Potomkovia ľudí

Tento film som videl na premietaní pred niekoľkými mesiacmi. Priznám sa, že za normálnych okolností by som si na základe premisy lístok nekúpil, ale mám rád prácu Alfonsa Cuarona a uznávam Clivea Owena. Tu bola recenzia, ktorú som vtedy uverejnil. Včera večer som mal možnosť zúčastniť sa na premietaní filmu Children of Men, po ktorom som skočil. Aj keď milujem prácu Alfonsa Cuarona, hnacím motorom, ktorý ma prinútil pozrieť si tento film, je Clive Owen. Knihu som nečítal, ale niečo málo som o nej vedel. Je to sci-fi dielo, ktoré sa odohráva v blízkej budúcnosti a svet je neplodný. Nie je to niečo, na čo by som si normálne kúpil lístok, ale zase v tom hral môj priateľ, takže som tam bol. V prvom rade môžem povedať, že hoci sa tento kúsok označuje ako sci-fi, má k nemu ďaleko. Celý film pôsobil veľmi realisticky. Píše sa rok 2027 a prostredie je takmer postapokalyptické. Dochádza k obrovskému zásahu proti prisťahovalcom, s ktorými sa v dnešnej dobe zaobchádza s opovrhnutím, nenávisťou a násilím. Vo filme sú kľúčové scény, ktoré pripomínajú nacistické Nemecko. Film sa odohráva medzi Londýnom a anglickým vidiekom. Všade je špina, odpadky, hniloba, rozklad a smrť. Pozornosť venovaná detailom v tomto drsnom živote vyniká v každej scéne, je to brilantné. Tento film sa mi veľmi páčil! Film sa začína smrťou najmladšieho občana sveta, ktorý mal len 18 rokov. Tento chlapec bol celebritou už len preto, že bol posledným človekom, ktorý sa kedy narodil, a svet prechádza do smútku, nevyhnutnosť vyhynutia sa práve stala pre všetkých ešte zjavnejšou. Neochotný Theo v podaní Cliva Owena je vtiahnutý do sprisahania svojej aktivistickej exmanželky Julianne Moore, aby zachránil dievča, ktoré má malé tajomstvo. Toto dievča, Kee (Claire-Hope Ashitey), je tehotná a je imigrantka. Theo je ťahaný rôznymi smermi a nevie, komu veriť vo svete, ktorý by prijal narodenie dieťaťa, ale neuznal by (a pravdepodobne by zabil) matku dieťaťa kvôli jej prisťahovaleckému statusu. Theo nie je hrdinský typ a radšej by si len odpil slimáky zo svojej škótskej whisky, než aby zachraňoval svet. Nikdy ani len nevezme do ruky zbraň. Theovi pomáha jeho priateľ Jasper, Patriarcha trávy, ktorého do bodky zahral Michael Caine. Nemohol som si pomôcť a usmieval som sa zakaždým, keď bol Caine na plátne, bola radosť sa naňho pozerať a bolo vidieť, že sa pri tejto úlohe sakra dobre baví. Jasper žije v dome v lese so svojou chorou ženou a s kvetináčmi. Tento dom je jediným miestom vo filme, ktoré sa premieta do nejakého pokoja alebo svetla, rovnako ako scény medzi Owenom & Cainom. Theovým konečným plánom je dostať Kee a jej dieťa na loď, ktorá ich dovedie do bezpečia a na slobodu. Cestou sa dozvedajú, že ľuďom, ktorým by mali dôverovať, sa veriť nedá a tí, ktorí vyzerajú trochu na vážkach, sa ukážu byť v poriadku, len trochu šialení. Nechcem viac rozoberať dej, keďže som tu už bol predtým zneužitý za to, že som zahrnul príliš veľa príbehu. Jednu vec, ktorú som si všimol hneď na začiatku a ktorá sa stala hlavným pobytom vo filme, bola prítomnosť zvierat. Keďže som nečítal knihu, predpokladám, že zvieratá sú v rodinách častejšie, aby nahradili deti. V tomto filme je len veľmi málo scén, v ktorých neuvidíte alebo nebudete počuť psa alebo mačku. Aj tento film je veľmi vizuálny. Nečakal som toľko násilia, koľko ho tam bolo, a niektoré sa vám vkradnú a udrú vás do hlavy. Je tu veľa akcie s ručnou kamerou, ktorá môže mať tendenciu byť trochu roztrasená. A použitie zvuku je v tomto filme kľúčové. Ku koncu filmu je scéna urobená v dlhom zábere, kde jeden zvuk doslova zastaví svet, na minútu, je to doslova dychberúce. Zaujímavé bolo aj sledovať, ako boli imigranti v táboroch rozmiestnení. Bola tam určitá segregácia, ale väčšinou ste mali v týchto barakoch všetky rôzne typy ľudí z celého sveta, ktorí žili spolu; na chodbách, na schodoch, všetky rasy a náboženstvá, natlačení spolu, kvôli prežitiu. Niektorí ľudia by možno povedali, že film je pomalý, ale Owen bol celý čas na plátne a ja som zaujatý, takže si myslím, že pri dĺžke asi 1 hodina 35 minút sa film hýbal dobre a celkovo si myslím, že to bol skvelý film. Neviem, ako to Universal uvedie na trh, ale myslím si, že ak to urobia správne, mohli by mať v rukách spiaci hit. (24.03.2014) (menej) (viac)

[UHRANČIVÁ VIZE BUDOUCNOSTI] Dovolte mi můj super dlouhý komentář začít tím, co je na Potomcích lidí tím nejlepším – naprosto dokonalou vizí budoucnosti. Přít se, jestli tak rok 2027 bude vypadat, je zbytečné. Podstatné je to, že by tak vypadat mohl. Filmové budoucnosti většinou působí směšně – sem tam nějaký ten android a hlavně ukázat spoustu vymakané techniky. Nemyslete si, oboje tam Cuarón má také! Ale zcela poprvé vše působí konzistentně a až děsivě realisticky. Cuarónova vize je sebevědomá, bez ambicí předvádět se nad rámec příběhu. Totální beznaděj a apokalypsa z plátna doslova naturalisticky sálají. A to se nemusí nic velkého dít, stačí jen záběr na ulice města či panorama špinavé krajiny. A když se k tomu navíc přidá akce... [PŘELOMOVÉ AKČNÍ ZÁBĚRY] Zásadní informace: Zapamatovatelné akce jsou v Potomcích lidí jen dvě. První – útok na auto – je velmi krátká, ale neuvěřitelně strhující. Druhá – závěrečné Povstání – je bez jakékoliv nadsázky splněným snem každého filmového fandy. Čeká vás přibližně deset minut "virtuální reality", ve které postupujete spolu s Clivem Owenem téměř apokalyptickou bojovou scénou. To se opravdu musí vidět, totální masakr na plátně i na divákovi!!! Recept na oněmělý kinosál je ode dneška jasný: Žádné velké frajeřinky s kamerou, prostě jen dostaň publikum přímo do středu dění. Žádná počítačová kouzla, matrixovské zpomalovačky a další předveď-co-všechno-umíme efekty. Žádné trapné náznaky toho, co se má stát bez varování. Stačí ukázat "skutečnost". Zní to jednoduše, ale daří se to zoufale málo filmům. Zapomeňte na válečné eposy, akční blockbustery a další filmy, které se snaží o pomyslnou spoluúčast diváka jako dalšího hrdiny. Potomci lidí jsou o krok dál, těm se to podařilo. Jedná se o jeden z mála filmů, ve kterých opravdu platí klišé o vtáhnutí diváků do děje. Co tedy akčním sekvencím vyčíst? Jen to, že je jich, jak už jsem zmínil, málo. Ale možná, že právě proto jsou tak ... (doplňte libovolný počet jakýchkoliv superlativ). Kdyby byl celý film střižený podle klasické šablony akce-přesun-akce, nemohl by tak dokonale překvapovat a působit. A tím se dostáváme k příběhu. [NIKTERAK SLOŽITÝ PŘÍBĚH] Domnívám se, že samotný námět – světová neplodnost – silněji vyznívá v knize, kde jdou nenásilně rozebrat všechny filosofické aspekty a účinky na psychiku společnosti. Film vše ukazuje jen nepřímo – osiřelé hřiště, zdevastovaná škola, demonstrace. Tím ale nechci říct, že by si Cuarón s příběhem nevěděl rady. Moc dobře zná filmové zákonitosti a všeho využívá na maximum. * * * * * A to i vtipů a komických situací, kterých je v Potomcích lidí až překvapivě hodně; jiné sci-fi a katastrofické filmy berou "samy sebe" daleko víc vážně. Ale pozor – nevysvětlete si kvantitu jako kvalitu. Sice se určitě párkrát zasmějete, ale ani Cuarón se nevyhnul několika filmově umělým "rádoby vtipům". Jinak ale příběhem – přiznejme si, že na dvouhodinový film docela jednoduchým a přímočarým příběhem – proplouvá svižně a velmi dobře. Nikdy nesklouzne k patosu či moralizování. Úplný závěr, který k těmto nešvarům má nejblíže, je zcela v pořádku díky tomu, že se s trochou přemýšlivosti nad námětem filmu dá odhadnout dopředu. [HERECKÉ VÝKONY A ZÁVĚR] Pokud jste se mým komentářem prokousali až sem, tak vám gratuluji. Určitě vám neuniklo, že jsem se zatím vůbec nezmínil o hercích. Nezapomněl jsem na ně, ale u tohoto filmu prostě nehrají prim. Všichni dokonale zapadli do beznadějné a šedivé atmosféry. Asi právě to je znakem dokonalého hereckého výkonu – nevyčnívat ani nezaostávat. Tak jak vše shrnout? Potomci lidí nejsou světovým filmem, který by se hluboce dotknul každého. Je to prostě pořád jen sci-fi dílo, byť výjimečné a hlubší než ostatní. Pochybuji, že tento film sesbírá velké množství cen. Ty shrábnou klasičtí vítězové, velká lidská dramata. Akademikům vůbec nedojde, že přesně to Potomci lidí jsou – velké lidské drama v přelomově realistickém provedení. Atmosférický, bezútěšný snímek; dokonalý představitel žánrové kinematografie. Příběh, který nám ukazuje, kam přesně by lidé neměli dospět. Nenechte si tuto filmovou událost ujít. (03.11.2006) (menej) (viac)