Harry Potter a Fénixov rád

Tímto bych se chtěl omluvit Yatesovi za všechno to příkoří, které ode mě musel snést. Nevěřil jsem mu ani na chvíli dokud jsem to na vlastní oči neuviděl. Newell byl neuvěřitelný břídil a možná proto je ten kvalitativní rozdíl tak markantní. Yatesův cit pro správný timing a hlavně gradaci staví minulého břídila do ligy televizních projektů. Yates v sobě nezapře svoji divadelní minulost a jeho vedení herců je naprosto skvostné, a tak ať už to je Alan Rickman, Gary Oldman nebo Jason Isaacs, tak ti všichni dají na vědomí, že Anglie je přeci jen zemí Shakespeara a má obrovskou divadelní tradici. Fénixův řád není pouze rozpohybovanou sterilní adaptací bez potterovského ducha, ale konečně regulérním filmovým dílem, které se nebojí osobitosti a pořádně říznout do předlohy. Avšak Fénixův řád má několik vad na kráse, to se nedá popřít. Neustálé odlehčování filmu (a že je toho humoru požehnaně a vůbec není trapný) spíš budovanou atmosféru ruší, než aby ději nějak pomáhalo. Avšak ani scénárista Goldenberg si nedokázal s tak objemnou knihou poradit, děj sice převedl na výbornou, ale ten pubertálně "na-zabití" nádech eliminoval se vší razancí, snad to bylo kvůli větší líbivosti, ale Harry Potter jako neochvějný hrdina mi trošku kazil zážitek z filmu. Naštěstí dialogy a i bravurní režie zachránila, co se dalo. Pětka se kvalitativně hodně přiblížila tolik zbožňované trojce, ale k naprostému aboslutnu mi tady chyběl kvalitnější scénář s hlubšími postavami. Avšak zcela upřímně mohu říci, že tohle mě posadilo na zadek a až jsem se vydýchal, tak mě to ještě srazilo do kolen a když už jsem byl připraven na vše, tak mi to ještě vyrazilo dech. Neskutečné! (20.07.2007)

Neviete uspať svoje dieťa? Pustite mu Fénixov rád. Jasný kandidát na titul najNEobľúbenejšieho dielu tejto filmovej série. Yates sa zvysoka vysral na detského diváka, a vôbec na publikum, ktoré očakáva veľký trikový cirkus, plno digitálnych potvor a rozjuchaný humor. Prakticky VŠETKY trikové scény sú v traileroch (s výnimkou scén s Hagridovým obrom, čo sú však remeselne tak zmätené a trikovo odfláknuté scény, že sa vôbec nečudujem, že sa nimi v traileroch nechválili). Film neobsahuje ŽIADNU akčnú scénu - s výnimkou záverečného (veľmi krátkeho) duelu. Nie sú tam ŽIADNE vizuálne vychytávky (akurát sa občas zopakujú fóry z minulých dielov vrátane Cuarónovho kyvadla). Celý ten film vyzerá, akoby stál 50 miliónov dolárov, pričom 30 z nich padlo na honoráre. Ak sa pýtate, čo tam teda vlastne je okrem tých zhruba 5 minút čarodejníckych ohňostrojov, odpoveď je prekvapivá: PRÍBEH. Fénixov rád je pomerne vypätá a solídne gradujúca psychologická dráma, naplno sústredená na Harryho a jeho súboj s totalitárskymi hajzlami z ministerstva kúziel a závanmi zla vo vlastnej duši, zhmotňujúcimi sa v podobe drásavých nočných môr. Je neuveriteľné, ba vzhľadom na trapasy v minulých dieloch priam šokujúce, akým sa stal Daniel Radcliffe hereckým ťahúňom filmu. Veril som mu každý jeden záchvev pocitu v tvári, ba dokonca aj to vodcovské hecovanie. To pobehovanie s holou riťou po londýnskych divadelných pódiách mu zjavne prospelo... No a potom je tu diabolská Umbridgeová, ktorá má najväčší priestor zo všetkých postáv okrem Harryho (skoro pol filmu je o ich konfrontácii) a ja jej to prajem, pretože lepšieho filmového záporáka sme tu tento rok ešte nemali. Ja osobne som sa bavil, hlavne preto, že ten film je od prvej minúty citeľne iný. Ale keď som sa na chvíľu zastavil pred kinom, vychádzali z neho väčšinou otrávení, znechutení ľudia a zívajúce deti, dokonca som začul hlášku o najnudnejšom filme v histórii kinematografie. Celkom tomu rozumiem. Televíznu inscenáciu, v ktorej režisér namiesto vizuálnych srandičiek predvádza, že s hercami vie pracovať lepšie než všetci jeho "potterovskí" predchodcovia dohromady, som ani ja nečakal... UPDATE: Po druhej projekcii, ktorú som si dokonale vychutnal, proste musím zdvihnúť hodnotenie na absolutórium. A rozhodne je to pre mňa zatiaľ najlepší filmový Potter. (12.07.2007)

Riskantní volba se Warnerům náramně vyplatila. David Yates uspěl. Z Pottera vydestiloval víc emocí než kdokoliv jiný. Dramatický potenciál knihy využil v mnoho mistrně zrežírovaných pasáží se žádaným pocitovým i atmosférickým obsahem. Z Pottera, pro mě původně matného jelita, se v druhé polovině konečně stala postava, která mě zajímá. Nepřeceňoval bych projev Daniela Radcliffea (jenž pořád nešahá Shiovi ani po kolena :-) ale je pravda, že v závěru se přehrál z malého Harryho v tahouna. Yatesova režie mě někdy až dojímala - to jak jistě svírá určité sekvence, jak do nich vtírá formální inovace a jak pokaždé dokáže nabít scénu nosným významem a svébytnou náladou. Absolutorium skládám hudbě, naopak velmi nepříjemně místy překvapily triky: Nic proti parádnímu zápasu Brumbál - Voldemort, ale kentauři nebo Dráp byli renderovaní otřesně. Kdybych posuzoval hlavně přínos Yatese, obhajobu Radcliffea a zmíněná pozitiva, bylo by to tak na 95% a nadšení od první do poslední scény. Jenže... Jenže je to Potter, proto musí film srážet zákonitosti celého Rowlingovského vesmíru, potažmo celé série - kvůli nim nedokážu ty filmy mít rád, stejně jako je nedokážu brát vážně. Ta sága má strašně malý dramatický tah. Strávit s Potterem osm let a ještě pořád, uprostřed pátého filmu(!), řešit jestli se Voldemort vrátil nebo ne, to mě prostě rozesmívá. Mimo jiné z toho vyplývá, že předchozí díly vlastně mají prachmizerný význam pro Potterův osud - klidně by se mohlo jet od pětky, přišli bychom jen o fanfrpál. S tím souvisí, že když už nekompromisně adaptovat tak ještě drzeji, bez skřítků, kteří ve filmu nemají pražádný smysl. A naopak, když už mají postavy ve vypjatém závěru odněkud vyskočit a vypomoci Brumbálově armádě, hodilo by se vysvětlit proč, odkud a jak... Ale popojedem: Čím dál tím směšněji vyznívá to, že se všechno děje během jednoho školního roku a že mají žáci o prázdninách pauzu (to si sakra bere Voldemort dovolenou, či co?). Filmaři by neměli dávat prostor těmhle uštěpačným poznámkám, když se jim daří skvěle šponovat atmosféru, měli by přitvrdit v předělávání knih, zahustit děj, smáčnkout v prostoru... protože čekat zas na další školní rok, zas na další klíčovou postavu na pozici učitele obrany proti černé magii, poslíouchat zas ten omezený počet kouzelných formulek... to odrostlejšího diváka myslím nebaví a neustále to devalvuje celou ságu na blbůstku ilustrující knihy. Dvě poznámky na konec: 1) Emma Watson je hrozná herečka, Cho Chang mě fascinuje svou unylostí, Lenku Láskorádovou jsem si naopak zamiloval. A Snapeův charakter je nejen skvěle napsaný, ale i ve filmu výborně uchopený Yatesem i Rickmanem. 2) Zdá se mi to, nebo Potter místy krutě vykrádá king Konga a hlavně Hvězdné války? Úplně jsem viděl ve voldermortově kůži Imperátora, kterak podněcuje Potterovu/Anakinovu/Lukeovu nenávist a vábí jej na temnou stranu Síly. 75% (20.07.2007)

Nutno připomenout, že ze všech minulých i nastávajících adaptací je Fénixův řád JEDNOZNAČNĚ tou nejobtížnější, jak svou délkou, tak množstvím příběhových linií. Yates byl chtě nechtě nucen osekat příběh na samotnou dřeň a detailní, komorní scény si mohl dopřát jen v nepatrném množství. Za to, že to zvládl slušně mu patří uznání, přestože mě pojetí mnoha z nich ne třeba uplně potěšilo (Brumbálův odchod z Bradavic, Snapovi vzpomínky na mládí atd.) Pro mě osobně se filmový Potter stává čím dál tím víc otázkou personálního obsazení a hereckých výkonů. Ústřední trojice v čele s Radcliffem je čím dál lepší, u zbytku je to pro mě složitější - na jedné straně stojí typově přesní a vynikající Rickman/Snape a Oldman/Black, na druhé straně mě čím dál víc mrzí, že se dokonalý Richard Harris nedožil o pár let víc. Gambon se sice snaží, ale k mé představě Brumbála mu chybí hromský kus charizmatu, nadhledu a neochvějného klidu. Do budoucna důležitá herečka Ginny mi bohužel připadá - herecky - dost těžkopádně, což na druhou stranu vyvažuje vynikající Lenka Střelenka. Mno, závěrečný verdikt - mohlo to dopadnout líp, ale taky zatraceně hůř. Zábava vás nemine a pokud jste potterofil, nemáte co řešit (což vám nemusím říkat, eh?) 70% (08.08.2007)

Scénář: Michael Goldenberg .. Nejen změna scénáristy se vyplatila. Yates nejenže poutavě odvyprávěl ohlodanou kostru příběhu, ale zvládá napětí, gradaci a emoce v takové míře, jako doposud nikdo před ním. Jen škoda, že samotná předloha je už tak dosti (seriálově) ředěná a její zdlouhavá otevřenost je spíše ke škodě. I tak, nejen na první pohled, nejlepší filmový Potter. Mistletoe :-* (15.08.2007)