La Révolution française
La rivoluzione francese
Die französische Revolution
The French Revolution
Obsahy(1)
Ku každému povstaniu a vzbure dochádza z dôsledku veľkého útlaku. Francúzsky panovník Ľudovít XVI požiadal 5.5.1789 poslancov o navýšenie finančných prostriedkov v štátnej pokladnici z dôvodu veľkých výdavkov. Získanie financií sa malo vykonať formou zvýšenia i tak vysokých daní pre neprivilegované obyvateľstvo. Do toho sa pridala katastrofálna neúroda. Ľud sa vzbúril proti kráľovi a dňa 17. júla 1789 dobil kráľovské väzenie Bastilu. Vzorom povstalcov sa stala americká revolúcia. V roku 1792 povstalci zrušili monarchiu a na nasledujúci rok na gilotíne popravili Ľudovíta a jeho manželku Máriu Antoinettu. Revolučná vláda musela odrážať útoky okolitých štátov, ktoré sa obávali, že k nim preniknú revolučné myšlienky. (andykovac)
(viac)Recenzie (88)
Opravdu skvělá ukázka toho, co dokáže bezohledný, nelidský útlak provést s myšlením a konáním prostých zubožených lidí. Historie by nám všem měla otvírat oči i rozum. Považuji tento historický seriál o čtyřech dílech jak obsahově, tak zpracováním za to nejlepší v této oblasti, co nám mohlo minulé století ve filmovém umění nabídnout. ()
Minisérie má čtyři díly, první dva nesou podtitul Léta naděje, druhé dva Léta zběsilosti. Výstižné. Při sledování scény, kdy se na svatbě Camila Desmoulinse a Lucill Duplesisové sejdou jejich přátelé (Brisot, Danton, Robespierre) a společně se veselí, člověku přeběhne mráz po zádech, když si uvědomí, že už pár měsíců nato se začali vzájemně posílat pod gilotinu. Mimochodem - vypnout více než šestihodinový seriál po dvaceti minutách a stěžovat si, že mu údajně chybí to či ono (ač ve skutečnosti nic z toho nepostrádá) je poněkud... ukvapené. ()
Je to pár dní, co jsem zjistil, že existuje tento film k Francouzské revoluci. Řekl jsem si, že se někdy na něj podívám, ale vzalo to nějak rychlý spád. A nelituji toho, události v ní jsou vylíčeny skutečně poutavě, současně je tu dost prostoru na to, aby člověk mohl zažít komplikovanost celé revoluce. A že nebyla jednoduchá. Zároveň, navzdory velké stopáži, nikde nevidíme vyloženě hluché místo. Děj je neustále dynamický, má spád. Asi jak to bylo ve skutečnosti. Celá tahle událost nás může dodnes varovat před tím, co se stane, když věci začnou dobře, ale zvrhnout se. Když se k moci dostanou radikálové... ()
Nebudu hodnotit, protože jsem to asi po dvaceti minutách vypnul. Tomuhle filmu chybí úplně všechno, co historický film nemá postrádat. Revolučnost, masové scény, dobová atmosféra, to všechno tady chybí. Místo toho nastupuje nuda, komorní scény, příšerně vedený komparz. Korunu tomu všemu nasazuje neposlouchatelný dabing, kde sice dabují přední čeští herci, ale kvalita je opravdu strašná. Moc by mě zajímalo, kdo ho vytvářel. Ať se páni tvůrci podívají třeba na filmy Revoluční rok 1848, Evropa tančila valčík či (a to už je to pověstné kvalitativní minimum) Hitler: vzestup zla. I v tomto televizním filmu je kvalitnější komparz, davové scény a podobné detaily, byť je historicky hodně zkratkovitý, než v tomhle veledíle. ()
Každá revoluce sebou přináší mnohé naděje a mnohé zběsilosti. Ta francouzská byla tou první, která vzešla z širokých lidových bouří proti útlaku a bezpráví. Jako taková byla proto zřejmě tím nejkrvavějším a nejkrutějším bojem za svobodu a rovnost. Francouzští filmoví tvůrci vždy uměli velmi dobře ztvárnit historii své země a tato freska není výjimkou ani přesto, že některé pasáže nevyvolávají tak silné pocity, jaké by si jejich obsah zasloužil. 85% ()
Galéria (33)
Zaujímavosti (6)
- Vzhledem k rozsahu byl film rozdělen na dvě základní částí, a to „Léta naděje“ a „Léta zběsilosti“. První polovinu natočil francouzský režisér Robert Enrico, druhou realizoval Američan Richard T. Heffron. (argenson)
- Počet obětí teroru, který rozpoutal Maximilien Robespierre, není přesně znám, protože většina záznamů se do dnešních dnů nedochovala. Mnozí odborníci se ovšem shodují na tom, že pod gilotinou mohlo skončit až o 40 000 lidí. (Petulka88)
- Když si Ludvík XVI. (Jean-François Balmer) do svého deníku zapíše takřka legendární poznámku, že 14. července se dle něj nic významného nestalo (Ludvík tím myslel svůj neúspěch při lovu, přitom 14. července byla dobyta Bastila, čímž byla započata revoluce), můžeme si všimnout, že celý jeho deník je psaný anglicky. (Nick321)
Reklama