cherita

Svého času jsem to viděla úplně komplet v původním znění a mám na to samé příjemné vzpomínky. Ano, je to zbytečně natahované, místy nehorázně uřvané a s papundeklovými production values. Ale je to natočeno s takovou mírou vtipu a nadsázky, o jaké si třeba mexické telenovely typu Esmeralda můžou nechat jenom zdát. Romantická linka příběhu je dost slabá a ústřední dvojice působí celou dobu spíš jako dobří přátelé než milenci, ale jako situační komedie je to celkem funkční. Všechny postavy jsou natolik afektované a ujeté, že buď vám hned zkraje budou lézt na nervy tak, že to rovnou vzdáte, nebo si je po čase zamilujete a dotáhnete to s nimi až do konce, jako se to stalo mě. Jo a Betty mi přišla mnohem hezčí před tou proměnou než po ní.

Hlavně neudělejte stejnou chybu jako já a nenechte se zmást tím přídomkem komedie. Ve skutečnosti se jedná o jeden z nejdepresivnějších filmů o manželském soužití, jaký jsem kdy viděla. Kam se hrabe Nouzový východ.

Bezpochyby jeden z nejlepších a nejzajímavějších počinů Juraje Herze, o tom žádná. Ale osobně bych byla radši, kdyby postavu Kláry hrála jiná herečka. Obsazení Ivy Janžurové do dvojrole je podle mně samoúčelné a zbytečně na sebe strhává pozornost. Ve scénách, kde jsou obě sestry spolu, jsem ani na chvíli nevěřila tomu, že jde o dvě různé postavy. Pořád jsem viděla jednu herečku, která přeskakuje z jedné role do druhé (v tomhle ohledu pro mně mnohem víc fungoval film Slečna Golem). Janžurová je fantastická coby pokřivená a závistivá Viki, ale do role Kláry - naivní a křehké dívky, která vzbuzuje ve všech mužích okolo sebe ochranitelské pocity - se typově nehodí a ani si s ní moc neví rady, takže ji hraje jako postavu z nějaké Vorlíčkovy komedie. Onen pečlivě vykreslený a čím dál vyhrocenější vztah dvou povahově odlišných sester tím pádem vyznívá trochu do ztracena. /Na celém filmu se mi nejvíce líbily některé zdánlivě nedůležité detaily a drobné dějové odbočky (prohlížení šatstva na půdě, jed podaný psovi, zraněná služka)./ Rozhodně nesouhlasím s uživatelem Oskar, co se týče toho finále: ten konec není pro diváka nepřijatelný z toho důvodu, že by divák s hlavní postavou příliš sympatizoval, ale proto, že příběh samotný je celou dobu nazírán její optikou a tvůrci nás neustále vyzývají, abychom k ní cítili přinejmenším lítost, načež ji oni sami nemilosrdně odmrští jako zápornou postavu, což vůči divákovi není úplně fér.