All That Jazz
All That Jazz
All That Jazz
Réžia:
Bob FosseKamera:
Giuseppe RotunnoHudba:
Ralph BurnsHrajú:
Roy Scheider, Jessica Lange, Leland Palmer, Ann Reinking, Cliff Gorman, Ben Vereen, Michael Tolan, Max Wright, Irene Kane, Erzsebet Foldi, Keith Gordon (viac)Obsahy(1)
Vrcholné dílo Boba Fosseho, ohromující po stránce myšlenkové i choreografické, hudební a taneční, je tragikomickou autobiografií, podanou formou neobyčejného muzikálu. Film je felliniovskou vizí umělce posedlého prací a řítícího se do záhuby kvůli vražednému životnímu tempu. Hlavní postava příběhu s mrazivou presvedčivostí předpověděla režisérovu vlastní smrt. Průkopnické dílo, naznačující smysluplnou cestu za hranice konvenčnosti žánrů, je vizuálně neobyčejně přitažlivé. Závěrečná agonická pasáž je stylizovaná do velkolepého čísla, ve kterém se sejdou všichni umělcovi blízcí v podobě fantómů a je završená symbolickou záhrobní jízdou do náruče koketního Anděla smrti.
Obsedantní Fosseho téma existenciálních ambicí talentovaného tvůrce uprostřed masové kultury se s muzikálovou formou skloubila s neobyčejnou přirozeností, čímž vznikl jakýsi nedostižný muzikálový OBČAN KANE či 8 1/2. Film získal roku 1980 Zlatou palmu v Cannes ex aeque s filmem KAGEMUŠA a v tomtéž roce získal Oscara za dekorace, kostýmy, střih a hudbu. Film byl nominován i na Oscara za režii, scénář, za herecký výkon Roye Scheidera i v kategorii "nejlepší film roku".
(oficiálny text distribútora)
Recenzie (160)
Búrlivá ukážka brilantnosti, nervu, tanca, hlúpych priznaní, vtipov a hlavne ega. 7/10 ()
Film, který mě jako teenagera nejvíce fascinoval. Závěrečnou scénu jsem viděl snad nejméně stokrát - napřed ve filmovém klubu, a pak jsem ji neustále protáčel na VHSce. ()
Tomuhle říká autorský film, tomuhle říkám zpověď, tomuhle říkám film, který vychází z člověka. A kromě toho je to i řemeslně pecka a Rob Schneider hraje fenomenálně, 5 hvězd. ()
All that Jazz je zajímavý pohled na rozpad lidské osobnosti pomocí nenásilně vložených muzikálových čísel. Roy Schneider zde hraje divadelního režiséra, který bojuje se svými démony a to je zobrazeno ve choreograficky velmi povedenými vložkami. Celkově ve mě ale tento muzikál nezanechal žádný větší dojem. Nemohl jsem se nějak sladit, ale připomínalo mi to starší kusy od Miloše Formana. ()
Výborné. ()
Takhle si představuji kvalitní muzikál. Nejen úžasné herecké, pěvecké i taneční výkony, ale také trocha filosofie, kladení si otázek. Nečekala jsem, že se z All That Jazz vyklube něco takového, a to jsem čekala hodně. Nejvíc bych pochválila nápady, kterými je film poctivě prošitý, především zpersonifikovaná smrt, přirovnání umírání k velkolepé show nebo samotné jednotlivé vystoupení s krásnou choreografií. Humor, krásné ženy a zatraceně přitažlivej frajírek byl už jen dodatečný bonus. Taky mi vyhovovalo, jak velký prostor dával Fosse dialogům - slovu. Ale celkové kouzlo Boba Fosse je nejkrásnější snad v tom, že se těžko pitvá a ospravedlňuje. ()
Tvůrčí i životní brainstorming rozlévající se v nekonečný mejdan živelného uměleckého zápalu, pokřtěného slastnými neřestmi, které jsou dopingem, živou vodou tvůrčí obsese, ale i nespoutaným koktejlem balancování na periferii vedoucím k vlastní sebedestrukci. Síla scény taktů umělecké imaginace, erotické jiskření doteků vášnivého temperamentu tanečních kreací, svůdná fascinace muzikálových reflektorů, pokušitelská vábení pozlátka showbyznysu, energický workholismus, dokonaný zlatavý triumf múz jevištních na prknech euforického transu, výživná extáze tvůrčího i životního statutu quo. Show musí pokračovat až na doraz, adrenalinovou, spalující jízdou na perutích kabaretu k zaslouženým vavřínům. ()
Obzvláště vybraná stylová lahůdka, která vedle příběhu na úrovni 8 a 1/2 nebo Vzpomínek na hvězdný prach přináší ve všech ohledech přesvědčivé zpracování s invenčním překvapením v každém doušku. Velký scénář (zajímavá spojka i k Ježíšovi z Montrealu), neexhibující a pestrá hudební aranžmá nenápadných hitovek, úcta k filmově taneční tradici, svižný střih, moderně působící taneční čísla, velký Roy, typově krásné ženy a velkolepá dívka, lehkonohý humor, velký vklad výpravy obecně. A vše protkáno rovinou nepokorného smlouvání s osudem, který je nápadně důvěryhodnější než ošetřující lékař. Film s kroužícími holubicemi nad hlavou. ()
Navzdory krajním nesympatiím k hlavnímu hrdinovi a k televarietním hudebně-tanečním vložkám, které samy sebe prezentují jako kdovíjaké umění, jímž nejsou ani omylem, maximálně dobře provedeným cirkusáctvím, musím uznat, že napětí mezi nimi a ústředními tématy (sebezničující umanutost, nevyhnutelné směřování k zániku, osamělost moderního člověka a v náznaku i tázání po smyslu toho všeho) má jistý dekadentní šmrnc a že u toho člověku občas zatrne existenciální závratí. 70 % ()
No teda, další zklamání - žádná pořádná muzikálová scéna, ani krásně tanečně provedená píseň, nic, co bych si mohla užít. Jen chrchlající vyhublej dědek a blbý prostřihy se vzpomínkami na minulost. Tak asi ne... ()
Snad nejlepší filmový závěr, jaký jsem kdy viděla. Triumfální rozloučení režiséra se svou kariérou...a životem nenapravitelného děvkaře a workoholika poslední písní na dokonalém jevišti s jásajícím publikem......"Bye bye life, bye, bye hapiness, hello loneliness, I think he's gonna die.... I think I'm gonna die...." ()
Nenormálne dobré. Extravagantné, nekonvenčné a drzé. Fantastická hudba a kostýmy. Výborný strih a kamera. A v neposlednom rade excelentný Roy Scheider. Nech sa páči 90% ()
Pardon, ale pro mě tenhle film něco, co po ránu vytlačím do mísy a spláchnu. Není tu ani jedna postava, která by člověka zajímala a byla sympatická. Celé je to o tom, jak se režisér muzikálu uchlastává, uhuluje a ušukává k smrti. Dejme tomu, že choreografie je asi zajímavá, ale já na tancování nejsem a tak tohle nemůžu objektivně posoudit. ()
Na tento film jsem se moc těšila, miluji tanec….i když ho tolik zase nebylo, stál však zato. Uznávám, že jako celek super, ovšem o tématu a s herci, které jsou mi naprosto cizí, proto hodnotím 60% ()
Celý film se tak trochu zmítá v křeči. To platí hlavně o prkenném Royi Scheiderovi, kterému jsem jeho roli prostě nezbaštil, o tanečních číslech, která jsou sice technicky bezchybná, ale zoufale postrádají lehkost (a jsou poněkud lascivní) i o místy poněkud podivných dialozích. Pro mě je tenhle film zklamáním. ()
*SPOILER*. Celý sujet tohto filmu spočíva v tom , že sa premieta život umelca až do momentu jeho smrti. Hedonistický život umelca sladký ako cukrík zabalený v muzikálovom obale, mi vôbec nesadol, ba musím povedať , že sa mi priečil. Jediné pozitívum bol Roy Scheider, a Epilóg spočivajúci v pointe, že hl.hrdina zomiera akoby v muzikálovom prostredí, kde sa slávnostne lúči zo svojimi blízkymi. Zomrel ako žil pompézne, s veľkým krikom, s úsmevom na tváry ale predsa...sám. Myslím si , že myšlienka tohoto rozsahu si zaslúži priestor maximálne krátkometrážneho filmu. Forma jednoznačne zvíťazila nad obsahom. ()
Podle mého názoru to není muzikál, ale pouze drama s hudebními prvky. Kdyby byl natočen v dnešní době, hodil by se k tomu styl techno. ()
Notorický workoholik a sukničkár pomaly dopláca na svoju vyťaženosť. Postupne ho zabíja fajčenie, tabletky a jeho posadnutosť prácou. Dráma z umeleckého prostredia zaujme svojou réžiou, ktorá zahŕňa aj štýlové tanečné scény, strihom, ktorý pripomína zaneprázdnený život hlavného hrdinu častým striedaním scén z rôznych miest odohrávajúcich sa v rovnakom čase, reflektovaním života hlavnej postavy. Najviac sa mi vryli do pamäti niekoľkokrát opakovaná scéna Joeových životabudičov a samozrejme tanečná scéna Joeovej šou. Umelecký film o umelcoch pre všetkých inteligentne rozmýšlajúcich divákov, hlavne milovníkov sebadeštruktívnych charakterov. ()
Z All That Jazz se vyklubalo něco zcela jiného, než jsem čekala. Wow, to byla síla. Od večera, kdy jsem se na tento film dívala, už uplynuly skoro dva týdny, ale stále nemůžu vyhnat z hlavy melodii a hlavně slova závěrečné písně ("Bye bye Life - Bye bye happiness - Hello emptiness - I think I'm gonna die."), kde se hlavní postava - režisér Joe Gideon v nedostižném podání Roye Scheidera - definitivně loučí se životem. Silný film. A opravdu bych si nemyslela, že toto budu někdy říkat o filmu v kategorii muzikál. Přesnější by asi bylo popsat All That Jazz jako skutečné hluboké drama člověka, který si postupně začíná uvědomovat svůj blížící se konec, to vše za doprovodu hudby. To zní líp než v tomto případě zavádějící slovo muzikál. Right. ()
Po 18 minutách nudění jsem to vypnul a šel si raději číst životopis Tomáše Bati. Asi tak... ()