O tele a duši

Jeden z mojich najsilnejších festivalových zážitkov vôbec. Čisté zábery na panenskú prírodu a ich dokonalé prepojenie na hlavných hrdinov. Originálne dialógy, snová atmosféra a v nej tiché pohľady dvoch ľudí, ktorí viac ako cez slová vzájomne komunikujú prostredníctvom svojich zlomených duší. Celú snímku sprevádza minimalizmus, vrátane hudobnej zložky. Tá vystúpi najmä v scéne, kedy sa v sále začali z kabeliek vyberať vreckovky. Bol to ten moment, v ktorom existujete len vy a plátno. Na ničom inom na svete v tej chvíli nezáleží, iba na príbehu, ktorý sa pred vami odohráva. Videné na AFF 2017. (01.07.2017)

Já mám ráda neobvyklé filmy, u kterých se musí trošku přemýšlet, ale nudnější jelení páření jsem snad neviděla. (01.03.2018)

Bol som zvedavý, lebo k maďarským filmom sa dostávam zriedka. Kontrapunkt vytvorený vysokou zverou, prostredím bitúnka a dvojicou postihnutých ľudí kládol vysoké nároky na moju toleranciu. Dosť som sa boril s pomalým tempom a tiež postava Márie bola pre mňa menej zrozumiteľná ako napr. Saga Noren z polície Malmö. Nemám v úmysle zavrhnúť tento film, ale pre jeho nekonzistentnosť nie som ochotný mu dať viac ako tri hviezdičky. (06.11.2019)

Posledných pár týždňov sa mi asi darí vidieť skutočné filmové skvosty roku 2017. "Testről és lélekről" sa rovnako dostáva do tejto kategórie a spokojne ho môžem ohodnotiť ako jeden nádherný, silný, vtipný, milý a súčasne aj smutný film, ktorý by som mohol vidieť miliónkrát a nikdy by ma nenudil. Začnem mojimi pár negatívami, ktoré tu sú a to je fakt, že pár malých momentiek je trošku nedotiahnutých a nesmerujú dokopy nikam. Ako fakt, že Maria hodnotí mäso druhou akosťou alebo scénka, kde Endre pozve Saniho na pivo. A vedľajšie postavy v tomto filme nie sú veľmi zaujímavé a popravde sú aj trošku zabudnuteľné. No reálne sa film sústredí tam, kde sa má. Na našich dvoch hlavných hrdinov. Endre je podľa mňa zaujímavou postavou a dotvára film správne, no hlavne sa sústredí na hlavnú hrdinku Mariu / Mariku, ktorú by som ohodnotil ako najlepšiu filmovú postavu, ktorú som mal možnosť vidieť za celý tento rok. Nie je jediná momentka, kde by nebola úžasná. Či už len v scénkach, kde je na ňu iba záber. Nemusí toho veľa povedať a napriek tomu je vynikajúca. A Alexandra Borbély podala podľa mňa úžasný výkon. Teším sa, až ju v niečom budem mať možnosť vidieť znovu. Neviem sa dočkať. Zrežirovaný je film krásne. Je tu plno nádherných záberov. Či už z lesa vo svete jeleňov, alebo len vynikajúce zábery na našu hlavnú hrdinku. V každej scénke vidíme všetko, čím si prechádza, čo prežíva, čím žije, čo ju trápi, čo by chcela spraviť. A dáva to filmu úplne úžasný nádych. Plus tie dialógy to absolútne zachytávajú a robia z toho pre mňa jeden z najmilších a najvtipnejších filmov roka. To sa nedá vymyslieť, toto je podľa mňa prežité. Alebo je to napísané na úrovni, kde by som nevedel prísť s ničím lepším. Hudba je skvelá a film má aj úžasnú hlavnú skladbu v podaní Laury Marling - What He Wrote. Neviem, čo viac by som mal o tomto filme povedať. Má to všetko, čo by film mal mať. Je milý, je smutný, je vtipný, je plný života, je láskavý, vyzerá nádherne, má to v sebe všetko. Ak to hrajú v kine blízko vášho mesta, choďte si to pozrieť. Nebudete ľutovať. Hodnotenie: A (10.10.2017)

Pre mňa viac smutné, ako veselé. O tom, že všetci chcú milovať a byť milovaní ... vskutku netradičná romantika ... https://www.youtube.com/watch?v=0pSqxtdxY7M (09.10.2017)

Tak tohle bylo krásné. Autistická láska. Jemné, drobné, citlivé, zároveň dospělé a za hranou možností poznat lásku. Dojemné. (11.08.2019)

„Maďarský JOHN TURTURRO” a pôvodom slovenská herečka excelujú v pôsobivom maďarskom snímku Ildikó Enyediovej , ktorej réžia sa najmä sústredila na vynikajúce kompozície, t.j. excelentné uhly kamery a vôbec kamera sama, k tomu bezchybný strih, ale čo vyzdvihujem najviac, je práca s hercami, predovšetkým - Géza a Saša. Obidvaja hrajú takým obyčajným spôsobom, ktorý má niečo do seba, ak je úsporný a minimalistický. Vyskytujú sa v profesii, ktorú vidieť na vlastné oči, by bol asi pre mňa problém, pretože by ma z toho všetkého vkuse napínalo, a dohromady ich spojí spoločný sen, ktorý naraz snívajú o jeleňoch... Prostredníctvom toho sa snažia k sebe nájsť spoločnú cestu k naplneniu túžby po láske. Tvorbu našich južných susedov vnímam, ako osviežujúcu, lebo napríklad Saulov syn bol extrémne účinný, skrátka ich kinematografia je na miernom vzostupe, na rozdiel od našej. (26.05.2018)

Zábavný příběh plaché zralé lásky. Scény trochu klamou. Například kýč jak z učebnice jeleni v lese nebo děti hrající si na pasece na porcelánové váze od babičky je zde v provedené záběrů jelenů na bílém sněhu. Nehezké rituály porážky zvířat zase připomínají a agitku ochránců zvířat. Ani jednou však neplatí. Z komorního dramatu se stane bizarní událost.. Chladné sterilní prostředí bílých plášťů. Hrdinové jsou dojemní, aniž by žebrali o soucit. Chytré vystavění příběhu plynule zvyšuje napětí, tempo, vzrušení a dávky smíchu. Měkce samozřejmá nálada trvá až do konce. Minusem je určitá monotónnost. Finále tohoto žánru, který nikdy žádné ceny nesbírá si žádá sladkobolnou romanci, která je zde ale v mezích. (26.11.2018)

Maďarský film sa pochlapil. V prostredí moderného bitúnku natočili krehký príbeh dvoch ľudí, ktorí túžia po vlastnej zmene a nevedia ako na to. Starnúci šéf s chromou rukou má už dosť búrlivého života v mladosti a mladá kvalitárka mäsa, trpiaca sociálnym defektom rozohrali jemno humornú drámu, na ktorú je radosť pozerať. Záver je až snovo krásny, a prestrihy počas filmu na lesnú zver dotvárajú poetiku krehkého vzťahu. (12.02.2018)

Když vidím to hodnocení a čtu komentáře plné obdivu, cítím se skoro až provinile. Na mě totiž tahle maďarská "weird love story" působila značně vykalkulovaně festivalovým dojmem. Hlavní ženská postava mi byla od samého počátku spíše protivná, její chlad a divné chování pocit ještě umocňovalo. Hlavní problém filmu pak vidím v tom, že mě (vyjma snahy šokovat explicitním zobrazením krve a řezáním do všeho možného) nijak prožitkově nezahákl. Emoční křivka s ohledem na děj filmu se tak v mém případě rovná vodorovné přímce. A jelikož ten nejzákladnější úkol každého filmu je zaujmout divákovy emoce, selhalo O těle a duši v mém případě hned na samém počátku. Co mi rovněž netěšilo, byla nevyrovnaná úroveň filmařiny. Na jeleny se hezky koukalo, samotná expozice hlavních postav byla však z hlediska střihové skladby velice průměrná (třeba takové detaily na momenty, kdy se hlavní hrdinka něčeho dotýká, na mě působily skoro až studentským dojmem). Vizuálně si mě tedy snímek také nezískal. Není proto divu, že mi místní hodnocení přijde jako z jiného vesmíru. 4/10 (04.10.2017)

Tá Laura Marling k Alexandre pekne pasovala. Inak mi celý film vŕtalo v hlave, či jeleň a laň sú živé exempláre alebo (aj) počítačové. Hm. Stále mi to vŕta v hlave. Ale ak si to nevygooglim, tak môj život bude o jedno tajomstvo bohatší. (Lumiere - 27.5.2018) (28.05.2018)

[Be2Can - Evald] film má pro mě 2 roviny. První je, že jsem na představení potkal super sympatickou žábu, která mě prosila, ať si nesedám na svoje místo (na něm seděla ona) a přitom mi aktivně opakovaně nabízela, že mi podrží pivko. Já sice vedle ní sednul a pivko ji opakovaně nechal podržet. Avšak blbec jsem se neosmělil a nikam ji nepozval a o číslo si neřekl. To je ta smutnější část. Druhou rovinou je film samotný, který dokáže pobavit jako dlouho nic viděného a to jsme toho už viděl hodně a hodně. Námět je sice naprosto jednoduchý, ale svou neotřelostí naprosto dokonalý. Hlavní představitelku, jakožto zástupkyni všech možných poruch jako Aspergerova syndromu, OCD, autismu a bůh ví čeho ještě, si jí musíte zamilovat (stejně jako Sagu Norén z kriminálního seriálu Most). Finální procitnutí ve vaně je naprostým vyvrcholením... 83% (10.10.2017)

O těle a duši nosím v paměti jako oscarového soupeře Nemilovaných, ačkoli ani jeden neuspěl. Zajímalo mě, zda šlo o alespoň částečně rovnocenné soupeře. Úvodní nastínění příběhu více než rozpačité - nenápadně krásná neurotička nastupuje do nové práce, kde potká postiženého samotáře, do toho nechutné záběry jatek a v současnosti populárního jelena a laně. Naštěstí se příběh rozvinul pomalým, ale citlivým způsobem s kapkou humoru. Nebýt těch zbytečných záběrů jatek možná bych šel s hodnocením i výše. A mám radost, že si Slovensko díky hlavní představitelce také může připsat zásluhu na celosvětovém úspěchu tohoto snímku. (20.01.2019)

Tak to fakt nevím co je na tomhle bomba, robotická opožděná žena, která je sice pěkná ale hodně mimo svět, no a snaha o romantiku na pracovišti, jatka to jistí, hrozný film. (23.12.2019)

Zvláštní film, úplně vyřadil ze hry mé cynické já a maďarští filmaři znovu dokázali, že opravdu umí. Koho by napadlo, že by bylo možné za pomoci vysoké (míněna zvěř) doladit hloubku obou ústředních postav. Snímek byl pohodový, romantický i dramatický, přesto bych ho nedoporučil bojovníkům za práva zvířat ani slabším povahám. Z Alexandry Borbély jsem ještě teď úplně vedle, už dávno se mi nestalo, že by mě filmová postava zaujala tak, jak se to podařilo její Marice. (11.03.2018)

Velmi neotřelý romantický kousek, který staví na tom, že i na tom nejpodivnějším místě a souhrou těch nejpodivnějších snových náhod lze potkat životní lásku. Na snímku Testről és lélekről Vás především zaujme poklidné budování atmosféry, což ještě o notný kus přiživuje vtahující kamera a scénář. Film tedy nemá sebemenší problém vtáhnout Vás do středu dění, jelikož okrem výše zmíněných atributů se snímek rovněž může pochlubit perfektními hereckými výkony ústřední dvojice. Jen škoda té dlouhé stopáže, která je místy vážně na škodu. Skvělá práce! (05.02.2018)

4-5 // síla (06.08.2017)

Asi ještě nikde jsem neviděl tak elegantně skloubený magický realismus se syrovým naturalismem. Maďaři umí, O těle a duši pro mě byl asi vrchol loňského evropského festivalového filmu. Křehce unikavá, přitom nadhledu se neštítící romance v duši zůstává opravdu dlouho. 90 % (09.09.2018)

Postavy Endre a Mária zůstávají tak trochu rébusy a objevování jejich slabostí v průběhu filmu je samo o sobě radostí. Do klasického plynutí zasahují snové scény, v nichž se z protagonistů stává zvěř v diametrálně odlišném prostředí zimního lesa. Tato rovina se stává metaforou jakéhosi zamilovaného okouzlení přítomného v každém nevinném navazování vztahu. Ačkoli O těle a duši hovoří o poměrně excentrické dvojici, působí v této tematice velmi univerzálně a bere za svou inspiraci romantickými dramediemi. Enyediová ale dokáže každou scénu opatřit rafinovanou lehkostí, které v mainstreamu chybí, a skvělými vizuálními prostředky (časté frontální kompozice a hry s hloubkou ostrosti). Zůstává jen krok od mistrovského kusu – za jediné podstatnější pochybení by se dalo považovat rozhodnutí zobrazit psychický syndrom jako neškodně roztomilou věc a socializaci jako usměvavou hru. (08.08.2017)

Radikálně přepracovaný příběh "Kráska a zvíře" - Freud by se divil, kritik žasne, ale tento nepravděpodobný scénář z netradičního prostředí je díky Maďarskému tvůrčímu týmu překvapivě uvěřitelný. (23.01.2021)