Annie Hall

Dobrá romantická komedie o vztahu, který neskončil "žili spolu šťastně až do smrti" a pravděpodobně ani "žili šťastně až do smrti"? To je taková vzácnost jako Hallové jevy. Sice jsem si přísahal, že si od chlapa, co se oženil se svojí nevlastní dcerou (s drobnými peripetiemi jako nařčení ze sexuálního zneužití nezletilé), nenechám kázat o vztazích, a zhruba do sedmdesáté minuty mě bavily v podstatě jen neutuchající hrátky s filmovou formou a občasný intelektuální humor (protože samozřejmě s sebou taky všude vodím Marshalla McLuhana;)) - ale s příjezdem do L.A. se to tak nějak zlomilo a v osmdesátésedmé minutě, kdy zazní věta o tom, že většina z nás vejce potřebuje, jsem tomu chlapovi, co se oženil se svojí nevlastní dcerou, v tichosti aplaudoval. Co se dá ještě říct jiného, než že Diane Keaton je tu naprosto úžasná... Nedělám si nároky na oceňování tohohle filmu v rámci Allenovy tvorby, protože jsem z ní dohromady nic neviděl, ale vím to, že Annie Hallovou si budu pamatovat dost dlouho na to, abych se ni ještě někdy podíval znova. A je klidně možné, že pak dostane ještě vyšší hodnocení (ačkoliv nevím nevím, koneckonců už teď jsem šťastně ženat:)) - prozatím to nechám na velmi spokojených 80%. Ale pokud je pro vás vrcholem zábavy nějaká "nenáročná" francouzská ztřeštěnost, nebo tuctové záležitosti jako Chceš Mě, Chci Tě, nebo nedej bože nějaká ta Troška české tvorby, uděláte líp, když se tomuhle filmu (dobře, nejen tomuhle filmu) vyhnete obloukem;)) (11.09.2014)

Tento film je první, který jsem viděl od Woodyho Allena a musím říct, že jsem se po celou dobře bavil. I když Woodyho humor nemusí sednout každému (ale to nepíšu nic nového). Film nám vypovídá o lidských vztazích a o běžných věcech, které se mohou stát naprosto každému. Filmu dominují skvělé herecké výkony ústřední dvojice Diany Keaton, která za svůj výkon obdržela Oscara a Woodyho Allena, který získal jen nominaci, ale vyhrál v kategorii režie, scénář a nejlepší film. Opravdu to byl skvělý zážitek, ale dávám pro někoho jen čtyři hvězdičky. (25.09.2007)

Poprvé jsem Annie Hall viděl v Projektu 100. Z kina jsem vyšel jako zfetovaný, naprázdno jsem otvíral a zavíral hubu, prostě jsem nedokázal pochopit, že Allen dokázal natočit něco tak vtipně opravdového, tak tragicky krásného. Nechci to moc rozmazávat, pro mě nejlepší Woody. Asi dva roky potom mě takhle nic nesmetlo (do Kauffmanova opusu jménem Eternal sunshine of spotless mind)... 100% (18.06.2006)

Nádherný film, vskutku geniální dialogy (i monology), vtipné a přitom pravdivé, nemá smysl se více rozepisovat, neboť aby člověk pochopil, musí film vidět! "Guy goes to a psychiatrist and says: Doc, my brother's crazy, he thinks he's chicken. So why don't you turn him in? I would, but i need the eggs." 9/10 (08.02.2008)

K tomu abych uznal slečnu Annie Hall za řádně "hustou" konverzačku, potřebuju nějaký větší zvrat. Nebo aspoň scénu, která by mi utkvěla v mozku. Woody Allen to rozjel výborně (rozmlouvání do kamery je neuvěřitelné, skoro až geniální), ale po příjezdu do Beverly (nebo dřív, fakt si nevzpomínám) mě to odpoutalo. Nemůžu říct: nudilo, ale popravdě v tu chvíli jsem byl mimo. Zřejmě nesprávně naladěn, ale to není omluva. Woody Allen mě totiž VŽDYCKY dokáže dostat do nálady a nepotřebuje k tomu megalomanský scény. Velká škoda! (05.04.2009)