Harry Potter a Ohnivá čaša

Vyhypeovaný až na kost. Takový je čtvrtý Harry Potter. Proč mě vlastně pořád překvapuje, že jen co dozní fanfáry ze slavnostní premiéry, objeví se na CSFD či IMDb zástupy nekritických diváků, které marketing a uměle vyvolané haló kolem díla paní Rowlingové (a jí podobných) zpracovalo na úroveň nesoudných ovcí spásajících trávu přesně dle melodie bačovy píšťalky. Oním - nutno podotknout že selhávajícím - bačou se stal Mike Newell, jenž do puntíku splnil mé obavy. Po bystrém režisérském očku mistra Cuaróna dění v Bradavicích diriguje nezajímavý rutinér, pod jehož velením nejen že nevznikla jediná vypilovaná scéna s emocionálním dopadem silnějším než jedno pošimrání na chodidle (platí to i pro první úmrtí v sérii), ale neobjevila se ani žádná jakkoliv jinak působivá a v kontextu současné tvorby excelentní sekvence. Tam kde se přímo nabízí aranžmá konfliktů v Leoneho přepjatém, ovšem nebesky stylovém a působivém aranžmá (samozřejmě přeháním), kde se sáhodlouze připravuje smršť pro všechny divákovy smysly (drak), tam Newell nakonec zabloudí, narychlo odříká, co mu kniha přikazuje, a s nulovým šmakem zanechaným v ústech zase zmizí v zákulisí. Steven Kloves navíc nezvládl adaptovat víc než kdy předtím (film je tak jen mnohdy zmateným a nesourodým sledem epizodek mizivého významu pro člověka neseznámeného s knihou), mladí herci mají stále rezervy (a to jsem na rozdíl od minula mohl místo dabované IMAX-experience ocenit v kině původní zvukovou stopu) a konec devastují hned tři, ano, čtete správně, TŘI otravné vysvětlující monology pro pomalejší děti v sále, v nichž oba zlosynové činí klasickou chybu každého akčního hrdiny a místo činů žvatlají o tom proč, jak, kudy a s jakými úmysly. :-) S bezvýrazností drtivé většiny scén, rozplizlostí příběhu, ale i příjemnou „taneční“ pasáží, pěknými triky a s impotentním pánem zla, který nedokáže odstranit ani čtrnáctiletého caparta (rozumím důvodům, ale stejně... :-), mi to jednoduše nevychází na víc než na smutné tři hvězdy. Neboli jednou a dost. BTW o víkendu jsem znovu checknul na DVD Vězně z Azkabanu a je to opravdu jiná liga – hudebně (Doyle se alespoň ve filmu ztrácel) a hlavně formálně. Cuarón se svým nebojácným přístupem prostě zaválel na dlouhé roky dopředu. (22.11.2005)

Nevhodně zvolený režisér se nakonec s předloženou látkou popral obstojně a ze souboje vyšel rozhodně se ctí. Škoda,že skvělá atmosféra posledního turnajového úkolu a následného setkání s Voldemortem není ve filmu přítomna již dříve. Newell se (nikoliv nečekaně) zaměřuje hlavně na bradavický bál a vše co se kolem něj točí a pohříchu odbývá "to ostatní". (15.08.2007)

Strašně se mi nelíbí, že ve filmu udělali z Hermiony kravku. Opravdu hodně se mi nelíbí, že z Fleur (jedna z mých nejoblíbenějších vedlejších postav) udělali ubulenou neschopnou nánu, a taky se mi nelíbí jak vypadá. Nic proti Clémence Poésy, pěkná holka, ale fakt naprosto tuctová a bez toho pověstného Vílího šarmu. Nelíbí se mi, že promyšlená detektivní zápletka knižní předlohy plná falešných stop byla osekána ve prospěch nedůležitých epizodek plných hloupých žertíků beze smyslu pro děj. Opravdu hodně se mi nelíbí, že se tenhle fakt pokusili zamaskovat scénou "Karkarov a ohnivý pohár", která je skutečně ubohá. Nelíbí se mi zpracování ani jednoho ze tří úkolů, obzvlášť pak bludiště (a opět se musím vrátit k Fleur. Co to bylo? Režisérova pocta Blair Witch? Fleur je sakra dobrá čarodějka!). Nelíbí se mi, že vyškrtli Dobbyho. Miluju ho. Nelíbí se mi, jak málo strašidelně ve filmu působím. Nelíbí se mi, že Rita Holoubková byla ve filmu prakticky zbytečně. Nelíbí se mi, že Cedric byl ve filmu takovej vůl, a že lákal Harryho do koupelny přitepleným hlasem. Nelíbí se mi, že totálně vyškrtli nové postavy Pytlouna a Winky. Nelíbí se mi, že nebyla představena Belatrix (další z mých nejoblíbenějších vedlejších postav), na druhou stranu chápu, že pro čtyřku není nijak zásadní. Nelíbí se mi, že Sirius byl omezený na jedinou scénu, a navrch to ani nebyl on. A nelíbí se mi ještě spousta dalších věcí, ale kdo by to četl, že.. Je tedy aspoň něco, co se mi líbí? Určitě jo. Film výborně funguje tam kde je režisér jako doma, tedy v komediálních a vztahových prvcích. V podstatě se na to hezky kouká, je to oddychová popkornová zábava. Možná kdybych nebyl tak posedlý fanda knihy, nevadilo by mi nic z toho. Ale já vlastně nevím, jestli bych se na ten film vůbec koukal, kdybych nebyl fanda knihy. (14.05.2007)

Jednoznačně nejslabší filmový Potter, režie strašně zmatená, ze scénáře člověk, který nečetl knihu, pochopí jen minimum informací, Famfrpálové mistrovství, na které jsem se nejvíc těšil, neobsahuje ani jeden zápas a naopak Rita Holoubková je obsažena zcela zbytečně, protože úplně chybí v knize obsažené vyvrcholení pointy s ní. Zbytečně zabité záběry. Ralph Fiennes jako Voldemort (sice s odřenýma ušima) obstál, ale zbytek nového osazenstva je castingově zvolen povětšinou velmi nevhodně. Třeba taková Fleur - v knize byla popsána jako nadlidsky krásné stvoření (ona to taky byla víla), ve filmu ji hraje průměrná a nezajímavá buchta. Chybí také jakékoliv ztotožnění s hlavními postavami (viz smrt Digoriho - v knize vám to úplně vyrazí dech, ve filmu si toho pomalu nevšimnete). Zatímco první 2 díly se knihám přinejmenším vyrovnaly, 3 a 4 kulhají někde hodně vzadu. Ta třetí * je za obstojnou poslední půlhodinu, která je ale na 157 minutový film hodně málo. (29.11.2005)

Když milujete knižní sérii a filmové adaptace můžete sjíždět pořád dokola, jste schopni mnohé odpustit. Například nataženost honičky s drakem, nedostatečné vysvětlení druhého úkolu i to, že se film musí opírat o hlášky (byť jakkoli kouzelné). Klovesův scénář poprvé musel z originálu vynechat opravdu hodně a to s sebou nese i občasné šlápnutí vedle, které z Harryho dělá nerozhodného troubu, z Brumbála hyperaktivního podivína a z filmu tak rozhodně nejhorší adaptaci. Jediné štěstí je, že Newell v neakčních pasážích dělá, co jen může a svými dobrými nápady a geniální vícevrstvou pasáží s namlouváním, tančením a samotným plesem přetváří Pohár v dobrodružnou romantickou komedii. Jenže to je nakonec právě onen zásadní problém. Já chci totiž vidět to, co mi dala kniha, přesněji ducha knihy. Zatímco knižní Vězeň je z větší části stále ještě spíše pohádkovým příběhem, předloha Fénixova řádu už je temnou, dramatickou až thrillerovou fantasy z kouzelnického prostředí. Pohár má pak představovat od každého polovinu. Onen přerod tu ale chybí. A je obrovská úleva, že pod Yatesem už od příštího dílu dál bylo vždycky mnohem, mnohem lépe. (20.01.2006)