sulimo

Česká verze by stejně byla lepší. Jmenovalo by se to "Best in kometa" a Babiše by zabila jeho slabost pro motýle. Jdu pro antidepresiva.

Usnula jsem u toho.

Zajímavé a silné téma o divokém evropském východě v devadesátkách. Sice filmu hodně ubírá na kvalitě mizerný zpracování a dementní obsazení, ale i tak to stojí za ten čas, už jenom pro zjištění, že na Slovensku v 90. letech by chtěl žít leda ten, kdo ví, že tam žít nikdy nemusí. Jako bonus je pak skvělý pozorovat, jak se tvůrci snaží obsazovat hlavnim aktérům fyzicky podobný herce, ale do role Mečiara obsadí Maroše Kramára, sice jsou oba podobně prkenný, ale jinak z toho byl maximálně facepalm, až to plesklo.

Nikdy by mě nenapadlo, že jednou dám pět hvězd filmu, který natočila Jolie. Byť jsem si říkala, proč má někdo potřebu točit další film na téma Polpotova režimu, hlavně po tom, co je zjevné, že Vražedná pole jen těžko něco překoná, Jolie ukázala, že to smysl má. Střízlivou dětskou optikou na válku a sick ideologii krutého režimu, bez snahy o větší vysvětlení, vás hodí do šílenosti situace, tak jako se tam ocitli hlavní dětští hrdinové. Citlivě, s decentním soundtrackem a skoro bez dialogů (největší prostor tu mají amplióny hlásající jediné možné pravdy politického náboženství) pozorujete, co se kolem děje, a nechápete, jak a proč jste se tam dostali a co se bude dít v další vteřině, protože i špatný pohled nesprávným směrem je životu nebezpečný. Některé příběhy prostě nepotřebují komplikovanější a ukecanější děj, nepotřebují větší vysvětlení, někdy nechat jet kameru a nechat diváka pozorovat, co se děje, je daleko emocionálnější než polopatické vysvětlování přes strojené dialogy, spoustu krve a emocionální výlevy, kterými si Angelina mrvila svoje předchozí filmové počiny. Berte nebo nechte být. Já jsem překvapená a nadšená.

Až budete jednou toužit po pomstě, napište román, krvavý, brutální, odporný, který si klidně sami nemusíte dovolit přežít. List papíru snese všechno, naopak realita vám dovolí méně brutální a daleko nudnější pomstu, samozřejmě pokud nejste magoři. Nicméně pocit uspokojení z toho, jak se vašemu ex hroutí život v permanentní osamělé neštěstí a jediné, co mu zůstane, je jen póza a pěkný hadry, může být ve finále stejný, jako když mu rozbijete lebku kladivem. Nevim uplně jestli je na místě napsat, že Ford je mým oblíbeným režisérem ani po tom, co jsem viděla 100 % jeho filmů (tedy dva), ale jo, asi je. Jeho Single man mě před lety naprosto zdrtil formou i obsahem, v tomhle případě to bylo drcení daleko něžnější a Ford klidně mohl přitlačit, protože románová fikce mu teoreticky nabízela obrovské možnosti vyžít se v pomstě a dovést ji do většího absurdna. Ve finále tedy převládlo uspokojení, ale k tomu až příliš významně dopomohla dokonalá forma. Nicméně i tak se jedná o film, nad kterým budu ještě chvíli přemýšlet, a to se počítá vysoko.

Přehrávající obočí věčně křečovitě vytlemený Emilie Clarke z hlavy jen tak nedostanu. Nejstupidnější romantika roku.

Moc nepobírám zdejší 82% vlhnutí. Kdyby se tohle natočilo tak před 20 lety, asi bych si řikala, že má Bond velkou konkurenci, jenže on je rok 2016 a tohle je tak jeden z nejzbytečnějších seriálů minimálně posledních 10 let - jo, tak dlouho je ten naivní, stereotypní, nepochopitelně natahovanej, devadesátkovej příběh out.

Obsah filmu láká na zajímavý náhled do "senegalského jara" skrze atraktivní optiku rapperů probouzející místní občanskou sféru k větší politické aktivitě. Dokument zachycuje určitě důležité události, ale pokud bych byla divák neseznámený se specifickým senegalským politickým prostředím a hlavně historií této země, nejednou bych v ději tápala a unikalo by mi, v čem konkrétně spočívá taková zásadní změna. Mnoho témat je zde jen "nakousnuto" (kdo to je a co udělal tak nenáviděný Karim Wade, proč Senegalci nenávidí Francii, proč jsou Wadeho infrastrukturální projekty zbytečné, jaká je tradiční role súfijských řádů v senegalské politice a co se tedy s Wadem v této souvislosti tak změnilo?) a dále ponecháno bez větší snahy je vysvětlit komentářem, a taková je i role onoho rapperského hnutí, jehož aktivisty sice režisérka nechá mluvit, ale není schopna diváka upozornit, co chtějí tak změnit, co jim vadí na senegalské společnosti jako takové. K tomu, abyste se dobrali jako diváci pravé podstaty vzniku hnutí, je nutné si přečíst několik odborných článků, jelikož dokument v tomto ohledu selhává. Pro evropského diváka je samozřejmě složité pochopit něco, co chápe jako standardní projevy občanské společnosti, jako výjimečné jednání, ale pro Senegalce mnoho ze zachycených projevů standardních není, což ale z filmu nevyplývá. Takové nedostatky dokumentu je možné vysvětlit neschopností režisérky po několika předchozích dokumentech ze Senegalu dostatečně rozlišovat, co je potřeba vysvětlovat pro diváka neseznámeného s prostředím, výsledkem této neschopnosti je dokument, který sice zachycuje přelomové události v jedné africké zemi, ovšem podstatu oné zásadní změny většina diváků nevstřebá tak, jak by si zasloužila.

Takhle si nějak představuju pobyt Macgyvera na Marsu. Naštěstí, narozdíl od slavného Dicka, se Mattovi podaří si z hovna vypěstovat jen zeleninu a ne postavit celej raketoplán na cestu domu a z toho, co mu na Zemi zbyde, si vyrobit atomovku. Sice trošku přepísklý, ale co já vim žejo, nechte mě v tom žít, nejsem žádnej "rakit sájentyst".

Já teda nevim, jestli tu jste všichni odborníci na psychické dopady na dlouhodobě znásilňovanou ženu drženou v jediný místnosti po sedm let a víte to tedy lépe než já, ale při představě týhle šílenosti bych byla trochu víc zcvoklá. Pokud pak přejdu tuhle "drobnost", tak druhá půlka šla celkem do háje, a to proto, že přestala dodržovat to, co si ta první celkem zdařile budovala - svět očima dítěte. Po opuštění tohoto pravidla se z filmu stala jakási slátanina, která se poztrácela cestou po větší hloubce a emocionálním vypětí. Pokud pak na základě předešlých dojmů mám jakkoli hodnotit herecké výkony, ze kterých tu všichni tak vlhnete, tak opravdu mohu podpořit tvrzení, že Brie je skvělá herečka, která předvedla skvělý výkon nedostatečně zešílené vězenkyně.