Francouzská spojka
The French Connection
Réžia:
William FriedkinScenár:
Ernest TidymanKamera:
Owen RoizmanHudba:
Don EllisHrajú:
Gene Hackman, Fernando Rey, Roy Scheider, Tony Lo Bianco, Marcel Bozzuffi, Bill Hickman, Frédéric de Pasquale, Harold Gary, Eddie Egan, Benny Marino (viac)VOD (4)
Obsahy(1)
Dvojice detektivů bojuje proti obchodu s drogami, Jimmy Doyle, přezdívaný Pepek a jeho parťák Buddy Russo. Při své práci v Brooklynu se dostanou na stopu připravovaného obchodu, při němž jde o velké množství heroinu, ale velký případ nedopadne tak, jak by si přáli. (oficiálny text distribútora)
Recenzie (385)
NFR 2005, Oscar 5 : Nejlepší film, Režie, Herec HR - Gene Hackman, Střih, Scénář - A + 3 nominace: Herec VR - Roy Scheider, Kamera, Zvuk ()
Friedkin natáčel ruční kamerou a zkoušel různé režijní fígle, aby docílil co největší míry autenticity a to se mu podařilo v míře vrchovaté. Gene Hackman ve své první velké roli chlapáckýho poldy a těžkýho frajera na sebe výrazně upozornil, jeho automobilová honička s nadzemkou je nezapomenutelná. Svého času překvapivý a zasloužený Oscar za nejlepší film. ()
Některé filmy přetrvají věky. A mám dojem, že tohle bude jeden z nich...zbožňovala ho moje máti, dostává i mě, a světe div se, líbil se i mému 14ti letému bratrovi...to už něco znamená:) Prostě stejná klasika jako televizní Profesionálové. ()
Realistický neo-noirový thriller, na kterém lze výborně zkoumat evropské vlivy na Nový Hollywood. Stejně jako Godard v U konce s dechem nebo Costa-Gavras v Z (dva filmy zmíněné v režisérově audiokomentáři), také Friedkin uplatňuje dokumentárně veristický styl. Kamera budí dojem, že nezná trajektorii postav a musí spontánně reagovat na to, co se před ní odehrává. Vzdálenost kamery od postav a její pozice někdy věrně kopíruje způsob, jakým jsou tajně sledované podezřelé osoby (scéna v autobazaru). Mnohé scény jsou snímány z ruky a pouze s přirozeným osvětlením. Většina z nich se natáčela s kontaktním zvukem v reálných lokacích, často přímo na ulicích za plného provozu (což částečně platí i pro slavnou sebevražednou honičku) a bez zvláštního povolení. Věrnost reálným událostem, z nichž film vychází, šla tak daleko, že tvůrci použili skutečný heroin (a ve filmu ukazují tehdy používaný test jeho kvality) nebo policejní autodílnu, ve které se běžně demontovaly podezřelé vozy. K věrohodnosti přispívá také rozvolněná struktura vyprávění - čekací a sledovací prodlevy mezi akcí a reakcí jsou mnohem delší, než je zvykem v konvenčních kriminálkách, úspěch může záležet na náhodě, nebo se taky nikdy nemusí dostavit (tyhle prvky si o mnoho let později přisvojil srovnatelně realistický seriál The Wire). Výsledkem je procedurální dokudrama napěchované autentickou energií, díky níž vzniká dojem téměř fyzické časoprostorové blízkosti. Sázka na syrovost přitom nijak neumenšuje symbolické kvality vyprávění, které v souladu s dobovou skepsí není postavené na zřetelné opozici absolutního dobra a zla. Doyle možná má obdivuhodné detektivní instinkty, ale také je to frustrovaný rasistický zmetek, který si štvavým honem za zločinci kompenzuje, že zatímco on s kelímkem hnědé břečky mrzne na ulici, mocní sedí v teple a pohodlí luxusní restaurace. Nedostižitelný Charnier je oproti tomu uhlazený, zdvořilý a rozvážný a jeho chladná racionalita v něčem předznamenává nástup nového typu zloduchů, kteří jsou jen o trochu chamtivější než společnost, ve které žijí. Nestačí tedy, aby dobro bylo stejně nekompromisní jako zlo. Musí být ještě horší. Žádný film nevyjadřuje lépe oxymorón "špatné dobro". 85% Zajímavé komentáře: Visáč, rochelka ()
Připrav si kapesníky, protože z tak dokonalý filmařiny ti potečou sliny jako stoletá voda. Film je v rámci autencity točenej ruční kamerou, ale není v něm jediná obrazově nepřehledná scéna a třeba Jimmyho honička s metrem je jedna z nejlepších honiček co jsem kdy viděl, ne-li vůbec nejlepší. Filmovej orgáč ještě sílí díky dokonalýmu hereckýmu výkonu Gene Hackmana. Z počátku jsem se trošku neorientoval ve všech postavách, ale to brzy ustane a pak už to jede takovým způsobem, že jsem se během sledování filmu neodvážil dolejt ani víno. ()
Jeden ze základních kamenů klasické kriminálky je dokonalou ukázkou režijního mistrovství, které dokáže i po pár desítkách let zprostředkovat jedinečný divácký zážitek z filmu, který má jednoduchý a schematický děj a jenž stojí na všech základních klišé, které kriminální žánr poskytuje. William Friedkin režíruje v rychlém tempu a nejsilnější momenty vytváří z naprostých banalit jako je třeba obyčejné pobíhání po chodníku při sledování podezřelé osoby. Pro náročnější následně připravil fantastickou automobilovou honičku s nadzemkou. Dvojice detektivů v podání Gena Hackmana a Roye Scheidera se skvěle doplňuje nejenom povahově, ale i herecky. Francouzská spojka dokonale naplňuje představy o rčení, že v jednoduchosti se často skrývá ta největší krása. ()
Legendární krimifilm, kterému dominují skvělé herecké výkony Roye Scheidera a hlavně Gena Hackmana. ()
Název, téma a doba jasně připomíná vrchol francouzské kriminální kinematografie. To ale do momentu, než se spustí začátek filmu, protože pak už se rozjíždí naprosto dokonalá americky dynamická atmosféra, která od samotné první vteřiny nepoleví až do samotného konce. Osobně musím říct, že snad nikdy jsem se nesetkal s lepší a napjatější špionážní kriminálkou, než právě v případě Francouzské spojky. Když Gene Hackman špicloval ksindly z Francie například v metru, měl jsem doslova zatajený dech. No a to Vám nemusím vykládat, jak mně bylo, když nastartoval Pontiaca LeMans a rozjela se jedna z nejhezčích filmových honiček, co jsem kdy viděl. To byl dokonalý filmařský adrenalin. Takové momenty dnešním filmům strašně chybí...stejně tak i špinavost New Yorku. Ta ponurá atmosféra, kde očekáváte neřáda za každým rohem, to je prostě nářez. Navíc po skončení filmu jsem jenom tupě zíral do titulků, protože ten závěr, ten je prostě depka jako svině. Klobouk dolů Amíci. Tohle se Vám sakra povedlo. ()
║Rozpočet $1,8milióna║Tržby USA $51,700,000║Tržby Celosvetovo $51,900,000║ /65%/ ()
Zvláštní detektivka, která hodně sází na gene Hackmana. Očekával jsem o hodně více a ne jen hodně mluvení a dvě tři akční scény. Filmy je ukončen titulky, které dovysvětlují děj, proto je pro mě nečekané, že bylo natočeno pokračování. William Friedkin je pro mě obyčejný režisér, který mě nikdy nepotěšil. ()
43. MFF KV .. Scénář: Ernest Tidyman ()
Mám tenhle film velice rád.Ale půjdu proti střednímu proudu a řeknu, že se mi více líbila dvojka od Johna Frankenheimera.Tato spojka se mi zdála v některých věcech až příliš utahaná, ovšem hodně věcí vynahrazují moje zamilované scény.První je naháněčka v metru, kdy Pepek a Charnier nastupují a vystupují a navzájem čekají kdo se chytí první.Těmi dalšími jsou honička s nadzemní dráhou a pak ten konec.Myslel jsem, že se to ještě nějak dořeší, ale zůstalo jen u těch dvou výstřelů, které pak ve dvojce dostaly smysl.Výborná atmosféra a perfektní záporák v podání uhlazeného Fernando Rey. ()
A nejlepším hercem za rok 1971 je ... Gene Hackman. Za nejlepší byl vyhlášen i film, režisér, scénárista, střihač - nominován Scheider a kameraman. Na Hackmanovi tu vůbec není vidět, že v soukromí nesnáší násilí a mlátit někoho pro něj bylo hrozně těžké. Je to opravdový drsňák (vyrovná se v drsnosti i Harrymu Calahanovi), co když sedne za volant, můžeme čekat jednu z nejlepších filmových honiček. ()
Stará drsná škola. Důvod, proč tenhle detektivní snímek za ty čtyři desítky let prakticky nezestárl, je jen jeden, je to totiž poctivý film... ()
„MY JSME TEN PŘÍPAD TADY S PARŤÁKEM PŮVODNĚ DALI DOHROMADY. NECHCEM, ABY NÁM TO FEDERÁLOVÉ POSRALI.“ /// Nezáživná práce, která po 40ti minutách přináší ovoce. A za chvíli chápu, proč je tahle velká sledovačka ceněnou krimi poctivkou, která asi nezestárne. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Knihu „The French Connection: A True Account of Cops, Narcotics, and International Conspiracy“, kterou v roce 1969 napsal Robin Moore, jsem nečetl. 2.) Fotřík si furt hraje na honěnou s metrem. Prej to viděl v nějakým filmu… (že ty používáš šupleru? Tak to jinej žánr…) 3.) Thx za titule „Marka“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ** NAPĚTÍ * ()
Vynikajúca stará škola s už klasickou automobilovou pasážou. Príjemne ma prekvapil na nič sa nehrajúci krimi scenár a nenaťahovaný koniec. Solídna réžia exorcistu Friedkina a herecké výkony film povyšujú na americkú klasiku. Hackman a Scheider si skutočne padli do noty, sú to výborní parťáci. ()
No popravde receno drobny zklamani, cekal jsem precejen neco vic nez jen dobre natocenou kriminalku. Co se tyce pribehu, nic originalniho, na druhou stranu je pekne udelany, ze pripad zacne od nahodnyho podezrelyho v baru a pres vsemozny sledovani, odposlouchavani, vyslechy a podobne se doberem az k zaverecnymu velkymu zatceni. Fakt si nepamatuju film, kterej by takhle krasne rozebral pripad od zacatku do konce. A to cely pusobi dost realisticky a ma to slusnou atmosferu. No a pak tu jsou paradni herci, Scheider sice moh dostat vic prostoru, ale celej film stejne tahne Hackman, kterej je sice naprosto perfektni, ale stejne bych rek, ze uz jsem ho parkrat videl zahrat lip. Celkove dobre natocena kriminalka ze stary skoly, ktera se bohuzel misty drobet tahne. ()
Jak někde někdo napsal, Friedkin opravdu dokonale snoubí temný poválečný film-noir s atmosférou násilí a společenskou úzkostí éry války ve Vietnamu. Výsledek je perfektní krimi thriller, který budí velmi realistický, až semi-dokumentární dojem, místy zlověstný jak známe z Vymítače, a kde krásně vyniká dnes již zmizelý, špinavý a chladný starý New York. Scény sledování / stíhání zde jsou bezkonkurenční. Konečně jsem dohnal klasiku, 50 let poté nemá chybu. ()
Tohle nekompromisně řadím mezi jedny z nejlepších filmů, co jsem kdy viděl. A omlouvám se, že to tak trvalo. Hackman / Scheider perfektní, střih absolutně EPOCHÁLNÍ a celkově je to absolutní direkt, žádné kecy kolem. Vpodstatě 99 minut dlouhá klasická scéna - nemá cenu vybírat nejlepší moment, to je totiž celej tenhle film. ()
Súvisiace novinky
Zemřel režisér William Friedkin
Ve věku 87 let zemřel legendární režisér William Friedkin známý nejlépe pro své nezapomenutelné klasiky Francouzská spojka a Vymítač ďábla. Režisérův skon potvrdil děkan Chapman University a známý… (viac)
Jak by vypadal Batman od Aronofskyho?
Poté, co Batmana na pár let pohřbil Joel Schumacher a předtím, než ho znovu vzkřísil Christopher Nolan, koketovalo studio Warner Bros. s myšlenkou, že by netopýřího hrdinu mohlo na velké plátno… (viac)
Wheatley láká známá jména
Několik let si svými malými britskými filmy hledal diváky ve festivalových kruzích a dělal jméno mezi kritiky, mimo tuto ale režiséra Bena Wheatleyho málokdo znal. Ovšen zdá se, že jeho vyhraněný… (viac)
Bean stahuje teroristy z kůže
Ne Mr. Bean, samozřejmě. Pokud jde o Seana Beana, nejočekávanější premiérou roku 2011 je samozřejmě výpravná televizní adaptace fantasy ságy Game of Thrones, kterou začne v dubnu vysílat HBO. Rádi se… (viac)
Docela vymakaná a napínavá kriminálka se skvělým mladým Genem Hackmanem, která vypráví paralelně dva příběhy – první se týká policistů v Brooklynu, druhý pašeráků v Marseille, a tyto dvě skupiny se asi v půlce filmu střetnou přímo v New Yorku. V Marseille sleduje policejní detektiv jistého Alaina Charniera, protřelého mafiána, který řídí největší světový drogový syndikát pašující heroin. Během své služby je však zastřelen Charnierovým nájemným vrahem Pierrem Nicolim. Charnier má v plánu propašovat do USA heroin za 32 milionů dolarů. Udělá to tak, že herák schová do velkého Lincolnu, patřícímu nic netušícímu televiznímu baviči Henrimu Devereauxovi. Mezitím si v New Yorku zajdou dva detektivové – Jimmy „Popeye“ Doyle a Buddy „Cloudy“ Russo na drink do baru Copacabana. Popeye si všimne jistého Salvatora „Sal“ Boca a jeho mladé manželky, jak se baví s mafiány, kteří obchodují s narkotiky. Taková náhodná návštěva a jak může být přínosná. Poté tento páreček sledují a při tom odhalí spojení Bocy s právníkem Joelem Weinstockem, který je také součástí drogového podsvětí. Popeye se během nekompromisního výslechu jednoho dealera dozví, že během dvou týdnů má dorazit masivní zásilka heroinu. Dojde k odposlechu telefonu Bocasových a k našim dvěma detektivům se k Popeyově nelibosti přidávají dva agenti FBI – Mulderig a Klein. Devereauxův Lincoln dorazí do New Yorku, Boca chce co nejdříve uzavřít obchod, ale Weinstock vyzývá k trpělivosti – je si vědom toho, že jsou vyšetřováni. Charniera sleduje Popeye v New Yorském metru a ti dva tu spolu hrají hru na kočku a myš, kdy simultánně vystupují a nastupují do metra, až nakonec Charnier ujede, zatímco Popeye zůstane stát na nástupišti. Boca se chce sejít s Charnierem ve Washingtonu D.C., a také chce předávku opozdit kvůli policajtům. Charnier je ovšem nervózní a chce to provést co nejrychleji. Nicoli se nabízí, že prostě Popeye zlikviduje, to přijde ale Charnierovi zbytečné, nakonec však souhlasí, protože než najde policie náhradu za Popeye, tak budou naši pašeráci zpátky ve Francii. Nicoli se poté pokusí zastřelit Popeye, ale mine, a tak jej začne Popeye pronásledovat. Nicoli začne ujíždět nadzemkou, zatímco Popeye zkonfiskuje auto a následuje šílená honička se spoustou střetů s ostatními vozidly. Nicoli si všimne, že jej Popeye pronásleduje, a tak přepadne strojvedoucího a donutí jej jet do další stanice, a také zastřelí jednoho policistu a průvodčího. Velice dramatická situace pro ostatní pasažéry. Nakonec vlak narazí do stojící soupravy, Nicole vyletí ven předním oknem a utíkat z nástupiště. Popeye jej však spatří při cestě z nástupiště a zastřelí jej. Po dlouhém sledování Devereauxova Lincolnu jej Popeye zabaví a odveze do garáže, kde tuto masivní káru důkladně prohledá speciální tým, ale drogy nenajde. Poté si však Cloudy všimne, že přepravní hmotnost vozidla byla o 120 liber vyšší, než hmotnost uvedená výrobcem. Nakonec se podívají pod nástupní prahy a tam najdou balíčky s herákem, ty však vrátí zpátky a auto odevzdají Devereauxovi, který ho pak předá Charnierovi. Ten s autem dojede do staré továrny na ostrově Wards, kde má předat Weinstockovi drogy. Po vyjmutí heroinu z prahů jej Weinstockův chemik otestuje a potvrdí jeho prvotřídní kvalitu. Charnier odebere drogy a schová peníze do jiného auta, zakoupeného v aukci vyřazených automobilů, a to odveze do Francie. Charnier a Sal odjedou spokojení Lincolnem, ale na cestě je čeká policejní zátaras s oddílem vedeným Popeyem. Charnier to otočí zpět do staré továrny, kde dojde k přestřelce, při které je zabit Boca, zatímco ostatní překupníci se vzdávají. Charnier uteče a Popeye s Cloudym jej pronásledují. Popeye nejprve málem zastřelí Cloudyho a pak zastřelí postavu, kterou spatří v dáli ve tmě, bohužel se jednalo o agenta Mulderiga. Popeye řekne Cloudymu, že Charniera dostane a běží do další místnosti, ze které se pak ozve výstřel. No, a nakonec se dozvíme, jak naši hlavní hrdinové – dvojice detektivů a také pašeráci – dopadli. Jo, byl to celkem záživný film, nejvíce se mi líbily ty akce v metru a pronásledování nadzemky, také horlivost a zapálenost hlavního detektiva Popeye spojená se skvělým hereckým výkonem Gena Hackmana, stejně jako testování čistoty heroinu – mám rád chemii. () (menej) (viac)