Baader Meinhof Komplex

Pěkně drsnej film, takový, jaký si museli natočit jen a jen Němci a udělali to velice dobře. Nemazlivě, názorně, historicky věrně (doufám) a především nezaujatě. Bez zaváhání tvrdím, že vznikl prvek, který beze studu mohou ukazovat budoucím generacím jako jednu tíživou kapitolu minulosti. (09.02.2010)

Výborný film, pokoušející se zmapovat propletenec událostí okolo činů nemecke teroristicke skupiny, krerá byla založena po bouřlivých událostech 68. roku. Zároveň hluboké psychologické drama o bezmoci (od uvědomění si vypočítavosti mocipánů, přes stržení lidských osudů do víru eskalace násilí (od zmasakrování pokojné demonstrace, přes vypalování obchoďáků až po únosy letadel), přes beznaděj pramenící ze ztráty pocitu sebeurčení až po zoufalství "odpovědných činitelů") i postmoderní akčňák, ukazuje na propojenost moderního sveta - geografickou, časovou, sociální i politickou. Hodně se mi líbilo i civilní pojetí celého dramatu - snad žádná z hlavních postav není jen černobílou figurínou - všemi zmítá bezmoc i touha po jednoduchých řešeních. I přes brutalitu akčních scének, celý film je naplněn velice lidským chvěním a výborně řemeslně zpracován. 98%. (09.02.2010)

Jako film dlouhé a únavné, byť se skvělým obsazením i provedením. Jako doplněk učebnice dějepisu, popisující události, které asi velkou část české divácké obce minuly, nenahraditelné. Nenechte se zmást na csfd uvedeným žánrem "Historický / Krimi / Akční / Drama". Pokud se chcete něco dozvědet o RAF respektive dějinách terrorismu obecně, jste tu správně, pokud hledáte akční drama s kriminálními prvky, moc nadšeni asi nebudete, protože přídomek "historický" u tohoto filmu hravě přebíjí ty přídomky ostatní. Pokud nemáte aspoň základní znalosti o událostech ve filmu popisovaných, počítejte s tím, že budete často zmateni, případně že vám hodně souvislostí unikne úplně. Slabší 4 hvězdičky. (10.06.2010)

Ze společnosti, kde obrazy Che Guevary na zdi měly svůj opravdový smysl šel docela strach. První šok hned v úvodu filmu, kdy dlažební kostky lítaly hlava nehlava. Druhý šok pro mě znamenala chemická výroba pyrotechniky - pro chemika pohled dost hrůzostrašný. A tak to bylo po celý dlouhý film. A když říkám dlouhý, myslím, že až zbytečně moc. Pro člověka neznalého historického politického zákulisí je velmi snadné se při ději místy ztrácet. Přesto všechno atmosféra celého snímku člověka chtě nechtě vtáhne. (05.11.2010)

Pohled na věc ze strany RAF na cíl, který se nezdál nikdy reálným, jenom jim. Činy se zbraní v ruce, chtěli bojovat proti válkám a politice.Solidní atmosféra 70. let a sirový pocit ze zabíjení, ale nestačí na tak dlouhý film. (10.11.2010)

BMK jsme viděli v liduprázdném oku já student historie, kamarád pedagog. Musím říci, že se nám oboum film líbil ale práv pro popisnost musím dát jen 4*... je to důležitý film, výborný film ale umím si představit, že se jím i někdo inspiruje. Myslím, že tvůrci by měli svou energii vrhnout do něčeho pozitivnějšího. (01.04.2011)

Nechápala jsem, jestli nám mají být členi RAF sympatičtí a nebo ne. Mám ráda mladé lidi, co za něco bojují, dají se dohromady a i přes hrozící nebezpečí si za tím stojí, v tomhle případě ovšem RAF bojovali za divné věci a absolutně jsem s nimi nesouhlasila. Navíc mi vadí (a to hodně) přístup "nepřítel se zabít smí" a "pro dobrou věc vybijeme tolik lidí, kolik bude potřeba - hlavně těch bohatých"... Členové RAF se vážně s nikým moc nepárali a když bylo potřeba, prostě ho rozstříleli na kusy... Takže jediné co doufám je, že to neměli být sympaťáci, jinak se mi líbila i Martina Gedeck, i Moritz Bleibtreu a Johanna Wokalek (originální obličej, jen ukázat prsa, zase... zase...) a celkově to bylo dobře zahrané a historicky rozhodně i dost zajímavé. (29.03.2012)

Čistokrevných pět. Nazvěte to jak chcete, seberereflexe, pokání, (ne)stranný názor, nebo snad teroristickou agitkou... U mě je forma filmu téměř blížící se k dokonalosti. Jeho výpověď a smysl jako takové, jsou prubířským kamenem sebeurčení jedince nebo spíše člověka v systému v jeho antagonistém pojetí vůči naší postindustriální a rádoby demokratické společnosti, v jeho právu na sebeurčení, byť sebedestruktivní. Neobhajuji, neschvaluji… a nemám rád rčení, že když se kácí les, tak lítají střísky (zneužité německým nacismem)... Žádné společenství není spravedlivé, jen některá jsou horší. Revoluce byly jsou a budou vždy prolity krví na obou barikádách. Některé se budou oslavovat a jiná upadnou v zapomnění. Slova bez činů však určitě nemají význam. Nechtěl bych ale srovnávat s možnou (a zde vzývanou evokací) na Mašíny. Pokud vím nikdo z RAF žádnou medaili nedostal. A také by nikdo takhle film minimálně s takovým nadhledem (nemluvě o formě) u nás neudělal. (11.09.2013)

Výborně zobrazený boj západoněmeckých "soudruhů". Fanatický terorismus měl možná původně dobrý důvod, ale rozhodně ne prostředky. (16.03.2014)

Sakra, tohle mělo švih. Hlavně v první půlce se toho seběhlo hodně a dost rychle to eskalovalo, žádné servítky. Druhá část pak trochu polevila, jistě, vykreslení veškeré té mizérie stálo za to, ale chtě nechtě se to natáhlo a zvláčnělo. Jinak provedení výborné, dosti syrové, záběry povedené, suprově zahrané. Není to žádná oddechovka a člověk u toho musí tak nějak vnímat. Nakonec je to stejně mnohem lepší než hodiny dějepisu. 4,5* [Bio Central, naslepo] (15.04.2014)

Sice jde o hraný film, nicméně pojetí je čistě dokumentární. Bohužel však, pro člověka, který neví pozadí událostí je rychlý sled záběrů, míhání osob poněkud nepřehledné. Zůstávají stále nejasné pravé motivy činnosti skupiny, její ideologie je jen nahozená, pro mne například je zcela nepochopitelná. Celý film je natočen v chladném odstupu. Není tedy ani sdělný, ani patřičně dramatický. Přesto stojí za vidění jako obraz skutečného příběhu z novodobých dějin. (25.11.2014)

I Němci mají mnoho lepších filmů než je tento. Baader Meinhof Komplex je sice zručně natočený film mapující historické události západního Německa z let 1967–1977, ale nic navíc nenabízí. Akční scény mně na filmech nevadí, často naopak, ale tady je jich příliš, navíc se jednalo o nekonečný sled krátkých přestřelek, výbuchů, atentátů apod. Nelíbí se mi ani, že film příslušníky teroristické RAF nijak neodsuzuje. Však také příznivci ultralevice mají film rádi a teroristy z RAF alias Frakce Rudé armády (samozřejmě neplést s Royal Air Force, tedy Britským královským letectvem) adorují. A na druhé straně stejní lidé nálepkují skupinu bratří Mašínů a vůbec celý protikomunistický odboj z přelomu čtyřicátých a padesátých let jako zločince a teroristy. Jenomže Mašínové, Hory Hostýnské, Světlana, Černý lev 777 či Mapaž bojovali alespoň proti zvrácenému totalitnímu režimu, zatímco marxistická RAF vedla teroristické akce sice proti nedokonalému, ale zároveň proti demokratickému režimu Německé spolkové republiky. (25.09.2023)

Vytržení spořádaného umírněného občana z jeho poklidu do agresivního emočního nastavení [život je konfrontace, je to MY versus ONI]. Maximilien Robespierre kdysi v parlamentu hlasoval pro stětí krále se slovy: "Protože mám soucit s utlačovanými, nemohu ho mít pro utlačovatele." Ulrike Meinhofová zase v kostce shrnula princip kapitálu: pro kapitalismus je zisk vším a lidé, kteří jej vytváří, jen špínou. A tak začali ty kapitalistické svině popravovat. Výborná první půlka filmu, radikalizace levicové scény má svoji "logiku" a nevyhnutelnost [myšlenka sílí a stává se institucí]. Obdivuji Johannu Wokalek pro její kozy a schopnost zahrát ultralevicovou psycho-amazonku, partyzánku Gudrun. "Taková akce byla nutná, aby každá soudcovská a policejní svině pochopila, že je může kdykoli kdokoli pohnat k zodpovědnosti." (08.03.2024)

Velmi poutavá dokumentární sonda do formování a působení jedné teroristické skupiny. Skupiny impulzivních idealistů, kteří byli (na rozdíl od většinové společnosti) ochotni a schopni své myšlenky proměnit v činy. Ukazuje, jakým způsobem se vyvíjel jejich vztah k netečné společnosti bílých ovcí, ke společnosti páchající bezpráví, ke společnosti politiků a policistů. Především ti posledně jmenovaní pak nesou odpovědnost za radikalizaci těchto mladých lidí; zavádějí je do slepých uliček, ze kterých je jedná cesta: násilná a nejistá. (23.04.2009)

70 %. (25.04.2009)

Gymnázium se rozhodlo koncem června žactvo vytáhnout do kina. Co to zas bude - nějakej Baader Meinhof Komplex? Šmarjá... i když, internet se vyjadřuje celkem pozitivně, uvidíme. Sál plný teenagerů v očekávání prázdnin je hlučná věc, ale i tak se při začátku filmu všichni ze slušnosti utiší. Aspoň na 5 minut... A už během těch prvních minut Der Baader Meinhof Komplex všechny přirazil do sedaček na další dvě a půl hodiny. Dvě a půl hodiny plné perfektní akce, pitomých ideálů, šílených anarchistů, bombových útoků na nevinné a zabíjení nezúčastněných. Pokud někdo chce dělat nenávistnou propagandu, tak takhle se na to musí - na straně RAF může divák vydržet zhruba 20 minut - pak už zůstane jen odpor a nepochopení. Proč to udělali - proč takhle - proč museli nechat vybuchnout zrovna tenhle dům? Proč, kvůli čemu, co jim udělali? Zatčení teroristů přináší útěchu, ovšem v závěru se zadostiučinění z definitivního konce jedné skupiny míchá se hrůzou z nástupu druhé, ještě horší generace. Po návštěvě kina se školou patří k folkloru film pomlouvat, shodit, vysmát se mu. Ne tentokrát. Bezprostředně po opuštění sálu se nikdo nesměje, což je dobře, protože to není komedie. Hloučky se polohlasem přiznávají, že to bylo lepší než čekali, že to bylo brutální, že to bylo dost dobrý. Baader Meinhof Komplexu se totiž povedlo to co spoustě profesorů už dlouho ne - dokázal zaujmout a přinutit k zamyšlení víc než 200 puberťáků. (25.06.2009)

Perfekcionalistická rekonstrukce, která má přes dvě hodiny, ale díky svižnému tempu a občasnému zrychlení děje, to ani nepostřehnete. Jednoznačné plus je pro mě objektivnost nebo spíše nestranost, kterou snímek zaujímá. "Zevnitř" sledujeme prakticky jen skupinu Baader-Meinhof, ale sympatie k těmhle lidem byste asi během filmu příliš nezískali. Možná, že s některými jejich názory by se dalo souhlasit, ale stejně tak se dá souhlasit i s některými názory na straně druhé. Zkrátka svět není černobílý a tenhle film je dalším z řady, která mě jen utvrzuje v tom, že německá kinematografie je opravdu kvalitní a doby "doktorů z hor" jsou nenávratně pryč... (23.09.2009)

Velice zajímavý film podle skutečných událostí. Myslím, že jeho největší hodnota je právě dokumentární - zprostředkování atmosféry 60. let v západní Evropě a zejména v Německu, kde mladí lidé měli pocit, že nesmějí udělat stejnou chybu jako generace jejich rodičů, tj. mlčet k útlaku ze strany vládnoucího režimu, který páchá čím dále větší zvěrstva. Vlastní stát považovali za prohnilý a nebezpečí nové diktatury spatřovali ve světovém imperialismu a mezinárodním kapitálu a rozhodli se bojovat všemi prostředky. Východisko viděli v marxistických teoriích. Je velice překvapivé a šokující vidět a slyšet rétoriku jejich radikálních vůdců s naší historickou zkušeností. Dokumentární syrovost, kvalitní produkce a výborné herecké výkony (Moritz Bleibtreu, Johanna Wokalek) jsou hlavní devizou. Co mi naopak trochu chybělo byla přece jen větší propracovanost postav a jejich motivů. Stále mi není zřejmé, proč se matka 2 malých dětí, vysokoškolsky vzdělaná úspěšná novinářka těch dětí nenávratně vzdala a vrhla se do boje se zbraní v ruce. Možná autor záměrně nechtěl jít do hloubky postav a chtěl ukázat celek, mechanismus radikálního extremismu obecně, ale to je škoda, protože to nebyla náhoda, že tohle hnutí vzniklo zrovna v Německu a zrovna v té době a to člověk z filmu nepochopí. Ale možná to někoho, stejně jako mě přiměje k tomu si o tom něco nastudovat. Celkem dobře to shrnuje tento článek "http://zpravy.idnes.cz/krvava-historie-raf-oziva-ve-filmovych-obrazech-fts-/kavarna.asp?c=A080926_153557_kavarna_bos" (29.11.2009)

Německé odbobí mezi koncem druhé světové války a pádem zdi je pro mnoho především mladších lidí hluchým místem o kterém se moc neví. Patřil jsem mezi podobné neználky a o to víc mě vzestup a pád první generace RAF překvapil. Film takřka dokumentárně popisuje vývoj skupiny od její postupné radikalizace až k přeměně v nefalšované teroristy a sprosté únosce a vrahy, kterým se chtěla přiblížit i francouzská legenda Jacques Mesrine. Film nechává divákovi vlastní názor a nevnucuje mu absolutní pravdy naopak mnoho informací se snaží podávat i z pohledu RAF. Pro mě jeden z nejlepších filmů letošního roku (07.12.2009)

Člověka tak nějak uklidní, že 60. a 70.léta stála taky za hovno... (05.03.2010)