Obľúbené filmy (10)
Solaris (1972)
Jasná špička, od začátku do konce. Plynutí příběhem dokola opakované lásky a bolesti. Myšlenky jsou servírovány pomalu a přitom tak naléhavě, že si je člověk vybaví ještě dlouho po skončení filmu. 1. zhlédnutí filmu mě naprosto uchvátilo, ale druhé bylo ještě lepší... Už se těším na 3 :-).
Všichni dobří rodáci (1968)
Nádherný film o ošklivé době. V dobách temna a o dobách temna vznikají ty nejzásadnější díla. Tohle je jedním z nich. Proces kolektivizace, tvorba JZD, ve vedení ti největší lempli nebo hajzli z vesnice. Takhle to asi probíhalo v 98 případech ze 100. Životní role Radka Brzobohatého a troufám si říct i Vladimíra Menšíka.
Mŕtvy muž (1995)
Melancholické černobílé plynutí divokým západem, za tónů elektrické kytary, se zabijáky v zádech a indiány všude okolo. Vynikající.
Mechanický pomaranč (1971)
Vynikající knižní námět zpracovaný ještě lépe na filmové plátno. "Věznice budou potřeba pro politické odpůrce, vrazi budou za pomocí nové metody přeléčeni a vráceni do společnosti".
Aguirre, hněv Boží (1972)
Plavba objevitelů - dobyvatelů řekou jihoamerického pralesa. Vidina obrovského bohatství pohání jejich odhodlání plout dál a dál, okolní prales prohlašují za svůj majetek, za součást jejich samozvaného císařství a nějak si nevšímají, že nemají co jíst, plují neznámo kam a jejich řady kosí nepřátelsky naladění indiáni, kteří číhají po celé cestě. Úžasná role Klause Kinského - pro tyhle role se narodil.
Stalker (1979)
Živé obrazy. Velmi pomalé putování Zónou - místem, kde nežijí lidé, s krásnou přírodou, kde i voda teče pomaleji. Nejartovější art film.
Svätá hora (1973)
Film v mém hodnocení uzrál. Po prvním zhlédnutí v kině jsem měl velmi rozporuplné pocity. "O čem to vlastně mělo být?" Ale postupem doby jsem si jednotlivé scény vybavoval stále znova, až jsem si film musel pustit znova. A znova... a znova. Ulítlý film plný symbolů na církev, na lidské vlastnosti, podepřený skvělým soundtrackem. Stal se jedním z mých nej filmů.
Marketa Lazarová (1967)
Výprava do středověku, na kterou musí být člověk naladěn. Natočeno tak, že má člověk pocit, že celý děj sleduje spíše z povzdálí. Výpravně, hudebně, zvukově propracováno do detailů.
Brazil (1985)
Jízda Terryho Gilliama. Žánrově od všeho trochu a ještě něco navrch. Malou inspiraci lze hledat u Orwellova románu 1984, ale Brazil je natolik svébytně dílko, že každé srovnání je prostě mimo.