Pán času

Geniální. Doctor Who není Star Trek, není to ani Červený trpaslík, je zcela svůj. Za ty desítky let v seriálu vyrostl svébytný vesmír se svou vnitřní logikou, zákonitostmi a mytologií. Stěžejní je postava samotného Doctora, jenž skutečně dokáže působit jako prastará a neuvěřitelně mocná bytost, která je ve všem o tři kroky napřed, pořád má plán a pro níž je realita jen průhledný závěs skrývající ty pravé divy. Doctor je brilantní, trochu bláznivý, z vnějšku neanalyzovatelný a vymyká se všem standardům. A má charisma až na půdu a dokáže nadchnout kohokoliv pro cokoliv. Proto jsou i přímočaré díly s roztomile nešikovnými záporáky tak komplexní a chytlavé. Scénáristé stabilně odvádějí výbornou práci. Většina příběhů se může pochlubit obrovskou citovkou i myšlenkovou hloubkou. Snad nikde jinde se mnou emoce tak nemlátily ze stranu na stranu jako tady. Strach, údiv, pláč a smích jsou zcela běžné. Některé epizody jsou mrazivé horory, některé mysteriózní dramata, najdou se i lovestory či potrhlé komedie. Komu by nestačilo ani tohle, stačí počkat na Jedenáctého Doktora ve kterém dějová linie přeroste do bohaté epické ságy přesahující čas i realitu. Postava ústředního hrdiny dostane další z mnoha rozměrů a divák pořádný kopanec morální kocoviny. Ale nakonec snad všechno dobře dopadne. Protože musí. Edit. Bohužel kdosi nekompetentní, ovšem ideologicky pevný, se rozhodl udělat z Doctora Who aktivistický seriál - respektive svými slovy "more educational". Nejen že ho tím nejspíš zabil, ale taky mi ho znechutil. Propagandu doopravdy sledovat nehodlám, natož plnou sexismu. (Ano, i sexismus vůči mužům je pořád sexismus). (13.04.2012)

Ani dechberoucí, ani nevýrazná, jen pohodově vánoční epizoda, ve které se toho muselo vysvětlit příliš mnoho, než aby si scenárista mohl užívat luxusu napsat překvapivý příběh. Nakonec nám naservíroval na stříbrném podnose krásný případ černých labutí, za který mu můžu jen zatleskat. Děj dvou posledních sérií je vysvětlen velice uspokojivě, vnitřně soudržně, a natolik chytře, že působí až příliš jednoduše. Kdyby se ovšem měl přihlásit ten, kdo vývoj epizod dokázal odhadnout, tak by zůstaly všechny ruce dole. Vodítek Moffat roztrousil přehršel, pospojovat je ovšem nedokázal ani sám Doctor. Já jen doufám, že Gallifrey se neobjevila naposledy, a že se před Time Lordy zase jednou bude třást vesmír. (27.12.2013)

Pořád si ještě nejsem jistý že je Capaldi dobrá volba. A co hůř, zdá se mi že ruku v ruce s ním pokulhávají i scénáře epizod. Těch opravdu výborných (Mummy on the Orient Express, Time Heist) je sice pořád dost, ale zbytku chybí jakési kouzlo, které dělá Doctora Doctorem. A takové je to i s Last Christmas. Některé pasáže jsou skvělé, dávající vzpomenout na to nejlepší ze seriálu a některé jsou mírně řečeno rozpačité. A neříkám to jen jako notorický zbožňovatel Matta Smitha. (13.01.2015)

Peter Capaldi si mě získával postupně a ztuha. Definitivně se mu to podařilo až v epizodě Heaven Sent. S tímhle za zády jsem mu věřil úplně všechno. A i když si myslím, že k River Song se víc hodil zmatkářský a tak trochu dětinský jedenáctý Doctor, tak jsem mu to dlouho odkládané rande s River Song ze srdce přál. Moffat napsal skvělý mix humoru a romantiky, v němž nic nechybí, ani nepřebývá. (21.01.2016)

Čekal jsem vánoční speciál, ale on to byl jen lehce prodloužený díl s Dvanáctým doktorem. Ale přestože sváteční nálada hodně chybí a i námětem vypadá vedle svých bratříčků jako chudý příbuzný, stěžovat si nebudu. Co nezvládl Steven Moffat, to dotáhli skvělí herci. Justin Chatwin se připomněl po slušné roli z American Gothic a Charity Wakefield mě snad konečně donutí pustit si Wolf Hall. Škoda jen že druhá jmenovaná nebude Doktorův příští společník. Z upoutávek na další sezónu mám totiž trochu obavy. (02.01.2017)

Výstižně vzhledem k názvu jsem Twice Upon a Time viděl dvakrát, protože jsem zapomněl, že jsem si ho už kdysi pustil. Nemyslel bych si, že se mi tohle u Doctora Who někdy stane. Až sem to Steven Moffat dopracoval. Dřív to byl bůh a ďábel scénáře, dnes píše tuctové příběhy, které mi nezůstaly v paměti ani půl roku. K ději se toho moc napsat nedá. Ční z něho nedostatek invence a lehký závan nostalgie. Zajímavý na něm je jen překvapivě starosvětský David Bradley jako První Doktor. Smutné, ale pro vývoj seriálu příznačné je pozorovat Dvanáctého Doctora, jak se stydí za zastaralé a "kontroverzní" názory svého staršího já. Ten který se odvážně postavil impérium Dáleků se bojí, že bude označen za politicky nekorektního. Zápletka je zvláštní jen tím, jak je banální. Seriál poslední tři sezóny přinejlepším přešlapuje na místě a tenhle díl mě nadějí nenaplnil. Jodie Whittaker je jedna z mých oblíbených hereček, ovšem jestli je její pohlaví hlavní kvalifikace na nového Doktora, tak bude seriál chřadnout dál. (14.10.2018)