The Last Voyage of the Demeter
The Last Voyage of the Demeter
Dracula: Voyage of the Demeter
Dracula: Voyage of the Demeter
Réžia:
André ØvredalHudba:
Bear McCrearyHrajú:
Corey Hawkins, David Dastmalchian, Liam Cunningham, Aisling Franciosi, Javier Botet, Stefan Kapičič, Jon Jon Briones, Woody Norman, Chris Walley (viac)Obsahy(1)
Již několikátá variace Stokerova "Drákuly", tentokrát zaměřená na onen neprobádaný úsek cesty přes moře do Anglie. Děj se odehrává na palubě obchodní lodi Demeter během její plavby z Transylvánie do Anglie a sleduje osud nešťastné posádky této lodi, která převážela rakev hraběte Drákuly. (akisha)
Recenzie (152)
Øvredal už párkrát ukázal, že cit pro horor má a i když Deméterova poslední plavba není tím nejlepším co kdy natočil, disponuje tenhle horůrek na hraně béčka slušnou atmosférou a hlavně povedeným Draculou. Celý film by se sice dal shrnout do věty : Dracula jede na výlet lodí a všichni umřou, ale to nijak nebrání tomu aby to byla dostačují, byť nijak originální a převratná zábava, kterou kupodivu nezkazí ani chvílemi dementní chování postav a dokonce ani opět přepálená stopáž. Nečekal sem nic a proto opatrná spokojenost...60% ()
Kinofilm od DreamWorks / Universalu na kvalitativní úrovni podprůměrných Netflix bejkovin. Slibný rozjezd s hezkou výpravou, propracovanými a ve tmě dobře nasvícenými interiéry lodě. Efektní první zjevení Dráculy a atmosférické mordy prvních obětí. V druhé polovině se ale film začne dějově rozpadat, gradující napětí vystřídají blbě sestříhané dramatické scény, pěkné CGI vystřídá laciné hoření při východu slunce a postavám se díky zoufale upadajícímu scénáři vytratí původně budované smysluplné kontury. Sebevědomý vanhelsingovský epilog je pak už jenom ke smíchu. ()
Zábavní plavba do Anglie je dle mého ješitného mínění jedna z nejlepších a nejpůsobivějších částí Doktorova varlete, kterou měl Bram pořádně nafouknout například na úkor sáhodlouhých anemických mindráků Míny Hárkrové, a ne ji nechat na okraji v podobě několika kapitol lodního deníku vysávaného kapitána. Když se o filmu, který by pořádně a temně rozmazal krev po palubě lodi Mižigar v dokonalé atmosféře na moři bezradného škuneru ve spárech krvesaje, začalo zhruba před pěti lety mluvit, nakoupil jsem masturbační ubrousky a těšil se víc než Drákula na krkavici. Inu, a dočkal jsem se. Satanžel jsem však ubrousky akorát tak posmrkal, plačíc nad promr(d/h)aným potenciálem, protože jsem se místo brutálního, děsivého a mrazivého gotiku dočkal sice řemeslně poměrně solidního, lepšího než drátem do oka a s docela sympatickým Vláďou Opíchavačem, ovšem skoro nestrašidelného, klišovitého, bezatmosférického a sterilního instadigitálního driftování z Rumunska, opět pilně doplněného o nucenou demagogickou neomarxistickou negrofikaci. Pan Stoker se prokazatelně nesnažil ve svém dobovém románu o Blejda, a ač to má dle manipulativního zkreslovacího manuálu vypadat, že pro ně nebylo díky odvěké dokonalé asimilaci už od 13. stolení na evropských univerzitách kam plivnout, do roku 1900 promovalo na Kenbrydži i přes všeobecný rasistický odpor přesně 5 mouřenínů, vesměs koloniálních prominentů, a notabene ani jeden medik, který by se s takto prestižním titulem mohl úspěšně ucházet i o tak lukrativní pozici, jakou bezesporu je pytlonoš na zaplivané ruské lodi, a yntelechtuálně se tam povyšovat nad bandou bílých dezolátských lopat! Tudíž toho filantropického čokogénia a dozajista budoucího Negrohama van Helsinga považují za velké, hnědé a nestoudné bolševicko revizionistické hovno na Bramův hrob a ty tři dávám jen proto, že to mohlo dopadnout ještě daleko hůř, kdyby nemrtvý středověký valašský kníže vyhnil do ebenova a střihnul si jej třeba Jonatán Majer, Valach jako poleno. ()
„KONEČNĚ JSEM SPATŘIL PRAVOU TEMNOTU, KTERÁ SE SKRÝVÁ POD POVRCHEM TOHOTO SVĚTA. ZLO, KTERÉ NEDOKÁŽE VYSVĚTLIT ANI VĚDA, ANI ROZUM…“ Čekal jsem (v rámci možností) atmosférickou „lodní“ podívanou. Což o to lodi si užijeme dosytnosti. Ovšem upír je „jen“ monstrum a námořníci bezmoci. (Ovšem pozor!: Nikdy jsem nebyl námořník, tak já nevím, no…) Jakási snaha provázat příběh s tím od Brama Stokera bych řekl, že se cení, ale na druhou stranu to může bejt i na škodu (ovšem tu zřejmě vyváží onen marketingovej tah). Po hodince to začne bejt svižnější a hororovější. Takže se asi nebudu bát dát ty 3*. P.S.: Uvádět jako předlohu onen román je zhovadilost! Howgh! /// -------------- POD ČAROU: ------------------------------------------------ 1.) Jde o adaptaci kapitoly č.7 z románu Dracula, nazvané „KAPITÁNŮV DENÍK“. Každopádně: „Muže vysokého, hubeného a příšerně bledého“ nečekejte. 2.) Monstrum ztvárnil herec Javier Botet. Zúročil své zkušenosti z hororů „Máma“, „The Conjuring 2“ nebo „Slender Man“. 3.) Film si na sebe nevydělal (rozpočet 45 mil. USD). 4.) Thx za titule „saurix“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * ()
50% Sakra, proč ty horrory točí tak dlouhé? Na konci jsem už zaspával :-( ()
André Øvredal a jeho gotický lodní upíří horor dle Stokerovy předlohy. Musím říct, že Øvredala mám rád, jelikož je jednak aktivní hororový tvůrce a vybírá si vděčné a netradiční hororové žánrovky, byť né vždy je z toho klenot jako Pitva Jane Doe ( tu nejspíš už nepřekoná), ale nikdy mě vyloženě nenaštval a nesnaží se o žádné artové přesahy, či ambiciozní díla, zkrátka vděčná hororová zábava, které není nikdy dost. Od plavby Demeter se čekalo hodně a první zámořské ohlasy dávaly tušit, že nejspíš o horor roku nepůjde, což potvrzuji i já, ale pořád je to velmi atraktivní a sympatická podívaná, která se musí zkrátka docenit a jakožto pravý hororový fanoušek cítím potřebu vyjádřit vděk, že jsme nedostali další tuctovou duchařinu, další tuctový slasher či další family friendly twillight upířinu, ale lodní upíří gotický Horor, to já vítám. Potěší nadstandardní vysoké řemeslo, sympatické postavy, dobrá hudba, slušný vzhled drákuly ( opět to mohla být nějaká hnusná CGI m *dka, ale je tu Javier Botet creature feature AGAIN!!), atmosféra funguje loď,mlha, bouře, námořníci a nebezpečné Cargo je zkrátka vděčné a zaručené, potěší, že nejde o PG-13, ale je to místy pěkně drsný ( jasně žádné střeva, utržená hlava či končetiny se sice nekonají, v tomhle se vyřádil Renfield), ale přišlo mi to relativně postačující. Hodně se cení, že se film nebojí zbourat běžné hororové hranice, tedy pravidlo, že ženy a děti jsou v hororech Safe tu zkrátka neplatí, což kvituji. Lekačky tu sice nefungují a bát se nebudete, ale who cares. Je to zábavný střet Dráculy s námořníky na lodi. Take it or leave it. 7/10. ()
// Jane Doe jsem Øvredalovi sežral i s navijákem a na Demeteru ve stylu Vetřelce na moři se tak přirozeně dost těšil, ale tohle fakt nevyšlo. Horor na hranici parodie, nulové napětí, bezkrevné (no pun intended) postavy a jejich nesmyslné chování...zkrátka velký špatný. Náznaky atmosféry to má, ale po tomhle v hrobě musí rotovat jak Drákula, tak Stoker. 4/10 ()
Velké zklamání. Nejhorší bylo zjištění, že Demeter není vůbec děsivý. Atmoška asi uplavala spolu s krysami na volné moře. Přitom ten potenciál tu byl obrovský: rozbouřené moře, loď s drsnou posádkou, v podpalubí hladové monstrum a na obzoru žádná pomoc ani pevnina. Co je tedy špatně? Největší problém bych viděl v rozpočtu, poněvadž i přesto, že film produkovala Spielbergova společnost Amblin, která do něj strčila 45 milionů, výsledek stále dost zaostává za takovým tím hollywoodským standardem (možná to chtělo těch milionů 80, aby to vypadalo). Většinu peněz štáb vrazil do lodi, takže pak paběrkoval na céčkových hercích a horších VFX. Mimochodem, překvapilo mě, jak hnusný a levně vypadající vizuál to má. Strčit Demetera do televize mezi Xenu a Herkula, krásně by tam zapadl, beze srandy. Scénář, jakoby vytáhnutý ze šuplíku z 90. let, tak háže všem postavám klacky pod nohy, aby celá mužská posádka mohla dělat nesmysly. Není divu, že jim milosrdný scénárista přidělí ženskou, aby námořníky naučila, jak otevřít kapitánovu kajutu - brokovnicí, jak jinak! V podstatě ani nevím, za co ty tři hvězdy, nedokážu je uhájit. Tak možná za gore, nějaké masky, zabité děcko, nebo za ten sympa námět? Nebo možná už jen za to, že Demeter není další tuctovka s kupou zombies nebo duchů. 5/10 ()
Sera Davose budu stanovat navždy, ale v případě Poslední cesty Demeter se mé srdce nepohlo. Tvůrci nepřišli s ničím, co by překročilo jednu či dvě věty, kterými se dá příběh/celý projekt popsat. Film si nenechal/nevymyslel žádné tajemství, kterým by diváka překvapil, a samotné provedení není na takové úrovni, aby existenci filmu ospravedlnilo. Proč to nefunguje jako malý atmosférický horůrek podle mě tkví zejména ve slabém soundtracku a špatném přidělování času jednotlivým záběrům a událostem. Nikdy nepřijde žádný zvrat. Na důležitých záběrech (poslední oheň na moři například) oko kamery setrvá jen chvíli a moment tak nemá šanci se stát opravdu působivým a srdceryvným, zato nic neříkajících záběrů tmy je tam subjektivně tak půlka stopáže. Škoda. Očekávání jsem sice neměla velká, ale i tak je film bohužel nedokázal naplnit. ()
Demeter sice po x-té neomílá draculovskou story a rozvádí jen jednu její opomíjenou/nepodstatnou kapitolu (která ovšem má potenciál na solidní horor), zůstává ale jen u řemeslně natočené vyvražďovačky v pěkných kulisách, bohužel bez výraznější atmosféry, napětí, spádu nebo zajímavých nápadů. Někdo si to i tak vychutná, ale na mě je to málo. ()
Na palubě lodi Nostromo, pardon Demeter, je vetřelec. Její útroby tepou hrůznými zvuky, na širém moři nikdo neslyší váš řev a členové posádky si na záda připínají čísla, v jakém pořadí se setkají s Bohem, který je opustil. Podstatný rozdíl je, že zatímco kocour Jones to kdysi dal, tady jdou mazlíčci na řadu jako první.. Vyjma Cunninghama jsem ani jedné postavě nevěřil, že je z té éry, minimálně deset minut navíc zaberou bezcílné konverzace ředící atmosféru a ten okřídlený transylvánský ork se až moc topí v hlíně digitálu. Očekávání ohledně mořeplavby z Varny do Whitby tak vystřídalo zklamání. Ty závěrečné náznaky s kongoidním doktorem Abrahamem už raději nijak dále nerozvíjet. Počkejme, co na poli Nosferatu předvede Eggers.. ()
V knihe je kapitola o plavbe na Demetery podaná pomerne mrazivým spôsobom. Kto čítal vie, pričom najlepšou pasážou je aj tak úsek od samotného úvodu až po útek Jonathana z hradu grófa “D”. Nie, tento snímok vzhľadom na zasadenie deja na palubu lode, nemal príliš veľké možnosti opierať sa o mimoriadny príbeh, no zato mal fantastickú príležitosť vyniknúť hlavne po hororovej stránke. Ono, tej výprave sa nedá vytknúť prakticky nič. Ani atmosféra miestami veru nie je najhoršia, pričom by sa dalo povedať, že po ponaťahovanom úvode, je od nástupu “grófa na scénu”, aj pomerne temná. Lenže človek aj tak očakával akosi viac. Netopier si síce ide svoje a obetí pribúda, no neprišli vám všetci cestujúci na palube napriek okolnostiam “akosi v pohode”? Každopádne, Ja sklamaný nie som. Ako jednohubka na úvod (podľa mňa bude pokračovanie), to vyslovený prepadák určite nie je. No a na záver len dodám, že som naozaj veľmi rád, že je námet (po podaktorých pukancových pičovinách) konečne podaný serióznym spôsobom. ()
Jestli jsem od norského lovce trollů Øvredala neočekávala až příliš. Umělecky ztrouchnivělá loď Demeter naladila na slibně ponurou atmosféru, jinak se ale žádné extra temné představení nekonalo. Film má poměrně děravý scénář, filosofujícího černošského lékaře (to jsem ještě zkousla, protože byl celkem sympaťák). Ale proč do toho tvůrci proboha zapojili rumunskou Laru Croft? Jako potřebná krevní zásobárna mohl Draculovi stačit i chlap. To by jsme ovšem byli ochuzeni o akční vsuvky bojovné amazonky. Stejně tam nenasytný upír nakonec vychlemtal všechno co mu vlezlo pod sosák. Tedy kromě černého chytrolína, kterého si pro jistotu označil (asi aby se příště vyhnul krvi, která pro hraběte není dost košer). ()
Začátek je slušně atmosférickej, ale v druhý půlce se to přeci jenom přemění v rutinní vyvražďovačku. Každopádně Drákula byl slušně udělaná zrůdička a masakrovací scény nejsou sice pravda nějak extra nápaditý, ale neurazí a potěší na nich, že tvůrci se nebojí ani porušit pár nepsaných hororových pravidel i když ke konci už to začíná trochu drhnout, ale zase v současný záplavě žumpy tohohle žánru je to přijatelná alternativa kterou si sice asi už znovu nepustím, ale na jedno pohodový shlédnutí úplně v klidu.55% ()
Levně až televizně vypadající horor, který si bere inspiraci ze starších hororů, takže vypadá náležitě starosvětsky. Co mě ovšem nebaví je už poněkolikáté nezajímavá režie norského režiséra, který mě zatím žádným svým kouskem nedokázal vyloženě strhnout a ani Demeter na tom nic nezměnil. Přitom látka jako stvořená k nějaké naháněčce ve stylu Predátora nebo Věci. Herecké výkony bych se potom neváhal nazvat vyloženě nudnými. 50% ()
Kdo zná předlohu, tak ví, byť cesta lodi není popsána tak, aby z toho byl dvouhodinový film, jak vše dopadne. Já jen očekával, zda půjde o prvoplánovou řezničinu, což by vzhledem k malému počtu členů posádky bylo asi rychlé, nebo konverzačku s občasným zákusem. Naštěstí je film někde uprostřed, a tak se sice povídá, ale nejsou to vyloženě bláboly, a také zakusuje. Pěkný šedomodrý vizuál, jak ho známe ze série Underworld, Van Helsinga a dalších kousků, je lehce prošpikován oranžovými světýlky a ve stínech ukrývá smrt. Hrabě je zde Nosferatu, co má blíže k stejnojmennému filmu s Maxem Schreckem. A nebojí se kříže! Občas napínavá scéna, nejvíce asi ta s Tobym v kajutě, ale jinak jakýsi neklid rezonuje celým snímkem. Dobro a Zlo. Upíři na slunci to mají za pár... Přirozeně lidé jsou v pasti s bytostí, proti níž nemají šanci. Jo, vetřelce můžete vystřelit do vesmíru, ale upíra? A protože loď není nijak velká, tak naháněčky v podpalubí postrádají smysl. Navíc upír se dokáže pohybovat nadsvětelnou rychlostí...skoro. Na rozdíl od brblalů jsem spokojený, protože sice by to bylo hezké jako stará hammerovka, jenže tyhle časy jsou dávno pryč, a tak by z toho byl leda kýč. Snad jen ty krysy, průvodkyně hraběte po Londýně, zmizet neměly, ale jinak dobré. 3,5* ()
Díky starýmu Stokerovi nás současní spisovatelé i filmaři zásobují žánrem, který kupodivu nemá větších výpadků. Jsou roky, kdy se třeba točilo více válečných filmů a pak jsou zase roky, kdy máme my jejich fajnšmekři prostě smůlu. S upírskými filmy je to jiné. Tyhle krvelačné bestie jsou prostě stále v kurzu a oblibě. Jediným problémem je, že všechno už tu bylo a tak můžeme sledovat stopadesátou variaci Drákuly v podstatě stále stejnou jen pokaždé v jiných kulisách, nebo modernější záležitosti typu Stmívání atd. To už ale není pro mne. A tak jsem se při čtení obsahu zaradoval, protože skutečně tady máme temné relativně nepopsané místo v celé té upírské historii. I když... Plavba na Demeterovi byla i v seriálu Dracula a byl jí věnován celý díl. První půlka osmnáctého, plavba plachetnice z tehdejšího Bulharska do Londýna, vezoucí v podpalubí rakve a prsť z daleké Transylvánie... A nejen prsť. Moc mne potěšila účast Liama Cunnighama, který jako kapitán Demetera byl skoro k nerozenání od filmového kapitána Titanicu Bernarda Hilla. Je neuvěřitelné jak jsou si tito herci podobní! Cunninghama mám rád a do těchto rolí se hodí. Opuštěním přístavu a vyplutím na moře tak nějak začalo končit mé nadšení. Afroameričan, který se kdoví jak objevil v ten čas na Balkáně a dostal se do posádky začal pomalu ale jistě během plavby řešit problematiku rasismu a mně to začalo popravdě vytáčet. Kladu si otázku, zda je to důsledek toho neustálého cpaní herců jiných barev pleti do filmů a lokací, kde byste je v té době mohli hledat v poledne s lucernou a ještě těžko. Ale budiž, byl to námořník, tak dejme tomu, že i ano. Ale proboha proč tam rozvíjel během plavby zase ty příběhy o útlaku... Eh. A nebyl sám, sekundovala mu mírně emancipovaná rumunská děvčice, se kterou by se asi tehdejší posádka Demetera moc nemazlila. Tedy oni by se mazlili, ale po námořnicku... No a k tomu hlavnímu. Upírovi v podpalubí. Základní typy upírů jsou v podstatě dva. Distingovaný uhlazený hrabě, který má vybrané šlechtické vastupování, mnohdy je skutečný gentleman, jen holt za nocí leze po zdech a krmí se tak jak je mu určeno. A pak je tu druhý typ upíra. Nazval bych to netopýrem schopným nejen létat, ale i chodit vzpřímeně. Koho zrovna veze v truhle Demeter prozrazovat nebudu. Jak stárnu, nějak jsem se přesunul od obliby netopýra spíše k tomu uhlazenému gentlemanovi. Super byl třeba Claes Bang v seroši Dracula. Plavba do Anglie mohla být natočena o poznání lépe. Za celou dobu na lodi nevrzne jediný trám. Sama jízda po moři je jak jízda po rovné asfaltce sem tam se sice zakymácí petrolejka v kajutě , ale to je tam z plavby po moři vše... Když loď narazí ve vyhrocených momentech v podpalubí na vlnu a zakymácí se, následuje opět rovná jízda... Sama plachetnice byla udělána pěkně i její jednotlivé sekce. Ale chybělo tomu jediné. To hlavní. Jakékoliv napětí. Je to škoda, protože to samotné téma, viktoriánské období i ten duch tohoto příběhu umí sám o sobě navodit nepříjemné pocity. Je to škoda, zmařená šance. Co by asi tomu řekl sám Vlad III. Dracula? Hádám, že by rejžu i se Stokerem nechal napíchnout na kůl. Kůl pěkně zaoblený aby si to oba pánové pořádně užili. Já dávám za 2 poklepání na bok plachetnice. * * () (menej) (viac)
No nevím. Svoje fanoušky si tohle filmový zpracování určitě najde. Mě ale tahle vybíjená na lodi Demeter zase až tak nebrala. Jsem asi zastáncem staré školy. Klasika je prostě klasika. A pokud bych už měl volit nějaký to novější filmový zpracování Stokerovy knihy byl by to Dracula(1992). Zajímavej film na tohle téma je i Shadow of the Vampire(2000). To jsem ale trochu odbočil. Moc jsem si od The Last Voyage of the Demeter nesliboval takže ve výsledku nejsem ani tak zklamanej. Na filmu lze najít určitý pozitiva ale jako celek je to za mě spíš slabší průměr na kterej se sice podívat dalo, podruhé ho už vidět ale znovu nepotřebuju. Slabší 3hvězdy. ()
„Posádka rum nasává, krvesaj ji vysává.“ Pak není divu, že se Drákula s roztaženými křídly motá v ráhnoví jako ožralý netopýr. Dvouhvězdičková zážitková plavba s polopenzí a vcelku hororovým podpalubím, kde se krysám i mně hrůzou ježily chlupy i na zadku, bohužel se strašidelně tupým scénářem. Korunu tomu dali trikaři a paní v maskérně, velká fanynka Tolkiena, takže nás děsí Nosferatu s tváří Gluma a tělem anorektičky. LODNÍ OKÉNKO: [][] Čeho je škuner Demeter plný? ≈≈ Dementů. ≈≈ Dementních dialogů: „Proč chce upír do Londýna?“ Anna: „Protože v mé zemi už nezbyl nikdo, na kom by se krmil.“ Tvl, vycucal celou Transylvánii, 2 miliony vesničanů?! Chudák hrabě, napitej jak houba. ≈≈ Je plný beden. Největší hlína byla se psem, který prý roztrhal dobytek a pak i sám sebe! ≈≈ Dementů s neuceleným vzděláním. MUDr. Clemens ví, kde má nemrtvý srdce, ale v životě neslyšel o léčbě osikovým kůlem. [][] Nebo. Hrabě Annu vysával týdny, coby krevní konzervu, ale jí žádné špičáky nenarostly. Zato jednou kousnutý námořník se přeměnil na upíra rychleji, než bys řekl cucflek. Závěr pobavil. Bílá holka chtěla pohodlí a po východu slunce dojemně shořet vsedě, tak se zmocnila voru. Na černého zbyla zase jen kláda. Hnusný rasismus! ()
Súvisiace novinky
Plavba s Drákulou našla režiséra
Po takřka dvou dekádách příprav to vypadá, že se Drákula konečně vyplaví směr Londýn. Hororový snímek The Last Voyage of Demeter totiž nejspíš našel režiséra. Tím by měl být André Øvredal (Noční můry… (viac)
Neil Marshall vypluje s Bayovými piráty
Tvůrce Pádu do tmy, Soudného dne či Centuriona si loni odskočil do televize a bitevní epizodou Blackwater si vystřihl zdaleka nejlepší hodinku druhé série Hry o trůny. Není divu, že o jeho služby v… (viac)
Neil Marshall a smrtící náklad z Transylvánie
U filmu The Last Voyage of the Demeter je situace taková, že v jeho realizaci uvěříme až u závěrečných titulků hotového filmu v kině. Bragi Schut (Hon na čarodějnice) napsal scénář už před deseti… (viac)
Režisér Zatmění restartuje Daredevila
Nebo půjde spíš o pokračování, ale bez Bena Afflecka? Tak nebo tak, studio 20th Century Fox chce, aby se druhé filmové šance slepého superhrdiny ujal David Slade (foto). Ten se prosadil thrillerem V… (viac)
„Svet nemáme pochopiť. Máme ho akceptovať taký, aký je.“ Neviem, čo sa komu zas nepáči, za mňa luxusný horor. Jasné, postavy a scenár nie sú na Oscara, ale to neboli ani vo Votrelcovi. Toto je film, o ktorom sa hovorilo ROKY (desaťročia?). Menili sa režiséri, herci, prístupy, postupy, i nápady. Keď napokon predsa len padla prvá klapka, myslel som si, že máme dočinenia s prvým aprílom. Takže film nakoniec nielenže vznikol, ale rovno pod taktovkou kvalitného hororového režiséra. Vidno, že sa štáb okolo neho fakt snažil. Natočili drsný morský drsný horor bez humoru pre dospelých s nechutným monštrom a parádnou loďou. Áno, tempo je zaspatejšie a dej relatívne monotónny, ale mne to nevadilo. Naopak, som trocha smutný z novodobých názorov, že ak je film dlhý, je to zle. Kedy sme tak strašne spohodlneli? Čo je zlé na tom, ak si režisér dá prácu a vychutnáva si pomalšie tempo – a my s ním? To naozaj začneme všetci pozerať len kraťase, či čo? Ja som si proste užil ako príjemne pomalú a značne tiesnivú atmosféru, tak niekoľko drsných nápadov a ešte drsnejších úmrtí. Veľká škoda, že sa z filmu nestal trhák, pretože by ma ozaj zaujímalo, ako by bolo v sequele zužitkované s „tou“ postavou (keďže v Stokerovom románe žiadna taká samozrejme nevystupovala). Kasting bol presný a za mňa parádny. Vôbec mi nevadilo, že chýbajú slávne mená. V minulosti sa okolo projektu motali Jude Law, Ben Kingsley a Viggo Mortensen, ale nemám problém ani s menej zvučnými kalibrami. Možno skôr naopak. Samozrejme podľa očakávaní sú najlepší írsky veterán Liam Cunningham ako kapitán a Corey Hawkins ako lekár lomeno tesár. Naopak, sklamal ma biedny herec v dôležitej úlohe kapitánovho zástupcu. Priznám sa, že som v dobovom kostýme a s hustými fúzmi vôbec nespoznal Davida Dastmalchiana alias dlhoročného experta na divné WTF postavy vo filmoch The Suicide Squad: Samovražedná misia („bodkoman“), Bird Box (vodca magorov) alebo Temný rytier (falošný policajt). Mám ho (istým zvráteným spôsobom) rád, ale sem sa vážne nehodil. Niekto povie, že je nudné sledovať horor, u ktorého vieme, ako skončí, ale nebol by som si tým až taký istý (pre pochybovačov mám dve slová a jednu dvojbodku Vec: Počiatok). ZAČIATOK SPOILEROV V scenári mi každopádne vadili rôzne nezrovnalosti a nekonzistentnosť. Prečo na lodi nie sú krysy? Mám tomu rozumieť tak, že radšej skočili do mora, než by mali tráviť čas v grófovej spoločnosti? Alebo ich zabil on? Ak im vypil krv, kam zmizli mŕtvoly? Z neskoršieho deja je zrejmé, že čistením po sebe si hlavu nerobí. Ak by aj mŕtvoly vyhadzoval do mora (už tá predstava, ako sa zakráda nočnou palubou s náručou plnou mŕtvych krýs!), načo by mu vlastne bola krysia krv, keď na tento účel mal Annu? Jeho poňatie ako beštiálneho zvera sa mi síce páčilo, ale naozaj to nejde dokopy s tým, že v zásade má ísť o prastarého aristokrata. Ale OK, tvorcovia sa ho rozhodli poňať takto. Dobre, potom ale čo tu robí posledná „elegantná“ scéna? A keď už je gróf také primitívne zviera, ako je možné, že sa dokázal naučiť fintu s „klopkaním“? Ako je možné, že odhalil finálnu pascu, keď je jednak primitívne zviera a jednak počas toho, ako ju námorníci počas dňa plánovali, spal? Natíska sa tiež otázka, načo vlastne potreboval loď, keď vie tak perfektne lietať. Alebo dokáže lietať iba na krátku vzdialenosť? Čo presne je krátka vzdialenosť? Napr. ak sa od cieľa svojej cesty nachádzal len deň, už by to preletieť vládal? Ak áno, prečo to neurobil a radšej naďalej trávil svoj vzácny čas na lodi? Takisto som nerozumel odpovedi na otázku, prečo ide z Transylvánie do Anglicka. „Lebo u nás už nemal čo žrať.“ Čože? To akože v Transylvánii nezostal jediný obyvateľ? Naopak, v okolitých komentároch som čítal názor, že postavy poskytujú transfúziu napriek tomu, že nevedia, či majú rovnakú krvnú skupinu. Toto neviem, či je mínus, akože jasné, je to blbosť, ale bolo to už v Stokerovom kultovom románe, tak možno je to nejaká svojrázna pocta, netuším. V tej dobe proste o čomsi ako krvná skupina nikto nemal ani tucha. KONIEC SPOILEROV () (menej) (viac)