sulimo

Filmová filozofie mého života, kde mi každá scéna připadala jako ta nejlepší, kterou jsem kdy viděla, a kde každá emoce, kterou to ve mě probudilo, byla dost možná ta nejsilnější, jakou jsem kdy zažila, alespoň u filmu tedy. Nebojte se toho a pusťte si toto poselství o smrti, nesmrtelnosti, lásce, putování, strachu, odvaze a mnoha dalších abstraktních pojmech, které film sděluje, protože pokud se necháte unášet vesmírem bublinou, a pokud budete chtít, pochopíte, proč jste nesmrtelní. Moje top 10.

Pro mě snad to nejnádhernější milostné drama, které jako většina Michalkových filmů začíná jemným humorem, který vás ukolébá, aby vás pak rozdrtilo tragickým osudem, který tušíte, že přijít musí, přesto jej popíráte a necháváte se rádi obalamutit vtipnými momenty a obrovskou osudovou láskou, na tenhle film pak nelze zapomenout, už jen pro ten konec.....a navíc, geniální Oleg Menšikov.

Puzzle jménem život, ze začátku chaotické, nevíte, jaký obraz svým konáním tvoříte, když pak jednotlivé dílky do sebe začínají zapadat, to krásné a šťastné se mísí s s tím zoufalým a tragickým, vyjde vám něco tak strašně emocionálně silného a zároveň přirozeného, až vás to smete, a říkáte si, že jste měli život o mnoho šťasnější, než jste je začali skládat. Ano, tak mocný je ten výsledný obraz. Tohle je film, na který se normállní divák koukne jednou, a pokusí se na něj (marně) zapomenout, já to shodou okolností viděla třikrát a i na potřetí mě to totálně rozhodilo aspoň na měsíc. Tohle není pro slabší povahy a někdy je nevědomost, repsektivě v tomto případě neviděnost opravdu mimořádně sladká. Až si jednou budete připadat až moc šťastní, spokojení, tak si to pusťte, tohle vás hodí zpět do normálu, do reality s takovou rychlostí, že si pak ani nevzpomenete, co to je být šťastný. Moje top 10.

Film, který si svojí formou i obsahem získá každého, kdo někdy alespoň chvíli přemýšlel o životě. Moje top 10.

Víte, že nic nevíte, přesto jste spokojeni, protože máte pocit obohacení a nabytí velké filmové zkušenosti....no který jiný film Vám takhle bezvadně zamotal palici?? Moje top 10.

Jen málokterý film ve Vás vyvolá onen pocit, že se díváte na něco nevšedního, že se díváte na umění, tohle je jedna z těch vyjímek, pro tohle byl vynalezen film. Každá sekunda filmu pro mě byla jako svátek, každá věta měla hluboký smysl a žádné slovo nebylo zbytečné. Tohle je syntéza tragičnosti, obrazovosti, muzična, hereckého umění a hluboké myšlenky. Vše je to podáno v tak dokonalém množství, až si říkáte, že se díváte na něco nelidsky perfektního. Jinak ona jednozáběrová, nesnesitelně dlouhá, válečná procházka po pláži, která ukazuje hrůzu a tíživost války bez jediného výstřelu, je snad tou nejlepší válečnou, ne-li filmovou scénou vůbec. Moje top 10.

WAU.Kdo se v tom najde, tak z toho bude tak mimo, že bude tejden chodit jako zombie a bude se chtít nechat radioaktivně ozářit, aby si mohl jednou zafilozofovat na Marsu. Tleskám!!! Nebo snad výstižněj: Taking a bow. A kdo tomu dal méně jak 4 hvězdy, tak je idiot....deal with it. Moje top 10.

Umění, jak po stránce vizuální, tak po stránce myšlenkové a po stránce poslechové......jeden obyčejný den, obyčejného člověka, neobyčejně natočený, tohle je nejniternější lidskost ve filmové podobě a pro mě jeden z nejnádhernějších filmů vůbec, a Colin Firth je více než brilantní (opravdu mi hlava nebere, že nedostal Oscara), neboť díky němu dokážete prožít všechny vjemy toho neobyčejně obyčejného dne, ve kterém se odváží žít po svém. Tohle je film, který přibližuje osamělost člověka divákovi tak strašně intenzivně, až je to místy k nevydržení. Osamělost, která je dílem společnosti a jejího zdánlivého rádoby práva, které odsuzuje zvláštnost, která by mohla "ohrozit" její tradiční instituce, výsledkem je pak předstírání, uzavřenost ve snaze vyjít společnost vstříc a existenční krize, která se blíží k něčemu nevyhnutelně tragickému. Přenádherně depresivní záležitost. Moje top 10.