Zbrusu Nový zákon

Francouzi mají hezký smysl pro humor, který mi celkem sedí. A vlastně i další frankofonní národy, které se na filmu podílely. Jenže i když se mi místy film hodně líbil a přišel mi vtipný, pořád je zde taková podivná hluchá linka, kdy jsem filmu nebyl schopen věnovat pozornost celou dobu, protože prostě místy nudí. Škoda, ale pořád velmi fajn. (07.03.2016)

Asi jsem trochu čekal, že to bude lepší, než mi to nakonec přišlo (ona už samotná skutečnost, že jsem film viděl v totálně vyprodaném kině Aero, v člověku určitá očekávání navodí, žeano - bůhví, co všechny ty lidi vytáhlo do kina zrovna na tento film, který měl nulovou kampaň vyjma toho, že běžel letos ve Varech...). Nakonec jsem měl dojem, že trailer obsahuje z filmu skoro to nejlepší, a samotný film je už jenom jeho natažením do délky, kterou jsem osobně shledal celkem nepříjemně úmornou - ten film nemá ani dvě hodiny, ale osobně jsem měl místy pocit, že se konce snad nedočkám. Abych jen nehanil - rozjezd je neobyčejně povedený a celkově nemám problém napsat, že je to velmi pěkný film, v němž je několik skutečně kouzelných a divácky velice vstřícných momentů. Vyloženě okouzlen jsem byl hereckou představitelkou role Ey (Pili Groyne), skvělou kamerou, nápaditým humorem, soundtrackem a krásným závěrem, ale přes to všechno jsem se stejně nemohl ubránit jistému zklamání - ten film mě v podstatě neobyčejně nudil, a z ubíjejícího čekání na závěrečné titulky mě pouze občas vysvobodily některé scény, které se mi ale pro změnu líbily strašně moc. Takže ve výsledku asi takový hodně rozporuplný dojem - nápadů má ten film na rozdávání a spousta lidí se do toho filmu jistě zamiluje, ale osobně jsem asi už viděl příliš mnoho filmů, abych mohl tento přijmout zcela nekriticky. Za mě velmi opatrné 4 hvězdy. Mimochodem vidět na velkém plátně zestárlou a ztloustlou Catherine Deneuve se pro mě rovnalo dost nepříjemnému zážitku - pro člověka, který ji choval dlouho v oblibě kvůli jejím rolím z 60. a 70. let, je docela šok vidět ji najednou o desítky let starší. (18.07.2015)

Taky se mi to stává. Filmy netočím, ale v kuchyni je to podobný. Dostanete perfektní nápad a chcete to víc a víc vymazlovat a nakonec je z toho taková překombinovaná a zároveň nedodělaná břečka. Netvrdím, že to nemělo momenty a rozhodně je to bezproblémově zkouknutelný a relativně zábavný, ale Ronalda nebudete chválit za gól v pátý hanspaulský, z podobnýho námětu se mělo vytěžit mnohem víc ropy a zlata. Jinak jsem ve filmu viděl hodně Gondryho, to neříkám jako výtku nebo chválu, jen to říkám. Myšlenek humanism, feminismu a dalších ismů by se sice dalo něco napočítat, nicméně při zvolené hloubce, respektive mělkosti přemýšlení a sdělení se jimi nebudu zabývat. Až to poběží na ČT2 a nebude do čeho píchnout, pusťte si to, aktivně pro to ale nic nedělejte. (18.02.2016)

Prazvláštní bizár, který je tedy především něčím úplně jiným než se prezentuje a místo propagované cynicky černé nekorektní komedie dodává laskavou člověčinku tak nějak o univerzu, životě a všem, která hodně užírá z misky Wese/Roye Andersona a především Jeana-Pierre Jenueta. V tom překvapivě není zas tak úplně její hlavní problém (zejména díky zdařilé kameře). Ten se skrývá v nastavených pravidlech zdánlivě surreálné sladkosti, jejíž veškeré výchozí body vystupují z technických a neskutečně vágních pravidel hry, jak nám jsou představeny na začátku (Deus a jeho machina, jejíž funkce a technické zázemí není nikterak vysvětleno, takže to automaticky umožňuje, aby se skrze tento vynález všehomíra inicioval jakýkoli děj je zrovna zapotřebí). Když už si to tvůrci takhle ochčijí, aby si mohli dělat co chtějí, tak chci víc než jen ukázku toho, jak bychom měli každý žít po svém. (12.04.2016)

Z fantastických žánrů mám nejraději sci-fi, nejméně naopak fantasy. Určitě mě občas dokážou oslovit i fantasy filmy, pokud mě daný svět či ústřední nápad dostatečně zaujme nebo jde o propracovanou komedii nebo film má podmanivou atmosféru. V případě Zbrusu Nového zákonu to v nejedné scéně mohlo vypadat, že půjde v rámci žánru přesně film pro mě. Byla zde příjemná lahodivá atmosféra doprovázena krásnými záběry, byla to komedie, byl zde zajímavý alternativní svět vedený nevšedním božským vládcem s počítačem a záporáckými rysy a z rodinných neshod rozpoután pomyslný boj dobra proti zlu. Prostě hezká moderní pohádka. A nemůžu říct, že by se mi nelíbila, ale jak jsem se díval, najednou mi připadalo, že vtipu je zde buď málo nebo jsou vtipné nápady podané s minimem nadhledu pro podobnou komedii nezbytným. Některé fantaskní nápady tu tvůrci použijí bez objasnění: holka, která je sice dcerou Boha, ale sama říká, že jí moc nejdou kouzla, najednou dokáže v nezbytnou chvíli projít po hladině přístavu, na závěr z ničeho nic (bez indice, jak k tomu došlo?) otěhotní muž... Kdyby to byla čistá komedie, budiž, ale tenhle snímek si na můj vkus vedle všech surrealistických nápadů zachovává často zbytečně vážnou tvář a často se i rozplývá ve formě, která místy převládá nad obsahem. Přesto můžu říct, že šlo v nejedné scéně o milou podívanou, z těch šesti drobných příběhů se mi obzvlášť líbil ten poslední mezi dívkou a klukem a hodně mě bavila i pořád božská Catherine Deneuve v bizarním milostním vztahu s gorilou! Oceňuji v rámci žánru více nápadů (svět řízený počítačem, potrubí pračky jako dopravní prostředek mezi dvěma světy či zásahy do původního náboženského světa sháněním nových apoštolů a další...), ale přes všechny klady mi film připadal nevyrovnaný, ne vším mi sedl a vidím ho max. jako mírný nadprůměr. [70%] (29.08.2022)