Réžia:
Victor FlemingHudba:
Hugo FriedhoferHrajú:
Ingrid Bergman, José Ferrer, J. Carrol Naish, Francis L. Sullivan, Ward Bond, Shepperd Strudwick, Gene Lockhart, John Emery, Cecil Kellaway, Selena Royle (viac)Obsahy(2)
Panna, vojevůdkyně, kacířka i mučednice aneb superhvězda patnáctého století. Ingrid Bergmanová v americkém historickém filmu, oceněném dvěma Oscary. Koncem dvacátých let patnáctého století zmítá Francií již téměř sto let trvající válka s Anglií, jejímiž důvody jsou spory o územní državy i o následnictví francouzského trůnu. Anglická vojska okupují sever Francie a pomalu postupují dál na jih. Negramotná dívka Johanka, dcera zámožných lotrinských sedláků, předstoupí v té době před královského správce s tím, že slýchá hlasy a že se jí zjevují andělé a světci. Ti jí prý zvěstují, že si ji Bůh vyvolil, aby rodnou zemi zachránila. Dostane se až na dvůr korunního prince (dauphina) Karla, který byl legitimním nástupníkem francouzského trůnu, avšak z politických důvodů přišel o dědické nároky. Jana jej přesvědčí o svých viděních a Karel ji skutečně postaví do čela válečného tažení. Díky jejímu nezlomnému přesvědčení se vojsku podaří v bitvách prolomit anglické úspěchy a mimo jiné osvobodit významné město Orléans. Především díky ní je dauphin nakonec přece jen korunován na krále Karla VII. Z Johanky je národní hrdinka. Jenže svůj politický úkol splnila. Pro krále ztratila na významu a Angličané spolu se svými burgundskými spojenci ji považují za nebezpečnou. Její osud je zpečetěn... (Česká televize)
(viac)Recenzie (26)
Príbeh Johanky z Arku, panny orleánskej, ktorá počúvla hlas boží a postavila sa na čelo francúzskej armády bojujúcej proti Angličanom, bol už viac krát sfilmovaný. Mne osobne sa najviac páči verzia režiséra Luca Bessona z roku 1999, kde hlavnú postavu stvárnila Milla Jovovichová. "Johanka z Arcu" od Victora Fleminga je o poznanie staršia. Natočil ju v roku 1948. Titulnú hrdinku dal stvárniť slávnej Ingrid Bergmanovej. Snímok bol ocenený americkou Akadémiou filmových umení a vied dvoma soškami Oscara. Za kameru a kostýmy. Dozaista si ich zaslúžil. Avšak na dnešnú dobu pôsobí dosť zastaralým dojmom. Súčasný divák je navyknutý na naturalistickejšie, historicky a dobovo reálnejšie spracovanie. Flemingovu Johanku dnes dokážu plne ohodnotiť asi len filmoví pamätníci a fajnšmekri. *** ()
Mně se tohle zpracování nijak extra nelíbilo. Když pomineme skutečnost, že Ingrid prostě na 19 let nevypadá, tak je to snímek, který je vlastně až moc náboženský, i když konec je klasicky kritikou fanatismu s tím, že má děsivé následky. Ani ta scéna upálení tu ale pořádně není. Ne, tohle je za mě jen průměr, který je dán hlavně dobrou kamerou a výpravou. ()
,,NEVERTE JEJ, MôJ PANE." ,,SNAŽÍM SA JEJ NEVERIŤ, ALE ZAKAŽDÝM KEĎ JEJ POZRIEM DO OČÍ, MYSLÍM, ŽE HOVORÍ PRAVDU." __ Na svoju dobre veľmi zručne odvedené dielo, ktoré vtedy paradoxne u divákov príliš neuspelo. Ako už predo mnou napísal užívateľ "zorro", Jana z Arku je skôr ,,rýdzou" historickou drámou než akčným snímkom. Tvorcovia nám síce ponúkajú len jednu bitku, ktorá je v podstate aj jedinou akčnou scénou filmu, tá aj napriek tomu, že v nej (prirodzene) veľa krvi špiechať nebude, zaujme viacej svojou dynamikou a prehľadnosťou, čo u mnohých súčasných filmov vôbec nevidíme. Ingrid Bergman je samozrejme ťahúňom celého filmu a jeho hlavnou hereckou osobnosťou a oscarová nominácia bola určite zaslúžená (rovnako tak aj v prípade José Ferrera), predsa len však miestami pôsobí príliš teatrálne, až afektovane. Ospravedlnenie vidím jedine v tom, ako je napísaná postavy Jany, resp. ako na ňu pozeráme dnes. A istým spôsobom treba prehrýzť aj to, že maskéri nemali prílišnú snahu urobiť z 30 ročnej herečky 19 ročne dievča. Film som videl v dva a pol hodinovej verzii, ktorá na mňa pôsobila pomerne celistvým dojmom. Súdny proces, ktorý tu zaberá celú 1/3 deja ma vôbec neunavoval, i keď nemôžem povedať, že miestami by som niečo vystrihol a inde zase prilepil. Spomeniem napr. časť, kedy sa Jana modlí v chráme a v nasledujúcej scéne ju už vidíme spútanú a zadržiavanú vojakmi, pričom samotný akt zajatia ostal zabudnutý ktovie kde. Avšak ako som už naznačil, vo výsledku nie je Flemingova verzia nijako zlým dielom, z doterajších mnou dvoch videných verzií (obe z roku 1999) je toto pre mňa zatiaľ najvydarenejší pohľad na príbeh známej svätice. (16. hodnotenie, 5. komentár k filmu) ()
Divadelní hru Jana Lotrinská napsal M.Anderson přímo pro Bergmanovou, hrála se v letech 1946- 47 a pojednává o přístupu herečky k ztvárnění postavy, která ji posléze zcela pohltí. Film je klasickým historickým dramatem (tvůrce hry je spoluautorem scénáře), ubíhá svižně (trochu natahovaná je až poslední třetina), je přesvědčivý v bitevních scénách a andělská Ingrid v nablýskané zbroji by na hradby plné nepřátel pravděpodobně nahnala i zapřisáhlého pacifistu. ()
Nemůžu se vyhnout srovnání s posledním velkým filmovým zpracováním legendy o Janě z Arku z roku 1999 od Bessona. Flemingův film pro pamětníky je poetičtější, moc mu nepřidaly "divadelní" kulisy a největší problém jsem měl s tím, abych při pohledu na bezmála čtyřicetiletou milfku uvěřil tomu, že jí je o dvacet míň. Navíc její výkon byl příliš strojenej a topornej (dost se to ale zlepšilo v závěru, při soudním procesu), takže vítězí odvázaná, bláznivá a hlavně opravdu mladá a charismatická Bessonova Johanka v jeho mnohem atmosféričtějším snímku. ()
Galéria (55)
Fotka © RKO Radio Pictures
Zaujímavosti (3)
- Film obdržel i speciálního Oscara pro producenta Waltera Wangera, který se zasloužil o přenesení tak významné a známé osobnosti jako je Johanka z Arku na filmové plátno a přitom nebyl porušen její "obraz". (Zdroj: Kniha Charlotte Chandler: Ingrid - biografie Ingrid Bergman). (Pavlínka9)
- Natáčení filmu začalo 15. září 1947 ve starých filmových atelierech Hala Roache v Culver City. (Zdroj: Kniha Charlotte Chandler: Ingrid - biografie Ingrid Bergman). (Pavlínka9)
- Poslední film režiséra Fleminga před jeho náhlým úmrtím. (džanik)
Reklama