GlamourCat

Taková červená (ještě tak podivně erotická) červená knihovna z koncentráku, kde se dějí všechny ty kýčovité věci (esesák, co si uprostřed té hrůzy pije koňak a poslouchá valčíky, náboje dojdou právě když má být zastřelen hrdina, obrázek Hitlera nad znásilněním) a hlavní hrdinka je unylá a všechno si od všech nechá líbit, hlavně a za každou cenu ŽÍT. I navzdory "mamince v plynu", navzdory "esesák mě znásilní, kdy se mu zachce", prostě hlavně proplout a nakonec "vdala jsem se za staříka a už jsem se k tomu nikdy nevrátila". Takové Lustigovo přesvědčování nás (a asi hlavně sám sebe), že "morálka" (slovo se tam opakovalo několikrát) jde mírně stranou, pokud jde o to přežít.

Nemůže existovat vtip, pokud neexistují žádná pravidla a žádný děj... není ho potom na čem postavit. Nemůžete o "tom znaménku" říct v předposlední scéně, když o něm do té doby nic nevíme. Nemělo to žádnou konstrukci, žádnou kostru, věci se objevovaly a zase mizely bez příčiny (a následků). Všichni se chovali jako sjetí, včetně krále a královny a to není směšné, ale zoufalé. Nehledě na to, že mladý Polívka vůbec není tak hezký a talentovaný jako býval jeho táta a vůbec, ti mladí stojí za nic. Nejsou hezcí a ani vtipní. A masky byly vyloženě odporné.

Za mě to je úplně zoufalé, člověk ani nemůže být na straně babky nebo dědka, protože jsou všichni... zbabělí, otravní a ironičtí. Ženský nutí chlapíky jíst zeleninu a nekouřit a chlapi sice mlčí, ale tiše protestují a babky a dědci sebou tiše pohrdají, ale jsou příliš pohodlní se rozejít... nechci o tom ani nic vidět, ani nic vidět... nezájem. Vůbec mi to nepřipadalo jako téma na komedii.

Jako kdyby anděly někdy napadlo nám lidem závidět... kávu? Úplně nesmyslné vyzdvihování lidských nějakých tělesných "požitků", které ale jen jakoby zpříjemňují cestu životem, ale rozhodně nejsou jeho SMYSLEM... Když žijete, tak je příjemné... sledovat západ slunce, pít kávu, zaplavat si, hladit pejska nebo cokoliv, ale je směšné si myslet, že to je něco víc, něco co "andělé ani nikdy nemůžou zažít" a musí jim to rozhodopádně chybět.. To byla taková hlavní myšlenka... Jinak to bylo zdlouhavé, nudné a hlavní hrdinka nestála za to, aby se kvůli ní někdo měnil v člověka, protože na ní nebylo nic zvláštního a byla stejně unylá, bez vizí a bez smyslu života, jako všichni ostatní. Bylo tam pár dobrých malých myšlenek a větiček, ale dvouhodinové tlachání to nezachrání. Závěrečná scéna s "neviditelnými obry" byla už úplně směšná, jak ten film od začátku klesal na úrovni a pak už se točil jen kolem podivných hlášek té artistky.

Takový já jsem fanoušek... hvězdičku dávám za Warrena Ellise - nejlepšího kamaráda, jakého si Cave může přát .-) Jinak mi vadilo to jeho pozérství a ten kult osobnosti, který se mu podařilo si kolem sebe vytvořit a který ho přesvědčuje, že může skutečně napsat či zazpívat cokoliv, úplně jakýkoliv (s prominutím) žvást a bude skvělý a legendární... a to každému jen ublíží. On už se tam dostal a je to... smutné. Vnímám to jako takovou Caveovu terapii, mudrování a takové ukazování obrázků, které mají tvořit jakýsi pocit tajemna, ale možná už je to v (skoro) šedesáti letech trošku trapné.

Hrozně mi vadí ten hollywoodský fašismus, nablýskaný a napudrovaný a zejména tedy hrozně trapný.

Parodie na Ulici.

Hlavně žádné předsudky! Hlavně žádné "hraní společenských rolí"... až na ty, kteří vaří cizrnu a sójové párky a až na ty, co chtějí mít děti. To není dost zajímavé a cool a moderní, takže tyhle lidi klidně můžeme označit jako losery a směšné ztroskotance, kteří mají ve filmu jen roli toho, co dostane kopačky. Extrémně otravný film s hroznými herci, nepravděpodobný, trapně napodobující americké komedie. Ano a opravdu hrozné provedení písničky Power of Love.

Za ty krátké skeče na začátku jedna hvězdička. Kdyby z nich byl sestavený krátký filmík, bylo by to skvělé a rozkošné. Oni mají nápady. Jen se to vždycky zvrhne v stokrát okoukaný kýč s troškou nechutností a hlavně hrozně rychlé, hlasité, hemživé. Škoda dobrých, malých nápadů.

Film s poselstvím "všichni můžou všechno" a "nikdy nepřiznej, že na to nemáš." A všichni jsme si rovni... kromě farmářů.