Požiare
Požáry
Incendies
Incendies
Incendies
Incendies
Réžia:
Denis VilleneuveKamera:
André TurpinHudba:
Grégoire HetzelHrajú:
Rémy Girard, Lubna Azabal, Mélissa Désormeaux-Poulin, Maxim Gaudette, Mohamed Majd, Ahmad Massad, Dominique Briand, Frédéric Paquet, Baya Belal (viac)Obsahy(1)
Stará matka umírá a v závěti odkazuje svým dvěma dětem úkol: najít svého otce (o kterém si mysleli, že zemřel v libanonské občanské válce) a svého bratra (o kterém neměli tušení). Nejprve dcera Jeanne a posléze i bratr Simon jsou tak vtaženi spolu se svým právníkem do víru smutné minulosti a série šokujících zjištění o životě a utrpení své matky i jich samých. (MartinezZ)
(viac)Recenzie (260)
Mírně nesmělý rozjezd se pomalu ale jistě přetaví v drama, které vás svou intenzitou zatluče do židle. Denis Villeneuve se pro mě tímto definitivně stává jedním z nejoblíbenějších filmových vypravěčů posledních let. Ten člověk jednoduše neumí šlápnout vedle. Co zářez, to perla. Snad mu to vydrží… ()
Presne takéto filmy sú pre mňa audiovizuálne zážitky. Nádherná zmyselná kamera. Silný príbeh ktorý pomaličky ale isto otvára svoje tajomné komnaty, nachádzajú sa tam emocionálne veľmi silné zábery ktoré nie sú nejaké samoúčelné. Krásny príbeh ktorý zachytáva závet jednej ženy zo stredného východu v ktorom sa dožaduje aby jej deti (dvojčatá) vypátrali ich ďalšieho súrodenca ma chytil za srdce. Dvojča Jeanne sa vydá ako prvá na blízky východ a iba s nepatrnými informáciami začne vehementne pátrať. Súmerne sa odkrýva jej pátranie aj zábery z putovania jej matky pri začiatkoch konfliktu medzi moslimami a kresťanmi v 70´s rokoch. Scenár je v skutku vybrúsený do každého detailu a záverečná pointa nečakaná a silná. Toto treba vidieť. ()
Villeneuve je veľmi efektný, škoda len že trochu samoúčelne, viac než komplexnú drámu vychádzajúcu z komplexných postáv, mi toto čakanie na (za mňa trochu predvídateľnú) pointu, pripomínalo slovnú úlohu "ako to teda bolo". Silné asi aj hej (čítanie listov), ale je to plnohodnotná výpoveď o niečom? ()
Možná jeden z mých nejsilnějších filmových zážitků a jednoznačně vrchol MFF KV 2011. ()
Ke snímku jsem se dostala díky imdb žebříčku. Původně se mi do něj vůbec nechtělo, ale teď zhlédnutí nelituji. Film mísí mnohá klišé s dramatickým, temně se rozvíjejícím příběhem s pořádně hutnou atmosférou. Místy se vleče a místy dějové linky, které mě zajímaly nejvíce, proložily záběry ne až tak atraktivní, které příběh spíše retardovaly. I tak je to ale silný film. Závěrečnou pointu jsem uhádla jen částečně, nechala jsem se unášet na vlnách děje a nijak nespekulovala. Asi to byl vhodný přístup, protože mě snímek na konci vcelku dostal. ()
Další variace na oidipovské téma, tentokráte na klasický sofoklovský příběh, nikoli na oidipovský komplex, na který bylo natočeno variací nesčetně více. Podobně jako u thébského krále se i příběh arabského Oidipa (oba byli poznamenáni na nohou, i když každý trochu jinak) odehrává ve válce, která umožňuje nebo podněcuje projev veškerých zvrhlostí, které se v míru se zvniterňují do psychických oblastí Ono a Nadjá. Denis Villeneuve rozšiřuje klasické postavy o sourozence, kteří byli počati při incestuálním styku Iokasté a Oidipa, a zároveň příběh modifikuje tak, aby lépe zapadl do jeho pacifistického záměru: zabíjení, mučení a znásilňování má jeden háček – vždy není jasné, kdo trápí koho. ()
Můj nejsilnější zážitek na MFF KV 2011. Zejména herecké výkony a příběh sám vyčnívají. Šel jsem na to a v podstatě vůbec netušil o co go, což se ukázalo jako nejlepší průprava. Pak už mi jen klesala čelist údivem v průběhu celých 130 minut. Film asi nejlíp vystihne to, co se stalo po konci - nějakých 10 vteřin absolutního ticha a pak jeden z největších aplausů, co jsem ve Varech zažil. Třešničkou na dortu byla přítomnost pana režiséra. Nevím, jestli už je vycvičenej z festivalů a ví jak si naklonit publikum, ale působí nesmírně sympaticky a skromně. Jsem rád, že je zas o režiséra víc, kterýho budu pozorně sledovat. ( 46. KVIFF ) ()
ocenenia : Oscar 2011 - Nominácia na najlepší zahraničný film ()
Ubehlo temer 24 hodin od shlednuti Incendies a ja vlastne porad nevim, co si o tom vsem mam vlastne myslet.. mam se citit smutne, nastvane nebo jak vlastne? Pribeh zeny ze smysleny zeme blizkyho vychodu uprostred nabozensky valky na strane jedny, pribeh sourozencu (z nichz jeden je debil co vystrilel skolu viz Maxim Gaudette) patrajicich po utajovanych otci / bratrovi a historii sve cerstve zesnule matky na strane druhe. Konec hodne na nahodu, ale ta posledni scena docela silna. Francouzsko-arabsky namluveni me bavilo. Slaby 4* ()
Tentokrát nemám ani žádné příslovce, ani vtipný úvod a ani nejsem schopna rozebrat, zda pan Villeneuve neudělal, jako soudruzi, někde chybu. Jen vím, že scénář je napsán tak, že byste možná, stejně jako hrdinové, raději něco nevěděli. Ani bych neřekla, že příběh je plný trvalé lásky a nenávisti, spíš odpuštění, které je tak silné, že bych ho nebyla schopna ani za celý svůj život dojít. Tohle je doják na jedničku. ()
Nevím proč, ale já tam toho Sofokla od začátku cítil. Každopádně, kdyby jej Villeneuvův hrdina četl, nemusel by se tento již omšelý mýtus promítnout i do jeho osudu. Takto navíc zůstává určitá pachuť účelovosti a prvoplánovosti, když jinak sympatický příběh vyústí do toho nejnepravděpodobnějšího a navýsost naivního finále. Incendies (oceněný nominací na Oscara za nejlepší cizojazyčný film) se netají velkými ambicemi. Oplývá velkými gesty a vášněmi jako z klasické literatury. Hněv. Křivda. Opovržení. Pomsta. Láska. Odpuštění... Hotový symfonický orchestr svíjející se v dionýsko-apolinských rozepřích pod taktovkou Richarda Wagnera. Magnifique! Bombastique! Ale hlavně jako vychytralý patetik se zde Denis Villeneuve předvedl. Do jaké míry je portrét blízkého východu relevantní, nechť posoudí jiní. Rád bych jenom podotknul, že snímek není nějakým hutným psychologickým dramatem, ani žádnou studií vztahů v arabském světě, ač se tak celou dobu tváří. Ve své podstatě je to pouhá detektivka na pozadí emotivního světa a rozechvělých zjitřených ran. Takhle film začíná a takhle taky končí, ačkoliv si nejsem jistý, do jaké míry šlo o záměr autora. Přes všechny výtky však musím hodnotit poměrně vysoko, a to z formálních důvodů (režie, kamera, střih, narace, skladba dějových linií, přes delší stopáž absence hluchých míst,...). Že je Villeneuve talentovaným tvůrcem, bylo ostatně mým vstupním předpokladem pro shlédnutí tohoto filmu. ()
Neuveriteľný príbeh - alebo lepšie povedané dva príbehy s jedným koncom. Vynikajúci scenár, ktorý sa neustále stupňuje a drží človeka v napätí až do úplného konca. Dve dejové línie - jedna prítomná, kde dvojčatá po úmrtí matky putujú do jej rodnej vlasti a hľadajú svojho brata a otca, a druhá retrospektívna, ktorá dokonalo odkrýva celý príbeh od samého začiatku - až po koniec, kde sa oba príbehy spájajú. No a celý film zasadený do prostredia vojny a mieru na Blízkom východe, hoci mestá mali fiktívne názvy, niet o čom pochybovať a krajina, kde sa celý príbeh odohrával bola podľa všetkého Libanon (čomu nasvedčovalo francúzsko-arabské prostredie, občianska vojna, konflikty moslimov a kresťanov, atď). Trošku dlhšie trvalo kým sa to nejako rozbehlo, ale tak to pri takejto forme scenára proste býva. Čim viac sa blížil koniec, tým sa celá skladačka dopĺňala - až prišla nečakané odhalenie celej pravdy. Záver, keď právnik odovzdá posledné listy ich zosnulej matky sú úžasným vyvrcholením, hoci sladko-trpkej príchute. ()
na úplném začátku jsem chvilku tápal v tom,kdy je vyprávěn příběh matky a kdy dcery,ale jakmile jsem se zorientoval a Villeneuve začal postupně dávkovat silný příběh,nemohl jsem se od Incendies odtrhnout.Korunu tomu pak nasadí finální zvrat/pointa.Nejdříve jsem podobně jako postavy ve filmu nechápal,ale když jsem pochopil...uf.Další mistrovská podívaná Pana režiséra...80% ()
Kanadsko-francouzský festivalový objev mohl v mých očích zůstat obyčejným průměrem, neboť režisér svého diváka neskutečně podceňuje, vadí mi zbytečná doslovnost (dcera se dozví o zpěvu a znásilnění, a co čert nechce, v dalším záběru se zpívá a znásilňuje > už tak dlouhá stopáž mohla být kratší). Navíc estetizace válečného utrpení a vraždy je nepřijatelná. Nicméně již úvodní sekvence za doprovodu You And Whose Army od Radiohead dávají tušit netuctový filmový zážitek. ~ Artový příběh říznutý detektivním žánrem nabízí postupné rozkrývání šokujícího rodinného tajemství, a to díky pátrání kanadských dvojčat Simona a Jeanne. Matčina závěť je zavede do blíže nespecifikované (údajně záměrně fiktivní) země Blízkého východu, oblasti zmítané náboženskými konflikty a občanskou válkou. Trochu jsem se ztrácel v repetitivním střídání časových rovin, navíc /spoiler/ pravděpodobnost sledu událostí konče nalezením hledaných (přičemž 1+1 nemusí být vždycky 2!!) není nejvyšší. ~ Z vod šedého průměru Incendies na čtyři hvězdy vytáhly obzvláště posouzení technických parametrů (vynikající kamera!), herecké výkony a v neposlední řadě mrazivá pointa. Nicméně přiznávám, že takto vystavěný příběh smrdí na hony daleko kalkulem a již zmíněnou sníženou mírou pravděpodobnosti. Možná se nechávám trochu unést, každopádně snímek agilního kanadského režiséra v každém případě stojí za zhlédnutí a vytvoření si vlastního názoru. Přese všechnu kritiku precizní záležitost. ()
První třetina neskutečně roztahaná a zralá na vypnutí filmu, ale konec neskutečně fucked up. Vilneuve je borec na rozplétání linek a tajemství, jak to začínalo dávat smysl v pozadí, režie byla na 10/10, film celkově na 9110 ()
30.3.2010 som videla v FK 35mm film Polytechnique. Pred filmom som netušila, aká hra emócií sa na mňa o chvíľu bude valiť. Nemala som slov. Na moje odporúčanie sa "chytil" iba jeden človek, nevadí, aj to je úspech. Ale akosi som pozabudla na film, aj na režiséra, ktorého meno som si ani nepamätala. A dnes ( 15.4.2011 ) vrámci festivalu FIFBA som si vybrala, taktiež v kine 35mm, film s názvom "Žena, ktorá spieva" (Incendies). Upútal ma dej, ale neštudovala som viac o filme ani o režisérovi. A zrazu prišiel film. A čakala ma taká istá záplava emócií, akú som naposledy zažila pri Polytechnique. Počas záverečných tituliek, som si prečítala, že režisérom je Denis Villeneuve, "otec" filmu Polytechnique. Úplne som zmeravela a môj pocit z filmu sa stonásobil. Neuveriteľný príbeh, natočený krásnou kamerou, celá dejová línia je vhodne usporiadaná, vsunutie piesní od Radiohead nesmierne zapadli do deja ... po filme som taktiež nemala slová, iba slzy v očiach. Nádherný film, úžasný režisér! Plus zistenie, že v hlavnej úlohe hral taktiež geniálny Maxim Gaudette, ktorý si zahral zabijaka z Polytechnique. ()
Kéž by tak Villeneuve trošku zatlačil na střihače, aby se tolik neválel. To by pak z toho byl film do žebříčku. Takhle je to dost roztahané a ze začátku bohužel nudné. Potom se ale rozjede hodně drsná spirála děje, která diváka vyplivne až úplně na konci se sevřenými útrobami a velmi mělkým dechem, který se vrací jenom pomalu. 90% ()
[MFFKV - 2011] Podařilo se nám zkrácené Karlovy Vary zakončit opravdovou třešínkou na dortu. Totiž filmem Denise Villeneuva Incendiens v divácky nabitém a překrásném sále Grandhotelu Pupp. Bohužel s nepříliš pohodlnými sedačkami a to díky bohu mohu říci, že je snad jediná výtka k tomuto filmu. Příběh matky, která na smrtelné posteli dá svým dětem za úkol odevzdat dopis svému otci a svému bratru, které nechala za svého starého života na blízkém východě. Tedy spíše jim dala za úkol pochopit její život a aby vše dávalo nakonec ten správný smysl a jak říká ''uzavřel se řetězec hněvu''. Díky zajímavé pointě a ději jsem se nenudil a v budoucnu se díky Incendiens podívám také blíže na Villeneuvovu další tvorbu. ()
Neuvěřitelné, jak zrovna tento film může být tak uvěřitelný. ()
Enormne podmanivy!!!! ()
Súvisiace novinky
Oscar 2011 - výsledky
Stejně jako každý rok, i letos nám akademici připravili nějaké to překvapení. Letos je ve znamení obrovského neúspěchu Opravdové kuráže, která neproměnila ani jednu z deseti nominací a podobně… (viac)
Nominacím na Oscary vládne koktavý král
83. udělování Cen Americké filmové akademie proběhne v neděli 27. února. Do té doby můžete tipovat, kdo bude vítězem. A nebude to lehké, letos se v pomyslném pelotonu setkali velmi silní běžci.… (viac)