Prázdniny pana Hulota
Les Vacances de Monsieur Hulot
Mr. Hulot's Holiday
Mr. Hulot's Holiday
Réžia:
Jacques TatiScenár:
Jacques TatiHudba:
Alain RomansHrajú:
Jacques Tati, Édouard Francomme, René Lacourt, Jacques Cottin, Lucien Frégis, Micheline Rolla, Daniel Marquet, Nicole Chomo, Nathalie Pascaud, Marcel Girard (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Svojrázny a roztomilo nešikovný pán Hulot sa vyberie na prázdniny do prímorského letoviska, v ktorom dovolenkujú ľudia z celej Európy. Na základe tohto jednoduchého pôdorysu jeden z najvýraznejších európskych komikov päťdesiatych a šesťdesiatych rokov rozohráva hru gagov a komických situácií, založených na špecifikách európskych národných stereotypov a drobných problémov ľudí na prázdninách, medzi ktorými nie je možné prehliadnuť samotným režisérom stvárneného pána Hulota, postavičku, ktorá nás bude sprevádzať aj ďalšími Tatiho filmami. (RTVS)
(viac)Recenzie (90)
Jacques Tati je u nás znám již z filmu „Jede, jede poštovský panáček", který rovněž vedl režijně a současně v něm hrál hlavní roli listonoše Františka. Již v tomto filmu hovořil satirickým výsměchem k některým měšťáckým projevům, v novém filmu „Prázdniny pana Hulota" se podařilo autoru Tatimu najít prostředí, kde se měsťácká společnost schází, režiséru Tatimu ostře vykreslit několik měšťáckých postaviček a herci Tatimu vytvořit postavu, kolem jejíž dobrosrdečnosti a laskavosti se v tomto prostředí nakupí tolik humorných situací, že ani na okamžik nepoleví proud vtipů a nápadů, plynoucích z jedné scény do druhé. Je však velmi potěšitelné, že většina satirických záměrů je dobře mířena na skutečné chyby a přežitky. Když se místy projeví groteskně neskutečná situace, zvláště v závěru s nechtěně vyvolanou ohňostrojovou náladou, jde tu jistě jen o vyvolání smíchu bez hlubšího záměru, ale v celkové koncepci tohoto námětu nepůsobí natolik rušivě, aby překryla pravý satirický záměr. Přesné překreslení charakterů jednotlivých postaviček je v tomto filmu velikým kladem. Vždyť jednající osoby se nám nepředstavují slovem, který by zavazoval k ději. Jejich věty jsou jen jakoby náhodou uslyšené bez hlubší souvislosti, i záběry kamery jsou mnohdy jen jakoby útržky náhodou zachycené a vkomponované do celku. Kolik je v nich však charakterisační působivosti, jak je jimi znásobena povaha a celá bytost číšníka, vysloužilého důstojníka, manželské dvojice i ostatních členů společnosti. A tak i když bychom chtěli místy vyslovit své výhrady k některým scénám situační grotesky, jedno je na tomto filmu velmi potěšitelné: mluví k nám opravdu filmovou řečí. Připočteme-li k tomu citlivou míru možností a dobře provedený satirický záměr, můžeme říci, že tento film je nejen dobrou zábavou, ale také pěkně přibroušeným zrcadlem. Filmový přehled 34/1955 ()
Zhruba 20 min je uplne spickovych. Hravych, zabavnych a obcas neuveritelne vtipnych. Bohuzial to ma poldruha hodiny (teda aspon verzia, ktoru som videl) a na rozdiel od Chaplina alebo Keatona to nema pribeh, o ktory by sa to pocas hlusiny mohlo opriet. Je to mile, z historickeho hladiska (ako predchodca Mr.Beana pripadne Closeaua) podnetne, no za srdce ma to uplne nechytilo. 7/10 ()
Vždycky mě dostalo to jeho autíčko.....no prostě nádhera poslechu i pohledu na jednoho z nejlepších světových komiků a to říkám bez nadsázky...! ()
Praotec všech francouzských veselostí, vzor roztržitých nemotorů a jiných odstřeluhodných kreatur ()
Kdyby mohli mít Mr.Bean a Frank Drebin nějakou úchylnou shodou okolností vlastního potomka, choval by se pravděpodobně právě jako pan Hulot. Mluvím teď opravdu pouze o srdečné spontaneitě a nechtěném patlalství titulní postavy, kterou si zamilujeme, přestože není ani zdaleka, na rozdíl od dvou zmíněných borců, hlavním a jediným zdrojem zábavy ve vyprávění. Tím je totiž celková otevřenost a nesvázanost narativního vývoje, kde se postavy i dílčí děje kupí jedny na druhé, scény jsou opakovány z různých perspektiv, postavy jsou charakterizovány tím, že nic nedělají a reagují na Hulotovu výstřednost, a hlavním katalyzátorem jednotlivých situací či stylistických voleb není jejich podřízenost naraci, nýbrž podřízenost systému, který by se dal nazvat jako systém řízené náhody - všechno vypadá jako série náhodných skečů, v nichž Hulot náhodou narušuje stereotyp resortního života, ale průběh narušování je ve skutečnosti detailně a systematicky seřízený a postupně rozkládá schéma rutiny, které je vlastní nečinným spoluúčastníkům sedmidenní dovolené. Tati je nejen geniální v groteskních skečích, jejichž počet je snad i plýtváním na jediný film, ale také dokonale znázorňuje konflikt lidských povah, ústící v inteligentní, často také otevřeně ironickou humornou smršť. Vážně rád bych byl zašel s Tatim na pivo, Hulot je moje krevní skupina... 100% ()
Na můj vkus se v této Tatiho poslední černobílé a tradičně pochmurné grotesce mluví příliš často německy a anglicky. Ke strýčkovi to má ještě hodně daleko. Takže jen zkonstatuji, že mou nejoblíbenější skečí se jednoznačně stane scénka z pohřbu. ()
budem si to musieť pozrieť znova a v asi inom rozpoložení... na jednej strane ma to do istej miery očarilo - má to svojské kúzlo, čaro prázdnin, atmoaféru akejsi detskej bezstarostnosti, sám hulot je veľké dieťa a humor vo filme (musel som si naň zvykať a aj tak mám pocit, že sme si na prvý krát úpkne nesadli) je veľmi naivný, insitný, kombinuje niekoľko tradícií komédie vo francúzsku s dosahom až na modernú commediu del arte... navyše je to film pozoruhodný a hlavne pre generáciu divákov odchovaných na hollywoode úplne "iný" - nemá klasickú štruktúru rozprávania (trojaktovka), v podstate ani nemá hlavného "hrdinu" (hulot je len akýsi "aktívny pozorovateľ") a dokonca ani dej (zápletka je vskutku maximálne prostá)... no čo má, je už spomínaná mágia, akési filmové "genius loci", navyše je miestami naozaj hravo a nápadito zrežírované, no neškoleného novica nepoznačeného staršími francúzskymi komédiami môže vyviesť z rovnováhy; ()
Jacques Tati je taký predchodca Mr. Beana, resp. Atkinson svoju postavu koncipoval na základe legendárneho komika. Ja som sa v priebehu Prázdnin zasmial od srdca asi trikrát, úsmev som mal poväčšinu času a zopár krát išli fóry mimo mňa. Z toho mi vychádza, že Tati ako komik nebude moja šálka kávy, čo sa mi potvrdilo aj neskôr. Lenže v jeho ďalších dielach, ktoré som videl, je nosnejší dej, takže sa mi páčili viac. ()
Verný svojim nechceným tradíciám odoberám jednu hviezdičku. Po tých desiatkach rokov som si už z filmu takmer nič nepamätal a včerajšie reprízové sledovanie ma sklamalo na celej čiare. Veľa komentátorov spomína nemé grotesky, predobraz Mr. Beana, dokonca aj Petra Sellersa. Nenamietam, ale obrovský rozdiel spočíva v tom, že menovaní aj nemenovaní boli vtipní. Jacques Tati v tomto filme nie je vtipný, dokonca ani trápny, on je nudný. Je možné, že sa z filmu nekonečným premietaním, prestrihávaním a úpravami niečo stratilo. Pochybujem však, že by to ovplyvnilo môj názor, že film nemusel byť nakrútený a dokonca ani remastrovaný. Napriek odsudku sa teším na jeho najlepší film - Môj strýko. ()
Je to celkem zábava. Tati jako obvykle vychází z němé grotesky, dialogy jsou zcela nedůležité a film je spíš sledem různých scének, které vyvrcholí gagem, po kterém svého autora přestanou zajímat, a střihne to jinam. O nějakém plynulém vyprávění příběhu nemůže být řeč už proto, že film ani žádný nemá. ()
Rád by som vedel, ako sa volá psychická porucha, ktorou trpia tieto nešikovné postavičky v groteskách. Nezasmial som sa ani raz, ale filmu sa nedá uprieť, že pôsobí pohodovo. Jednu hviezdu dávam práve za to. Tento prvok tu má však čiastočne na svedomí pekné prostredie prímorského letoviska a príjemná hudba v pozadí. Čo ma aj vedie k druhej hviezde, ktorú dávam za ňu, teda za zvukovú stránku celkovo, ktorá bola predsa len celkom vtipná. A tretiu hviezdu napokon udeľujem Tatimu za to, že do role hlavnej postavy s nevábne prejavujúcim sa intelektom obsadil sám seba. Videné v rámci Season Challenge Tour (týždeň s Rogerom Ebertom). ()
Pan Hulot tráví prázdniny v přímořském letovisku. Jak tomu u Tatiho bývá, film v podstatě postrádá složitější děj. A ani není tak společensko kritický jako jeho pozdější filmy. Humor tu vyplývá hlavně z kontrastu vše kazícího Hulota, který se každému zmateně plete do cesty a kazí tak ostatním dovolenou. Samotný toho pak hned lituje, ale co naplat, když prázdniny končí, dospělí ho přehlížejí, a loučí se s ním v podstatě jen děti. Tahle poslední scéna je na filmu úplně nejkrásnější. Nejen tedy, že Tatiho postavu dostala v tomto filmu své definitivní jméno, ale byla nám odhalena i její hlavní podstata, dětská duše. ()
Po Poštovském panáčkovi a Tatiho krátkých filmech zklamání. Příliš fragmentární, některé gagy sice skvělé, ale jednotlivé epizody na sebe moc nenavazují, děj to nemá prakticky žádný a film se úplně rozpadá. Divákovi pak nezbývá než rezignovaně koukat a čekat, kdy pan Hulot zase nějak originálně zakopne či upadne. K dobré komedii nebo grotesce je stále ještě potřeba souvislý děj, jinak to není film, ale jen pásmo dobrých gagů. Taky jsem nechápal, co bylo zajímavého na chování ostatních turistů, postavě krásné dívky a podezřele vyhlížejícím hostinském. Něco ale asi jo, když jim film věnuje tolik času. ()
Práce za jedničku s hvězdičkou. Všechny předvedly už třicet let předtím Chaplin, Keaton nebo Lloyd, těžko ale s takovou angažovaností a kontrolou, jakou má nad filmem Tati. Mistrovská práce s diváckým očekáváním, gradací a prodlužováním jednotlivých gagů. Jestli jednou ročně trávíte týden u moře, najdete se - zobrazit hotel a okolí jako mravenčí svět s vlastními rituály a zákonitostmi je trefa do černého. ()
Viem, prečo som Tatiho tak dlho odkladal, dopadlo to totiž presne tak, ako som očakával. Moje mimické svaly si pri tomto filme perfektne oddýchli, za celý čas sa ani nepohli. Film by sa dal zhrnúť ako Hulot hrá tenis, Hulot člnkuje, Hulot na pohrebe, Hulot opravuje defekt a Hulot robí ohňostroj, no aj keď toho robí veľa, nič z toho nie je ani nápadité a už vôbec nie vtipné. Aspoň teda mne neprídu vtipné situácie ako niekto niekam spadne, niekto niekoho obleje, niekto niekoho kopne, niekto do niečoho štuchne a pod. Samotný Tati pôsobí vzhľadom ako nejaký nudný nevýrazný chlapík, nepôsobí ako komik a takto na mňa pôsobil celý tento film. Aj keď to nemalo ani hodinu a pol, neskutočne sa to vlieklo a musel som si dať niekoľko prestávok, aby som sa pri tom neunudil k smrti. Ešte navyše tá ústredná melódia, nič proti nej, je celkom príjemná, no nie, ak ju počujete za celý film asi 25 krát. Zlatý Rowan Atkinson, ktorý sa zrejme inšpiroval práve touto postavičkou, no dokázal to preniesť do naozaj vtipných príbehov s úžasnými nápadmi. 30% ()
Ak by som premietal tento snímok velikánom ako Chaplin, Keaton, Lloyd, Arbuckle či Turpin, v mnohých scénach by nahlas tlieskali. Naneštastie, tých scén mnoho nieje a toto slapstickové veľdielo ,,hovoreného filmu,, aj napriek striedmej minutáži nudí, čo je pre slapstick komédiu neprístojné. ()
Výborný filmeček, u kterého jsem se nenudila a který obsahoval skvělý suchý homor. Postavy byly vykreslené a jejich charaktery vymazlené. Film, co pobaví a zahřeje u srdce, především díky sympatickému Hulotovi. ()
Nejoblibenejsi komedie Davida Lynche? Je to logicke, Jacques Tati ma velmi Lynchovsky smysl pro humor kombinovany s nemymi oldschoolari typu Charlie Chaplin. Je to pekne natocene, kvalitni cernobily fullscreen a spravna infantilne naivni zabava pro nenarocne. Jedna vec je ale jasna - pan Hulot toho vyhulil vic, nez je zdravo! Navic je jeden z mala kdo muze konkurovat Columbovi v nabusenosti sve oficialni kary. 7/10 ()
Je to právě tak promyšlené a v dobrém smyslu slova perfekcionistické jako ostatní Tatiho filmy, přesto ho ze tří zatím zhlédnutých subjektivně hodnotím nejníže. Gag kánoe/žralok zaslouží metál, ten neměl chybu. ()