Réžia:
Roberto BenigniKamera:
Tonino Delli ColliHudba:
Nicola PiovaniHrajú:
Roberto Benigni, Nicoletta Braschi, Giorgio Cantarini, Giustino Durano, Marisa Paredes, Horst Buchholz, Verena Buratti, Gina Rovere, Andrea Tidona (viac)Obsahy(1)
Píše se rok 1939. Italský číšník Guido Orefice, překypující energií a hýřící bláznivými nápady, přijíždí z venkova do velkého města. Na první pohled se tu zamiluje do půvabné učitelky Dory. Ta už sice nápadníka má, on však udělá vše, aby ji zachránil od sňatku s nemilovaným byrokratem. Získá její lásku a vezmou se. Narodí se jim syn Giosué. Po pěti letech šťastného manželství je Guido kvůli svému židovskému původu odvlečen spolu se synem do koncentračního tábora. Aby před malým chlapcem zatajil šokující okolnosti a uchránil ho před hrůzami nacismu, předstírá, že všechno kolem je pouhá hra, připravená k synovým narozeninám. Hra, na jejímž konci na oba čeká velká odměna... (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (1 035)
Film mi roky utíkal, ačkoliv jsem o něm slyšela už dávno. Benigni to zahrál skvěle, o tom žádná. Ten malý kluk byl kouzelný. Ale působilo to moc naivně a nejsem si jistá, zda by některé ty vylomeniny prošly...jenže.....kdo viděl, ví. Silné. Píchlo mě z toho u srdce. ()
Originálně zpracované už věčné filmové a literární téma 2. světové války. Benigni (kromě svého svérázného hereckého výrazu směsi pomatenosti, laskavosti a statečnosti) do vážného tématu vmíchal roztomilou optiku dítěte, humor a lovestory. Filmový zážitek umocňuje libozvučná italština a pěkní lidé, kterým se zračí ve tváři, že milují život. ()
Tak tento film mě zahřál u srdce…já sice s Beninim moc filmů neznám (kromě tohoto a ještě Asterixe a Obelixe vlastně žádný další) ovšem tady bych mu přidělil opravdu vyjímečný herecký a režijní talent…nevím o žádném dalším filmu který by byl tak typickým představitelem tragikomedie jako je tento…hrůzy okupace a následného koncentračního tábora překonával Quido kvůli svému synovi způsobem, který byl velmi zábavný ale na druhou stranu taky dojemný a smutný…myslím si že Benini z toho „vyždímal co se dalo“ a díky tomu ne jedno oko na konci nezůstalo suché…. ()
Neviděl jsem zatím Chaplinova Diktátora, takže nemůžu srovnávat, ale je vidět, že Benigni dokázal nádherně zlehčit i jednu z nejhorších kapitol lidských dějin. A krásně. ()
Roberto Benigni dokázal,že ze zdánlivě neslučitelného spojení komediálního retra a dramatu z koncentračního tábora může vzniknout nádherný film,který stejnou měrou pobaví i dojme a získá zaslouženě oskara. Nádherná atmosféra prosluněného italského městečka v rozporu s tíživou atmosférou válečnou,spousta sympatických postav se zábavným Benicnim samotným jako vtipálkovským číšníkem a následně jako ochráncem svého syna i ženy v koncentráku(za zapamatování stojí scéna,kdy pustí do rozhlasu oblíbenou desku své ženy...). A ten konec byl stejně dojemný jako u Shawshanku. ()
Benigniho herecký koncert, zdatně sekunduje dítko. Hřejivý pohled do chladných míst, byť trochu nerealistický, ale o to více bychom si přáli aby to tak při vší smůle mohlo být. ()
Filmy o válce nemusím, ale tenhle film je strašně nádherný. ()
Ešte nikdy som nevidel film, ktorý tak dokonale spojuje drámu a komédiu zároveň. Človek sa pri tomto filme zasmeje ale i zaplače, to sa len tak nestáva. Aj keď sa tento film vysmieva vojne a jej hrôzam našťastie robí tak s nesmiernou slušnosťou. ()
Zvláštní vkus akademiků se potvrdil. Dost přeceňovaný film, který mě zrovna nenadchl, hlavně část v koncentráku byla dost překombinovaná a Benigni jako herec je takovej zastydlej Chaplin. Z části zachraňuje Braschi a její pohled zraněné laňky a Buchholz v roli lékaře-hádankáře. ()
absolutně dokonalej film... ten kontrast hrůz koncentráku a úžasnýho malýho kluka a jeho táty je fakt neuvěřitelnej a i přes ty hrůzy jsem se chvílema fakt musel smát což se mi fakt ještě u žádnýho filmu z tohohle prostředí nestalo... i to dost vypovídá o dokonalosti tohohle filmu (i když je to těžko uvěřitelný...ale co)... no něco neskutečnýho... 95 % ()
Film, po jehož shlédnutí se stanete lepším člověkem. ()
Chcem dať 5, skutočne veľmi chcem. S tochto filmu mam odnesený úžasný kúzelný zážitok aký by mal byť všade. Ale hviezdu uberá trochu krikľavé spracovanie, miestami mierna gýčovosť a na mňa príliš rýchle tempo snímku. 75% ()
Multižánrový film, který se snaží uchovat si dobrou náladu po celou stopáž, ač je to ke konci již velmi komplikované. Hlavní předností filmu nejspíš měla být postupná změna okolní atmosféry a dojemně-smutný konec, mně se však daleko víc líbil krásně ujetý začátek v podání excentrického Guida a jeho princezničky. *** Ve zkratce: Guido, vítěz slovních bitev, se stává obětí antisemitismu. ()
Film je rozdělen na dvě poloviny, první je okouzlující romantická komedie, u které jsem se nepřestal usmívat. Ta druhá mě dostala svým humorem i na takovém místě jako je koncentrační tábor. Když ty půlky spojím, je z toho jeden výborný celek. ()
To je ten nejkrásnější a nejsmutnější film, jaký sem kdy viděla. Žádnej film na mně zatim nenechal takový stopy jako tenhle. Víc k tomu netřeba dodat. ()
Vím to a kaji se z toho hříchu. Nechtělo se mě velice dlouhou dobu kouknout na tento film, jelikož jsem si myslel bůh ví co a stejně to nedávalo smysl. Jenže toto je film filmů. Dával bych jej ve škole místo povinné četby za povinné koukání. Něco tak opravdu velice krásného, tak moc zasahující nejhlubší city. No jen tak se to nevidí a asi už ani neuvidí. Miluji to když vás film dojme a zároveň překvapí. Já jsem očekával velice, smutné a temné drama z 2. sv. války. A ono to také bylo, ale podáno tím nejohleduplnějším způsobem. ()
Roberto Benigni ukázal, jak z nejtragičtějších chvil lidské historie jde udělat film s nadsázkou a s humorem. Díky otci se chlapec nedoví o hrůzách koncentračního tábora, ale bere to jen jako velké dobrodružství na jehož konci dostane ten největší dar, život. ()
Keď film 4.5.1999 v kine 1.Máj skončil, nechcel som veriť tomu, čo som videl. ako je možné skĺbiť ľudský humor a krásu s jedným z najhorších a najotrasnejších období ľudstva? Ide to, Beningni to dokázal. Bol som z toho paf a Guido bol pre mňa obrovský hrdina, ako dokázal udržať svojho syna v krásnom detskom svete plnom hier a fantázie napriek obludnému prostrediu koncentračného tábora. Ten humor bol trpký a škriabal v žalúdku, chvíle kedy som sa mal smiať, sa mi chcelo plakať a napriek tomu som sa smial. Krásou. Videl som tento film znova v kine na konci roka 1999 a povedal som si, že ho už viackrát pozerať nebudem. Druhým zhliadnutím stratil kus pôvodného čara a ja si tú prvotnú krásu už nechcem pokaziť. Avšak, bol to jeden z najsilnejších filmových zážitkov v mojom živote. ()
Je pravda, že prvých 20 minút je trošku naivných a taliansky štýl z toho sála, ale čo nasleduje potom, je niečo nádherného. Za to akým spôsobom dokázal Benigni, navodiť pocit ľútosti a šťastia zároveň a v tak nehostinom a odpornom prostredí, si zaslúži rešpekt. Najkrajší taliansky film. ()
První půlka vtipná, nabitá pozitivní energií, a jedním originálním pozdravem ''Dobrý den.....''. Druhá polovina filmu už vážná a smutná. Dětská fantazie a mysl jsou tak krásné. ()
Reklama