Votrelec ³

Pozoruhodné završení trilogie, kde se střet Ripley s Vetřelcem stává dosud nejintimnějším a definitivním. Scénář se od epické akční obléhací dvojky hned na začátku razantně odstřihuje a vrací se k původní ponuré hororové vyvražďovačce (ukecanější a s od začátku jasně definovanými postavami, ale s depresivním tónem a méně divácké než dvojka) a nabídne spoustu dobrých nápadů. Zejména vězeňské prostředí (luxusní industriální lokace), které nenabízí téměř žádné zbraně proti Vetřelci, zato směsku nevypočitatelných psychotických postav, co mohou kdykoli explodovat, a sympatického doktora, tajícího temnou minulost. Ataky (poprvé) digitálního Vetřelce, pro ostatní postavy dlouho nečitelné (první vypadá jako nehoda, druhý jako vražda pomateným vězněm), jsou nejméně zajímavými částmi filmu - mnohem zajímavější je sledovat Ripley v prostředí, které by pro ni bylo extrémně nebezpečné i bez přítomnosti Vetřelce. Ve výsledku solidní film i zakončení trilogie, které mě ale (stejně jako jednička) vždycky mírně nudilo. (30.12.2014)

Čirou hrůzu nahrazuje tuctová příšera, mýtus a archetyp pošmourná psýcha postkatastrofických béček. Nevím, kde by se měl třetí Vetřelec odehrávat, ale vesmírná náboženská cvokárna je snad tím posledním, co bych si představoval. Jediné plus je samotný závěr, který se velmi správně snaží celou sérii ukončit. Bohužel, někdo tuhle snahu nepochopil a umožnil tak později vznik největšímu omylu v samostatné Vetřelčí sérii. Na tomhle postoji nemění nic ani o stupeň lepší režisérská verze. Vetřelec pro mě končí spolu s Giegrem. (04.04.2005)

Zde poprvé hrají v této kultovní sérii hlavní roli dva klíčové elementy. Tím prvním je samozřejmě neoddiskutovatelně Vetřelec samotný, druhým se stává depresivní a skličující prostředí spolu s morálkou a psychickými profily odsouzenců. Masoví vrazi, násilníci, pedofilové. Fincher už ve své prvotině odpadem skutečně nešetří a jeho kamerové eskapády (pohled očima vetřelce) už zde nabírají ty správné obrátky. Bohužel je zde monsutrum zase jen v jednotném čísle a navíc při celkovém záběru až otravně počítačové. Zde je oproti druhému dílu lehký downgrade. Atmosféra je však geniálně depresivní a hra se světly je naprosto geniální. Za zmínku stačí například nasvícení backgroundu při pitvě. Zvírazněné obličeje střídané krátce snímanými makrodetaily ostří skalpelu je neskutečně sugestivní. Rovněž vězňové mají působivě napsané charaktery a konec v podání Finchera celkem ani nepřekvapí. Rozhodně progresivní a nejpodivnější Vetřelec. (01.11.2003)

Málokterá série filmů umí udržet laťku i ve třetím díle. Ani ten přechválenej Pán prstenů nebo matrix nebo hvězdný války (ty to udržely tak maximálně od čtvrtýho do šestýho dílu). myslím, že se povedlo udělat zase něco neobvyklýho. V jedničce šlo o nápad a napětí, klasická vybíječka tehdy neklasickým způsobem. Ve dvojce zase (jak vtipně poznamenal Hicks v podání Michaela Biehna) šlo o akční honičku. Ve trojce jde o něco na pomezí psychothrilleru a existenciálního dramatu. Oproti všem ostatním dílům zde herci dostali mnohem víc prostoru na to se projevit a ukázat, jak to vlastně v těch psychicky narušených mozcích odporných vraždících individuí, která jen stěží zoveme lidmi, chodí. Myslím, že tenhle díl je nejpropracovanější co se týče lidí. Není to honička, není to vybíječka. A když se nad tím zamyslíte, tak ve Vetřelcovským světě neexistuje jiná verze filmu, možná kdyby přenesli děj na zemi, kam se vetřelci stejně nakonec dostanou. Takovej boj od domu k domu a konečné opuštění planety, to by mohlo bejt něco. Ale protože je to skvělej film, kterej chytne a nepustí a v extended edition ještě mnohem víc, než ve zkrácené, dávám pět. (11.12.2005)

„Odkiaľ viete moje meno?" – „Máte ho vyšité vzadu na nohavičkách.“ Spoilery. Nebyť štvorky, najhorší Votrelec. Mnohí tvrdia, aký je úžasný, ale mne nesedel ani v r. 1992 v kine, ani po pozretí producentského strihu. Na tom sa mimochodom Fincher síce odmietal podieľať, ale daná verzia je bližšie jeho pôvodnej vízii, než kinoverzia. Takže označenie režisérsky strih napriek Davidovej neprítomnosti paradoxne nie je úplne od veci. Výsledný dojem o čosi vylepšuje, ale ani producentský (režisérsky?) strih nedokáže (asi preto, že na to proste neexistuje žiadna odpoveď) vysvetliť záhadu troch vajec v záchrannom korábe (ešte v Sulacu by to šlo, ale v záchrannom korábe?). A ani on nevylepšuje mnohé chyby kinoverzie (5 - 6 výrazných postáv a zvyšok holohlavá, škaredá a nesympatická masa anonymných magorov, pričom 5 - 6 výrazných postáv by stačilo, problém je v tom, že ani sympaťák Clemens, ani natvrdlý riaditeľ väznice sa pri všetkej snahe nechytajú na Dallasa, Hicksa, či Hudsona). Rozporuplný je i spôsob, akým sa Fincher vyrovnal s udalosťami/postavami z dvojky (Newt s Hicksom zabití mimo záber, svojrázne použitie Bishopa). Záver je (napriek nejasnosti ohľadom "novej" Henriksenovej roly) síce silný a výprava bohovská, ale film má priveľa hluchých a zvláštnych miest. Na strane druhej, oceňujem viacero nezabudnuteľných scén (pohreb, finálny skok, pitva) a návrat k pôvodnému duchu Votrelca. Teda nie nezáživný "mravec", ale tajomný "drak", vynárajúci sa z temnoty a zákerne útočiaci na ničnetušiace, hysterické obete. Na trojke je žiaľ naozaj priveľmi poznať, v akých bolestiach vznikala (menili sa scenáristi, prepisovali sa zápletky, producenti sa debutujúcemu režisérovi príliš starali do roboty, brutálne sa prestrihávalo, mizli kľúčové nápady a scény, napr. pôvodne Votrelec infikoval kravu, až vo verzii pre kiná sa to zmenilo na psa, takisto bola komplet vystrihnutá vôbec nie nezaujímavá časť, v ktorej sa väzňom aspoň na chvíľu podarilo netvora uväzniť). Značka napriek viacerým chybám filmu i do tretice dokázala svoju viac než len životaschopnosť a to dokonca do takej miery, že trojka zarobila najviac zo všwtkých dovtedajších troch dieloch a to celosvetovo rovných 159 miliónov (pri rozpočte 5O). Kino Považan NMnV 1992 (01.11.2004)