Rojkovia

myslím, že film je veľmi dôležité vidieť znalý kontextu bertolucciho tvorby, historických udalostí a byť tak trochu cinefil (či aspoň mať naozaj rád filmy - staré filmy!) a tak trochu mať rád evu green alebo teda hrubozrnejšiu erotiku vo filme. aj inak je však film fungujúci príbeh podivného historického obdobia, ešte podivnejšieho trojuholníka, no aj tak ostane stále iba záležitosťou pre fajnšmekrov: takou šteklivou intelektuálno/artovou filmovou lahôdkou. (15.03.2012)

Umělé. Ať už je to ona vychvalovaná atmosféra šedesátých let či quasiintelektuální rozhovory o filmech a politice (to je vůbec nejhorší - hromada řečí, které mají asi odpovídat jisté naivitě místa a času, kde jsou pronášeny, jenže nejsou ani tak naivní, jako spíš trapné a hloupé), nevěřím tomu, ani co by se za nehet vešlo. Ještě tak nejlíp dopadl vztah ústřední trojice, zvláště Theo a Isabelle jsou docela přesvědčiví (a hezcí), zbytek se prostě nepovedl. Snílci na mne zkrátka působí jako nostalgicko-masturbační fantasie starého režiséra, nic víc. (28.11.2006)

Jednou to přijít muselo. Jednou musel Bertolucci natočit snímek, z kterého nebudu vedle. Nestěžuju si, mohlo se z toho vyklubat něco podstatně horšího než příběh o tom, kterak Američan v Paříži taje erotiky objevil v létě tisícím devítistém šedesátém osmém, které sice ve své francouzské verzi nekončí s tanky pod okny, ale pocit ztráty nevinnosti předá celkem spolehlivě. Konečně herci se snaží (a díky celkem obvyklé zálibě stárnoucích režisérů v mladých tělech se i snaživě odhalují) a filmové narážky potěší, takže radši moc nehloubat nad tím, že pod vší tou letní krásou se toho moc neskrývá. První tango v Paříži lehce zakopává o vlastní dosud hříběcí nohy, ale co. Vždycky si přece můžu s Marlonem zatrsat to poslední. (24.10.2007)

Zo začiatku kilm o iných filmoch a vzťahom k nim s trojicou fanatických filmových fanúšikov, komplexná filmová mozaika naplnená odkazmi a éterickosťou s troma voľnomyšlienkárskymi postavami, Matthewom a dvama súrodencami -domácimi - Theom a jeho sestrou, ktorí spolu vášnivo zdieľajú záujmy, obzvlášť fanatickú lásku k filmu a hýria chytľavou netradičnosťou prejavujúcou sa hlavne v ich hrách, Bertolucii pri tom krásne kombinuje výrazovú paletu od humoru po erotiku. Matthew je prijatý do spolku týchto "obludiek" (THE FREAKS,1932) a film postupne prechádza do úrovne romantického filmu zasadeného dobového kontextu pod povrchom tlčúceho na dvere bytu kde si postavy vytvárajú svoju malú bohémsku "komnatu". Prvá polovica sníky je sympaticky emancipovaná až streštená, tá druhá sa venuje prenikaniu do komplikovaných vzťahov medzi postavami v intímnej atmosfére prostredia s pár izbami premenených na malé emancipované univerzum troch ľudí, vykreslené na filmovom plátne v impresionistických farbách. Éterická dráma o zaujímavých ľudoch v revolučnej dobe, film o láske k filmom a ich citovaní na pozadí načrtávajúcom dobové udalosti vychádzajúce výrazne na povrch až v záverečných minútach, z bytu sa dostávame do ulice, atmosféra snímky sa mení, z myšlienkovo bohatej vláčnosti zrazu kričí. (13.04.2013)

Zatímco k nám vpadli Rusové, ve Francii se bouřili studenti. A v téhle době se odehrává setkání dvojčat-Isabelle a Thea, s americkým studentem Matthewem.. Je to přesně takový druh filmu, po kterém vás popadne chuť na společnost a dobré víno. Retro atmosféra je celkem příjemná na koukání a prolínání se starými filmy zrovna tak. Ale přesto je tu zjevná snaha šokovat a to mi popravdě moc po chuti nebylo. Obzvlášť ty nechutné scény a oplzlá sourozenecká láska, která naštěstí byla v příběhu jen naznačena a k nejhoršímu nedošlo...Bertolucci tohle spojil s pár pseudointelektuálními rozhovory, aby The Dreamers nabyli dojmu uměleckého filmu, kterým podle mě nejsou ani náhodou. Každopádně to potvrzuje mou dřívější domněnku - Eva Green JE královnou podivných filmů. A za ni a jen za ni 3*. (28.03.2013)