Všichni dobří rodáci

Perfektné vyprávanie nielen o tom, že komunisti boli svine, ale hlavne o tom, prečo boli svine. Z priateľov sa stávali nepriatelia na život a na smrť, z dobrých ľudí sa stávali trosky, zbytočne zomierali nevinní... Niet sa čo čudovať, že film bol istý čas zakázaný. Avšak tu presne platí známe príslovie: "zakázané ovocie chutí najlepšie". (9/10) (25.07.2011)

Film má podobu kronikářského záznamu. Každý ze zápisu se od toho předchozího liší náladou, která postupně těžkne, až se z vesnické veselice stává strnulý obraz zanedbaných statků, neposečených polí a vystrašeného mlčení. Útržkovitým stylem zachycuje autor klíčové i zdánlivě nesouvisející okamžiky, jedny z mnoha, které provázely život na české vesnici ve 40. a 50. letech. Poetické obrazy cválajících koní a nevinné krajiny střídají bezstarostné příhody přátel, kteří žijí návštěvou kostela, prací na poli a večerním posezením v hospodě. Změny v politickém myšlení se projevují i na venkově. Zdánlivě se zde řeší méně problémů, protože prosté lidi více zajímá krmení zvířat, zpěv za doprovodu harmoniky a přátelské sousedské vztahy. O to více se místních obyvatel dotýkají změny spojené se znárodňováním, kolektivizací venkova, odebíráním majetku. Věznění, odstraňování nepřátel a srozumitelný příkaz. "Podepiš". Nebo… Všechny tyto činy nevykonává neznámá vyšší síla, ale samotní vesničané. Do pozadí ustupují dávná přátelství. "Víš, co ty vlastně jsi? Ty jsi vykořisťovatel," vysvětlují členové Národního výboru přihlouplému Frantovi. Lidé ztrácejí chuť do práce. Mají sice moderní sovětskou techniku, celkově je však na statcích znát úpadek. Snad proto, že hospodaří-li si člověk na svém, má k výsledku své práce jiný vztah, než pokud koná v zájmu kolektivu. Vzdálenosti mezi chalupami vesničanů pomyslně rostou, na rozdíl od mezí, která dělí jednotlivá pole. Ty zanikají. Spoustu obrazů autor přímo nevysvětluje a nechává diváka, aby domýšlel, co dalšího museli hrdinové prožít, do jaké míry připomínají typického českého venkovana a kolik lidí se tehdy chovalo podobně jako oni. (08.05.2012)

Pane bože, a já tento film objevím až ve třiceti letech... je to portrét, který měl být vyslaný do vesmíru, tací jsme. (12.09.2012)

Komentár? Až podepíše František :) (02.10.2012)

Mistrovské dílo! Až neuvěřitelně krásný a lidský film. „Tady je tvůj Rhodos a tady skákej, a co jsme si upekli, to si také snězme... Ale co jsme si vlastně sami upekli?... A co jsme mohli, a co jsme nemohli?... Sbohem, všichni moji dobří rodáci... sbohem... A kdybychom se už neviděli, vyplň se osude!" (06.11.2012)

Velice silný film, mrazivý v celkovém vyznění. Je potřeba jej vidět vícekrát aby si člověk vychutnal, s jakým citem a důrazem bylo toto chmurné období našich dějin ztvárněno. (29.11.2012)

Naprosto nudným příběh s naprosto strašnou hudbou, kde jediné co stojí za zmínku - je vystihnutí charakterových vlastností českého lidu. To se docela povedlo, za to dávám hvězdičku, ale jinak zase jeden z totálně přeceněných filmů. (30.12.2012)

Na uvedení zrestaurované verze v Karlových Varech byl pan Jasný poněkud nejasný, ale i tak bylo nesmírným zážitkem jej vidět a slyšet. A film sám - nádhera, nádhera, nádhera, ještě větší nádhera než původní verze. Všichni do kin, fakt to stojí za to :) P.S. A kdybychom se už neviděli... vyplň se, osude! (04.07.2013)

Výtečná kamera, výborná hudba. Herecké výkony jsou v některých případech skvělé, zejména Vladimír Menšík. Jeden z nejlepších našich filmů! (10.09.2013)

Nezasáhlo mě to tak moc, jak bych čekal, ale je pravda, že lepší sondu do české společnosti udělala snad jen Věra Chytilová v Dědictví. (28.09.2013)

Velmi dobrý film, který je skvělý i dnes. Starý český film může být i hodně kvalitní. Film jsme spatřila na filmovém festivalu v Karlových Varech u většiny snímků to nic neznamená, kde ho člověk viděl, ale zde jsme zažila pana režiséra, který si vystačil sám a jak bylo vidět ani překladatelku nepotřeboval. Chudák paní překladatelka :). Úvodní slovo před filmem a pak následný krátký film o filmu se mi zdál delší než film samotný (115 minutu). Místo monologu by mi příště stačil film o filmu a diskuze mohla být až po filmu ;) ... ale chápu ;) Někdy nestačí ani zběhlý moderátor na pana režiséra Jasného :) (23.11.2013)

Je to hodně smutné až zdrcující, uvědomí-li te si, že jde o naši minulost. Dobré rodáky, by měl vidět každý. Hlavně mladí, aby si uvědomili, jak to chodívalo. Možná pak člověk pochopí proč jsou (teď) vlastně lidé takový. Já mám problém, když se ve filmu hodně zpívá tak mě to neoslovuje. Melancholikovi bych tohle nepustila, šel by si skočit, ale musíme si říci, co bylo to bylo. Herci a nářečí výborné.Když člověk tenkrát nebyl ve straně, dali mu to pěkně sežrat a teď lidé dávají druhým sežrat to, že tam byli. Lepší průměr, drama jako v Shakespearovi. Ráda se podívám zas. (30.12.2013)

Chtel jsem pockat, az co rekne Frantisek, ale ... zkratka ... no ... narozdil od filmu Hori, ma panenko, je zde opravdu na co koukat. Absolutne dokonale obsazeni, skvela kamera ani nemuze stihnout zachytit vsechny ty rozmanite charaktery, chytlavy hlas vypravece Martina Ruzka, dokonale ztvarneni ... mmm ... uplne vseho !!! Hudba dokresluje tisnivou atmosferu, ty pohledy sedlaku na poli ... chudak nevi, ze uz je stary. Plny pocet. (03.05.2014)

Na tomto filmu mám nejraději úvodní scénu v kostele, svým způsobem je to shrnutí filmu hned úvodem. (02.06.2014)

Vysoko cenený film, ktorému neviem prísť na chuť. (16.02.2015)

Tak tak. Filmový klenot. 100% (13.07.2015)

Optika padesáti let od vzniku filmu je zrádná, stejně tak jako neodmítnutelná nutnost vnímat film jako klasiku z největších. Přesto, alespoň pro mne, čtvrtina filmu měla skončit ve střižně – a možná místo té čtvrtiny měly být záběry jiné. Nejsem z těch, co rádi podobenství, kroniky, lidové slavnosti, táhlé příběhy; Vláčil je mi daleko bližší; přesto mi tenhle příběh v hlavě zůstane. Tím, jak mírnou a klidnou formou podává tragédie, jak zvěstuje změny, jež nepůjdou vzít zpátky, jak ukazuje charaktery. Kdo z nás by byl jako František? Zůstat rovně stát a nikdy se neprodat, a možná jen pomoci, když není jiné volby. V té době se lidské vlastnosti vzájemně sčítaly a násobily a bylo mnoho těch, co chtěli alespoň kousek z toho, co se tak lacině nabízelo. Půjdu se podívat, kde se film točil – byl to Mikulov? Zvlněné kopce, kostely, lány polí; každý někam patříme, všichni dobří rodáci z míst, které nás zformovaly do deformací, z nichž se v dospělosti snažíme jít tam, kde bychom chtěli být... [70%; 2016-05-08 Home sweet home] (09.05.2016)

Prostě geniální. Dá se dodat něco víc? To se prostě musí vidět... (21.08.2016)

To se opravdu povedlo. A všichni herci to nehrají...oni to žijí. (08.12.2017)

Příběh obyvatel moravské vesničky začíná na jaře 1945. Všichni si společně užívají radosti z konce války a sdílejí svou víru v nový začátek a lepší budousnost. Přichází však únor 1948, který lidi rozdělí a zcela rozpráší dřívější vztahy a společné nadšení. Vojtěch Jasný dokázal velice pravdivě vykreslit atmosféru tehdejší doby a charaktery postav, z nichž mnohé jsou krásně vyprofilované a rozvinuté ve svém vlastním příběhu, ztvárněné českou hereckou elitou. Myšlenkově hluboký příběh z doby, kterou nám naštěstí připomínají už pouze filmy, literatura a vzpomínky našich rodičů a prarodičů. 80%. (04.08.2018)