Mansfieldské panství

Žádné velké nadšení. Fanny je nějaká zubatá, Edmund má pohled vraha a navíc je to takový suchar, že Fannyino rozhodnutí dát mu přednost před fešným Henrym Crawfordem působí jako špatný vtip. Celé to postrádá jakoukoliv nadsázku a humor autorce předlohy tak vlastní, nejšťavnatější postava příběhu –tetička Norrisová- zůstala trestuhodně nevyužitá a ta dokumentárně rozklepaná kamera mi k Jane Austenové taky moc nepasovala. Ale musím přiznat, že ten konec to docela vylepšil a být takový celý film, mohlo to být i za tři*. (20.05.2009)

Obávam sa, že jediné milé a príjemné na tejto verzii je výber herca, ktorý hrá Edmunda. Ide o to, že Fanny je na môj vkus dosť nesympatická a vyzerá skôr hlúpučko ako skromne. Dobré postavy sú vždy dobré a zlé sú skrátka zlé až na kosť, čo je veľmi rozprávkový pohľad. Takmer celý film sa odohráva na jednom mieste, čo ho robí dosť nudným. Škoda. (21.08.2017)

Nějak mi to nesedlo, film je točen v moderním duchu jako třeba Pýcha a předsudek Joea Wrighta nebo třeba Northangerské opatství natočeného stejnou spoelčností jako Mansfield park, jenže zatímco v prvně jmenovaných filmech je atmosféra a skvěle vykreslené charaktery tady se to nějak nekoná.Na to, že se jedná o nejdelší román od Jane Austen je dělka 88 minut včetně závěrečných titulků poněkud krátká, tedy ne co se týče děje, ale co se týče vykreslení hlavních postav, ty tady vyznívají poněkud ploše, jednodušeně a jejich jednání nestojí na charakterových rysech, ale spíš na jednotlivých momentech, atmosféra filmu chybí naprosto a Billie Piper jako Fanny není ten typ herečky, které byste skromný typ dívenky věřili. Kromě stopáže se na filmu neblaze podepsal i pravděpodobně nízký rozpočet, díky němuž evidentně nebyly vybrány ty nejvhodnější kulisy a kostýmy. 60% (29.12.2008)

Ne ne, Austenové věci nejsou vůbec můj šálek čaje. Podívala jsem se pouze a jenom kvůli mému oblíbenci hraběti Riariovi- tedy Blake Ritsonovi- tedy Edmundovi. Nezklamal mě a celou dobu mě mámil a okouzloval. A vida, je tu i moje známá blonďatá Rosie, dokonce mladičký Joseph Morgan a James D´Arcy. Billie mi tedy do role té křehotinky nesedla, ale aspon jsem ji viděla jednou bez Doktora:)) Příběh plynul krásně, nehystericky, lidé - obzvláště Fanny a Edmund - více hovořili očima než slovy a bylo to uvěřitelné. Crawfordovi se mi zdáli poněkud plošší - obzvláště pak ona mi nepřišla, že by dokázala kohokoli nějak fatálně uhranout, ale budiž, mužům občas stačí překvapivě málo:)) Jak nejsem zvyklá na tento žánr, tak jsem jenom trnula, aby někdo nezemřel, nespáchal sebevraždu nebo nepřišla povodeň či cokoli, co by mohlo zhatit happy end a "Stázina se dostala Kubovi za ženu", což mi Jane splnila a tak můžu v pohodě zjihnout a radovat se:) (23.03.2016)

Ve srovnání s adaptacemi BBC projevila americká televize při převodu tohoto románu Jane Austenové pozoruhodnou necitelnost. Stejně jako v případě adaptace hry Oscara Wilda Importance of Being Earnest (2002) byly pominuty nevyřčené náznaky v textu, které de facto tvoří ducha a kouzlo knihy a soustředily se prvoplánově na dialogy plné bonmotů. Což by mělo, stejně jako v případě Emmy (1996), stačit alespoň k oddechové zábavě. Nebýt ovšem toho, že do hlavní role byla zcela nepochopitelně obsazena Billie Piper, jejíž olbřímí předkus, v exteriérových scénách jasně patrný knírek a celkově neotesaný projev jsou zcela v rozporu s pojetím jemné a půvabné hrdinky Austenové. (18.10.2010)