Krátký film o zabíjení
Krótki film o zabijaniu
A Short Film About Killing
Réžia:
Krzysztof KieślowskiKamera:
Sławomir IdziakHudba:
Zbigniew PreisnerHrajú:
Mirosław Baka, Krzysztof Globisz, Jan Tesarz, Zbigniew Zapasiewicz, Barbara Dziekan, Aleksander Bednarz, Jerzy Zass, Zdzisław Tobiasz, Artur Barciś (viac)Obsahy(1)
Svetoznáma filmová verzia 5. dielu Kieœlowského vynikajúceho televízneho cyklu Dekalóg prispieva ako novodobá variácia piateho prikázania biblického Desatora ("Nezabiješ") do diskusie o treste smrti. Zaznamenáva chladnú premyslenú vraždu bez motívu i rovnako chladnú, premyselnú a absurdnú popravu. Prostredníctvom paralelnej montáže sledujeme troch neznámych ľudí, ktorých cesty sa v jeden deň náhodou pretnú: nesympatického taxikára, zasmušilého mladíka a optimistického čerstvého advokáta. V niekoľkých okamihoch sa z nich stanú obeť, vrah a obhajca. Násilnícky spôsob rozprávania podporuje depresívne zelené tónovanie obrazu, ktorého nevľúdnosť dávkuje prísny, naliehavý strih. Základom úspechu celého Dekalógu sú rafinovane premyslené scenáristické konštrukcie: zámerná nedramatickosť, atmosféra napätia a tajomstva, až úzkostlivé odpsychologizovanie postáv, úspornosť a funkčnosť dialógov. Diagnóza spoločnosti bez sentimentu, cynizmu či moralizovania naznačuje cestu spásy v sebapoznaní a vo formovaní vlastného osudu (tvoreného reťazcom náhod) uvedomelou morálnou voľbou. Neľútostne presvedčivý film ťaží z dokumentaristickej surovosti pohľadu a zo znamenitej práce s detailmi, konkretizujúcimi realitu (svojou výrečnosťou dotvárajú barbarskosť videnia a cítenia hlavnej postavy, no i obraz stavu okolia, patričnou mierou spolupodmieňujúceho jej otrasný čin). Úvodné pasáže, kresliace sídliskovú scenériu (špina, zanedbanosť, pobiehajúce krysy, obesená mačka) uvádzajú tému anonymnej spoluviny za zločin, ústiacu do voľne nastolenej polemiky s podobne otrasným činom vykonávateľom absolútneho trestu, napĺňajúceho ortieľ, ktorého kultúrnosť a mravnosť sú sporné. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (169)
Posledních přibližně dvacet minut je naprosto skvělých, je jen škoda, že jsem první půlku filmu trochu tápal (což může být moje chyba, uznávám, že nepatřím k nejbystřejším divákům). Krátký film o lásce považuju za celistvější a tudíž i o něco lepší. I tak je Krátký film o zabíjení zatím nejlepším zamyšlením (nebo spíš nahozenou otázkou, na níž není zdaleka jednoduché odpovědět) nad morálností či nemorálností trestu smrti, se kterým jsem přišel do styku (nečetl jsem Zločin a trest a neviděl třeba Mrtvý muž přichází, takže je možné, že svůj názor časem poopravím). ()
Tri nesúvisiace postavy sledujeme od začiatku filmu v nič nehovoriacom deji pri bežných každodenných činnostiach. Pozorný a hĺbavý divák si možno nájde rôzne inotaje v ošarpanom sídlisku alebo životnom eláne mladého právnika. Potom príde na rad zabíjanie, ktoré nie je vôbec krátke a nerobilo dobre mojim očiam, ušiam ani žalúdku. A nie je ani posledné. Dobré na filme je, že sa vyhol súdnemu procesu a jediná veta sudcu bola, že proces je skončený. Presvedčivý film, ale nie celkom vhodný pred spaním, mohol som sa radšej nechať odradiť názvom. ()
Bŕŕŕ, surové. Môžem chcieť, aby bolo zlo potrestané,ale keď to reálne vidím.... Chúďa mama a začínajúci obhajca. ()
to je taky druh filmov ze dopozerat a obesit sa. ()
Konečně film, který klade zřetelně a jasně formulované otázky bez toho, aby se podbízel s odpověďmi, pouze podává detailní informace. Dokážu pochopit, že formální stránka a práce s kamerou nemusí každému sednout, ale je třeba uznat, že atmosféře snímku to pomáhá a somatické obtíže se objevují velmi záhy. Fakt je ten, že samo o sobě polské (české, východoněmecké..) sídliště osmdesátých let je prostředí totálně frustruující a neutěšené. Ono se toho někde až tak moc nezměnilo, zejména v tom Polsku, to je taky třeba dodat. Scéna, kdy je hlavní "hrdina" popravován je jednou z nejsilnějších, které jsem na toto téma viděl (stokrát silnější než v Tanci v temnotách!). ()
Peklo... ()
Příběh o 21letém mladíkovi, který brutálně zabil řidiče taxíku, k vůli jeho autu, aby mohl svézt svou tajnou lásku. Mladík si však neuvědomuje následky a tvrdě zaplatí za své činy. Průměrný příběh, který mě moc neohromil. 60% ()
Kinematografia našich severných susedov mňa už niekoľko rokov fascinuje. A tento film poľského filmového velikána Krzystofa Kieślowskeho je natočený s obrovským kumštom. Sledujeme paralelne príbeh troch ľudí z odlišných spoločenských vrstiev, ktorých osudy sa v jeden okamih pretnú. Mladík Jacek má už od úvodného záberu chuť spáchať nejakú špatnosť, taxikár Waldemar zasa prežíva jeden zo svojich nudných a šedivých dní a budúci advokát Piotr zasa absolvuje právnické štátnice. Dotyčný okamih, kedy sa osudy našich protagonistov spoja, vrcholí brutálnou vraždou jedného z hrdinov, po ktorej nasleduje súdny proces a následne rovnako brutálna poprava. Režisér vyjadruje jasné posolstvo, že poprava je rovnakou vraždou, ako keď človek niekoho umláti trubkou. A dotyčný film je natočený surovým a naturalistickým štýlom, kedy sme už v úvodnom zábere konfrontovaný záberom na obesenú mačku niekde na typickom šedivom sídlisku v predmestí Varšavy. Originálnym spôsobom je vo filme využitá hra svetiel a tieňov. Aj atmosféra šedivého a stereotypného komunistického veľkomesta je natočená s patričnou pôsobivosťou. Veľmi precízne natočené a zahrané filmové dielo. ()
Takova klasicka polska zasmusila syrovost. #mffkv #sestBlizkychSetkaniMohloDopadnoutIHur #modraLaguna (65%) ()
Šedý priemer, na poľský film s tak vysokým hodnotením sklamanie. ()
I málo krve stačí na to, aby film působil děsivě.... a myšlenky člověka, který ví, že za 5 minut umře teda děsivé určitě budou.... ()
Tento Kieslowského snímek jsem shlédl pár týdnů po filmu DVA MUŽI VE MĚSTĚ, který se problematikou trestu smrti velice podobným způsobem zabývá. Ovšem narozdíl od výše zmiňovaného filmu, ve kterém exceluje dvojice Gabin a Delon, je tento film divákovi servírován jinými vypravěčskými způsoby: dialogy zde sice jsou, nicméně daleko sugestivnější je celkové zobrazení filmu. Kieslowski použil v exteriérových scénách různé přechodové a barevné filtry, které navozují zvláštní atmosféru Varšavy konce let osmdesátých, a velkou zásluhu v tomto vyznění má i skvěle zvládnutá kamera Slawomira Idziaka. Celkem se divím, že takovýto film mohl ještě v tehdy "lidovém" Polsku vůbec vzniknout. Samotný akt vraždy je zde vyveden velice drasticky (ač to tak ze začátku příliš nepůsobí), ale o nic méně drastičtější není ani vrahova poprava. Ve srovnání s Dvěma muži ve městě nevychází tento flim jako vítěz, tím ale vůbec nehci snižovat jeho kvality. Tento film se mi rozhodně líbil daleko více, než proklamovaný Dvojí život Veroniky. ()
Dokumentárně chladný styl provází až překvapivě tíživá atmosféra a několik velkých morálních dilemat. Odpovědi na ně však nedostaneme, což nutí diváka se ještě dlouho zamýšlet, a to je dobře. Paralely s Dostojevského Zločinem a trestem asi nebudou náhodné a mám pocit, že v mnoha ohledech zachází Kieslowski mnohem dál a hlouběji než Fjodor Michailovič. K té výše zmíněné chladnosti a odtažitosti přispívá jak prostředí, tak precizní kamera a pochmurný filtr na ní. Herci se se svými rolemi poprali také brilantně, stejně jako pan skladatel s hudebním doprovodem. Tenhle snímek ve mně zůstane ještě dlouho, protože jeho hluboká stopa se nedá jen tak odstranit z bahna mysli. ()
Krátky film o Zabíjaní má obrovský potenciál byť velikánom vo svojom žánri, ale na to aby bol na vrchole by potreboval lepšie podanie, resp. inú formu réžie než akú mu ponúka Kieślowski. Ide síce o artový kúsok (teda o pomalé tempo a stupňovanie), ktoré, ak vás to až tak neberie a neukájate sa nad jediným filtrom, kt. vo filme použije vidíte, že za 80 minút akurát tak niekto zomrie (2 scény pre kt. sa film oplatí pozrieť). Ináč je film až príliš plochý na to aby rozvinul celú psychológiu a tak sa teda pozeráte na kus, kt. nie je ani sladký, ale ani slaný. ()
Uff. Tu sme sa s Kieslowskim až nepríjemne minuli. Rovnako ako s postavami. U tých by som to pripísal hlavne jednoduchému faktu, že sa mi k nim proste nepodarilo ani zďaleka preniknúť. U samotného filmu to však bude skôr myšlienkovou stránkou. Kde sú oné očakávane podnety k zamysleniu nad trestom smrti? Táto jednoduchá variácia na Zločin a trest ich proste v sebe (pre mňa) nemá a vôbec mnou (nanešťastie) nepohla. ()
Intenz bez patetismu, skvěle nasnímané momenty, atmosféra, ten film se nese v duchu Tarkovského rovnice "krása je symbolem pravdy a tedy skutečnosti". Je třeba podobné snímky točit a připomínat. Kieslowski upoutal mou pozornost a do budoucna se k němu určitě vrátím, budu-li moct. ()
Místy trochu nevyvážené ale poslední minuty filmu odehrávající se ve vězení dají zapomenout na menší nedostatky a nenechají chladného snad nikoho.Nemůžu opomenout Krzysztofa Globisze,který zde předvádí opravdu výborný výkon. ()
Filmy od Kieslowského jsou svátek. Nejen proto, že jsou tak dobré * to se má samo sebou * ale kvůli jisté povznášející, těžko uchopitelné kvalitě, která jen částečně vyvěrá z toho, že obsahují zpravidla výrazný nedidaktický morální apel. Kieslowski má pochopení pro každého, každé postavě, byť sebezavrženíhodnější, se dostává jedinečné péče. Naplnění této zásady vyzní ve filmu o zločinu a trestu zvlášť pádně. Hrdina vrah, jehož motiv je naznačen jen letmo a ač se jeho úvahy ubírají zvláště prostinkými cestami, nelze je označit za zvrhlé či patologické, spáchá nebývale podrobně nasnímanou vraždu. Bůh Kieslowski i tak docílí divákova nesouhlasu s vraždou spáchanou na něm. Aniž by se uchýlil ke špinavým trikům [tak často v podobných případech daleko méně subtilní Trier], analogie mezi zločinem a trestem je prostě nasnadě. Žádný div, že mělo uvedení filmu kromě divácké i politickou / justiční odezvu - skutečnost, která může provázet jen jedinečně působivé umělecké dílo. Krátký film o zabíjení představuje i pro otrlého diváka devastační zážitek. ()
Mimořádně sugestivní. Jistá režie. Výtečná práce s kamerou a světlem. Skvěle vedení herci. Filmová výpověď o zločinu a trestu nabízející úvahy. Pokud mi něco neuniklo, režisér se nestaví ani proti trestu smrti, ani s ním nesouhlasí, vše je ponecháno na divákovi. Je to depresivní podívaná. Protiklad filmů, které nás diváky násilím hloupě baví. 90 % ()
Opět jsem se přesvědčil, že to co dělal Kieslowski v polsku v 80.letech je něco naprosto vyjímečného. Jeho tvorba mě "baví", dotýká se mě - zanechává nesmazatelnou stopu. Tento "zločin a trest" stojí za vidění, ikdyž to není příjemná záležitost. Rád bych zmínil perfektní výběr herců a zajímavé kamerové ztvárnění (barevný filtr s jednou zatemněnou částí). ()