Baader Meinhof Komplex

Nejlepsi film Uli Edela od Deti ze stanice ZOO. Pres rozvleklou stopaz nenudici a drsna sonda do zivota nemeckych teroristu,jenz mozna zacali bojovat za dobrou vec, ale jak uz to byva zvrhlo se to v krvavou lazen v niz umiraji vice mene jen nevinni. Silny snimek s presvedcivymi hereckymi vykony, jakych v Nemecku mnoho natoceno nebylo. (02.11.2009)

Brilantní drama, které si nebere servítky. I když to zezačátku vypadalo na plochou agitku, postupně se začíná vykreslovat komplexní příběh terroristických organizací v Západním Německu. O událostech popisovaných v tomto filmu jsem neměl ani páru, takže jsem byl vcelku v šoku, že to u sousedů bylo takové akční. Herecky, technicky i obsahově nemám připomínek, celkový dojem bohužel kazí přehnaná stopáž, ke konci jsem se už začínal trochu vrtět. Přesto musím už poněkolikáte konstatovat - Němci umí. (10.05.2010)

Film, který se snad snaží o maximální dokumentárnost, a který si udrží divákovu pozornost. Divák mého věku a místa narození má však při sledování filmu tu výhodu, že všechna ta revoluční a antiimperialistická hesla mu nezní vůbec romanticky a apelativně. Byla totiž oficiózní kulisou let jeho dospívání, nenudila-li, vyzývala spíše k parodovaní. Všíchni ideologičtí bojovníci, bez ohledu na jich politické či náboženské směřování, končí jako teroristé, začnou-li prosazovat své ideály (jakkoliv ušlechtilé) násilím. Účel nesvětí prostředek, ale prostředek mění účel. Nakonec není zcela jasné, nakolik byli všichni opravdu upřímně zapálení pro světovou revoluci. Občas to působilo, že si (aspoň v počátcích) užívají svůj (kapitalistickými médii) vybudovaný status hvězd - někdo se tehdy stal hvězdou díky rocku, někdo díky boji za "revoluci". Upřímněji působily dámy Meinhoffová a Ensslinová, které však místo násilné spásy světa, měly se více věnovat svým dětem. Našinec nemůže se smutnými hrdiny tohoto filmu souhlasit, ale po prožitku naší slavné demokracie leccos chápe. Ďábel je mocný, takže i našince napadlo, že by některým našim mlaskajícím politikům (zleva i zprava) a "podnikatelům" , na které je zákon krátký, trochu teroru prospělo. (07.08.2011)

Spousta filmů nám projde rukama aniž by nám v hlavě z nich něco málo zůstalo, které shlédneme a jdeme zase o kus dál. Pak se najde pár, u kterých se musíme zastavit na delší dobu, protože nás donutí přemýšlet a to je dobré znamení, že nás film chytnul a jen tak nás nepustí. Baader Meinhof Komlex je jeden z nich. Film jsem vyděla naprosto nepřipravená, dokonce jsem si říkala, co to bude za kravinu, když se to takhle jmenuje. A nenapadlo mě si něco zjišťovat o nedávné divoké historii Německa. Jen jsem něco málo vyslechla z rozhovoru, ale nepříkládala jsem tomu žádný význam. Od prvních okamžiků mě film přikoval k obrazovce a několikrát jsem se přistihla, že některé scény sleduju téměř bez dechu a se zatnutými zuby a bedlivě sleduju každé slovo, chování postav a jejich činy, které se objevovaly na obrazovce. Pro mě je tohle velmi brilantně natočený dokument s velkou vypovídající hodnotou působící poměrně autenticky. Objevují se zde dobové záběry a fotky. Musím před německou filmografií poslední doby opravdu smeknout jak se vypořádali a zpracovali palčivé otázky své nedávné minulosti. (22.03.2010)

Ideální film, pokud se zrovna nemáte chuť duševně obohocavat, ale spíše se (nestranně) něco dozvědět. Prakticky dokument... (16.02.2013)

Tak Uli Edel si u mě více než napravil špatnou reputaci za né zrovna zdařilou adaptaci knihy My děti ze stanice ZOO a předvedl nám něco, co se nebojím označit za nejlepší německý film vůbec. Naprosto perfektní režie dala průchod delší stopáži a vytvořila řemeslně dokonalý a autentický dokument, který by se měl povinně promítat studentům v hodinách dějepisu. To se zkrátka musí vidět! (03.04.2009)

Hm, síla. Film splnil moje očekávání, nabušený akcí s dokumentární výpovědí. Skvěle navozená atmosféra 60.-70. let. Ale pořád jsem si říkala - kde přesně v případě Ulriky Meinhof nastal ten zlom, kdy už nebylo cesty zpět? (14.04.2009)

Předpokládám, že dnes by duo Baader/Ensslinová skončilo rozmetáno na chodníku po zásahu protiteroristickou zásahovou jednotkou. Tehdy byl ovšem boj s terorismem v plenkách, a tak nezbývá než nemohoucně přihlížet tomu, jak si parta umíněných ultralevicových šmejdů hraje na "městskou guerillu" a zneužívá tak výhod demokracie. Překvapilo mne, že si Fatah nechal od Baadera srát na hlavu a rovnou jej neodpravil i s jeho pohůnky. Co se týče Meinhofové, tak to byla nemocná nerozhodná žena (rozuměj komunistka), které to psaní stejně moc nešlo. Nejlépe by celé RAF bylo ve východním Berlíně, kde by jim za prdelí stála Stasi a Porsche nebo Coca-Colu by znali jen ze stránek pokoutně získaných časopisů. Film je natočen bravurně, s výrazným ohledem na dobovou skutečnost občas připomíná televizní zpravodajství. Režisérův puntičkářský přístup ke zpracování daného tématu je obdivuhodný. Kamera, střih a v neposlední řadě i hudba dělají divy a herecké obsazení je bez nejmenší chybičky. Enslinnová působí jako padouch z komiksu, je sexy a zároveň je to psychopatická zrůda, Baader je takový teroristický frajírek a Meinhofová je se svým přístupem k životu vyloženě odporná postava. Dutschke, úchylný ultralevičák, na plátně moc času nestrávil, ale to málo stálo za to. Policejní prezident Herold je po celou dobu ledově klidný a na jeho boj s extremisty je nahlíženo decentně, ale o to působivěji. Maximální hodnocení je zajištěno faktem, že tvůrci nikomu vyloženě necpou svůj názor na celou tuhle problematiku a je na každém z vás, zda své sympatie přikloníte k jádru RAF či nikoli. (12.05.2009)

Tohle je dobré, věrohodné, nezatížené, popisné. Přesto neúplné. --- Autoři zcela rezignovali na pokus popsat, z čeho Rote Armee Fraktion vyrostla. A to jak společensky, tak individuálně. Nevidíme tedy, jak se koncem šedesátých let uvedla mládež do levicově-anarchistického varu, ani se nedozvíme, jak se od chvíle kdy rozum brali vyvíjely životy protagonistů, kterým kravál nestačil a pustili se do městské guerilly. --- Domnívám se, že kulturní revoluce 60. let je vedle První světové války nejzásadnější událostí 20. století. A podle mne je důležité uvědomit si dvě věci: za prvé že zvítězila, a za druhé že zvítězila tak dokonale, že dnes jen pár akademických bláznů přemýšlí o jejích příčinách, obsahu a důsledcích. Budiž, abych se do této nepočetné množiny nesporně vpasoval, připouštím, že o kulturní revoluci přemýšlí i několik neakademických bláznů. --- Jedním z polí mého terénního výzkumu je i CSFD. Zde konkrétně se nejvýrazněji projevuje jeden z klíčových výdobytků oné revoluce, totiž právo na vlastní stádnost. --- (08.03.2013)

Mrtvej komunista, dobrej komunista. (22.11.2021)

Naprosto brilantní vypořádání se Němců s částí své neblaze proslulé historie. (19.11.2009)

Bavil jsem se s přáteli, proč srovnávaj RAF s anděly. Je to jedno koho potkáš, většinou pak zem hned líbáš a pak už seš v pr*eli, že mám pravdu, no né Uli? :)) (10.06.2010)

První hodina je výborná, plná emocionálně nabitých momentů a zajímavých postav. A potom jde vše do kopru. Druhá hodina ubírá na tempu, marně se snaží být zajímavá akčními scénami a dosavadně zajímavé postavy se začnou chovat jako totální pitomci. A poslední půlhodinka už je pouze zbytečně natahovaný a především extrémně nudný závěr. Tolik neuvyžitého potenciálu! 50% (19.04.2009)

Každá doba má svoje...hrdiny? Ovšem tihle takzvaní bojovníci proti kapitalismu přinesli ve druhé polovině šedesátých let do německé společnosti nebývalou porci brutality maskovanou ušlechtilými ideály...Společnost byla zmatená nebývale brutálními činy radikální skupiny v čele s Andreasem Baaderem (Moritz Bleibtreu), Ulrikou Meinhofovou (Martina Gedeck) a Gudrun Ensslinovou (Johanna Wokalek). Pokřivené ideáy prosazované čím dál tím více tvrdšími prostředky jménem lepší společnosti jsou ve filmu vylíčené syrovou až dokumentární formou. Myšlenková naléhavost je podpořená množství dobových autentických materiálů, které divákovi zprostředkovávají téměř až autentický zážitek. Velice užitečný film, který nenechá nikoho lhostejným. (14.11.2009)

Velmi silné drama. Tohle se Němcům fakt povedlo. Jakési povědomí o těch událostech jsem měl, ale až tenhle film mi ukázal víc. Je jasné, že to není stejné, jako bych koukal na seriózní dokument, a proto beru některé věci s nadhledem. I tak ale dost dobrá práce. (03.03.2010)

Tak tenhle film mě odfouknul. Síla. Mě tohle vždycky zajímalo, četl jsme o tom jako dítě v 70. letech reportáže ve 100+1:-), zároveň to podhoubí vyrůstající ze studentský revolty 60. let je sexy a kdo, s tou revoltou sympatizující, nebyl aspoň chvíli a aspoň trochu levičákem, že? Ale soudruzi z RAF to opravdu vzali za velmi přísnej konec. A násilí je neomluvitelný, fakt, bez klišé. Nenávist to je, žádný skutečný ideály spravedlivý společnosti v tom nehledejte. Až příliš hledí na rozdíly, nedosažitelnost něčeho, co má někdo jinej a to budí vztek. RAF měla v sobě hlavně vztek a nenávist, i když vypadali docela sympaticky, s tou vizáží mladých rebelů. Ale to byl jen povrch, uvnitř to bylo nemocný. A třeba taková Meinhofová, ta byla asi opravdu duševně nemocná, což mimochodem tenhle film velmi dobře zobrazil. A nebo ten jejich ulízlej právník, prošel si od trockismu přes maoismus k tej "správnej" extrémní pravici a antisemitismu. To fakt svědčí jen o tom, že v sobě živí nemocnou nenávist a vlastně jen pořád hledají, proti komu jí nasměřovat. Proti kapitalistům, Američanům, Židům a vlastně proti komukoliv. Vezměte si ten paradox, protestovali proti Pahlavímu (iránskýmu šáhovi), při islámskej revoluci ho svrhli, přišel Chomejní a kam to vedlo? A zase v tom byla hlavně nenávist skrytá za náboženský a revoluční řečičky. Proto si dovolim tvrdit, že jen láska je řešením. Ať je člověk cokoliv, když bude v sobě chovat a prohlubovat lásku, tak tim přispěje, aby tyhle špíny neměly šanci. A díky lásce se totiž dají více pochopit i skutečný motivy takovýchto zvrácených jednání a snad se dá takovým jedincům pomoci. V tom jsou dobrý ty Ganzovo úvahy ve filmu, i když tam chvilkama působí trochu neobratně, ale jdou pod povrch a snaží se hledat skutečný příčiny. Jo jinak, ten film je moc dobrej :-)! (03.11.2010)

Ohledně RAF jsem se vyjádřil v komentáři k filmu "Olověná doba", zde bych (zcela výjimečně) nechal hovořit Slavomíra Žižeka (SŽ) a jeho glosátora a překladatele Radovana Baroše (RB). SŽ: "Tentýž druh "humanizace" se bohužel negativně podepisuje i na snímku Baader Meinhof Komplex, který je jinak pozoruhodným vylíčením osudů první generace německé Frakce Rudé Armády (Ulrike Meinhofová, Gudrun Esslinová, Andreas Baader). Subjektivním východiskem filmu, pozicí implicitně nabídnutou divákovi jako bod identifikace, je perspektiva Ulriky Meinhofové, "teroristky", která si nicméně zachovává svou lidskost", sužované obavami a pochybnostmi, soustavně přemítající o svém údělu... (V tomto ohledu je Meinhofová protějškem vrchního policejního komisaře ztvárněného Brunem Ganzem)." RB: "Bruno Ganz ztvárnil rovněž Adolfa Hitlera ve filmu Pád Třetí říše (Der Untergang), který líčí několik posledních dní nacistického režimu z perspektivy Hitlerovy osobní sekretářky Gertraud "Trudl" Jungové. Za oběma snímky stojí producent Bernd Eichinger a tato okolnost se možná podepsala i na tom, že se oba filmy uchylují k téže strategii 'zlidštění'... (její skutečná) závěrečná sebeobhajoba vyznívá věrohodně. Jenom 'lidský, příliš lidský' diktátor se mohl stát svůdcem neméně lidského, a tudíž chronicky bezbranného a poddajného národa." Kompletní analýza v Bartošově překladu "Jednou jako tragédie, podruhé jako fraška", kapitola "Lidské, příliš lidské". Strategii RAF definuje SŽ následovně: "V epoše, v níž masy zcela zabředly do kapitalistického ideového marasmu, je standardní kritika ideologie neplodná a pouze přimknutí k surovému Reálnu přímého násilí - l'action directe - probudí masy z letargie." Pozn. 1: Citovat Žižekovy myšlenky je vždy příhodné, protože jsou jasné a přesné, a přitom šetří (v obou smyslech) slova. Neboť, dle Jana Vodňanského není žádná teorie ukončena, dokud není zveršována: "Děti buďte hodné / seďte jako myška / a naslouchejte slovům Slavoje Žižka." Pozn. 2: Nakonec považuji tento komentář za svůj..... Kromě tohoto filmu existují další filmové dokumenty, které pro úplnost překopíruji: Deutschland im Herbst (1978), Baader (2002), Black Box BRD (2001), Stammheim - Die Baader-Meinhof-Gruppe vor Gericht (1986), Une jeunesse allemande (2015), Starbuck Holger Meins (2002), Andreas Baader - Der Staatsfeind (2002), Ulrike Marie Meinhof (1995), World in Action: Prisoner of Terrorism (1978), Deutsche Lebensläufe: Ulrike Meinhof (2007) a Wildentiere (1969), Gudrun Ensslin - the early years (1968), Den fjärde mannen (2014), Children of the Revolution (2010), Sekigun-P.F.L.P: Sekai sensô sengen (1971) and present in the storylines of Schattenwelt (2008), The Worst Thing (To Germany, with Love) (2019) and Joschka und Herr Fischer (2011), Baader-Meinhof: In Love with Terror (2002, TV film). (02.02.2017)

Pro mě je to především velmi dobrá exkurze do nedávné historie, o které jsem neměl takřka tušení ( mimochodem mi přijde dost trapný, že se člověk ve škole zaobírá spoustou věcí ve starověku a středověku a pak nezbývá čas na ty moderní dějiny, který můžou mít na nás bezprostřední dopad - my jsme vždycky končili 2WW ... ). Třeba provázanost na arabskou problematiku nebo Mnichov by mě vůbec nenapadla. Riziko tvorby názoru na dějiny z filmu je samozřejmě v tom jakej světonázor se snaží autoři předestřít. Z tohohle jsem měl pocit nekompromisnosti a realističnosti s mírným sklonem k oslavě levičáků. Herecký výkony jsou velmi dobrý, kdy mě nikdo "nerušil" dojem. Nejlepší je asi linie kolem Ulrike Meinhof ( sqělá Gedeck ), zajímavou postavu hrál Ganz. Pochvalu zaslouží výprava, kostýmy a dokumentární prostřihy... Musim souhlasit, že konec filmu trochu ztrácí dech, nicméně je to daný spíš tim, že se z pouliční guerilly dostáváme s hlavními hrdiny do právnický bitvy. Jednoduše - slušný **** (11.04.2009)

Velice dobré. Syrové, naturalistické záběry a naprosto skvělá psycho atmosféra ve vězení. Překvapivě druhá půlka mne oslovila malinko víc než první. Zběsilé tempo a zkratkovité až klipovité scény na začátku poskytují skutečně intenzivní vizuální zážitek (střelba, výbuchy, emoce...), ale neposkytují velký prostor pro lepší pochopení počínání hl. postav. Druhá půlka filmu obsahující psych. rozbor a sledování reakce různých členů frakce na uvěznění (vzdor, výčitky, čirý fanatismus, totální psychologický rozklad). To byla velmi zajímavá až poučná podívaná. Navíc film má skvělý výchovný:-) efekt - po shlédnutí chce člověk o tématice vědět víc. 90% (14.04.2009)

http://www.reflex.cz/Clanek8218.html (20.04.2009)