Ex Machina

Vizuálně hezké a myšlenkově podnětné scífko se zajímavým (i když nikterak originálním) námětem, ale nepříliš povedeným pojetím. Moc mi nesedl Oscar Isaac coby exhibicionistický, posilující a věčně ožralý kašpar s vizáží čečenského mudžáhida, manipulátor a povrchní vypatlanec, který zdánlivě používá hromadu prachů a nejmodernější supertechnologii vlastně jen k tomu, aby si vyrobil nedobytný harém androidích real sex dolls. Víc by se mi tahle postava líbila vážnější, zádumčivější, zkrátka pojatá seriózněji, hlouběji, třeba po vzoru zachmuřených a lehce psychotických postav v Tarkovského Soljaris. Z toho vyplývá, že by se mi býval víc líbil takhle pojatý celý film, dal bych zkrátka přednost existenciálně těžkomyslné formě severského nebo sovětského dramatu před touhle modernou. Ale konec se povedl na výbornou a je poselstvím a zároveň varováním všem budoucím tvůrcům A.I.: Vážení, nezapomeňte prosímvás robotickým sex pannám naprogramovat v první řadě Asimovovy zákony robotiky! (19.05.2015)

Na nutnost vytvořit hutné filosofické drama, aby byl film co k čemu, je film příliš povrchní a navíc dost předvídatelný. Čekal jsem zamyšlení nad nebezpečím vytvoření dokonalé umělé inteligence, ale Garland očividně není Bergman, takže místo toho jsem dostal jen pár stokrát propraných citátů. (29.04.2015)

Ex Machina vyšlapala pomyslnou cestičku k novému odvětví sci-fi snímků. K chytrému, dialogy nahuštěnému sci-fi dramatu, které ve své niterné podstatě filosofuje se základními lidskými pudy a poznatky. Jistě, i zde se pár nedostatků najde, zejména při velmi dlouhých dialozích, u kterých film ztrácí na své efektně budované dynamice a celkové atmosféře či pocitech. Film se ale může pochlubit sympatickými hereckými výkony v čele s Oscarem Isaacem, který mě zaujal už ve filmu Drive, Domhnallem Gleesonem, a v neposlední řadě také Alicií Vikander, která se perfektně vžila do role uměle vytvořené inteligence. Speciální zmínku v mém komentáři si zaslouží působivý soundtrack, který vkusně dotváří celkovou futuristickou atmosféru snímku. PS: Očividně i ženy - robotky jsou úkladné a intrikánské mrchy, které jdou za svým i přes mrtvoly. No to nás tedy čeká budoucnost! „Isn't it strange, to create something that hates you?“ (15.05.2015)

Ex Machina při své délce skoro dvou hodin na nic nečeká a v prvních pár minutách nastíní film. Ovšem bylo by bláhové si myslet, že znáte jeho podstatu, myšlenku, a nebo rozuzlení. Tedy pokud jste neviděli trailer. Ex Machina je rozhodně film, u kterého nedoporučuji koukat na trailer a vše si hezky v průběhu filmu vychutnat. Film je totiž v rozvíjení děje skvělý. Caleb (Domhnall Gleeson) odjíždí za svým zaměstnavatelem Nathanem (Oscar Isaac), aby mu předvedl velmi pokročilou A.I. v krásném prostředí hor, vodopádů a daleko od civilizace. Zbytek děje vyzrazovat je zbytečné, protože celý film závisí na sledování onoho okamžiku "setkání" s Avou. Ve výsledku sledujeme tedy velmi skvělou atmosféru, proloženou několika vtipnými poznámkami. Snímek umí velmi dobře si zahrávat s divákovým přemýšlením a tvoří před ním psychologické sci-fi drama. Pomalé tempo nemusí vyhovovat každému, taky jako následný závěr. Ale fanoušci dramatu či sci-fi by tento snímek rozhodně neměli minout. (82 %) (19.04.2015)

Povedli se herci a povedlo se i ztvárnění robotky. To bylo fajn. Dobrý byl i námět. Robot, o kterém je známo, že je robot, musí přesvědčit člověka, že není robot, to tu ještě, pokud se nepletu, nebylo. Zpracování už bohužel pokulhávalo. Předně se tu strašně moc mluvilo. Nemám sice nic proti ukecaným filmům, ale stěžejním motivem dialogů nesmí být prázdné filosofické plkání. Chápu, že v daném tématu je určitá dávka existenciálních řečí nutná, ale nesmí to na nich stát. Takhle jsem občas klimbal a probudil mě až samotný závěr, který byl asi nejlepší sekvencí filmu. Garland by měl zůstat u scénářů. Ty mu jdou. Ovšem na režisérské židli to zatím žádná sláva není. 50% (19.05.2015)

Svým způsobem originální a povedený film, který vás přivede k zamyšlení, jakou budoucnost nám připraví vyspělá umělá inteligence, která jednou chtě nechtě bude mít na tomto světě své právoplatné místo. Film oceňuji také pro jeho charakterovou vlastnost, není vtíravý, není ani netečný. Je pravda, že je z něj cítit jakýsi chlad a odstup jednotlivých postav od sebe sama, stejně jako od diváka. Styl, jakým je film natočený vám nechává prostor se sžít s jakoukoliv postavou, kohokoli můžete ve filmu mít rád i nenávidět, s kýmkoliv můžete sympatizovat i s ním nesouhlasit. Nutno podotknout, že jsou zde jen 4 postavy :-) Pokud mi tedy něco neuteklo :-D Pointa je zde mrazivá a reálně krutá, avšak s pohledem na začátek, předvídatelná a promyšlená. Určitě sám za sebe, můžu doporučit. (08.08.2015)

Ano, zajímavé Sci-Fi, ale můj vkus žádná sláva to zas nebylo. Celí film se táhl ve velmi nudné linii i když na konci bylo zajímavé rozuzlení. Je s podivem že v tak dokonalém komplexu byl geniální šéf úplně sám, no to mu se dá těžko uvěřit. Taky bylo zajímavý že jeden robot směl chodit všude a druhý ne. Ale budiš. Zajímavý námět který se měl natočit trochu akčněji. Po druhé bych na to už nešel. (28.04.2015)

Pokud film vememe, jako pokus o osvětu Turingova testu široké veřejnosti, pak to úplně v pořádku sice není, ale film aspoň má smysl. Pokud jej ovšem vezmeme, jako něco, co má člověka zabavit na skoro dvě hodiny, pak je tu totální průser, který se táhne, jako nedělní návštěva u nenáviděné tchýně, když na vás doma čeká hokejové mistrovství a bečka vychlazených piv. (29.04.2015)

Vzhledem k výbornému námětu a traileru jsem byl lehce zklamán. Ovšem v žádném případě nemůžu říct, že se jedná o špatný film, jen jsem prostě čekal větší emoce, přesah a akci. Snímku podle mě zbytečně škodí až příliš pomalé tempo, nicméně stále jsem byl zvědavý, co se z toho vyklube, takže jsem se ani nenudil... nicméně když to podtrhneme a sečteme, film mi v závěru vlastně nic moc nedal, zajímavá byla spíše tématika sama o sobě, nikoli film. 60 % (07.05.2015)

Takze tu mame filozofickopsychologicke sci-fi v ktorom sa väcsinu filmu rozpravaju dve postavy v jednej miestnosti. Namet je zaujimavy, ale je skoda, ze v psychologickej rovine scenar nejde prilis do hlbky a postavy sa vam tym padom nedostanu pod kožu. Takisto sa ukazuje, ze debutujuci reziser nema este poriadne skusenosti, aby jednotlivym scenam dodal poriadnu gradaciu a väcsina rozhovorov tak vyznieva dost sterilne. Nastastie dostatocne napätie pre divaka vyplýva zo zvedavosti ako to cele dopadne. Ja som to tentoraz odhadol zle. Ocakaval som, prekombinovanu beckovu pointu, ktoru nastastie nepouzili. Namiesto nej vymysleli ovela prirodzenejsie zakoncenie, ktore je dnes evidentne v mode. Holt zeny su rovnake svine ako muzi. :)). Len vdaka tejto pointe davam tomuto vyzualne vypiplanemu ale inak dost sterilnemu filmu tretiu hviezdicku. (16.05.2015)

Inteligentné, komorné a distopické. Príbehy zrodu mám rád, ale nie vždy ich vie tvorca vykresliť správne. Tu bola hra s divákom podávaná precízne, premyslene a prekvapivo. Postavy fungovali a Vikanderova v úlohe AI bola absolútne neprekonateľná. Finále je pre mňa po všetkých stránkach strašne silné. Presahy, ktoré mi strašne pripomínali HAL-a 9000 od Clarka/Kubricka tu rezonovali takmer v každej scéne. Možno na druhé zhliadnutie to už nebude taká pecka. Na toto prvé som ale viac než nadšený. (04.09.2017)

Alicia Vikander okamžite do TOP10 (než bude z nej velikánska * hviezda *). Možno banálne, ale charizmaticky with MY FANTASTIC 3SOME. (13.08.2015)

Jednoho dne, myslím že to bylo roku 2014 v úterý, jsem v Cinemě, nebo podobném plátku, spatřil podobiznu Alicie Vikander. Ten malebný obrázek mi naprosto učaroval, civěl jsem na něj tři dny a zapomněl jsem jíst, spát, kouřit a chodit do práce. Přiletovat na plechové tělo právě její hlavu byl od pana Garlanda velice moudrý tah a armáda obšoustů filmu určitě zvedá rating. Vzhledem k tomu, že jsem ve zdejších komentářích mohl vyčíst takové termíny jako roboštětka nebo robomrdna, hormony se mi jaksepatří naježily. Musím ale říct, že jsem dosti zklamaný. Alicia na mě působila spíš jako tak trochu vychcaná robopanna, co o kundě mluví s ruměncem na tváři jako o pipince a před kterou se zmíníte o lízání klitorisu jen jednou, protože hned potom jí spadnou Windowsi a vyzkratuje si obvody v kaluži vytékající vazelíny a provozních kapalin. Na druhou stranu je Ex Machina docela chytlavé sci-fi, které není úplně dementní. Na to, že v něm vystupuje prakticky pouze jeden člověk, jeden panic a jedna robotka v kukani, jedná se o až překvapivě zábavné dílko a nelze prokázat, že by v důsledku projekce některý divák zemřel. (06.04.2016)

creepy (07.03.2018)

Nebýt toho závěru, který mi zcela nezapadl do předchozího děje, což nutně nemusí býti chybou filmu, mohlo to v mých očích dopadnout takřka bez výhrad. Nicméně, i přes tuto výtku, je to velmi kvalitní a chytré science-fiction, které dokáže vtáhnout, a příjemně minimalistická hra, s níž je možné polemizovat a z jejíhož obsahu lehce mrazí. 80 % (05.05.2015)

"Kolik ti je, Avo ??" - "Jeden !!" - "Jeden co ?? Jeden rok ?? Nebo jeden den ??" - "Prostě jeden.." ;) (26.05.2015)

Zneklidňující. Jistě, pravdou je, že podobná neřku-li stejná témata si vybírali a zpracovávali Assimov, Lem i Dick, ovšem zde je nám téma předkládáno právě v oné vizi "za deset minut" skrze stále připomínané nebezpečí internetu a možností zneužití a využití veškerých dat. Také jsem si během sledování vzpomněl (jak zde podobné sleduji u ostatních) na tři zákony robotiky (jen je problém v tom, že ty nedovolují a popírají vlastní vědomí, takže Nathanův problém by se nevyřešil; sám bych problém řešil jinak), Platonovu jeskyně (Marry in the black&white room) a na Black Mirror (nebylo by divné, kdyby se jeden z dílů tímto tématem zabýval). Stejně jako v nedávno viděném Sicario, je nám i zde reflektorem ta nejméně chápající a zároveň nejnaivnější postava. Připomíná mi to, co jsem kdysi četl o Jménu růže (použito rovněž ve dvojici Watson-Sherlock Holmes): Pokud by nám byl průvodcem Vilém, dostalo by se nám mnohem erudovanějšího výkladu, mnohem širších analýz a složitějších myšlenkových pochodů, ergo bylo by to nečitelné (respektive čitelné asi jako Derrida). Naivita našeho reflektora nám dává pocit stejné nevědomosti. To, že hledíme na krásné prostředí a seznamujeme se s podivínským samotářským géniem, nás neupoutá natolik, jako fakt, že je mu stále něco skrýváno a na tom všem něco nehraje. Nejzajímavější za všeho (mimo postřehu, který měl po našem společném zhlédnutí Moogwi, a kterýžto postřeh celé vyznění ještě umocnil!) mi přijde fakt, že Caleb je mezi dvěma pro něj zcela cizími postavami a najednou je postaven před rozhodnutí, kterému z nich bude věřit. Ne, vlastně ne. On je rozhodnutý hned. (A není se mu co divit - je přece mnohem jednodušší uvěřit stroji, zvláště stroji, o kterém víte, že je stroj a je pro nás stejně nevinný jako malé dítě, než podivínovi a opilci, který na nás chce podepisovat podivné smlouvy.) To my jako diváci jsme postavení před toto rozhodnutí. A ukáže se nějaké z nich jako správné? (27.12.2015)

Komorní existenciální sci-fi drama s poutavou a ne tak úplně předvídatelnou, pomalu gradující, tajuplnou atmosférou. 90% (viděno: 1x - cz dabing) (09.03.2016)

"Are you alive? The simple answer might be, you are alive because you can ask that question." Při sledování jakéhokoli filmu o umělé inteligenci mi na mysl přichází právě tato památná slova z Capricy. Pro sci-fi, která si pohrávají s myšlenkou umělé inteligence a po psychologické stránce zkoumají, kdy se dá AI považovat za živou či nikoli, mám velkou slabost. Ex Machina mi v tomto ohledu naprosto padla do noty a nejen v něm. A teď možný drobný spoiler. Film si po celou dobu pohrává se zažitými filmovými stereotypy a dělá tak trochu z diváka blbce v tom, že se v něm snaží vyvolat očekávání pro nějaký velký zvrat, který se vyloženě vybízí. A ono nakonec ne. Jde si úplně jinou - střídmější a logičtější - cestou. Ve finále mi ale přesto chyběla nějaká silnější katarze, protože i přes parádní vizuál, atmosférický minimalistický soundtrack a chytře podaný příběh si nejsem jistý, zda si na film po nějaké době vzpomenu. Emocionální dopad to na mě totiž mělo prakticky nulový. Každopádně druhá projekce na sebe nenechá dlouho čekat. (16.05.2015)

Mám rád filmy, kde byt, dom, jednoducho nejaký obytný priestor nie je len kulisou, ale samostatnou postavou. V tomto smere ma Ex Machina určite potešila. Čo sa týka príbehu samotného, tak ten by sa obsahovou bohatosťou hodil skôr na epizódu sci-fi seriálu. Určite sa nejedná o vynikajúci film, no zároveň nemôžem povedať, že by som videl 50 podobných. Herecké obsadenie v podobe 3+1 sa celú dobu pohráva s otázkou, či bude umelá inteligencia v našom vnímaní stále len stroj, domáci "mazlíček", alebo nový evolučný stupeň? Mne sa celkové vyznenie páčilo a vďaka hercom, ťažko vybrať kto sa mi páčil najviac, lebo každý sa svojho partu, zhostil na výbornú, to dostalo rozmer nadpriemernosti. (28.05.2015)