Svätá hora

Zdlouhavé, průměrné, převážně nudné, místy vtipné, ojediněle k zamyšlení. (16.07.2011)

Velmi těžko hodnotitelný film, který sebou nese pohled na život. Je velmi mystický a zároveň docela zvrhlý. Vizuálně avšak dokonalý. (14.11.2011)

První půlka brilantní skvost! Druhé půlce chyběla nápaditě strukturovaná kompozice, která tvořila hlavní gró té první a dělala z každé scény surrealistický zážitek. Druhá půlka, podle mne, pak dále postrádá nadsázku a vtip té první, díky čemuž z "pane jo" efektu se pomalu přechází do "nuda" módu. Celý film je čistě osobitou záležitostí, která nutí každého hledat si za vším svůj vlastní smysl. Škoda, do 75. minuty jasných 5*.. v součtu se zbytkem za mne pouze 3. (10.06.2013)

Byl jsem plný očekávání a nyní jsem plný dojmů. Začnu tím, že je to nemilosrdný klenot, který je nějak natočen a je moc dobře, že si jej režisér prosadil a nedělal kompromisy. Film je bezesporu plný symbolik a metafor. Spoustu z nich lidskému oku a mysli unikne, ale to hlavní je zřejmé. Všechny ty znechucující, dekadentní, bizarní a explicitní scény rádoby chorého mozku, který se zastavil v hodně špatném tripu uprostřed vuvuzelových kmenů, je vlastně velmi silnou kritikou lidského snažení a nezastavitelného růstu. Dává nám poznat naši vlastní medicínu, ale zároveň nás nabádá k prozření. Nabádá nás, abychom nepřivírali oko nad následky našeho komfortu, abychom ze sebe strhli naše břemena, soustředili se na sebedisciplínu a jasná morální stanoviska, jakýsi morální kompas - kodex, jenž je nad zlato. Je to ale i věc, která nám nutí zamyslet se nad našemi neduhy, které nás spalují. Alkohol, porno, jídlo, konzum, patologický vztah se svými rodičemi, každý máme svoje a každý to svoje ve filmu objeví. Je to zkrátka velká odysea poznání, stoupání na nebeskou horu, jejíchž vrchol nejenže nevidíme, ale on dost možná ani není, přesto je naší povinností stoupat výše a výše, protože prostě cesta je cíl, jsme zde náhodou, realita realitou být nemusí, nic jiného nám nezbývá a samo o sobě to, že má člověk důvod tu být a jiným neškodit, ba naopak jim pomáhat a vzděláváat - to je enough. Bál jsem se, přežil jsem, v kině jsme byli dva, takže mám nového kámoše - má zhýralost? S tím budu ještě chvíli bojovat. Jsem Ondra z planety Země. (30.05.2023)

Marný pokus aspoň o vzdálené popsání obsahu, pokud možno bez spoilerování: První třetina je naprosto okouzlující, plná barev, nečekaných scén, šokujících i jakože-šokujících záběrů a satirizujících výjevů. Co proto zde dostává zejména církev, nebo spíš okázalé projevy zbožnosti typické pro Jižní Ameriku (výroba Kristů, biskup s Kristem v posteli, "dívky" na mši atd.). Pak se "hrdina" dostane k "Mistrovi" a objeví se nové postavy. Děj zpomalí, začne se dlouze vysvětlovat, obraz najednou hlavně ilustruje text a film se lokalizuje v čase - občas až příliš adresné ironizování soudobé morálky, politiky apod. (ne, že by něco z toho nezůstalo dodnes aktuální). Základní znalosti alchymie, astrologie a mystiky hlavně v téhle části nejspíš dost zjednoduší čtení příběhové linie a pomohou vychutnávat početné obrazové žertíky. Třetí část se naštěstí zase rozběhne trochu barvitěji - skupinka postav se vydá na cestu ke Svaté hoře. Je třeba projít mnoha očistnými procesy (dojde na scénky absurditou občas připomínající Monty Pythony a občas šokující surrealistickým (rozhodně by stálo za to porovnat film s předlohou, i když René Daumal a Le Grand Jeu souvisí se surrealismem jen velmi volně) dnes už spíš staromilsky působícím stylem - už ten repertoár snů (nebo snad traumat?) několika postav ke konci filmu), aby nám všem na závěr mohl být "stržený závoj z očí" - velmi žertovným způsobem, bourajícím dosavadní iluze, ale v rámci "děje" vlastně zcela zákonitým. Je velmi dobře, že existují i takové filmy (kdy film sám není cílem ale pouhým prostředkem vyjádření), i když si moc nedovedu představit, že by něco podobného mohlo vzniknout i dnes. Nejspíš by na to autor nikdy nesehnal peníze a určitě by ho v půlce natáčení (asi i dřív, viz leguáni vs žáby) zlynčovali ochránci zvířat, kterých se ve filmu objevuje hojné množství (zvířat, ne ochránců) a s některými opravdu není zacházeno moc hezky (na druhou stranu nutno uznat, že do lidí se tu střílí mnohem častěji, ale ochránci lidských práv ve filmu zatím nejsou tak vlivní). Doporučení: nebrat to, co vidíme, až tak vážně – viz taky motto v úvodu autorova životopisu. (04.12.2012)

Film určený pouze pro fajnšmejkry. Budu se muset podívat ještě jednou, abych udělil výslednou známku. (28.07.2014)

Oproti zbytku učenců si dovolim tvrdit že tento film má děj. Absurdně přehnaný, ale na svojí dobu vyjímečně prozíravý. Stačí u toho přemýšlet a nespoléhat na to že když nemáte po ruce lsd, nemusíte dávat pozor. (16.01.2012)

Experimentálny film natočený za priamej finančnej podpory Johna Lennona a Yoko Ono. Jednotlivé obrazy sú silne surrealistické a dávajú spomenúť na staré časy, kedy hojne frčalo LSD. Niektoré scény majú jasné vyznenie, ale naopak mnohé ďalšie scény sú tu vyložené odporné a zvrhlé. Napríklad scéna rezania varlát, ktoré si tu jedna z postáv skladá do svojej zbierky, scéna kedy tu hlavný alchymista filmu (ktorého hrá samotný Jodorowsky) vyrába zlato z ľudského výkalu či scény s "automatom lásky". Niekedy som až zíral aké úchylárne sa v tomto filme nachádzajú. Až mi na um prišiel niektorý z filmov od Pasolliniho. Navyše film po celú dobu nepokryte nudí. Hlavne v záverečnej tretine, kedy nastáva ono putovanie k titulnej svätej hore už film pôsobí ako čistá paródia. Priznám sa, že som tento film nakoniec dopozeral len so silným sebazaprením. A je viac než isté, že už si ho nikdy nepozriem. (18.11.2015)

inu, slovy klasika. "Viděl jsem žábu srát, koně pojídající gumové medvídky, hada bušit do ukrajinský trikolóry, a nevím kdo co ještě vysral, dokonce sem viděl i cikána makat, vole. Ale todleto sem teda ještě nežral.” Hele asi tak, mám rád bizarní umění, pokud si umí obhájit svou existenci, ale tohle nebyly halušky, ale haluze, ale jako porno dobrý. Seš hovno, co předtím bejváválo zlato. (17.08.2023)

Jodorowsky natočil surrealistické podobenství plné biblických odkazů a satirické kritiky současné pokřivené společnosti, aby nakonec zasadil divákovi ironickou facku, která opravdu sedne a štípe tak, jak má. Trochu zamrzí komická angličtina herců (z nichž mnozí vlastně herci ani nejsou), ale jinak se můžeme kochat nádhernou vizuální stránkou- kamerou i výpravou. Plných pět dám ale asi tehdy, až tento film budu sledovat pod vlivem LSD, abych na tom byl stejně jako jeho aktéři a tvůrci. (25.01.2011)

Vizuálne je to brutálne. Ale inak strašná kravina, takýchto hovadín mám plnú hlavu, nemusím sa na to ešte aj pozerať... (03.11.2013)

Slepenec oplzlostí, trochu mě na tom zlobilo, vlastně docela dost, že někdo vyplýtvá takových neuvěřitelných prostředků, a teď nemyslím jenom peníze, když potom ve finále to, co má na srdci jakožto sdělení, zase taková pecka není (17.11.2013)

"Rub your clitoris against the mountain..." = audiovizuálna poézia (20.04.2021)

Ano...vážení a milí, toto je bezesporu jeden z nejpodivnějších, nejzvláštnějších, nejbizarnějších, nezvrhlejších, nejbarevnějších, nejoriginálnějších, nejzdrogovanějších a možná taky nejlepších filmů, jaké kdy byly natočeny. Mohl jej natočit pouze šílenec, nebo génius. Jodorovsky je zřejmě obojím. Lynchovy filmy jsou divné, ale tohle má kupodivu zároveň i velkou duchovní hloubku. Ano - ne každý ji pochopí a ne každý rozdýchá formu, jakou je tato duchovní složka podaná. Svatá hora je film pro fajnšmekry, pro milovníky podivných bizarností a zárověň hledače pravdy. Nudit se každopádně nikdo nebude. Nechápu kde na to ten chlap vzal prachy a investoři se nejspíš dodnes při vyslovení jeho jména chytají za hlavu, ale tak už to s geniálními megalomany bývá... Vizuální stránka filmu, je naprosto geniální a vřele proto doporučuji shlédnutí každému, kdo se alespoň trochu zajímá o vizuální a výtvarný art. Myšlenka filmu mi trochu připoměla knihu Pokojný bojovník. Závěrečná dadaistická pointa vše jen dokonale dovrší... Po skončení promítání se moc často netleská... (25.01.2008)

Ťažký, nie až tak stráviteľný ,ale krásne úchylný surrealistický film. Obrazy, ktoré mali byť symbolmi danej náboženskej tématiky a posolstvo ,ktoré film prinášal sa dali pochopiť,prebrať do nášho jazyka a podvedomia ,aj navzdory tvrdeniam, že niekto pochopil všetko v Holy Mountain ,tak musím konštatovať že len prachsproste klame.Pre zarytého fanúšika surrealizmu určite veľký prínos do tohto umeleckého odvetvia ,ale pokiaľ mám zrovnávať s klasikami ako je napr. Andaluský pes, musím minimálne o jednu priečku ísť dolu. (22.02.2009)

Že bych to jako že všechno pochopil...tak to jsem teda určitě nee, přiznávám bez mučení. Ale že to bylo neskutečně nápaditý, obrazově i myšlenkově pestrý, že to muselo dát hrozně moc práce, že to bylo novátorský, neotřelý, originální, odvážný...tak to jsem pochopil. Je to momentálně 42 roků starej film, ale záhadně na něm vůbec nic nezestárlo. Nebo mi něco ušlo? Ve své době to muselo působit jako zjevení - tolik nahoty, erotiky, násilí...všechno to tetování, punkový motivy (ten se začal hlásit o slovo tak o 5 let později), bodypainting, odvážná umělecká díla a výjevy... Ano, je to naprosto zvláštní film. Ale právě to ho činí zcela mimořádným. (10.04.2015)

Filmový ekvivalent tripu nebo mystické cesty. Má v sobě vše, co by měl obsahovat výlet do hlubin lidské duše: zábavu, poznání, utrpení, očištění. Děj to má sice mnohdy skrytý pod velkou vrstvou symbolů, ale oproti El Topo jsem se v tom orientoval úplně krásně. Je ale pravda, že kdo nemá žádnou zkušenost s nějakým tím psychedelikem, ten z toho asi bude trošku mimo. Ale proč to nezkusit? Už nikdy nebudete stejní jako dřív. (16.10.2008)

Dal jsem odpad, ale musím to trochu vysvětlit. Předně jsem viděl jen 70 minut, díky kterým jsem dospěl k názoru, že to už stačilo. Je možné, že v druhé půlce je obnažen mnohem větší a nechutnější exkrement než v první. Kromě pseudokritiky, znevažování, bezbřehosti a „zesměšňování“ všeho, je film naplněn i notnou dávkou cynizmu (např. testování drogy simulující nezranitelnost). To vše ač nedobré by se dalo ustát, jen mi uniklo přes veškerou snahu ono podstatné „Proč”. Působilo to na mne povrchně. Díky záplavě symbolů si sice může každý něco najít, ale to lze i při poslechu klavírního recitálu člověka stiženého epileptickým záchvatem. (02.08.2010)

[1,5*]     "You are excrement. You can change yourself into gold."     Nie, hovno proste na zlato zmeniť nejde, nech už je (filmový) tvorca akokoľvek talentovaný a nech sa akokoľvek snaží. Na vytvorenie mimoriadneho filmového diela určite nestačí len rozbíjanie všetkých možných tabu. Ja sa inak považujem za veľmi odolného diváka, takže vo filme znesiem aj poriadnu hnusobu (najmä keď cítim jej opodstatnenie), tomuto filmu sa však u mňa podarilo vyvolať až fyzickú nevoľnosť, čo sa mi stáva veľmi zriedkavo. Akoby nestačilo, že ma toto absurdné, halucinogénne dielo (zrejme vytvorené pod vplyvom drog) takmer vôbec nebavilo. Je v ňom len minimum niečoho, čo ma priťahuje a naopak sú ňom v koncentrovanej miere veci, čo ma odpudzujú (hlavne nechutná perverznosť). Tomu, aby som udelil moje najnižšie hodnotenie (1 hviezdičku), mi bráni iba výborná obrazová stránka a zopár ojedinelých výborných scén (predovšetkým pôsobivá pasáž po vstupe do veže a potom ešte scény s nadšenými turistami a s barom pod horou). Len sa utvrdzujem v tom, že Jodorowského predstava umenia mi je na hony vzdialená.     "Your sacrifice completes my sanctuary of one thousand testicles." (01.04.2023)

Surrealistické filmy nemůžou nudit. Tady jsem se trochu nudila při představování dalších postav. Že si film ujíždí na tarotu a na spoustě svatých objektů, přesvědčení, a dogmatech nenechá nit suchou by mi nevadilo. Ani to, jak to autor na konci celé shodí. To bylo až dada a dada taky nevadí. Ale ten počet zvířecích mrtvol je příliš. Velmi neveganské, velmi kruté a proč? Pro umění? Neberu. Nezastirám, že vizuální spektákl mě strhl. Ale po úvaze jsem došla k tomu, že to je tak všechno. Podívaná a nic víc. (08.06.2023)