Harry Potter a Fénixov rád

Ještě před tím, než jsem viděla tento díl, čekala jsem zklamání, protože hodně lidí ho kritizovalo, ale opak byl pravdou. Potom jsou i tací, kterým se film líbil. Podle mě to byl nejlépe zfilmovaný díl. Chtěla bych, aby David Yates režíroval zbylé dva díly. Jediné, co bych tomu vytkla, je možná to, že jsme nemohli vidět ani jeden famfrpálový zápas. Za celý film se tam famfrpál neobjevil. Přitom byl docela krátký (jen 138 minut), takže podle mě čtvrthodinová přestávka uprostřed promítání byla nemístná. Pak je tu ještě jedna část, která se mi moc nevěrohodná. Když Bellatrix zabije Siriuse, nikdo nebyl extra smutný. Situace se přešla, jakoby se nic nestalo. Jinak musím uznat, že všichni herci odvedli úžasné výkony. Nejvíc mě překvapila Helena Bonham Carter jakožto Bellatrix Lestrange. Obzvlášť se mi líbila scéna, kde zpívala: „Zabila jsem Siriuse Blacka!“! Nebo scéna, kde se ptá Nevilla „jak se mají rodiče?“! Samozřejmě úžasně zahrála Bellatrixin typický vřískot. Připadá mi až legrační, že Evanna Lynch jako Lenka Láskorádová na mě zapůsobila tím pravým „střelenkovským“ dojmem. Nevím, jestli to jen hraje, nebo je pomátlá i ve skutečnosti. To, co na place předvedla, byla výborná práce. Stejně tak dobře si s rolí poradila představitelka Dolores Umbridge – Imelda Staunton. Perfektně ji vystihla – především její růžový kabinet zdobený desítkami kočičích portrétů. A když už jsem se dostala skoro k ministerstvu, chtěla bych podotknout, že Kornélius Popletal je čím dál paranoidní. Celý rok nechtěl věřit, že se Lord Voldemort opravdu vrátil. A potom ke konci filmu se mu před nosem Temný pán přemístil. Po dlouhém mlčení jen ministr pronese: „On se vrátil.“. Určitě musím pochválit smrtijedské kostýmy. Moc se jim povedly. Hlavně můj nejoblíbenější herec Jason Isaacs, který hraje mého drahého Luciuse Malfoye, byl naprosto delikatesní a lahodný a absolutně mi vzal dech. Jako v předchozích dílech, i tady měl trefné poznámky. Třeba když se snaží od Harryho získat věštbu a vysvětluje mu, že mu prozradí všechno tajemství o jeho jizvě. Když Harry odpoví, že čeká již čtrnáct let, Lucius nasadí dokonalý soucitný výraz a řekne: „Já vím…“. Stejně tak se mi líbila scéna, kde se Neville snaží zaútočit na Bellatrix. Lucius jen automaticky zvedne ruce k obraně a říká: „Pojďme se všichni uklidnit, ano?“. Stejně jako z Luciuse jsem byla nadšená i z mé druhé nejoblíbenější postavy – Severuse Snapea. Alan Rickman je úžasný herec. Za nejlepší považuji to, jak se během vyšetřování profesorky Umbridge napřáhl a vrazil smějícímu se Ronovi krásnou facku. Když už jsem u facek, nesmím zapomenout na scénu, kde Sirius přišel k Luciusovi a řekl: „Get away from my godson“ a vrazil mu tak nádhernou facku, že se Lucius sesunul k zemi. Ač nerada, ale musím přiznat, že mu to docela sedlo! Okolo létaly ty nejhroznější kletby a celý sál očekával, kdoví jaké zaklínadlo Sirius na Luciuse nepoužije. On se jenom napřáhl a takovou mu ubalil! Nakonec abych se dostala k hlavnímu triu. Daniela Radcliffa nalíčili, že vypadal tak na třicet let. Ale chápu, že je těžké nalíčit herce, kteří na patnáct let opravdu nevypadají. Třeba Tomovi Feltonovi v roli naprosto nepostradatelné postavy Draca Malfoye, který se mimochodem na scéně objevuje v žalostně minimální míře, je skoro dvacet let. Z Emmy Watson coby Hermiony Granger se vyklubala krásná labuť. A mezi ní a Ronem to občas pěkně jiskří. Že by náznaky pro Relikvii smrti? Taky se nám spároval Harry a Cho, ale scénu prvního polibku si nechám pro sebe . Ovšem to, co si nechám pro sebe, je Harry jako učitel. Stal se dobrým pedagogem a začíná být i trochu sebevědomý, což v předchozích dílech nebyl. Je vidět, že Brumbálova armáda nevyužila svých sil nadarmo. Členové své schopnosti skvěle praktikovali na neodbytných smrtijedech vedených Luciusem Malfoyem. Celkově mi film připadá docela vtipný. Často jsem se málem ocitla smíchy pod sedadly. Například při scéně, kdy George řekne: "Vždycky jsem věřil, že naše budoucnost leží v oblasti akademických úspěchů." A Fred na to: "Jo, Georgi, právě jsem chtěl říct to samý.". Nebo Severusova scéna, ve které vysvětluje profesorce Umbridge nastalou situaci o Veritaséru: „Jak už jsem vám sdělil, žádné další zásoby veritaséra nemám. Pokud Pottera nechcete otrávit - a ujišťuji vás, že kdybyste to udělala, měla byste moje plné sympatie - nemohu vám pomoci.“ Nemůžu ani vynechat scénu, kde Brumbál před Popletalem předvede docela zajímavé kouzlo, při kterém létá oheň hlava nehlava. Kingsley se po divadle nakloní k Popletalovi a prohlásí: „Musíte přece uznat, že Brumbál má úroveň“. Kdybych takhle měla pokračovat v hláškách, byla bych tady snad ještě příští rok. Nicméně určitě stojí za to tento díl vidět. Ještě před tím, než jsem ho viděla v kině, stáhla jsem jakousi nekvalitní verzi filmu, která byla i přesto kvalitnější než všechny ostatní, které se dají sehnat přes internet, ale musím uznat, že nic není nad křišťálově čistý obraz v kině. Původně jsem na film chtěla jít do IMAXu, ale poté, co jsem se dozvěděla, že je to s dabingem, se zklamáním jsem se vykašlala na IMAX, protože dabing je to nejšílenější, čím se dá film zkazit. Rozhodně Fénixově řádu dávám 5 hvězdiček z pěti. (01.01.2008) (menej) (viac)

a tento diel Harryho Pottera musím povedať, že som sa naozaj veľmi tešila a ono sa mi to vyplatilo... Najmä preto, že to konečne nie je čisto film pre deti. Myslím si, že príbeh Harryho Pottera na plátne dospieval už od tretej časti, keď na režisérskej stoličke sedel Alfonso Cuarón. Nielenže priniesol vlastné nápady, ale mohli sme sa pokochať aj scenériou areálu Rokfortu, úžasnou jazdou na Hrdozobcovi, takže to nebolo len bezhlavé kopírovanie knihy na plátno ako v prípade Chrisa Columbusa. Jeho diely boli zatiaľ najdetinskejšie, stačí vidieť jeho príšerne sentimentálne filmy, ktoré natočil okrem Harryho Pottera. Vo štrvtom diely prišiel Mike Newell známy niekoľkými komédiami. Preto do filmu priniesol aj viac humoru okrem neho aj temno a akciu. Nuž, David Yates nám akciu ponúka hlavne na konci, ale stojí to zato. "Užijeme si" len dve krátke jazdy raz metlou raz na testraloch, keď kamera "kĺže" po Londýne, ale aj to stojí zato. Vizuálnymi efektmi to postráda to uznáva každý, ale Yates si toto všetko nahradzuje zatiaľ nevídanou prepracovanosťou postáv. Zatiaľ je jeho diel najemotívnejší, najpsychologickejší a najzrelší. Namiesto samých kúziel kládol dôraz na vzťah Siriusa a Harryho, silné priteľstvo medzi Harrym, Ronom a Hermionou a nasilnejšia scéna je na konci filmu, keď Harry povie Voldemortovi ako veľmi ho ľutuje (nejdem zachádzať do podrobností, to musíte vidieť). Do príbehu pribudlo viacero známych tvárí - Helena Bonham Carterová či Imelda Stautonová (je neuveriteľne odporná). Helena má minimálny priestor, ale napriek tomu exceluje, nehovoriac o Imelde, ktorá je spomedzi dospelých postáv "najviditeľnejšia" a určite najnesympatickejšia postava celého filmu - no...po Voldemortovi a postavy Carterovej. Na Ralphovi Fiennesovi vidieť ako si úlohu najzápornejšieho záporáka užíva - ako to bolo v štvrtom diely a je doslova perfektný hoci sa objaví ozaj krátko. Destký herci dospievajú tiež so ságou a úplne vidieť ten rozdiel ako od prvého dielu herecky dospeli. Danielovi Radcliffovi sa už aj v očiach odráža to, čo hrá. Náklonnosť Rona a Hermiony sa tiež pomaly, ale sito vykresľuje - scéna v Zakázanom Lese. Po technickej stránke film možno za veľa nestojí. Nie je tak presýtený vizuálnymi efektmi ako predchádzajúce. Za zmienku stojí "útok" na Dolores a záverečný súboj. Zázračné tvory sú tu jedine testraly. Exteriéry školy tiež nie sú tak skvelé (v tomto zatiaľ jednoznačne vedie Cuarón). Kamera zaujme len pri niektorých scénach... Preto sa dá povedať, že obsah víťazí nad formou. Pri takejto časti si myslím, že je to aj dosť dôležité a musím skladať klobúk pred pánom režisérom, ktorý nám dokázal, že má aj na nielen televízne filmy a že bol správnou voľbou. Mne teda doniesol najpozitívnejší filmový zážitok z Harryho Pottera doteraz. Možno to nie je kúzelné po stránke vizuálnej, ale je to kúzelné po stránke emotívnej a obsahovej a tak by film mal vyzerať, NIE? Kto chce teda uzrieť najdospelejší film o čarodejníckom učňovi, nech tomu dá šancu a trochu nech prenikne pod povrch a zistí, že tie čary tam naozaj sú hoci možno nie tak viditeľné, ale sú. (02.03.2009) (menej) (viac)