Na konci s dychom

Hrozně rád bych tu ze sebe udělal přechytřelého ufona a müslitele, který hltal každý záběr této moderny a náležitě okomentoval novátorský střih, hluboké dialogy a nápaditě rafinovaný děj. Bohužel, musím odhalit své pravé já obyčejného kluka z malého města bez filosofického vzdělání na úrovni FFUK, kterému připadal debut Jeana-Luca Godarda jako usmolený paskvil bez špetky zajímavosti a bezbřehá nuda, a ve kterém se dozvíme pouze to, že "kameň drbe cyhlu" a "kdo se bojí, sere v síni". Oceňuji, že střihačovy běsy zřejmě měly vytrhnout děj z medového sevření, ale z mého pohledu to působilo spíše jako rušivý element. Snad mnou expresivně expresionisticky vyjádřené pocity z filmu neraní žádnou křehkou duši s jiným názorem, neb to rozhodně nebyl úmysl! Pouze jsem chtěl sdělit světu, že tento kult hodnotím jako unylou sračku. 30% (19.04.2017)

Bohužel, nic pro mne. Krásná Jean Seberg, úžasný Belmondo a pak spousta dialogů, některé zajimavé a zábavné (v ložnici, v taxíku), některé ubíjející, ovšem u drtivé většiny mi byly absolutně ukradené. Za celou délku snímku se mnou U konce s dechem nehlo ani o milimetr a malinký úšklebek vytvořila až poslední věta. Zdejší hodnocení vcelku chápu, ovšem má hlava je trošku jiná. (06.01.2011)

Godardovo již klasické dílko francouzské Nové vlny s debutujícím, životným a přesvědčivým Belmondem v hlavní roli, mířícího výhradně dopředu bez ohledu na to, co je napravo či nalevo, na důsledky nebo na budoucnost. O tom, že právě tento snímek oslovil široké publikum hovoří fakt, že opravdu jen málokdo neví, o čem je řeč (vzhledem ke stáří snímku to považuji za obdivuhodné). Strhující a přímé. (25.12.2007)

Popravdě řečeno nevím, co s tímhle filmem všichni mají. Belmonda mám v podstatě rád, ale tady mně v roli těžkého frajera co si s ničím neláme hlavu nijak neuchvátil. A to jeho neustále opakované rádoby smyslné gesto s přejížděním rtů... No, asi jsem zrovna neměl náladu. BTW, všimli jste si na začátku novin, které prodávala mladá dívka ("podporujete mladé?)? (06.03.2006)

Od Belmonda o Belmondovi. Slyšel jsem na vlastní uši, jak se změnil život Belmonda přes noc. Byl jedním z mnoha, ale po tomhle filmu už patřil mezi těch pár, co se usadili mezi nejžádanější herce své doby. A nezbylo mu, než se s tím vyrovnávat. Později, když měl obavu, že není dobrý herec, tak se o tom zmínil Gabenovi, který mu řekl, že je dobrý, a jednou dojde tam, kam on. A Belmondo byl za ta slova rád, a poděkoval mu za ně pohledem. Díky čemu se stal Belmondo slavným? Ve filmu musí ukrást auto, "zavraždit" chlapa, nešťastně se zamilovat a utíkat... Proč "Nouvelle vague" a ve filmu? Neb právě tehdy vrcholil "Nový román", literární styl, který ovlivnil i filmaře, a pak sice ještě následoval styl "Nový nový román", něco jako ještě větší koláž jako odraz reality, která je slepencem událostí, ale ne chronologikých, ale nevyzpytatelných a antilogických. Rovněž tehdy vrcholilo absurdní drama, viz třeba Ionesco (Plešatá zpěvačka) či Benett (Čekaní na Godota). (13.09.2010)