GlamourCat

Kdyby to mělo trošku lepší obsazení, tak by to byl skvělý film. Trošku možná pro děti, ale to dělá ta Spielbergova věčná dětská naivita. Ani ta mi nevadí, spíš jen herci mohli být lepší, i když je to jakoby herecká elita. Ale v televizi mě to potěšilo a tam mě většinou nic netěší.

Strašně se mi to líbilo. Už zase. Vždycky to sleduji v tak pětiletých intervalech (už tak od deseti let) a vždycky se mi to líbí zase o něco víc! Ty detaily. Čekání na lístky v kině...

Mám ráda ty filmy, kde se ukazuje realita tak "natvrdo", ale jedině v případě, že je to vystihující a skutečně reálné. Prostě ukazování "hnusna", někdy to může být poučné, tady se to docela dařilo. Pro mě ale bylo trošku zoufalé, že to bylo bez východiska...prostě to tak je a navždy to tak bude.

Snad je to jenom nějaký zlý sen! Nějaký přelud, a až zase jednou otevřu oči do světa lidí, tak se rozplyne. Hmmm.

Olga Hepnarová byla zajímavým obrazem, nebo zrcadlem doby a je to moje oblíbená "postava". Ani mi tak nevadilo, že film byl bez hudby, prakticky také beze slov, já mám umělecké filmy ráda. Vadilo mi, že byl nudný, co umělecko/psychologický film - který se tváří jako pohled do něčí duše - v žádném případě NESMÍ být. Bylo velmi náročné až nemožné se orientovat co se děje! (Kde bydlí, co dělá, s kým chodí). Zásadně mě ale naštvalo, že se minimální čas věnoval tomu, co zažívala, že byla týraná, že jí šikanovali v práci atd. K jejímu "činu" jí vedly věci co se jí staly, nenáviděla lidi a taky socialismus. Ve filmu, ve kterém se nemluví, se to musí alespoň ukázat, asi by to mělo větší smysl, než 20 scén jen toho, jak kouří. Kouří, hledí, a nic se neděje. Její rodina byla absolutně nepravděpodobná, vhodná tak nanejvýš do videoklipu, ale určitě NE do filmu, který se snaží být maximálně naturalistický a reálný. Jak se dalo očekávat, nejvíce realismu a naturalismu se týkalo erotických/lesbických scén! Herectví polské krásky bylo především ukazování prsou (jestli tedy vůbec v jejím případě jde o prsa...). Vůbec se mi nelíbilo jak hrála, její krčení ramen, kterým vyjadřovala jakoukoliv emoci, bylo úplně amatérské! Nehodila se na to, Olga Hepnarová byla inteligentní blázen, nebyla to modelka! A nakonec nebyla ani moc lesba! Sama napsala: Nejsem heterosexuální. Nejsem ani homosexuální. Jsem prostě málo sexuální. A nebyla to ani hrdinka. Musíme překonat hodinu a půl nudy, aby v posledních scénách začala pronášet hrdinské řeči a moralizovat. Byla psychopat, ne hrdinka. Neměla by nám byt sympatická, jen by měla správně odrážet společnost (byla esencí toho, jací jsou lidé) a to je na ní to zajímavé. Ona byla "zhuštěné" skoro všechno, co je na světě hnusné a zvrácené a to není sympatické, ale může to vyvolat všeljaké emoce. Jen by to chtělo schopné lidi s trošku větším obzorem než: byla to lesba, z toho bude super film. Všechny její pokusy s někým se "dát dohromady" byl jen článek toho všeho. Jen malý článek. Hledala (a nenašla) někoho, kdo by jí rozuměl a hledala mezi všemi. Bylo to zoufalé jako všechno, co se jí stalo. Je škoda dobrého námětu. Teoreticky mohl vzniknout brutální film, brutálně dobrý a zajímavý.

Za mě jednu hvězdičku za "trpělivé" rodiče.

Ty nejprůměrnější názory a postoje v jakoby originálním a zábavném příběhu. Vdovec, vtipný, chytrý, má rád Harryho Pottera. Žena, podnikatelka, nic nestíhá, ani spát, ani jíst, ani starat se o děti, pořád jen telefonuje. Ale nakonec to dobře skončí a i nevěra se dá nějak omluvit. Čím víc o tom přemýšlím, tím víc mě to štve.

Extrémní množství lží, a to jen za 42 minut filmu, víc se ani nedalo vydržet.

Mně to jako učiteli připomnělo některé zážitky z mého pracovního života.

Přemýšlela jsem o alespoň jednu hvězdičku, za závěrečný shrnující rap (mohlo by se takhle narapovat většina filmů a člověk by jich pak klidně šedesát za večer stihl...), nicméně, jako se mi to teď stává u filmů pořád, zase mě to urazilo. Nový film od známého a uznávaného režiséra by mohl mít ještě něco maličko nad rámec toho, co je jasné po deseti minutách. Docela mě to zklamalo.