Anna Kareninová

Na toto zpracování Anny Kareniny jsem se chtěla moc a moc podívat. Hledala jsem film tak dlouho, že, když jsem ho za přispění kolegyňky cullenky našla, vůbec mi nevadilo, že nemám titulky, kterým bych aspoň trochu rozuměla, třeba anglické nebo německé. Byla jsem totiž tolik zvědavá, jak zahraje rakouský aristokrat Max von Thun Konstantina Levina (protože jsem si ho jaksi jako postavu, která má mít autobiografické rysy (tj. L.N. Tolstoje) a vztah k ruskému venkovu, neuměla představit a hodil se mi spíše do role Karenina), že mi v podstatě stačilo se jen dívat. ;-) Ano, vím, zní to naprosto přiblble, dívat se na film, kde rozumíte asi každému pátému slovu (a to včetně jmen), ale když já se tak strašně těšila, jak bude von Thun kosit při žních, zvlášť, když jsem viděla trailer a fotogalerii a mohla se přesvědčit, jak moc mu to (už zas a vlastně, kdy ne, že?) sluší… Takže si vyhrazuji právo, až se k filmu dostanu ve verzi, jíž budu více rozumět, že smím pozměnit počet hvězdiček. Pochybuji ale, že to bude víc jak o jednu hvězdičku (nahoru to o víc nelze a dolů si to o víc, vzhledem k vizuální stránce a taky proto, že se jedná o tv film, nezaslouží). Teď už konečně k hodnocení samotného filmu, aby to nebylo celé jen o von Thunovi (i když se obávám, že u mě to ani jinak být nemůže, i kdybych se fakt moc snažila). Románu se to drží dost přesně, to si zas myslím, že ho Taliáni četli, dokonce nevynechali ani ten Vronského pokus o sebevraždu, který podle mě to Annino rozhodování ovlivnil. Trochu mi tam vadily ty prostřihy na domy, v nichž se posléze odehrával děj (včetně chrámu Vasila Blaženého při svatbě Kosťi a Kitty) jako v laciné romanci (tedy např. v Podolské Romanci tedy, promiňte, První Republice), ale Vittoria Puccini (ač rozhodně nepatří mezi mé oblíbenkyně, zejména za nepříliš zvládnutou Mary Vetseru v Korunním princi) se mi v roli Anny velmi líbila a na rozdíl od Keiry ve mně vyvolala i spoustu soucitu, zejména ve scénách se Serjožou v závěrečné části filmu, a chválím i Sadlera, ne že by byl tedy byl lepší než Law, Rathbone a jejich ruský kolega Nikolaj Gricenko (asi Gričenko?), ale rozhodně se jim dost blížil. V souladu s ostatními zpracováními je zase Karenin hezčí než Vronský (nechápu, proč do tý role snad s výjimkou Lanovoje a Marcha neobsadí někoho, kdo by se na ni hodil), a tentokrát je samozřejmě oba dva převyšuje Levin... (:-); ale jo, já vím, říkala jsem že budu hodnotit to ostatní, ale…) Vlastně tam všechny (tj. i Stivu a další) převyšuje o hlavu a jsem ráda, že mě kolegyňka Jezinka Jezinka mě ujistila, že by to tak mělo být. A podal i dobrý herecký výkon, i když tady asi ostatní o celou hlavu nepřevýší, protože, ač v začátku se hrbí, je nesmělý a stydí se, přirozeně vypadal až v závěru, kdy se (konečně) s Kitty, teda chci říci s Jekatěrinou, dal dohromady... Stiva s Dolly mi moc v paměti neutkvěli, i když si myslím, že prostoru měli dost, a Alice Vikander se mi v tomto Wrightově zpracování v roli Kitty líbila více, než dívka, která ji hrála zde, nemyslím si však, že by mi kdokoli z nich nějak vadil (jako mi ve Wrightově filmu vadila Keira v roli Anny). Asi nejvíc se mi z ostatních rolí (mimo vypravěče ;-)) líbil chlapec, co hrál Serjožu, a závěr jsem výjimečně odbrečela, což se mi u ostatních verzí nestalo, dokonce ani ve verzi s Garbo, kterou stále považuji za nejlepší zpracování osudu Anny, Vronského a Karenina, jelikož pro jednu celou vypuštěnou dějovou linii (právě tu s Levinem, kvůli níž jsem tohle zpracování vlastně sledovala), které se v románu proplétají, se to těžko dá nazvat zpracováním Tolstého knihy. Kdyby někdo narazil na titulky nebo na film samotný v rozumném znění, nechť se mi laskavě ozve, za což mu předem děkuji. V závěru si neodpustím, když už jsem výše zmínila nejpropagovanější český seriál tohoto roku, který jsem v pondělí dosledovala a který měl údajně být o osudové lásce, aby se podívali na tohle, nebo ještě lépe si přečetli knihu, aby měli představu, jak taková láska vypadá a jak končívá… (18.06.2014) (menej) (viac)