Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Komédia
  • Akčný
  • Animovaný
  • Sci-Fi

Recenzie (307)

plagát

Let domov (2022) 

Film se dá hodnotit ve třech rovinách. První je obrazová stránka, kdy celou dobu sledujeme dobové záběry, oproti ostatním podobným dokumentům jsou o něco méně profláklé, ale žádný zázrak to také není, takové 3/5. Druhá rovina, asi nejzajímavější, je hudba a zvukové efekty. Hudbu bych přirovnal k podkresům němých filmů, nikdy není vyloženě rušivá, spíše tam jen tak je. V nejzajímavějších momentech se pak úplně odmlčí a do ticha se ozve drobný hudební efekt související s dějem na plátně, například cinknutí skleničky apod. Nic vyloženě přelomového, ale pobaví, a hlavně neruší, též cca 3/5. A tím se dostáváme k nejhorší části, voiceoveru dvou hlavních hrdinů. Nejenom, že informace podávají stroze a bez zájmu, především jim není vůbec rozumět. Polovina vět, které pronesou, by se daly parafrázovat jako:" V Angli žbleleheleleparathudre munice!" Musel jsem se smát, když jediný titulkovaný part má ve filmu rozhlasový projev Churchilla, který oproti vypravěčům mluví krásnou výslovností. Jen kvůli úctě k našim letcům dávám alespoň velmi slabé tři hvězdy.

plagát

Hovor s ňou (2002) 

Kamera moc pěkná, choreografie např. býčích zápasů též, intermezzo a němým filmem zábavné. Všechno to ale shazuje odporná postava jednoho z hlavních hrdinů, kterou se Almodovar snaží polidštit. Morální relativizování má svoje hranice, a ty zde byly překročeny o několik délek

plagát

Bajkeri (2017) 

Odporně vlezlý product placement, především ta Evropa 2 trhala oči i uši. Herecké výkony starší poloviny obsazení byly adekvátní, především Nečas v roli trenéra, u těch mladších to trochu drhlo, obzvláště u Mišíka, ale to se u tohohle typu filmu dá přežít. Bonus za dějovou linku s kolovou (já tyhle obskurní sporty žeru) a za Hanku Vagnerovou, kterou by si jako bike jnstruktorku přál asi každý heterosexuální 16 letý hoch. Celkově takový slabší průměr, nicméně na poměry českých letních komedií posledních let to je slušný počin. Jako film na rande se sousedovic Alenkou, předplatitelkou magazínu Velo, to není špatná volba.

plagát

Šťastní spolu (1997) 

Rozvláčné melodramatické vyprávění o jednom toxickém vztahu, s Tony Leungem v hlavní roli. Bohužel ani takovej kabrňák jako Tony není schopen dodat filmu děj či tempo, zápletka je čitelná už po 5 minutách, a k tomu všemu je film nepříjemný na oči - tma, soumrak či šero, mlha, tlumené interiéry, a občasné nepřiměřeně zvětšené záběry na obličej. Oproti stvořeni pro lásku je toto o několik levelů níž.

plagát

Week-End (1967) odpad!

Domýšlivý a arogantní dadaistický kus moderního umění, kde se neskutečně dlouhé, nudné a banální dialogy střídají s deklamováním ó tak šokujících filozofických tezí, to celé na podkresu odsouzení moderní společnosti jako desenzitizované k všudypřítomnému násilí, s občasným provalením čtvrté stěny. Celé je to navíc nesnesitelně francouzsky táhlé, asi jako čtyřhodinový oběd. Film se sám označuje jako "film nalezený na smetišti" a tam i patří.

plagát

Velký hack (2019) 

Důležité téma, s tendenčním náhledem. Hajzli jsou republikáni a Farage, tech companies jsou pouze jakýsi neutrální virtuální mrak, a samotní pracovníci Cambridge Analytica jsou hodnocení jako chudinky, kteří nevěděli co dělají. To vše proloženo "uměleckými" záběry na unikající data, smsky vvyjadřující osobní pocity aktérů atd. Středem dokumentu je pak otřesná lidská bytost Britanny Kaiser, s vizáží Pekingské kachny a hlasem rezavé okenice, která popíjí koktejlíčky v exotických destinacích, a stěžuje si jaký má hrozný život a jak je statečná, což jí autoři dokumentu nepokrytě baští. Většinou to nedělám, ale doporučuji tuto recenzi, která shrnuje všechny chyby tohoto dokumentu lépe než bych to kdy zvládl já: https://www.slantmagazine.com/film/review-the-great-hack-is-an-elusive-look-at-the-cambridge-analytica-scandal/

plagát

Annina válka (2018) 

Letní Filmová Škola 2019, film 35: Poslední film letošní filmovky byl pro mne tím nejlepším. Vítěz cen ruské akademie o šestileté holčičce co se schovává gestapu přímo pod nosem je asi nejčistší survival film co může vzniknout. Kam se na naši hrdinku hrabe Bear Grylls, Hanksův trosečník nebo i parta z Walking Dead. Právě těmto filmům je Annina Válka nejvíce podobná. Protivníkem Any je ale, narozdíl od přírody či smyšlených chodců, čiré, koncentrované, skutečné, lidské zlo. Člověk musí sice víc než u jiných filmů podobného typu potlačit svoji nedůvěru (věci které Ana pro svoje přežití dělá, t.j. umí si vyrobit kahan, na kterém si vysterilizuje vodu, loví zvěř, ožužlává pryskyřici z obalů knih atd., jsou věci kterých by byl v podobné situaci stěží schopen průměrný dospělý Polák této doby, natožpak šestiletá holčička), ale je za to odměněn napínavým příběhem novodobé Robinsonky, a její úchvatné vůle přežít. Zároveň je to za dlouhou dobu první film co jsem viděl, ve kterém je celý děj odvyprávěn pohybem a obrazem, bez voiceoveru či jiných vysvětlivek, a je jasně srozumitelný. Střídání ročních období je vidět podle sněhu na parapetu či ovoci v koši, mentální stav Any pak podle mimiky obličeje a očí, jejíž představitelka Marta Kozlová je zde fenomenální a zcela si zaslouží své ocenění za nejlepší ruský herecký výkon 2019. Jsem si navíc jistý, že kdyby ten film natočili kupříkladu Warneři, měla by velkou šanci i na Oscarech. Pokud za letošek doporučuji jediný film je to toto. Tedy, jsou to Avengers, a pak toto.

plagát

Paní Miniverová (1942) 

Letní Filmová Škola 2019, film 34: Lehce propagandistický film o odvaze a nezdolnosti Britského lidu tváří v tvář tyranii Třetí Říše. S odstupem času je snadné kritizovat Wylera za naivitu s jakou ztvárnil život v rozbombardované Británii a i on sám poté připustil, že se děsil toho až Britské publikum film uvidí, že bude lynčován za přílišnou cukrkandlovitost. Určité feelgood a komické momenty ve filmu sice jsou (za všechny soutěž o Růži roku), ale není jich tolik aby to znevážilo tu dramatickou část. Čeho je právě ve filmu přehršel jsou momenty hrdinství obyčejných lidí. Syn narukuje do letectva, otec pomáhá při evakuaic u Dunkirku, i paní Miniverová sama sehraje svoji část v obraně Krále a Vlasti. Právě možná i díky těmto momentům měl film nakonec přesně opačný účinek než jakého se režisér obával, zrevitalizoval morálku britského impéria a zaslouženě přispěl k vítězství spojenců v II. Světové válce. Sám Churchil přirovnal efekt tohoto filmu k flotile válečných lodí a závěrečný proslov vikáře v kostele byl stínem Winstonova proslovu po evakuaci Dunkirku, přičemž je snad náhodou, že film do kin vstoupil skoro na den přesně dva roky poté. Kdybych to viděl v roce 1942, dal bych 6 hvězd, ale já to viděl až v roce 2019, kdy už některé scény strašlivě zestárly a některé ztratily na působivosti. Nicméně solidní známku čtyři z pěti si určitě zaslouží, pátou možná při lepší konstelaci hvězd.

plagát

Vykúpenie L.B. Jonesa (1970) 

Letní Filmová Škola 2019, film 33: Na Wylera dost slabota. Nevím jestli to bylo filmovým materiálem, nebo konkrétní kopií ale zdálo se mi, že se koukám na nějaký blaxploitation a tím nemám na mysli jen černošské obsazení. Rozmazaná kamera, vyblité barvy, přeskakující zvuk, a až na výjimky otřesné herecké výkony, v případě Willyho Joea skoro až karikaturní. Od člověka co natočil Ben Hura, Detective Story, Dodsworth a jiné je to ohromný pokles v kvalitě. Co se týče děje, ani ten není nějak ohromující, klasický utlačovaný jižanský černoch postopadesáté, snad s trošku drsnějším koncem, znovu vypůjčeném z exploitation filmů 70. Let.

plagát

Najlepšie roky nášho života (1946) 

Letní Filmová Škola 2019, film 32: Wylerovo patrně nejhodnotnější a nejsyrovější dílo, natočené po návratu z Války, která Wylera poznamenala nejen fyzicky (přestal slyšet), ale hlavně psychicky. Je to takový milostný dopis všem mužům, kteří věnovali právě výše zmíněná nejlepší léta, aby chránili svoji zemi, svoje domovy a svoje spoluobčany, kteří jim ale tuto oběť nikdy nebudou schopni splatit, ba co víc, v některých případech, je dokonce nařknou z bojování na nepravé straně. Wyler, jako žid, a jako armádní veterán, je jeden z mála, kteří opravdu chápou nutnost a důležitost této oběti. Zároveň je natolik realistický, že nezobrazuje své protagonisty jako komiksové hrdiny, bez problémů a komplexů. Sleduje tři muže, jeden z nichž byl raněn fyzicky, ale všichni tři především psychicky. Všichni se snaží začlenit zpět do společnosti a více či méně se jim to daří, nikdy z nich však nebudou ti muži kteří odjeli, což jejich okolí nechápe a nikdy nepochopí. Naneštěstí film dost kazí milostná dějová linie Freda Derryho, která ač je výborně zahraná a napsaná, je ve filmu navíc, odvádí pozornost od hlavního tématu, a rozšiřuje už tak přemrštěnou stopáž.

Ovládací panel
7 bodov