Réžia:
Sofia CoppolaScenár:
Sofia CoppolaKamera:
Lance AcordHrajú:
Kirsten Dunst, Jason Schwartzman, Judy Davis, Rip Torn, Rose Byrne, Asia Argento, Molly Shannon, Shirley Henderson, Danny Huston, Marianne Faithfull (viac)VOD (2)
Obsahy(1)
Rakouská princezna Marie Antoinette byla téměř ještě v dětském věku, když se stala manželkou mladého francouzského krále Ludvíka XVI., aby tak byly uspokojeny politické zájmy francouzské i rakouské vládnoucí dynastie. Ale ani Versailles se svou příslovečnou nádherou nemůže zastřít skutečnost, že se Marie Antoinette ve dvorské atmosféře skandálů a intrik cítí velmi osamocená. Další rána ji stihne v okamžiku, kdy zjistí, že je jí král nevěrný s jednou z dvorních dam. Frustrovaná královna hledá útěchu v nekonečných bezuzdných výstřelcích, čímž ovšem na svou hlavu přivolá hněv šlechty i lidu. A to nakonec zpečetí její osud. (AMC Czech)
(viac)Recenzie (572)
První půlka velmi slibná a velmi zábavná, druhá postupně poněkud uvadá až do nijakého konce. Navíc - ačkoli nemám nic proti použití moderního hudebního doprovodu v dobových historických filmech - v některých pasážích je tady hudba prostě hodně mimo mísu a docela kazí atmosféru. 70%. ()
Dlouho jsem se tak nenudila. ()
Ze začátku jsem si díky velice netradičnímu soundtracku vůbec nebyl jistý, jestli se koukám na správný film :-) Jinak mám historické filmy v oblibě, ale občas se mi stane, že se nudím. V tomto případě ne. 90%, tedy 5*****. ()
Já nevím, bylo to prostě celkově neslané nemastné. ()
V tomto filmu mi schazelo neco NECO !! Stale cekani na nc. Jak zde nekdo pise ze to neni film pro jednoduche lidi tak asi pravdepodobne jim jsem. Protoze film mi pripada jak polotovar .. Hudba jak se mnozi jini rozplyvaji zde me doslova trhala usi. Kristen je vyborna herecka a nebyt ji v tomto dilku tak moje hodnoceni filmu by bylo 1x * takto musim dat 3 *** .. ()
Tento film jsem shlédl večer po návratu z karlovarského MFF. A ve srovnání s tamější produkcí mi přišel jako normální, řemeslně zvládnutý, obyčejný a pochopitelný film. Je možné ho brát jako kostýmní historickou fresku, jako obraz několika málo klidných let neúprosně směřujících k velké francouzské revoluci. Sofia Coppola je bezpochyby dobrá režisérka, Všichni herci zvládli své role také na výbornou. Kostýmní výtvarníci a garderobiéři snesou srovnání i s Pištěkovým Amadeem, originální lokace dodaly filmu na důvěryhodnosti. A přece mi něco scházelo. Příběh. Peripetie s (údajnou) impotencí manžela Louise a ukázky z velkolepých večírků a operních představení nejsoub zase tak nosným motuvem, který by utáhl dvouhodinový film. A ne každý divák musí být nutně tak vzdělaný, že zná životopisy historických postav a ví, kdo pod gilotinou nakonec skončil a kdy. Takže mi z filmu zbyla jen sladká, šlehačková a přezdobená vzpomínka na úžasně výtvarně zpracovanné scény, slušný herecký výkon kirsten Dunst, dobrý střih a invenčně použitou hudbu. není to málo, ale na druhou stranu - chtěl bych ten film vidět podruhé? ()
Trošku delší - ke konci až nudné,, ale moc se mi líbila moderní hudba, která byla vkusně vybraná. Sympatická hlavní hrdinka. 3,5* ()
Něco tak přiblblého jsem neviděla už dlouho. Je to směšný pokus o originální provedení historické události. Rozhodně se to nepovedlo. Obsadit do hlavních rolí Dunstovou a Schwartzmana je pro mne jako naschvál, protože to je vážně nesledovatelný pár. K tomu ta rádoby originální, a většinou otřesná moderní hudba, a kýčovité zpracování. Jako film to pro mne nemá žádnou hodnotu, a není to nic zajímavého ani z historického hlediska. ()
Bohatě barevný proud obrazů, pocitů, náhledů ... jednoduše Sofia Coppola. Opět použiji obrat "tak trochu jiný film". Nehledá akci, nestřídá zápletky, nespěchá - naopak pomalým tempem v mnoha obrazech navozuje atmosféru, své poselství chce předat více pocity než rozumem. Osobně jsem se do filmu tak úplně nepoložil, avšak 80% dávám vědomě jako hold odvedené práci ;-) ()
Kirsten Dunst bola skvelou voľbou do hlavnej roly. Zhostila sa jej bez chýb, veril som jej i v komorných, citlivých scénach. Ako to už zväčša býva pri historických filmoch, a zvlášť z prostredia zámkov, vizuál zvykne zvíťaziť nad obsahom. Jeden krásny záber z Malého Trianonu pohladkal moju filmovú dušu. Pri vizuále sa tvorcovia vypiplali do detailov. Výhrady mám k hudbe, ktorá skôr rozptyľovala ako ozvláštňovala. Taktiež sú minimálne diskutabilné isté historické podania, napr. kráľovnin milenec. Žúrky mi prišli tiež prepálené, obzvlášť keď MA ráno budia v kresle... v predstihu podaná ženská vlčica z Versailles. Naopak, veľmi pekne je vyriešený záver kde chýba hollywoodska doslovnosť. ()
Prý je to neklidný život nejproradnější ženy dějin (přebal DVD). To musel napsat člověk, který ten film nikdy neviděl. Možná si to přečetl v Dějepisu pro mateřské školy. Za celou dobu jsem si ničeho takového nevšiml. Naopak se velice snažila. To spíše její manžel byl nejproradnější muž dějin, když ho musela na kolenou prosit, aby se pokusil alespoň o dědice. 70 % ()
Zklamání. Asi mám po předchozích filmech S. Coppoly laťku nastavenou příliš vysoko. Film mi přišel asi stejně vyprázděný jako musel přijít život ve Versailles mladé Marii Antoinette. Jestli bylo účelem filmu vykreslit život mladých lidí na francouzském královském dvoře jako mládí nepřející a neživotný, tak se mu to zaručeně povedlo. Žel na příliš širokém prostoru, na to, aby byl snímek příjemně sledovatelný... ()
Film snímá život této paničky v zářivých barvách, přibližuje nám její každodenní povinosti ukazuje její šatník a nechá nás přičichnout k jejímu jídelníčku. Její život byl nuda a tenhle film je reálným stvárněním jejího života - NUDA JE TO DĚSNÁ ()
Kirsten Dunst je ve své roli výborná, také soundtrack je originální, ale chybí mi tam nějaký větší děj. Film pouze ukazuje (výborně) život francouzského dvora, ale pořád jsem si řikala, vždyť tam se nic neděje, kdy se bude něco dít? A když se konečně něco děje...je konec. ()
Musím se přiznat, že tenhle film zásadně změnil můj názor na královnu dluhů, formovaný více méně chabou výukou dějepisu na střední škole. Najednou už nevidím Marii Antoinettu jen jako rozhazovačnou zhýralou primadonu, sající prostředky státu, aby si takříkajíc mohla koupit další slonovinové drbátko. Nyní vidím dívku, která byla doslova vyrvaná ze svého prostředí a umístěná k vybavení královského paláce jako další krásný obraz, to vše ve jménu politiky. Versailles nabízelo spoustu úniků od reality, ovšem pod vrstvičkou zlata byl prázdný prostor, vyplněný maximálně špínou intrik a pomluv. Když k tomu připočítám chladného manžela a každodenní únavné rituály, které dávno pozbyly smyslu (a úžasně představované hlavní dvorní dámou), není divu, že Marie hledala naplnění v bujarých večírcích, pitkách, luxusu, aniž by měla tušení, co se děje za zdmi paláce, světa fantasie vytrženého z reality. Konec filmu a vlastně i konec Marie Antoinetty je už jen smutnou shodou okolností, kterou královna stejně neměla možnost ovlivnit. ()
Když film předkládá divákovi svůj obsah, i divák by měl vynaložit určitou snahu, před okamžitým hledáním chyb. Zde to však nebylo vůbec potřeba. Sofia si hrála stejně jako Allan s Vicky Cristina Barcelona a dopadlo to pro mně upřímně kouzelně. Pastelové jarní barvy,kostými,soundtrack a kila pudru spolu s velkým elánem režisérky zajistilo to, že jsem se nenudil. ()
Bohužel, bylo to velmi nudné, soudobá hudba, na rozdíl třeba od Příběhu rytíře, který je vzhledem k historii parodický, mě velmi rušila, konec byl naprosto rozsekaný a nezvládnutý a skvělé herecké obsazení bylo nedostatečně využité, většina chodila jako panáci (což je v pořádku) a emoce vyjadřovala dost podobně (a to je špatné). ()
Viděla jsem mnohem víc než jen prázdný pozlátko. Sofia je pro mě vizionářka, její tvorba má nenapodobitelnou atmosféru, kterou jsou výrazně provoněný všechny její příběhy - a každej trochu jinak. Marie Antoinette je vizuální hostina a pověstnou třešničkou na dortu je tu osobitá hudba, která filmu dává bezprostřednost, dělá ho osobním a zbavuje ho historický prkennosti. Kirsten Dunst je úžasná, člověk má možnost nahlídnout do jejího nitra, porozumět její bezmoci a přihlížet hledání její vlastní identity během královskýho života vymezenýho nevyhnutelnýma okolnostma, jimž se nelze (nebo lze?) vzepřít. Sex, drugs and Versailles. ()
Zajímavej nápad s tím hudebním podkresem, namísto nějaké nablblé soudobé hudby hrané na cemballo (jak by se nabízelo) slyšíme the Cure, New Order, Siouxsie and the Banshees a film to dost oživuje a přidává mu to na smyslnosti. Kirsten je sladká, taková krásně mimoňská a vůbec celé je to takové hodně sladké jak sedmipatrový dort, nic pro diabetiky. Při shlédnutí tohoto zajímavého díla jsem dostal obrovskou chuť být aristokratem, jezdit na lovy a na plesy a do opery, nepřipouštět si žádné starosti a jen se bavit, užívat si s metressou, pořádat hostiny a na nich žrát zlatejma vidličkama ty nejvybranější pokrmy a bryndat šampaňské na perleťové hrací žetony... ()
Kostýmy nádherné, herecky skvělé, lokace krásné, ale tady výčet pozitiv jaksi končí. Mrzí mě, že jsem se, jako divák, nemohla více přiblížit k postavě Marie Antoinette, více ji poznat a to právě kvůli tomu, že důraz byl kladen mnohem více na tu parádu okolo. Jsem "konzerva", co se historickým filmů týče, takže mi vůbec nesedl soundtrack (i když v jiném než historickém filmu bych ho dokázala ocenit) a trochu mě zklamal i konec, docela ráda bych viděla celý její příběh. Škoda přeškoda, Sofii mám ráda, ale tento film mi tak úplně nesedl. ()
Reklama