Ja, Olga Hepnarová

Tak zase nic...docela jsem si od toho sliboval nejake zlepseni ve vodach soucasne cz kinematografie, ale ne... Vicemene souhlasim s hodnocenim kolegy "dobytek". Navic ta holka tu hlavni roli herecky vubec neutahne...mohl to tedy zahrat kdokoliv a bylo by to stejne. 2+ (10.08.2016)

Skvělá kamera. (07.03.2017)

Kdybych to měl přirovnat k obrazu, tak by to bylo bílé plátno s nějakými tmavými šmouhami. Nebylo by jich moc, ze dvě, ze tři. Něco, s čím bych si chvilku lámal hlavu, nad čím bych se zamýšlel, nakonec bych to ale vzdal s tím, že tam možná je nějaké sdělení, že ho ale bez pomoci autora nemohu správně dekódovat. O Olze Hepnarové jsem toho už hodně přečetl, mimo jiné i (bohužel) nerealizovaný scénář Jiřího Svobody. Díky tomu mám o její osobnosti určitou představu. Spoléhat na tento film, nevím o ní nic. Nevěděl bych, že měla kázeňské prohřešky. Že ji zavřeli do polepšovny. Že byla zjevně těžce psychicky nemocná. Že... Všechno to tam bylo, ale v podobě šmouh, pro nezasvěcené nesrozumitelných. Jestli je například někdo na základě tohoto filmu schopen odhadnout povahy Olžiných příbuzných, pak musí být z mého pohledu nutně geniální. Slepenec podivně řazených příhod ale nenabízí ani vodítka k pochopení charakteru samotné Olgy. Forma se těšila mnohem větší pozornosti tvůrců než obsah. (29.06.2016)

Štýlovo je to filmový vybrúsený diamant. Hutná atmosféra, hlavná hrdinka zahrala nadmieru skvelo a presvedčivo, film sa drží vo svojej jasnej vytýčenej stope. V určitých aspektoch a celkovej forme pripomína ,,A bude húř... ,,. Je to natočené veľmi reálne , až surovo, absolútne bez hudby s voyerskou kamerou. ALE ! Mne sa tento film páčil ako mozaika jednotlivých DETAILov, ako CELOK ma prešiel. (15.07.2016)

Začnu pozitivy: výborná černobílá kamera dala filmu atmosféru přelomu 60. - 70. let a skvělý herecký výkon hlavní představitelky (koho taky napadlo, že je to Amanda z Leona v dospělosti?). A teď negativa: nedostatečná analýza osobnosti Hepnarové a motivace k veškerému jejímu chování, místy nadbytečně dlouhé až zbytečně záběry (např. záběr na cestu při noční jízdě trabantem), příliš zkratkovitý soudní proces a ne do hloubky jdoucí analýza proměny myšlení Hepnarove a z toho plynoucí vzpírání se před oběšením. --- Původně jsem dal 3*, po pár dnech navzdory jisté kritice dávám 5*. Proč? Druhý den po shlédnutí jsem se probudil a v hlavě mi to z filmu šrotovalo, furt jsem přemýšlel, jaká ta Olga musela být nešťastný člověk a jestli se dočkala rozhřešení... (22.07.2016)

Tak takýto film som už dlho nevidel. Drsný, dlhé zábery, skoro bez hudby, čierno biely, a aj erotika tam bola... O tomto prípade som dosť čítal, no nevedel som si predstaviť, aký človek by dokázal takto zabiť nevinných ľudí. Teraz už si to viem predstaviť - podobné sa stalo , veď viete ... Neviem ani ako dlho trval film, lebo to bol jeden obraz výbornej kamery a režisérskeho vedenia hlavnej predstaviteľky. Táto poľská mladá herečka , zahrala fantasticky.... Dávam 80%. (01.09.2016)

Prigl knabe. (01.02.2017)

Zvláštní film o zvláštní ženě...ženě, jejíž osud nás nepřestává fascinovat ani po čtyřiceti letech a stále z něj mrazí v zádech. Po mnoha a mnoha prázdných létech českého filmu se zablýsklo na lepší časy a tento film působí v kontextu současné české filmové produkce jako zjevení. Speciální záležitost je samotná představitelka hlavní role, typově vybraná dokonale a hrající s precizní uměřeností, kolíbavou chůzí, tajuplnou zádumčivostí tak, že si chvílemi říkáte, jestli se jim náhodou nepodařilo nějakým záhadným způsobem Olgu oživit... Polská herečka Michalina Olszańska za tento mimořádný výkon dostala zcela právem Českého lva pro herečku v hlavní ženské roli - a já se těším na její další představení, protože o téhle dámě myslím (doufám) ještě uslyšíme... (29.08.2017)

"Toto je můj rozsudek." Já, František Ptáček, se nad tímto filmem musím podivit stejně upřímně, jako můj oblíbený literární hrdina: "No tak se podívejme paní Müllerová, jak taková jízda automobilem může nešťastně skončit.", protože tohle byl úplně didakticky přesný záznam našeho nejznámějšího teroristického činu, spáchaný poslední, u nás popravenou ženou stylizující se do role "Prügelknabe", jejíž vzdělání bylo sice vysoké a argumenty přesvědčivé, ale filozofie zvrácená a osobnost nedospělá, což sama dokázala svým hysterickým výstupem před tím, než ji oběsili. Autentičnost tohoto snímku, však umocňuje také představitelka titulní role, jejíž herecký výkon by měl být náležitě oceněn i za ty příšerný sandálky. (18.03.2016)

Já, Olga Hepnarová je v českém kontextu převratným filmem. Ne z hlediska příběhu či hereckých výkonů. Hlavní důležitostí snímku je zpracování a především zpracování čeho. Protože v přehlšelu plochých jednoznačných a trapných komedií se zrodilo dílo sledující naprosto ambivalentní postavu, kterou se snaží psychologicky rozpitvat a poskytnout divákovi alespoň decentní nástin Olgy činů. Nutí tak diváka uvažovat nad jejím chováním a můžeme si tak pokládat otázky zda byla Hepnarová schizofrenní psychopat, nebo jen obět společenosti. Její nenávist nepramenila z tehdejší socialistické společnosti, ale prostě ze společnosti jako takové, což je pro misantropa, asociála a zarytého lesbického samotáře těžké přežít. Kor, když už od mala dostává od okolí takovou čočku... Nejde o jednoznačné biografické naservírování jednoho života poslední popravené osoby v ČSSR. Autoři životní příběh, nebo spíše sondu do duše jedné postavy podávají stroze, chladně a nejasně. Jde tedy o artový počin s dlouhým vizuálně krásným záběrováním, který v českém kontextu sakra dlouho nevznikl a je fajn vidět, že se českému filmu skutečně blýská na lepší časy! (11.04.2016)

Film odohrávajúci sa v období, kedy by určite nemohol vzniknúť. Bol by som pokrytcom, ak by som neohodnotil minimalizmus, na ktorý stavil tento snímok. Totiž v uplynulom období som bol v kine na viacerých škandinávskych filmoch a tento minimalizmus som tam obdivoval a tajne si prial, aby takýto neukecaný film vznikol aj v našich končinách. Čiernobiely film nepredstavuje nejakú pseudoartovosť, naozaj dopomáha k autentickému pocitu - cítite sa, ako by ste sa preniesli do tej doby. Ako som sa dočítal, tvorcovia si dali záležať aj na rekvizitách - autách, dobovom oblečení... Nie celkom som pochopil tu lesbickú linku, v príbehu Hepnarovej to hrá minimálnu rolu. Preto mi prišli aj erotické scénky samoúčelné. Celkový dojem mi kazilo aj viacero malých drobnôstiek, ktoré mi bránia dať plné hodnotenie. Avšak páči sa mi smer, ktorým sa tento rok začala uberať tunajšia kinematografia. (21.04.2016)

Film měl veliký potenciál představit osobnost Olgy Hepnarové. Místo toho jsem si z filmu odnesl pouze to, že byla lesba a že až moc kouřila. Velká škoda. (27.05.2016)

Z psychologického hladiska celkom dobre spracované ale z dramatického úplná slabota. (28.06.2016)

Po tom všem humbuku kolem jsem čekal přece jen trochu víc než jen těžkou artovinu, která je sice silná v detailech, ale jako celek docela nudí. Hlavně proto, že film se soustředí pořád dokola na to, že Olga byla lesbička a chybí tady něco, díky čemu bych fakt pochopil, proč jí tak hrabalo. (28.06.2016)

Pro me bez emocí.. neco jako kdyz clovek kouka na prezentaci nahodnych fotek.. :/ (05.07.2016)

Takový drsný sociální film z přechodu 60 a 70 let, který kopíruje život Olgy Hepnarové u které se začaly vyskytovat psychické potíže, které se projevovaly neschopností kontaktu s lidmi. Film je s bezva černobílým obrazem jako vystřížený ze starých filmů, kde není nouze o lesbické scény + super výkon Michaliny Olszańské a Kláry Melíškové a co si budeme vykládat Marika Šoposká, tak ta je vážně kus :-) (25.11.2016)

Zajímavá náhoda, nedávno jsem četl příběh člověka zničeného lidma Olgy Hepnarové v jednom z čísel nejmenovaného epochálního časopisu. Tudíž jsem s nadšením shlédl filmovou verzi její předvražedné biografie, činu, krátký proces a následnou popravui v tomhle výborně natočeném, neskutečně přesném (vždyť ona měla i bíbra v podpaží 😊) dramatu. Krom detailů, jako byl úsměvný Justin hodně pomohlo i černobílé zbarvení filmu, což považuji za skvělý nápad. Místy lesbické porno v podstatě jen podtrhává dobrý výkon Michaliny Olszsnské v roli té hledající se nešťastné holky, kam až může zajít lidský nezájem, lhostejnost a nenávist v kombinaci s tehdejším tvrdým režimem ve vlivu na a přesvědčení mladého člověka. (03.11.2017)

Neuvěřitelný, jak se Michalina Olszánska dokázala skutečně vžít do svojí hlavní role. Když tohle herci dokážou, nemůže to být ani náhodou špatný film. Hodně lidí sice nadává na to, že natáhnutí scén o několik sekund bylo nudné, ale do takového černobílého snímku se to dokonale hodí. Právě díky tomu dokázal film vytvořit parádní atmosféru. Většinou u takových nudnějších filmů koukám jedním okem jinam, ale u tohohle jsem nespustil oči. Za mě si snímek pět hvězdiček zaslouží. (04.05.2018)

Na sebevraždu je potřeba silná vůle. A tu ty rozhodně nemáš, holčičko. Těžko nepodezírat publikum, že film nepřízní trestá za vzácnou kvalitu nepodlézavosti. Olga naprosto nemá co dělat v modrých číslech nejen ve vztahu k tuzemské kinematografii. Film o inteligentní dívce, čtenářce nejen Grahama Greenea, která to neumí s lidmi, opovrhuje jimi, ale přece jen je tak/nějak potřebuje, odvahou tvůrčích rozhodnutí a výsledným tvarem řadím k tomu nejlepšímu, co u nás v posledních letech vzniklo. (Byť je příznačné, že toho dosahuje způsoby, které se osvědčily před půl stoletím.) Pustili mě znovu ke zkouškám. Jezdím teď jako řidička. Volbu černobílého filmového materiálu a pseudo-dobovou nízkost obrazového kontrastu hodnotím kladně. I díky němu se povedlo ušetřit diváka pelíškovského retrodojmu, který by byl na místě ještě méně, než v jiných případech; i všudypřítomný cigaretový kouř vypadá v monochromu skvěle. Tvůrci marný zápas hlavní hrdinky najít cestu k lidem jinak než s rukama na volantu pragovky podávají promyšleně, disciplinovaně a bez patosu, který sice leckteří k naplnění diváckých potřeb požadují, ale v případě Olgy by byl rušivý. Výsledkem je chladný odstup podobný tomu, jaký cítí lidé ke svému okolí lidé s omezenou schopností empatie. Vyprávění tlumočí nesrozumitelnost hrdinky takovou, jak se jevila jí samé i jiným. Dokumentární pláštík filmu protkávají Weinreb a Kazda přesně naměřeným loktem kinematografických nápadů, jako když trasu od jednoho selhání k dalšímu dělí množícími se výjevy ze světa motorismu, z nichž nejvýmluvnější je ten s Olgou vodící pražskými ulicemi čistící vůz. Jak by příběh dopadl, kdyby se Olga upíchla u taxislužby? Thank God for the rain to wash the trash off the sidewalk. Nelze nezmínit Michalinu Olszańskou. Úkol být pro diváka nenáviděnou Olgou Hepnarovou jakožto ne-nenáviděnou zvládla, ve scénách tzv. sexuálního mrzáctví jí to sluší a v některými výrazy pohledné tváře dává vzpomenout na Scarlett Johansson v jiném slavném filmu o dívce, učící se fungovat ve světě, kde nikomu nerozumí. Ať zhyne Olga Hepnarová, ať žije Sandy Winiferová. Jsem zubožená jako narkoman, ano, ale kde jsou moje drogy? (12.05.2018)

Takto natočený film se běžně v současné české kinematografii neobjevuje.Bylo to silné a nejen díky dobové výpravě a čb kameře velmi autentické.Jen vytknu to,že ne vždy jsem se v ději orientoval.Kdo tento případ nemá nastudovaný bude u některých scén nechápat kde se to děje,proč a kdo to tam vlastně s tou Hepnarovou je,ikdyž některé fakty se později víceméně divák dozví.Michalina Olszańska v titulní roli je naprosto dokonalá a není vůbec poznat,že byla předabována.Je to film,na který se jen tak nezapomene a o kterým se přemýšlí. (29.03.2019)