Kacitr

Alexander Pschill tu hraje automechanika/vyděrače. Později se objevuje jako policista Mark Hoffman. Je vtipné, že se během svého vystupování komisař Moser setká s oběma svými nástupci.

Grey's anatomy má nejlepší za sebou. Několik předešlých sezón jsem vynechala. Už to nemá ten náboj. Postavy nemasté neslané. Noví rezidenti tak nesympatičtí, že se na to nedá dívat. Jejich peripetie se životem, potažmo prací nejsou natolik zajímavé, aby donutily diváky jim jakkoliv fandit. Meredith se ze svého útulného domečku dávno odstěhovala.... nejvíc mě tam bavila snad jen ta její interakce s Teddy a Amelií. Škoda že kdysi tak výborný seriál ztrácí nejvíc na tom, že jeho tvůrci nejsou schopni si přiznat, že by bylo fajn jej konečně ukončit. P.S. je vtipné, že Richard stále ještě neodešel do důchodu. 😂 Přičemž toto se řešilo již v první sérii, která vyšla před dvaceti lety. Haha.

Už aby se vrátil Honzík s kouzelným prstenem? Vždyť pro proměnu dědků v děcka je třeba červené jablko, Arabelo.

Jedna za nádherné Irsko, druhá za Lindsay. Jsem ráda, že se dala dohromady. Mimochodem snímek mi připomněl o třídu lepší Přestupný rok.

Tyhle první epizody jsou takové fajn pokoukání k odpolední kávě. Moser strašný sympoš. Není to nic extra, ale pro mě takový návrat do dětství, kdy jsme sledovali s dědou.

Bezesporu jeden z nejlepších českých seriálů. Poctivá filmařina, kvalitní práce. Konečně něco, za co se nemusíme stydět.

Sedmdesátá léta, to bylo mládí spíše moji maminky. Já se narodila nedaleko milénia. Ale i tak, vážně dřív holky byly tak prostoduché? Tomu se mi nechce věřit. Jako kdyby celá jejich existence spočívala v tom najít si chlapa, jinak je to průšvih jak vrata. Smutné. Pár úsměvných momentů by se asi našlo, ale spíš mi z toho bylo do pláče. Bylo mi řečeno, že dřív děvčata nebyla tak "oprsklá", ale aspoň nějaké základní hodnoty a standardy by mít mohly, ne?

Čiší z toho Dickens na míle daleko. Je to hezky barevné, Timothée je úžasný Willy a písničky chytlavé. Vítejte ve světě, kde je k výrobě magických pralinek nutné žirafí mléko a k tomu, abyste vzlétli a porušili zákony gravitace stačí jeden kousek čokolády.

Keanu a Sandra, to je moje slabé místo.

Ta podoba mého ex tady s Dexem byla natolik zarážející, že jsem se jen těžko prokousávala prvním dílem. Ale chytlo mě to. Více než film. Který působil nějak víc depresivně a zamračeně. Sledovat ten charakterový růst a hledání sebe sama. Jo, sedlo mi to. Čas je jen pojem, osudy se prolínají, lidé se míjejí a zase potkávají. Kdoví co bude nebo nebude.