Henry007

Pro fotbalového fanouška povinnost. Tvůrci pracovali s opravdu velký množstvím materiálu (rodinná videa, sestřihy zápasů, televizní reportáže...) a jako mluvící hlavy se tu představila nejen Davidova rodina, ale i spousta jeho hvězdných spoluhráčů. Dalo by se vytknout snad jen podivné záběry, kdy jsou mluvící hlavy snímány ve velkém detailu a v silném protisvětle, což působí lacině. První dva díly ale byly perfektní, vykreslily počátky kariéry i těžký život v záři reflektorů. Jenže v dalších dvou dílech jde poznat, že se toho spoustu vynechalo a dramaturgicky dokument selhává, nebo spíše záměrně jeho příběh zkresluje. Jako by si tvůrci řekli, o čem daný díl má být, jaký narativ chtějí odvyprávět a záměrně tak vynechali vše z Davidovy kariéry, co jim nesedělo. Skoro celý druhý díl je o tom, že David potopil Anglii na mistrovství světa. V dalšími díle se dlouho věnujeme tomu, že svým gólem v poslední chvíli pomohl své zemi v kvalifikaci na další mistrovství. Jenže z tohoto šampionátu neuvidíme téměř nic – zkrátka to tvůrcům nesedí do narativu. Takových "děr" se dá najít hned několik, ale v celkovém výčtu jsou to spíše jen drobnosti, které mi brání dát této vtahující sérii 5*.

Letošní Čeští lvi se zaměřili primárně na předávání cen a osekali téměř vše okolo. Večer sice odsýpal, ale nebylo to ideální řešení. Na loňské filmy a celkově filmovou branži jako bychom koukali z rychlíku, nepůsobilo to jako "oslava filmová řemesla", což je škoda. A namíchání seriálů a minisérií do filmových kategorií nedává žádný smysl. Jak můžou srovnávat seriálové herectví s tím filmovým, kde mají herci výrazně menší (časový) prostor? Stejně tak nerozumím dramaturgickému rozhodnutí, aby předávali cenu na 31. ročníku jednatřicátníci. U jubilejního ročníku by to bylo fajn, ale tohle bylo prostě jen nedotažený nápad, ze kterého se nic víc nevytěžilo. A doufám, že ví, že pokud tohle budou chtít zopakovat, předávat ceny půjdou ti stejní lidé...Marek Eben byl jako moderátor nevýrazný, a tak skvěle zapadl do celkové koncepce nevýraznosti. Jediné, co si možná chvíli z večera budu pamatovat, jsou děkovné řeči. Naučená a zahraná děkovná řeč brněnské herečky se zvrtla v trapnost dřív, než ji stihli vyprovodit kouřem stolečkem. Cenu jste dostala, už nikoho nemusíte přesvědčovat, že umíte hrát... Taky tu bylo pár politicky motivovaných proslovů a jeden zcela bizarní o mateřství a těžké úloze lidí s dělohou. Ano, ví se, ženy to mají v této oblasti těžké, není jednoduché sladit práci a péči o dítě. Ale spousta tvůrkyň to už zvládla. Existuje třeba i možnost, aby na rodičovské zůstal partner. Řešením opravdu není si vylévat srdéčko na předávání filmových cen. Dostat ve 37 studentskou cenu už je totiž samo o sobě trochu bizarní, ale stále asi méně něž míchání seriálů a filmů do stejných kategorií.

S "rychlou ságou" to mám jako s rychlým občerstvením. Vím, že bych mohl konzumovat lepší věci, ale stejně jednou za čas na to dostanu chuť. A zatímco u 9. dílu jsem už po chvilce své volby litoval, tak 10 plně uspokojila mé potřeby. Je sice také hloupá a přepálená, tentokrát ale skvěle funguje i jako akční komedie, která kašle na všechny fyzikální zákony. Obří koule valící se Římem? Auto vs. vrtulníky? Jízda na hrázi? To jsou komediální klenoty, které tento díl v mých očích vytahují na 4*

K přípravě potřebujete: dvojnásobnou porci stopáže, flashback, špetku uměle vytvořeného dramatu a pečlivě vybrané známé herce do epizodních rolí. Postup: ihned zapněte sporák na nejvyšší stupeň, postupně přidávejte konverzace o ničem zásadním a epizodní herce, které diváci z nají odjinud. Ty opékejte do zlatova, můžete je lehce připálit, hlavně vařte rychle. Postupně přidávejte drobky uměle vytvořené dramatu, protože tohle je pokrm s italskými kořeny a musí se správně vyhrotit. Až budete cítit, že se vám epizoda připéká, zapalte záclony a odejděte z kuchyně.

V tomto filmu nebylo nic. Tuctový příběh vykradený z jiných slavných snímků, ke kterému scénáristi nepřidali nic svého. A nedokázali ani stvořil živoucí postavy. Všechny jsou pouze "akční" figurky – na pohled vypadají zajímavě, ale nemají žádný charakter. Celý příběh stojí na tom, že hlavní hrdinka verbuje další postavy. Ty potom po zbytek filmu stojí v pozadí, nebaví se mezi sebou a divák si k nim nemůže vytvořit jakýkoliv vztah. A Snyderova nadhodnota v podobě dobře natočené akce a podmanivé vizuální stránky? Buď tyhle schopnosti ztratil nebo se tentokrát vůbec nesnažil. Všechny světy vypadají uměle, prázdně a male. A na akční scény se Snyder musel totálně vykašlat – kde jsou efektivní zpomalovačky z 300 a vizualita Watchmenů? Kam zmizela dynamika z Muže z oceli a surovost soubojů Batmana z BvS? Zbyla jen šeď...

Tvůrcům letošního Slavíka chyběla soudnost. Tato anketa o pár kategoriích přeci nemůže mít přes 3 hodiny jako Oscaři. Přidáním kategorie Hip hop & Rap se chtějí zalíbit mladým, ale jak ukázala reakce vítěze této kategorie, mladí touto estrádou pohrdají. Háma a Sokol se snažili, jejich nemístný humor ala Ricky Gervais ale fungoval tak z polovinu. Dostali zbytečně moc prostoru a více než polovina vtipů by šla vyškrtnout (třeba několikanásobné trefování se do Jaromíra Soukupa – když to udělali po 4. během večera, cítil jsem v celém těle bolest). Nova také ostudně tuhle sledovanou anketu využila k promu svých seriálů – spoustu cen šly vyhlašovat "hvězdy" jejich nových seriálů, kteří nemají s hudbou nic společného. A ani po technické stránce to úplně nezvládli – úhly a vzdálenosti kamery byly častokrát při hudebních vystoupeních zcela nevhodně zvoleny. A opravdu nebylo nutné mezi kamerami stříhat po vteřině a vkládat tam zbytečné prostřihy na celebrity v publiku. No prostře po roce se opět smetánka poplácala po zádech a udělala si reklamu na své koncerty v O2 aréně...

Po technické stránce perfektní. Kameru, zvuk i střih si Fincher opět vypiplal k dokonalosti. Přesto bych uvěřil tomu, že tohle pouze produkoval a režie se pro Netflix ujal třeba nějaký začínající jihoamerický režisér. Na film Finchera mi to prostě chyběla jakákoliv emoce, myšlenka a hlavně ta hutná atmosféra Sedm či Zmizelé. Pokud bych měl film brát jako thriller o zabijákovi, tak tu naprosto chybělo napětí. Jestli to měla být nějaká satira, tak film pro mě postrádal hlubší význam i vtip. Po skončení jsem si říkal, že tam přece jen něco muselo být, jinak by si tento tuctový scénář Fincher nevybral. A v tom vidím ten problém – film mě po skončení sice nutil přemýšlet, ale pouze kvůli jménu režiséra a nad tím, jestli je vůbec o čem přemýšlet. A bohužel si nemyslím, že je. Pěkně se na to koukalo, střídaly se lokace, odsýpalo to, ale až na úvodních pár minut v Paříži a jednu skvěle natočenou bitku si z toho filmu nebudu nic pamatovat. U filmu neznámého jihoamerického režiséra bych zvedl palec nahoru, jenže tohle je opravdu Fincherův film a nedokážu se tak ubránit zklamání.

Krakonošova traumata. Více rozpolcenou a neenergickou pohádku jsem dlouho neviděl. Na tradiční narativní kostru pohádky (hodná vesnická děva potká mladého urozeného jinocha, překonají překážku v podobě zlých šlechticů a žijí šťastně až do smrti) našroubovali postavu Krakonoše. A udělali z něj tragickou a v podstatě i zápornou figuru, která po desetiletí žije v osamění, svou zlost si vybíjí na pocestných, touží po lásce a je kvůli tomu schopný držet v zajetí mladou dívku. Psychologická analýza Krakonoše a jeho tragického nenaplněného života tu na prostoru pár minut prostě nemůže fungovat, navíc se tato linie vůbec nehodí do pohádkového filmu (stejně jako scéna ubíjení kamenem). Tento film tak zkrátka postrádá jakoukoliv radost, pozitivní energii a jeho sledování je podobným utrpením jako Krakonošův život. Je těžké fandit i hlavní mužské postavě, která je schopná krást a lhát kvůli arogantní zlatokopce. Ano, nakonec dospěje k uvědomění si svých chyb, ale jako divák už k němu sympatie těžko hledám. A všechno to je zabaleno v cela rutinním režijním podání, které mi dávalo pocit, že film nemá 99 minut, ale minimálně dvě hodiny. Jediné pozitiva jsou sympatická hlavní děvčica a překvapivě dobrý Sokol.

Seveřan je v jádru klasická antická tragédie: statečný hrdina v honbě za pomstou vidí jediný úděl svého osudu, pro jeho naplnění se musí postavit vlastní rodině. Příběh je tak poměrně jednoduchý, mnohokrát viděný a měl by tedy sloužit pouze jako kostra tohoto snímku, na kterou se nabalí skvělá dobová atmosféra, akční scény a nějaká ta umělecká nadstavba. Bohužel Eggersovi spousta těchto prvků nefunguje na 100 %. Akční scény mnohdy vypadají jako instruktážní videa pro kaskadéry, pomalá choreografie bije do očí. Ani z těch "uměleckých" výjevů si nevybavuji nic, co by mě ohromilo. Přesto se jedná o velmi dobrý historický akční film, u kterého bych se obešel bez těch uměleckých kudrlinek, které nijak tento přímočarý a krvavý příběh neobohacují.

Prapodivný kříženec komiksového a nezávislého filmu. Ve filmu sice vystupují superhrdinové, ale kdyby jste vystřihli akční scény, dostanete nezáživné filozofické drama, ve kterém skupina postav ve srandovních kostýmech hovoří o smyslu života a morálním dilematu. Jenže ani jedna rovina nefunguje, natož v kombinaci. Pár dní po zhlédnutí se nepamatuji ani jednu akční scénu, digitální příšery jsou generické stejně jako bojová choreografie. A ani myšlenkově film nenadchne. Postavy nejsou dostatečně rozkreslené, nezáleží vám na nich a jejich zádumčivé pohledy v rozlehlých krajinách se západem slunce v pozadí jsou postupně stále otravnější. To, že je to "jiné" než ostatní Marvelovky, prostě nestačí. Eternals jsou totiž ve výsledku myšlenkově stejně ploší jako ty horší Marvelovky, a k tomu ještě postrádají zajímavé postavy a zábavnou akci.