Na konci s dychom

Belmondo, tak jak ho neznám, v (pravděpodobně) klasice francouzské nové vlny. Je to moje první setkání s JLG, a na delší dobu pravděpodobně i poslední. Artová nuda se sice nedostavuje, ale chybí tu i pocit z vyšší filmařiny. Prostě jen film o zlodějíčkovi, který se zašije v Paříži. Psychologii postav ke konci jsem taky nepobral. - 60 % (24.07.2011)

Na tomto filmu jsem shledal zajímavým jen dobovou atmosféru. Přeci jenom narodil jsem se o 30 let později, tak je zajímavé vidět, co se nosilo, a jak to vypadalo tenkrát. Děj mi nepřišel dvakrát tak zajímavý, zas na druhou stranu ničím neurazí. (21.09.2014)

GTA v ulicích Paříže léta páně 1960? A proč vlastně ne. (03.03.2023)

Kdo nezná "Godára", jako by nežil :)... Když se v jednom filmu sejde několik libůstek, pro které má člověk slabost, je determinovaná jistá předpojatost v hodnocení. 1.Žán Pól - naprosto nepřekonatelný floutek s nenapodobitelnými finesami v kouření cigarety, chůzi, pohledech, postojích... to člověk nemůže hrát, tím musí prostě být... 2.krásná Žán Seberg a její nevinné laškování a lolitkovské nošení se....tenhle pár je prostě k pomilování...3.úžasné exter-inter-hotel teriéry (scéna v hotelovém pokoji) kamera, střih...záběry (rozhovor v jedoucím autě)... doba Playtime a její noblesss e elegansss... 4.A ty krásné intimní detaily, které se rozkrývají pro každého jinak a v jiném... Je to ale film jen pro určitou náladu, stejně jako třeba Zvětšenina apod. majstrštriky a chce to zaujetí pro nesnesitelnou lehkost bytí :) a svěží vítr pohrávající si s výtiskem Herald Tribune po pařížském bulváru na počátku 60. let... (09.11.2006)

Pozor na příšerný český dabing, pouštět jen v původním znění s titulky! (12.01.2012)

Možná, že tenhle příběh v sobě skrývá něco hlubšího ale to já pod jeho slupkou nenašel. Chápu, že nebylo příliš podstatou tomu věnovat pozornost ale ty plitké přechody a některé další podivnosti u mě na rozpačitém dojmu taky nepřidali. To co mě na filmu ve skutečnost zaujalo byla hudba a v některých místech zajímavý styl natočení a lehká elegance ale ve výsledku to na mě příliš komplexně nepůsobilo. (27.03.2012)

Francouzský legendární film, jenž započal novou filmovou vlnu a současně v něm poprvé zazářil J. P. Belmondo v hlavní roli. Klíčový moment jednoduchého příběhu se odehraje hned na začátku snímku, kdy Belmondo, hrající až příliš bezstarostného mladíka Michela Poiccarda, během jedné ze svých krádeží vozu a následné honičce zastřelí policistu. Zbytek filmu je pojat ve velmi volném, experimentálním stylu, Belmondo je na sice útěku před spravedlností a skrývá se svou partnerkou, avšak jakýkoli blížící se problém a nevyhnutelné dopadení a odplatu za svůj čin si rebelsky nepřipouští. Bebelovu partnerku Patricii Franchiniovou, jež ho v závěru snímku zradí, zde hrála uhrančivá Američanka s chlapeckým sestřihem J. Sebergová, jejíž herecká kariéra a život byl za nešťastných událostí ukončen v poměrně mladém věku. Godardův experimentální příspěvek spočívá v bezprostředním vyprávění, netradiční kamerou a velmi volném scénáři, kdy si Belmondo podle svých slov mohl hrát a říkat, co chtěl. Ve střední pasáži snímku zaujme dlouhá postelová bezcílná konverzace mezi hlavními postavami. Za zmínku též stojí, že se ve filmu objevili jako herci v menších rolích významní francouzští režiséři, a sice samotný autor scénáře a režisér J. L. Godard jako Michelův přítel Antonio, J. P. Melville coby americký spisovatel Parvelesco a dokonce i P. de Broca. Činnost kriminalistů dychtící dopadnout mladého vraha je v tomto snímku odsunuta zcela do pozadí, až to vypadá, jakoby měl Michelovi projít jeho čin bez trestu, v závěru však dojde i na něho, kdy ve své bohorovnosti podcení nebezpečí a je zastřelen. Velmi uznávám a oceňuji novátorský styl natáčení, avšak z mého pohledu je ve střední části příliš hluchých míst, které nedokázal zakrýt ani výjimečný Belmondo, jehož okouzlujícího rebela je radost sledovat, a proto nemohu přistoupit k udělení nejvyššího hodnocení. (09.06.2018)

Dnes je to už fakt len forma, samotné prevedenie a štricák Belmondo čo dokáže nadchnúť diváka. Namiesto potenciálne pôsobivého deja nechá Godard dvoch hlavných protagonistov dlho kecať prázdne reči o "nesmrteľnosti chrústa", ktoré tempo snímky zrážajú pod tempo slaďáku na diskotéke. Skôr teda zaujme ako s nami autor hovorí cez titulky zobrazujúce sa ako nápisy na stenách či ako dá do popredia stret nového a starého pri ponuke magazínu Cahiers du cinema, tá myšlienka ma schuti pobavila. Taktiež sa mu výborne darí pri snímaní exteriérov Paríža, do ktorých skvele vkladá hudobný motív. Ako typický Francúz do filmu vloží národnú hymnu, tá mi už lezie hore krkom... vlastenectvo sa dá zobraziť aj inými formami. To chlapcov z novej vlny akosi vtedy nenapadlo. (02.06.2019)

LFŠ 2019, film 8: Belmondo jako taková o něco slabší napodobenina Bogieho (tam kde se Bogart tyčí jako sekvoj, je Belmondo jen vyzáblý modřín), která si dělá co chce, všechny kolem sebe využívá, a myslí si o sobě jak je skvělej. Sekunduje mu bloncka, která musela spát s režisérem aby tuhle roli dostala, protože tak obrovskou absenci charismatu u hlavní herečky jsem už dlouho neviděl. Film zachraňuje Belmondovo herectví, a na film z Nouvelle Vague docela svižný děj. (28.07.2019)

Filmová klasika, která mne bohužel dosud minula, a tak jsem si ji dala až v jejich téměř šedesáti letech. Ač ve své době brilantní a moderní dílko nové vlny, dnes jsem jej měla problém přežít bez zívání. Belmondo je charismatický a okouzlující, uvolněný a táhne celý film. Přesto charaktery postav až do konce filmu zůstanou kluzké a nepochopitelné, děj se neděje a atmosféra Pařížských ulic na zážitek nestačí. (30.07.2019)

Jediné, co mě udrželo jakžtakž při sledování byly dialogy, které si hrály, vracely si údery a pošťuchovaly se. Díky tomu byla chemie mezi ústředním párem věrohodná. Ale jinak to bylo těžce o ničem (snad 30 minut jen leží v posteli a povídají si). Tyhle intelektuální filmy nemám rád, ale tak z té padesátky bych rád zkoukl všechny. Vyhodnocení: U konce s trpělivostí (13.01.2023)

Hudba připomíná některé filmy československé nové vlny z šedesátých let, ale ve srovnání s většinou z nich hluboké zklamání. Kdybych si neuložila jako povinnost doplnit si vzdělání o tento titul, vypnula bych DVD dávno před polovinou. Nikdy bych netipla, že ke konci budu nostalgicky vzpomínat na Deanova Rebela bez příčiny. Navíc je k nevíře, že Krampol má podle všeho propachtovaného Belmonda, i kdyby se objevil v roli desetiletého klučiny. Ten rozpor mezi Belmondovým mládím a věkem poznamenaným Krampolovým hlasem mě vážně iritoval. Kdo daboval půvabnou Jean Sebergovou s brněnským přízvukem, vážně netuším, ale neměla jsem už sílu ověřit si, jak vypadá originál s titulky. (12.07.2009)

Ústřední dvojice je OK, Belmondo super, ale celkově docela nuda. :-/ A střih ve mě budil dojem, že tam dycky něco mezi jednotlivými zábery chybí. Bohužel zklamání. :-( (03.08.2009)

Jeden z naj debutov Novej vlny. A mladý Belmondo na plno ukázal svoj talent:-) (08.08.2009)

Frajeřina té nejvyšší třídy a navíc skvělá hudba. (01.04.2010)

Bohužel mě to opravdu ničím nezaujalo ani nenadchlo. Asi je to nějak filmařsky převratné... ale pro mě to je bohužel obyčejná nuda. Jediné co shledávám trochu zajímavým je velká syrovost, je to vlastně až dokumentární, velmi hovorový jazyk, Belmondo v posteli v ponožkách...ale celkově mě to zklamalo. (14.04.2010)

Vzdělaný filmový teoretik Godard využil pro fabuli svého debutu klišé krimifilmů klasického Hollywoodu 30.-40. let a zasadil je do ve srovnání s jeho pozdějšími narativními experimenty ještě divácky jednodušší, nicméně dodnes opravdu vzrušující a dodnes velmi moderní formy. (11.09.2010)

Filmeček jedna báseň. Mladičký Belmondo a krásné ženy. První Godardův debut, který je a vždy bude jeho nejlepším filmem. (19.12.2012)

Nová francouzská vlna, točení bez scénáře a výsledek ? těžce vydřených 90 minut aby to mělo aspoň metráž celovečerního filmu. Poměrně nudný film. Francouzské itelektuální filmy které si hrají na něco víc tím jak jsou bez pravidel v čem neshledávám žádné umění! (27.12.2012)

Jeden z klíčových filmů francouzské nové vlny, který popřel všechna tehdy platná pravidla filmové řeči a na plátna vnesl nebývalou spontánost. Režisér nerespektoval žádné autority, stejně jako jeho hrdinové... (18.01.2014)