Carnage

Výborné a zároveň pomíjivé, alespoň pro mě to takhle při těchto teatrálních filmech dopadá snad vždycky. Vlastně nemám co vytknout, bez debat výborně napsané a ještě výborněji zahrané, ale přesto to měl Polanski nechtat divadlu. Tohle prostě není vhodný matroš pro film, jelikož ten z toho množství slov nedokáže vytvořit něco, na co bych si po pár hodinách vzpomněla, což by se mi v divadle asi nestalo. I tak to ale určitě stojí za shlédnutí, už jenom pro Waltze, kterej pořád neni obsazovanej tak často, jak by si zasloužil a možná i pro utvrzení důvodu, proč nechcete mít děti. (30.12.2011)

Dokonalý herecký koncert. Nebudu opakovat, že Christoph Waltz je bůh. (K) (27.01.2012)

Ciro cira konverzacna genialita :) (06.03.2012)

Další film v poměrně krátké době od velmi kvalitního režiséra, který není v jejich filmografiích žádným ternem. Po Nebezpečné metodě od Croneberga další film, který se mě snažil totálně unudit. Bůh Masakru od Romana Polanskeho je o diskuzi čtyř lidí, který se celý děj pohybují v jednom bytě a po většinu času i v jedné místnosti. V žádném případě neříkám, že to nefunguje na divadle, to asi ano když měl pan Polansky to nutkání převézt divad. hru na filmové plátno. Autor hudby je také obrovská persona ve svém odvětví, jenže jsem hudbu nijak nezaznamenal. Herecké obsazení je hodně slušné a mužská část se mi opravdu líbila. Ta ženské mě docela i zklamala hlavně Jodie Foster. Zajímavý koncept co na divadle určitě funguje ale na tel. obrazovce je to opravdu nuda. (08.03.2012)

Príjemná konverzačka s prvkami "Columbovských odchodov/príchodov", zaujímavým vývojom (alebo skôr postupným odhalovaním) charakterov postáv, jednoduchým príbehom, skutočnými životnými starosťami a to všetko sa odohráva v podstate iba v jednej obývačke, jednej obyčajnej rodiny. Herci podali výborné výkony, páčil sa mi najmä John Reilly s Kate Winslet, Jodie Foster sa mi zdala v niektorých momentoch afektovaná. Celkový dojem, aj vďaka viacerým vtipným momentom, bol viac než dobrý. (07.04.2012)

Je to neskutečně výbornej film. Nejlepší je, že jedinej, kdo z těch čtyř mimozemšťanů ve skutečnosti alespoň trochu VÍ, je ze začátku možná úplně nejnesympatičtější Christoph Waltz. (13.08.2012)

Výborně zahrané, s jednou hlubší scénou... a naprosto zbytečné. (19.08.2012)

U stolu. Lakomci diplomacie. Stiskem klukoviny. Srozuměni s neovladatelností. Vítejte u nás, u nás. Na rovinu. Ruce si asi nepodáme. Pryč se zdrženlivostí. Není nad upřímnost. Vysmejčeme spořádanou přetvářku dýchánku usmíření otevřenou pří a palbou slovní konverzace. Otevřeme zásuvky niterných komplexů, zpřístupněme přímost, nahotu zainteresovaných myšlenek. Zbavme se své zakonzervovanosti, hloupého mazání medu kolem úst. Kurz sebeovládání zakázán. Konec? Co na srdci, to na jazyku nastálo. Marná snaha navrátilcům tyjátru. (02.02.2015)

Situační a dialogové nic. Jako divadelní hru bych si to asi vychutnal, takhle se to dalo jen díky výkonům Waltze a Moore. Zbytek šlichta jako ten dort. Nebo koláč. (17.03.2017)

Pomerne odľahčený film pre Polanského. Je to zábavná slovná vojna čisto natočená. Polanski výborné stupňuje napätie, až kým to celé nezačne byť úplne šialená hádka, ale bez krviprelievania. 7/10 (18.08.2021)

........a byli šťastni až do smrti. (10.01.2012)

Neskutečně úžásné vykreslení postav a jejich proměna. Navíc každý z nich ukazoval určitý typ člověka, byly ukázány rozdíly mezi muži a ženami a celkově dost inteligentní konverzační drama. Jen možná až moc inteligentní, asi si to budu muset pustit ještě jednou s českými titulky. :)) (11.01.2012)

Takt tohle je vskutku skvost! Čtyři lidé v jedné místnosti celých 79min. a stále máte potutelný úsměv na tváři s velice častými výbuchy smíchu (hlavně v druhé polovině filmu). Herecky bravůrně zvládnuté a to nemluvíme o ničem jednoduchém, jelikož postavy nejen, že nemají moc prostoru, jelikož jsou čtyři v jedné místnosti, ale každá postava prochází několika stádii změny charakteru a na konci žádná z nich není stejná jako ta na začátku. Prostě scénáristicky a herecky dokonale zvládnuté. Jdu přestavit žebříček na profilu za rok 2011. Navíc si tohle musím prosadit, aby jsme si to zahráli v amatérském divadle... 100%!!! (16.01.2012)

Taková malá, kvalitní, pěkně obsazená a zahraná "televizní inscenace" od Romana Polanského. Trochu na způsob bakalářů. Na kino je toho ale málo, a může se stát, že po shlédnutí filmu nastane pocit nenasycenosti, který v mém případě vedl k návštěvě projekce dalšího filmu. (01.03.2012)

Komorní film s perfektními hereckými výkony, který vás do sebe ,,vtáhne". Nenudil jsem se ani chvilku. (07.03.2012)

Příjemná, ryze divadelní podívaná s herci, které mám rád. Na film jsem se po zhlédnutí traileru moc těšil. Čekal jsem teda, že se víc zasměju, ale nakonec jsem byl s výsledkem celkem spokojen. Jinak, na ty Waltzovy telefonáty bych taky neměl nervy :D (10.03.2012)

Divadelní prostředí bude filmu slušet nepochybně mnohem více. Nebyl jsem na žádném představení a rozhodně to nemohlo být horší než Polanskeho film. Nejen že očividně hru ničím pořádně neobohatil, ale dokonce herce vede jako na divadle a chvílemi mi to přišlo až nevhodné pro vyprávění. Takže zklamání. (02.05.2012)

Brilantná konverzačka, pri ktorej sa nasmejete, no niekedy vás z toho smiechu zamrazí. Herci nielen hrajú, herci sa hrajú, svojich úloh sa zhostili s radosťou a potešením a v neznesiteľnosti svojich postáv sa vyžívajú. Ukazujú prechod od uhladenej civilizovanosti k vulgárnej, agresívnej a často detinskej... úprimnosti. (19.08.2012)

Pan Polanski si opět vystřihl brilantní divadlo prosté zbytečných a rozptylujících vychytávek, postavené jen a pouze na hrstce výborných herců, kteří na scéně vytváří takové napětí a dusno. že je to vážně masakr. Jodie Foster div neexplodovala hlava .. (23.10.2012)

Rozkošná jednoaktovka o tom, jak se z poměrně normálních lidí stane banda hysterických magorů, jakmile se začne jednat o jejich děti. Pozoruju to i kolem sebe, jak si všichni mí vrstevníci myslí, že jejich děti jsou bezbranní géniové terorizovaní učiteli, kamarády a přáteli školy, zatímco jejich drahoušci jsou andělé, co by mouše neublížili. Jako děcka jsme byli všichni sadisticlé bestie, a to se myslím nezměnilo. Současný humánní pohled na výchovu však rozvíjí dětskou individualitu a děcka si pak rodiče omotají kolem prstu, jen aby z nich vypumpovaly co je zrovna třeba. Banální problém pak může jako v našem příběhu vyústit v manželskou a mezirodičovskou konfrontaci druhohorních rozměrů. Chlapi si vypijou, ženský si pokecaj. A děti? Ty už ani neví, že se něco stalo...80% (16.12.2012)