4 mesiace, 3 týždne a 2 dni

Výborně napsáno, výborně zahráno a především výborně zrežírováno! Pronásledující, občas naopak detailní kamera mě opravdu bavila. Díky ní je zdánlivý pozorovatel vtažen do děje, ta realističnost je totiž až zarážející. Samozřejmě k ní přispělo i vynechání jakékoliv hudby... na emocích by nepřidala, naopak by pravděpodobně dění mírně odlehčovala - opravdu mírně. Proč tedy tak "nízké" hodnocení? Hotel, konkrétněji rozhovor s panem Bebem. Tahle scéna řekne vše a to jen prostřednictvím několika slov, vět. Těch několik vět totiž stačilo k naprostému pochopení postav, k souznění s nimi a pocitu naprostého zmaru, který samozřejmě do konce filmu už neodešel. Ač bylo následující dění značně nepříjemné a filmařsky dokonalé, hotel a pocity z něj už nepřekonalo nic. 80% (25.02.2018)

Přesně ten typ filmu, u něhož si celou dobu říkám: "Ještě, že nejsem těhotná, potrat potřebující žena v totalitním Rumunsku." 8/10 (14.11.2020)

4 mesiace, 3 týždne a 2 dni sa netýka konkrétnej trestnej činnosti, ale skôr spôsobov, ako môžu byť ľudia (a najmä ženy) prenasledovaní v totalitnom režime. (03.05.2021)

Jeden z nejdepresivnějších filmů posledních let. Styl dost připomíná filmy bratří Dardenneů. Jen je tu ještě radikálnější a důslednější naturalismus. A na rozdíl od Dardenneů ukazuje tenhle film svět v tlumených studených barvách. Sledujeme události několika hodin, o postaváchse toho dozvíme celkem málo. Většina scén je nasnímána z povzdálí v dlouhých několikaminutových záběrech beze střihu, občas je využito i dění mimo obraz, zkrátka ten film často vypadá jako by ho ani nikdo nerežíroval. Na tom by jistě nebylo nic objevného, ale... Zpočátku to dost vadilo, byl celkem vopruz v týhle podobě sledovat dlouhý dialogy o ničem. Ale postupně z toho vykristalizovala zápletka při který divák z hrůzou sleduje, co příde teď a hltá každý slovo těch dlouhých čím dál děsivějších dialogů. Ty dlouhý záběry "bez režie a střihu" účinek jen umocňujou. Kromě dialogů jsou tu i dlouhé záběry beze střihu ve kterých hlavní postava bloudí šedivýma ulicema socilistického sídliště. Jejich zdánlivě zbytčná délka v kině účině zesiluje stísněnou atmosféru, ale v kině přece jenom čas ubíhá jinak. Nevím, jak to bude fungovat v televizi, ale je dost možné, že tam tohle vyvolá víc nudy než stísněnosti...takže pokud si ten film chcete pořádně vychtnat tak, jak působit má, běžte do kina. Obzvláště doporučuju všem, kdo se vyžívají ve filmových depresích. V tomhle se můžete do sytosti porochnit. (26.01.2008)

Abnormálne osvieženie v dobe šialených strihov a komických charakterov. Chladno realistické (až na ten žltý Solaris :) a podané v tak zodpovedajúcej kamerovej forme, že až mrazí. Výsledok síce trochu uniká ale v mori zahraničných filmov sa tento nestratí a v konkurencii tých "východných" hravo zvíťazí. 80% (04.02.2008)

Musím přiznat značné zklamání - nejenže tento film není kontroverzní, ale není ani dostatečně podnětný. Nenabízí ani zajímavé myšlenky, ani obrazy (i když o toto se poněkud křečovitě snaží), ani postavy. Mluvit o ději je snad stejně přehnané jako mluvit o ději v případě Jednoho dne Ivana Děnysoviče. Děj tu nebyl, s postavami jsem se ztotožnil tak málo, že mě konec už vůbec nezajímal. To nejpodnětnější v celém filmu je podle mě rozhovor na téma: "co uděláš, když budu taky těhotná?". Jenže ani to není nové, natožpak kontroverzní. Věnovaného času nelituju, ale obávám se, že ani s nízkými očekáváními by ve mě tenhle kus odezvu nevyvolal. (28.05.2008)

Precenene. Sice skvele herecky, ale to samo je trochu malo. Mozna ale ze je me prikre hodnoceni silne ovlivnene tim, ze se rok mluvilo o filmu jako o zazraku a to pak clovek ceka daleko vic... (03.08.2008)

Jestliže já napálím filmu z Rumunska s výše uvedeným obsahem 4 hvězdy, tak to stojí zato. 70% (11.09.2008)

Rumunský realismus. Trošku zklamání, čekla jsem víc, hluché scény. přičemž silný je hlavně prostředek. Avšak vynikající herecké výkony a realistické vzevření, za které by se nemuselo stydět ani top herci a USA filmy. 7,5/10 (08.02.2009)

No, ze začátku jsem se fakt hodně nudila, furt jsem jen čekala a čekala. Je fakt, že se tam ti lidé chovají jako by to byla skutečnost a celkově to je celý takový surový a sem tam naturální, ale nevim, jestli to je dobře. Možná že v tomhle směru mam ráda už spíš takový ty "umělý" filmy, kde je tráva víc zelená a nebe víc modrý. Jedna moje spřízněná duše o tomhle filmu říká, že takových filmů by mohly být tisíce, je tam spousta laciných triků, jak lidi přimět, aby se na to koukali (dekadentní a naturalistické scény). A těmi lidmi myslí hlavně ty, kteří si o sobě myslí, že jsou lepší než ostatní, a tak koukají na filmy, jako je tento a rozplývají se nad tím, jak je ten film jiný a jak jsou chytří, že rozumí všemu, co v něm je (není?) skryto. Možná má pravdu. (22.02.2009)

Komorní drama, které nutí diváka nad problémem o kterém film pojednává se zamyslet a vcítit se do nesnadné situace ženy, která se rozhodne potraťit. Chlad, odměřenost a formální surovost navíc umocňuje minimalistická kamera. (01.06.2009)

Ano, bylo komunismus. Ano, byla bída. Ano, bylo těžké potratit. Ano, trošku jsem se nudil. (28.02.2010)

Mrazivý film. O strachu a omezené lidskosti. Nevěděla jsem, co si s tím vším počít... (04.04.2010)

Film působí velmi realisticky a pochmurné prostředí, barvy a vlastně i všechny exteriéry a interiéry nám pomáhají vcítit se do pocitů hlavní představitelky. Scéna před samotným potratem je pro mne vrcholem filmu a je velmi silná. (08.10.2010)

Měl jsem k tomuto filmu opravdu dlouhou cestu. Chvíli trvalo než jsem na něj měl chuť a dá se říct i čas. Nahrál jsem si ho totiž už asi před rokem a půl z televize, ale né a né se na něj podívat, pak jsem i zapoměl a až rozbitý notebook a náhoda mě k němu zase přivedla a konečně jsem se dokopal. Jinak tedy film je maximálně přímý a pravdivý, nevtírá se divákovi záměrně pod kůži, ale svou témou ho nenechá v klidu, o filmu bych mohl psát určitě dál, ale co mě nejvíce dostalo byla kamera! Takový rozdíl mezi scénami, neuvěřitelné. V jednu chvíli se snad kamera nepohne deset či víc minut a vy máte pocit jestli za ní někdo vůbec stojí a potom se naopak v další scéně škube tam a zpět a tak vytváří absolutně autentický pohled, fascinující! Velmi milé překvapení i když (samozřejmě) jsem neměl na konci úsměv na tváři míň než pět nemůžu dát... (01.02.2012)

Natočeno neuvěřitelně syrově realisticky. S každou minutou jsem měla žaludek sevřenější a hrdlo se mi stahovalo, jako by mě někdo škrtil ledovou rukou. Na potratech já osobně nevidím nic špatného, ale tenhle a v téhle podobě bych určitě zažít nechtěla. O neuvěřitelném přátelství, jež bralo dech ani nemluvím. Cítila jsem každý pocit, každou těžkost, jež si musela hrdinka snímku projít. Ať už se jednalo o běžnou záležitost vyzvednutí klíče od hotelového pokoje, která se v tomto podání stala jednou z těžce překonatelných záležitostí, až po konečné hledání místa, kde se zbavit plodu, jež bylo provázeno pocitem strachu, a jen stěží ovládané paniky. Neuvěřitelný snímek. (30.09.2013)

Tak já nevím, nejdřív žádné potraty pro nikoho a pak pro někoho potraty a pro někoho miniaturní rumunské vlaječky. Nebýt obě hlavní hrdinky ultimátní krávy (každá jiným směrem), šel bych do plnejch, protože deprese je hustá, že by se dala krájet, vypovídací hodnota vysoká, a špína komunistického režimu teče z obrazovky až se člověku chce jít osprchovat. (23.03.2014)

Hodne ponury minimlaisticky snimek ze socialistickeho Rumunska, ktery privodi peknou depresi (aspon me :) ). Opravdu jsem obdivoval Otilii, ze to podstoupila pro svou kamaradku Gabitu. Zachovane realie Rumunska jsou nam hodne blizke (scena v MHD, v hotelu atd .. ). Tohle by meli pustit Hrebejkovi a jemu podobnym, kteri toci stejny veci porad dokola. (14.10.2007)

Je az neuveritelne, na ake kusky z europskej produkcie sa mi v poslednom case podarilo narazit. Obycajni herci, obycajne priestory a jeden dobry namet, ktory dokaze urobit aj z malorozpoctoveho filmu velku zalezitost. Stale ma vsak napada otazka, kedy sa nieco podobne natoci u nas?!? Radsej moj myslienkovy pochod uzavriem sam, lebo vysledok je urcite velmi kruty. Nachadzame sa v stredoveku. V stredoveku, ktory je zobrazeny tak dokonalou formou, az sa cloveku nechce verit, ze tento film nie je aj z tej doby. Vsetky detaily, od cervenych umelych ruziciek v sklenenom dzbaniku, cez frontu ludi cakajucich pred masiarstvom az po charaktery su zobrazene akoby zivo a zabermi, ktore mozu trvat kludne aj 15 minut a vy si myslite, ze vsetko sledujete z nebezpecnej vzdialenosti. Do toho sa pripletie nechcene tehotenstvo chudobnych studentiek a mame to. Pri konverzaciach "doktora a pacientov" sa clovek v tichosti modli a dakuje za to, ze nieco podobne nepostihlo v tej dobe prave jeho. 4 Months... je neobycajne silna drama s velmi realistickym pribehom, ktorej ucelom je sokovat. A dari sa jej to. Neodporucam ju sledovat dvom skupinam. Po prve zamilovanym parom pred spanim a za druhe mamickam, ktore tiez "podrazili prirodu". 84% (25.01.2008)

brrrrrrr (07.02.2008)