A při takové cestě se dá mnohem lépe bojovat... Jen ty a příroda, jen příroda a tvé opravdové já. Už žádná přetvářka, už žádný souboj, jen to nechat plynout... Taková cesta by dokázala očistit každého... Taková cesta by dokázala posílit každého... nebo zlomit?

Nevim co bylo lacinejsi, jeatli nesrovnalosti v tomto pocinu(stara obcanka z 80. Let, zigulik jakbysmet, diktafon a k tomu pak skoda yetti z roku 2013, x5ka, mobily atd) nevim tedy do jake casove osy tohleto zaradit... dal lacine a povrchni dialogy, Korobotovi jsem kterykoliv monolog proste neveril... kdyz.nad tim premyslim, tak dve hvezdicky jsou mozna i moc...

Začátek dobrej, probudil ve mně touhu dívat se dál a hltat a očekávat nějaký nevšední snímek, který mě přinutí odcházet z kina s pocitem, že to bylo po dlouhé době zase něco extra... Tak, jak dobře to začalo, tak stejně rychle to začalo upadat do běžné letargie - podívej se, diváku, teď je to takhle, ale nějak podivně takhle - za deset minut přijde odhalení, že je to vlastně úplně jinak, což jsi vlastně tušil, že díváku? Nakonec překvapivý konec, že to vlastně bylo všechno jinak... Nuda... Opravdu je poslední ostrov naděje tohoto žánru Shattered Island? ... Slabší 3 hvězdy

Mazec... neskutečně silných 50 minut s obrovským spádem, okamžiky, které dojmou. Příběh o statečnosti lidí, kteří se rozhodli jít na smrt, aby zachránili miliony dalších, ale také o odvrácené straně, lidech, kteří svojí arogancí a hamižností po moci, nechali následky zajít až za hranice únosnosti. Velmi silný zážitek...

Viděl jsem pouze Černobyl, ale ten mě absolutně dostal. Fakt mazec, super spád, podání informací, načasování... Příběh mě opravdu dostal, až mě v některých částech mrazilo a měl jsme husí kůži...

Tenhle film jsem viděl už potřetí, možná počtvrté, ale zase mě obrovsky zaujal a nadchl. Celou dobu sledování mi v hlavě vyskakovalo jedno slovo - lehkost. S takovou lehkostí natočen srdceryvný příběh všedních dní... Příbeh tak všední, že by jste mi jej mohli vyprávět Vy a já bych Vám ho uvěřil. A přitom tak krásný... Někdy prý žijeme, jako by jsme neměli nikdy umřít a pak umíráme bez toho, abychom předtím žili... A jaké by to bylo mít možnost to na měsíc napravit?

No, zážitky z tohoto filmu jsou rozporuplné... Je fakt, že dnešní hororový-krvákový-dleskutečněudálostivý žánr je už někde jinde jak obsahem, tak pojetím, ale něco to do sebe mělo. Pocit bezmoci, když se všichni ocitli ve spárech vyšinuté rodiny, kdy nebylo kam utéci a kde se dovolat pomoci, mě uchvátil a z atmosféry přímo sálal. Vidět tuto verzi jako první a neslyšet o tomto příběhu dřív, byly by to rozhodně vystrašené a silně znepokojené 4 hvězdy. S takovou 3.