Moneyball

Tenhle film má snad téměř úplně všechno a chybí mu do dokonalosti jen jakási špetka něčeho, co ani sám neumím popsat. Brad Pitt předvedl dle mého jasně oskarový výkon v roli Billyho Beaneho, který dokázal změnit konzervativní americký baseballový svět. Jsem velkým fanouškem sportovních snímků, sportu samého a všech jeho aspektů od zákulisí přes onu hru až po články v novinách či televizní přenosy. Netroufl bych si skoro až filozoficky spekulovat, zda Billy Beane touhle revolucí vlastně dosáhl jakéhosi vítězství, přestože si jeho tým na pohár nesáhl. Nicméně, ač to pravděpodobně není hlavním cílem filmu, Moneyball mi pouze podtrhl moji myšlenku o leckdy přemrštěných financích ve sportu a astronomických částkách, které jsou za hráče v různých jeho odvětvích vynakládány a které dělají ze sportu trochu něco jiného - především byznys. Tenhle film je ale úžasnou podívanou i přesto, že je převážně o zákulisí stadionu s telefonem, kalkulačkou a mnoha miliony. Málokterý film si pustím znovu tak brzy po návštěvě kina. Moneyball za to ale určitě stojí. (90 %) (30.04.2012)

Nezaujímam sa o baseball, tým pádom mu príliš ani nerozumiem. Športové filmy - a nech ide o akýkoľvek šport - sú pre mňa ale zvláštnou kategóriou. Vyvolajú u mňa emócie, ktoré nedokážu ani sebelepšie drámy, príbehy podľa skutočných udalostí alebo srdcervúce romantické filmy. Ten špeciálny druh emócií spojených s hrou, či už na ľade, na trávniku, v hale, na tom skutočne nezáleží. A tie naozaj kvalitné snímky mi dokážu naplno intenzívne prežiť všetky tie napínavé a dychberúce momenty, ktoré sa na plátne odohrávajú, preto verím hercom/hráčom každý jeden pohyb, gesto, ktorí mi o to viac upevňujú ten realistický zážitok. Pravda, moc často také nevídam, preto po dlhom čase zhliadnuť taký skvost bol zážitok naozaj excelentný. Čo sa tohto žánru týka, bývam často kvôli vyššie popísaným riadkom mierne nekritický, preto mi stačí v podstate ten "obohraný" námet looserského týmu/jednotlivca, ktorý sa dá dokopy napriek tomu, že mu nikto neverí a nakoniec dokáže všetko vyhrať. Režiséri si to ale vedia spracovať po svojom, preto čo do emocionálneho dopadu je výsledok stále skvelý. Tento film ale šiel ešte ďalej a ponúkol nám ešte krajšiu a pozitívnejšiu myšlienku, než to obvykle býva, a ja preto nemám skoro žiadne námietky. Možno by pomohlo trochu viac sa zblížiť s tímom, ale v konečnom dôsledku o to ani nešlo. Spolu s Miracle môj najmilovanejší športový film. (02.05.2012)

Moc mě to bavilo. Brad Pitt jako looser, hejsek za zenitem, manažer (Brad Pitt jako manažer?), kterému jednou rupne v kuli a vrhne se do podivného experimentu, ve kterém jde o čísla a statistiky. Netradiční, to rozhodně. Bylo to poutavé a svěží a to se dnes zatraceně málo vidí. Navíc, ani toho amerického patosu tu moc nebylo, i když to i právě těchto filmů bývá. A poslední perličkou byl Philip Seymour Hoffman v nenápadné vedlejší roli protivného trenéra, který si stojí za svým a nehne se o píď. Prostě báječný mix a trhák, který rozhodně vyšel. (10.05.2012)

8/10 (16.08.2012)

Velmi kvalitní sportovní drama, které ukazuje, jak to ve sportu chodí a co všechno je "za tím"... (27.12.2012)

V mém případě se jedná už o 22.film s Bradem Pittem a opravdu jsem překvapen zdejšími komentáři, protože si myslím, že do žádné role se mi můj oblíbenec Brad nehodil tak málo jak sem. Bradove vystupování mi přišlo nerealistické a prostě jako ve filmu. Já chci ale vidět zpracování příběhů realisticky, obzvláště u těch které jsou točeny podle skutečných událostí. Na druhou stranu film samotný mě ohromně zaujal, protože vyhledávám filmy ze zákulisí. Samotná myšlenky nového přístupu, změny řízení týmu a nákupu hráčů je určitě aplikovatelná ve všech oborech. Divák si může udělat představu jak těžké může pro managera být změnit zažité pořádky a stereotypní přístupy. Věřím, že statistiky můžou být prakticky využitelné, jestli ale v takové míře jak nám Moneyball prezentuje nejsem schopen posoudit. (25.04.2013)

S veľkým sklamaním musím povedať, že ma film o jednom z mojich najmenej obľúbených športov nedoviedol k tomu, aby som naň aspoň trochu zmenil názor. Začal u mňa veľmi vlažne, k záveru ho Bradova charizma dotiahla aspoň na 3 hviezdy, no po hollywoodskom vyvrcholení nasledovalo ešte nepochopiteľných 20 minút vaty pri ktorej som mal túžbu rozmlátiť laptop. Ale s triezvym úsudkom, aspoň tie 3 hviezdičky nechám. (31.12.2013)

Baseball je síce šport, ktorý mi absolútne nič nehovorí, no čuduj sa svete, snímky o práve tomto športe akoby zázrakom takmer vždy dopadnú - v rámci možností - dobre (teda aspoň tie, ku ktorým som sa dostal). Čo by som dal za to, keby ich podobný počet a v zrovnateľnej kvalite vznikal aj na tému futbal :-)) Každopádne späť k téme, čo sa týka nejakých tých faktov a práce s reálnymi údajmi, to šlo tentokrát totálne mimo mňa, keďže uvedené mená funkcionárov, trénerov, hráčov či aj výsledkov boli pre mňa jednou veľkou neznámou, čo znamená, že som si film asi nemohol užiť takým spôsobom, ako domáci fanúšik, ktorého daný šport zaujíma a sleduje dianie v ňom. Podobne to bolo aj so samotnými zápasmi, tie sa mi zdali byť trochu málo napínavé, a keďže medzi hráčmi nebol ani jeden "rozobraný" nejak podrobnejšie, nevedel som si plne užiť ani túto zložku. Avšak čo mi to vynahradilo, to bol celkový profesionálny prístup k tomuto filmu zo strany tvorcov, ktorý bol zreteľne viditeľný prakticky vo všetkých ohľadoch, skrátka všade. A tým pádom mi nič nebránilo - opäť podotýkam, že v rámci možností - prejaviť aspoň aký taký záujem k danému príbehu o skromnejšom tíme oaklandských Athletics, ktorý, ako ma film informoval, je v hierarchie baseballovej ligy až za kolónkami dobrých tímov, zlých tímov a tiež za tonami sračiek... Ako Brad Pitt, tak aj Jonah Hill predviedli nepochybne kvalitné výkony, avšak Philip Seymour Hoffman mi tentokrát prišiel byť trošku nevýrazný - to ale nepochybne súvisí aj s tým, že toho priestoru tu fakt veľa nedostal. Takže čo sa týka môjho celkového hodnotenia, balancoval som kdesi na hrane medzi troma a štyrmi, a tá nerozhodnosť ma istým spôsobom drží doteraz, ale nakoniec predsalen zostanem pri tých (veľmi silných) troch. Je to síce natočené precízne, to bez debát, lenže som sa do toho skrátka za celý ten čas nedokázal nejak hlbšie ponoriť, tie emócie - hoci tam nepochybne boli (nie síce priamo na ihrisku, no mimo neho áno) - sa mi proste tentokrát tak nejak oblúkom vyhýbali, respektíve ma zasiahli len okrajovo a film na mňa teda pôsobil tak nejak až príliš chladne (čo by sa špeciálne u športovo ladených snímkach stávať asi nemalo). 65% (30.01.2015)

Čím dál víc začínám mít rád sportovní životopisné filmy a Moneyball je toho důkazem. Přes delší stopáž mi film utekl tak, jak už se to dlouho žádnému nepovedlo. Brat Pitt opravdu exceloval a jeho herecký výkon by si snad zasloužil nominaci na oskara, jak přesvědčivě to hrál. Dosud jsem Jonah Hilla neměl moc v oblibě, ale i on se mi v této roli líbil. Určitě bych měl vyzdvihnout způsob, jakým tvůrci dali nahlédnout pod pokličku skládání a manažerování sportovního týmu. Nikdy jsem k baseballu neměl vztah, ale i tak jsem hltal každou minutu. Příběh byl velkolepý. Měli ho za blázna, kterému za šokující tahy a rozhodnutí odpykávají poslední chvíle v křesle GM. I když tým "splnil" papírové předpoklady, propadal a byl jasně nejhorší, Bill dál věřil, že je to správná cesta. Z nejchudšího týmu v lize, kterému nikdo nevěřil, dokázal vybudovat něco nevídaného. Athletics najednou neznali prohry a poráželi jednoho soupeře za druhým. Nakonec Oakland vytvořil sňůru 20 výher v řadě, což byl nový rekord všech dob. V play off to sice na titul nestačilo, ale přepsání historie už mu nikdo nevezme. Jednoho dne dostal od Red Sox nabídku na nejbohatšího manažera ligy. Tu ale byly odmítl a upřednostnil srdce před penězi. To není vymyšlená pohádka, ale příběh podle skutečné události. Celé drama je navíc na tak vysoké úrovni, že můžu Moneyball označit za zatím nejlepší sportovní film, který jsem viděl. 85% (21.07.2015)

Prakticky ulplnej opak „Eastwoodova“ kousku, ale jako celek to nefunguje o moc hůř. Jenom to pro mě mělo moc nezáživnej rozjezd, páč bejsból mě fakt nezajímá. Problém s falší je mnohem víc vyprávění o lidech a Eastwoodův způsob hraní je mi mnohem bližší, takže tohle si u mě víc jak poctivejch šedesát nevydělalo. (20.10.2015)

Možná by si to fanoušek baseballu užil více, nevím. Neznám přesně pravidla, ale ono to asi není nejpodstatnější. Každopádně film ve své podstatě zajímavý, je podle skutečnosti, takže to je fajn. Zpracování ovšem takové nijaké. Na to, že to má přes dvě hodiny se tam nic moc neděje, chyběly mi tam nějaké emoce, něco prostě "skutečného". Film plynul, nějak jsem si nemohl k nikomu získat "vztah", prostě mě to úplně neoslovilo a nevtáhlo. Na druhou stranu musím přiznat, že to uteklo dost rychle, ani bych neřekl, že to má dvě hodiny. Takže natočeno tak, že to nenudí, ale vlastně se tak moc neděje a člověka to nechytne. Když nad tím tak přemýšlím, tak takový zvláštní film. Nechytlo mě to, ale uteklo to rychle. Hmm... Takže prostě průměr. Jeden kuk a hotovo. Howgh! (02.08.2017)

Sport považuji za stejně otravnou součástí televize, jako reportáže o umírajících negrech na AIDS a lenost, které se říká hlad. Ještěže se nedívám na televizi. Proto mám plnou kontrolu nad tím, co mé oko uvidí. Sportovní filmy jdou mimo mě, a popravdě k Moneyballu mě původně přivedlo náhodné přehrávání na Youtube, kdy se mi během poslechu hudby dostalo video se soundtrackem k tomuto filmu. Myslím si, že hudba je silným tahounem filmů, některé filmy mají jenom tu hudbu. Musím se přiznat, že při nahlédnutí na popis filmu, u kterého jsou dva nenávistné žánry - Sportovní a životopisní, jsem se opravdu přemáhal i přes krásný soundtrack. Už první minuty mě vtáhly. Pitt ukázal, že netočí jenom pičoviny, a společně s rolí ve 12 opic je tato role to nejlepší, co kdy ukázal. Geniálně ukázal chladný odstup, touhu po dosažení svého cíle, ukázal, že sport nemusí být nuda. A to tak, že jsem hltal i baseball, o kterém jsem věděl jenom to, že se to hraje především v USA. Smlouvání a rychlost toku nápadů je v Moneyballu geniální, napomáhá se do situace vcítit, nedává vám to čas přemýšlet nad tím, že mnohým věcem ani nerozumíte. Tématika statistického výběru "špatných" hráčů je vynikající, a když se dlouhou dobu tento systém neosvědčuje a prohrávají zápasy, začal jsem mít nervy za Pitta. Spojení s osobní linkou - dítě/rodina, mi přijde pěkné. Celkově se netlačí na pilu, film mi přijde přirozeně emotivní. Soundtrack skvělý, za mě rozhodně ano. (01.11.2018)

Pěkné. (13.11.2020)

Byl jsem na 2 hodiny vtažen do světa baseballu. Což je něco, co přenos jakéholiv basebalového utkání zřejmě nikdy nedokáže. Naštěstí je pro scénář tohoto filmu baseball pouze pozadím. V jeho jádru se totiž nachází příběh muže, který v životě selhal. A nyní chce celému světu dokázat, že v něm něco je. Že alespoň něco ve svém životě dokáže udělat správně. Selhání, výčitky, rodičovská láska, víra v sám sebe a boj proti systému. Všechny tyto univerzální motivy ve filmu skvělé fungují a dokážou i z baseballu udělat napínavou a atraktivní podívanou. A už jen to samo o sobě svědčí o kvalitě tohoto snímku. (17.11.2020)

Mnohem více o zákulisní manažerské práci, než hře samotné, což je fajn i přesto, že mám baseball velmi rád. Tento pohled je totiž originálnější, nepotřebuje klasický závěr sportovních filmů, bohatě stačí například scéna vyhazování hráčů, jako by to ani nebyli lidi, ale obyčejné věci. Chladně a bez viditelnějších emocí. Velmi fajn je i závěr a samozřejmě veškeré počítací scény. Také to celé stojí především na dialozích a souhře hlavní dvojice, což se povedlo na výbornou. 75% (30.08.2022)

Moneyball neni klasicky sportovni film. Zapasy jsou videt leda tak z rychlych sestrihu, ale to vlastne podporuje revolucni teorii hlavnich protagonistu, kteri zmenili baseball (proc bychom take meli chtit videt statistiku v akci, ten tym preci nema srdce). Jestli ho zmenili k lepsimu, tot otazka. Podle me ne, koukat na takovy tym musi byt stejna nuda, jako koukat se ve fotbale na Chelsea (revoluce pred 10ti lety svym obranarskym fotbalem) nebo Barcelonu (revoluce svym bezchybnym, tim spis nudnym, Fotbalem). Moneyball tedy je vice nez sportovnim dramatem spis dramatem manazerskym. Na teto strane uz to srdicko najdeme, protoze Billy ho urcite ma na spravnem miste. Film stoji hlavne na nem a na vynikajicich dialozich - ty ja si vzdycky uziju, proto mi ty vic nez 2 hodiny v kine utekly jako voda. PS: Po nekolikadennim vyzrani pocitu musim prihodit posledni hvezdicku a uz se tesim, az si Moneyball pustim znovu v pohodli domova :) (18.12.2011)

Filmy podle skutečnosti mě vždy fascinovali, a tak tomu je i u tohoto neuvěřitelného sportovního příběhu. Člověk si myslí že v 21. století jsou již lidí sdílnější k novým metodám a teoriím, opak je však pravdou. Jak již historie mnohokrát dokázala tak opravdové velikány uzná až budoucnost a ve své přítomnosti budou zatracováni. Podle mě by tento film mohl aspirovat na ty místa nejvyšší a tím je myšleno Oskar. Bennett Miller se skvěle chopil režisérské taktovky a jeho um se ve filmu odráží v tom nejlepší světle. (02.01.2012)

Pro mě jasný film roku 2011. Vše naprosto dokonalé. Doufám, že stejně jako minulý rok dosti podobný film Social Network, podle mě dosti přeceněný, bude mít na Oscarech žeň minimálně nominací. Minimálně scénář a Pitt si to zaslouží.9,5/10. (12.01.2012)

Příjemně mě překvapilo, že jsem filmu rozuměla, ačkoliv mám o baseballu jen hrubou představu. Nejde zde totiž tolik o samotný baseball jako o peníze, které stojí za ním. A také o statistiky, které někdy znamenají víc než zkušenosti. Škoda jen, že ta první půlka, která měla spád, najednou přešla v rozvleklou druhou polovinu, kde rádoby filosofické dumání vytěsňuje děj. (19.01.2012)

Fantasticke. Bal som sa, ze to bude len o baseballe. Ani nie tak kvoli tomu, ze by som tento sport nemal rad, ale hlavne kvoli tomu, ze ho nepoznam, nepoznam pravidla, nepoznam hracov a historia tohto sportu mi je ukradnuta. Film ma vsak uplne ocaril a neviem ci som za posledne roky videl lepsi film so sportovou tematikou. Urcite nie. A prosim vas pekne, ten Brat Pitt co zahral? Prakticky kvoli jemu vykonu som dal 5*. Cital som uz par komentarov k tomuto filmu a som rad, ze jednu vec si na Pittovi vsimlo viacero ludi. Dospel na takeho novodobeho Redforda. Neviem to opisat slovami psychoanalyzy ako poniektori moji "spolukomentatori", ale ten chlap ma proste charizmu. Klobuk dole pred scenaristom, film ma podla mna "dusu", emociu, napatie. Este raz, "Smekam panove". (07.02.2012)