Réžia:
Eva SadkováScenár:
Eva SadkováKamera:
Alois NožičkaHudba:
Ladislav SimonHrajú:
Luděk Munzar, Jaroslava Tvrzníková, Miroslav Masopust, Jana Drbohlavová, Libuše Havelková, Marie Burešová, Marie Vášová, Vladimír Šmeral, Vladimír Hlavatý, Karel Houska, Vlasta Jelínková (viac)Obsahy(1)
Příběh vesnické statkářské dívky Taťány (J. Tvrzníková), kterou zasáhne životní láska v podobě mladého, světáckého Evžena Oněgina (L. Munzar). Na tehdejší dobu podnikne Taťána neuvěřitelně moderní skutek, napíše Oněginovi dopis, kde se mu vyzná ze své lásky. Je však odmítnuta a na plese na oslavu jejích narozenin Oněgin začne flirtovat s její sestrou Olgou (J. Drbohlavová). Tento nevinný flirt však skončí tragicky, smrtí Olžina snoubence Lenského (M. Masopust), který vyzval Oněgina na souboj… V roce 1967 se poprvé objevila na televizní obrazovce adaptace slavného veršovaného románu Alexandra Sergejeviče Puškina Evžen Oněgin v překladu Olgy Maškové, úpravě a režii Evy Sadkové. My vám ji nyní nabízíme v repríze a věříme, že neztratila svou působivost ani dnes. (Česká televize)
(viac)Recenzie (3)
Skromná výprava, ale o to soustředěnější dramatické provedení. Sadková vybrala podstatné části textu, dialogy doplnil vypravěč (Krejča!), přizvala přední herce a vytvořila dílo dodnes životné....Kam se hrabou dnešní efemeridy ()
Literární klasika inscenována v stylizovaných veršovaných dialozích a z dnešního pohledu již experimentálním pojetí studiového divadla s minimem kulis mě dosti zaujala, ale spíše jen zaujala, jakožto pěkná a umělecky hodnotná raritka spíše na jedno zhlédnutí, než abych byl u ní nějak hlouběji do děje pohlcen. Eva Sadková mi byla předem zárukou, že dílko bude velmi dobře zrežírováno a Luděk Munzar zase zárukou, že díky jeho výkonu bude podobný televizní snímek zážitkem. A skutečně jsem se nezklamal. Však jsem jako Munzarův obdivovatel Evžena Oněgina v tomto zpracování velmi rád zhlédl, avšak menší problém s případným vyšším hodnocením se mi vyskytl z důvodu, že kromě Munzara mě většina zbylých herců v tomto poetickém tyátru už tolik nedokázala zaujmout, inscenace i navzdory kratší stopáži párkrát ztrácela chvílemi svůj švih a Jaroslava Tvrzníková mi svým nevýrazným unylým projevem vadila ještě více, než v o rok starším Neviditelném. [65%] ()
Kdo nepocítil ran, se jizvám směje. Puškinův veršovaný příběh o lásce, pohrdání a přizpůsobivosti dospěl díky výtečnému překladu (Olga Mašková), pečlivě promyšlené režii (Eva Sadková) i soustředěným hereckým výkonům (znamenitý Munzar, Masopust, Tvrzníková, Drbohlavová, Vášová, vypravěč Krejčův) ve svrchovaně vyzrálou, existenciálně zaostřenou a melancholií prodchnutou poezii, z níž se přímo líhne spalující trýzeň nenaplněného citu. Je radost se nejen dívat, ale především poslouchat. ()
Reklama