Svatá hora
La montaña sagrada
The Holy Mountain
The Sacred Mountain
VOD (2)
Obsahy(1)
V skazenom svete poháňanom chamtivosťou vedie mocný alchymista muža, ktorý pripomína Krista, a s ním sedem materialisticky založených postáv na Svätú horu, kde dúfajú, že nájdu osvietenie. (Film Europe)
Recenzie (181)
"Proti všem, kromě mě." Pár v dobrém smyslu šokujících záběrů, ale to je vše. Aspoň, že nadhled nechyběl. Tedy ke konci. ()
Po čtyřiceti pěti minutách vypnuto, svého času si cením až moc na to, abych ho ztrácel takovýmhle lartpourlartismem. ()
║Rozpočet $750,000║Tržby USA $61,001║Tržby Celosvetovo $95,858 ║ ()
Our bees make honey, but your flies make shit. ()
Skvost. ()
Politicky angažované surrealistické sarkastické zjevení! ()
Další experimentální počin z rukou Alejandra Jodorowskeho... Podobně jako u Fando y Lis na mě dýchla surrealistická vize fantaskního světa, kterou (mimo jiné) podpořil i John Lennon. Jednoduše řečeno je to taková pozoruhodná lahůdka, která zachutná zejména milovníkům netradičního uměleckého obrazu. Je to snímek provokativní, ale nikoliv pobuřující (i když jisté scény stojí na hranici)... Jodorowsky si tak opět rozdělil diváky na dvě odlišné skupiny - jednu tvoří jeho odpůrci (kteří v něm vidí zvrhlého následovníka markýze de Sade) a druhou tvoří obdivovatelé jeho nápadu a fantazie. Nepatřím ani k jedné z nich, nicméně na pouť "anonymní" Svatou horou nezapomenu. Halucinogenní bizarnost či duchovní trip, jak chcete, ale rozhodně tím neopovrhněte (a se Saló nesrovnávejte). ()
Alejandro Jodorowsky je patrně psychopat, kříženec mezi markýzem de Sade a Ivem A. Bendou. Obrněné žáby, ukřižovaná jehňata, zmrzačení trpaslíci a šukající krávy patří mezi ty normálnější věci, které jsou zde k vidění. Přestože to má skoro dvě hodiny a nevšiml jsem si ničeho, čemu by se dalo říkat děj, díky neustálému přívalu bizarností jsem se vůbec nenudil. Film je taky docela legrační, i díky mizerné špangličtině všech zúčastněných a montypythonovskému konci. Dalo by se říci, že se mi to jistým perverzním způsobem líbilo, asi bych se měl nechat vyšetřit. K plnému docenění tohoto svatého díla bych ale asi potřeboval mít v těle víc drog... ()
"You are excrement. You can change yourself into gold." Je to jako číst báseň. Veškerá obraznost je tak srozumitelná, že o tom vůbec nejsem schopná mluvit. (Není proč. ♥) Říkám si, co mne čeká, když klášter tedy ne, a světský život? V noci z 24. na 25. července roku 2012 jsem v Liberci prohlásila, že chci mít deset dětí bojovníků s mužem, co se bojí. ()
"To save the country's economy we must eliminate four million citizens in the next five years." - "Begin the operations of the gas chambers, gas schools, gas universities, gas libraries, gas museums, gas dance halls and gas whore houses, et cetera." V mých očích zásadní film Alejandra Jodorowského, teprve tady naplno popustil uzdu své fantazii, surrealistické podobenství o stavu věcí tehdejší společnosti plné nejrůznějších mýtických odkazů a výjevů. Jodorowského "veledílo" doporučuji sledovat s jistými halucinogenními prostředky, odpovídající zážitek se poté jistojistě dostaví. ()
Odlišnost, experiment, satira, Jodorowsky. Čtyři klíčová slova, jež by jste měli znát ještě před tím, než si Holy Mountain pustíte. Pokud nebudete dostatečně ozbrojeni (a obrněni), stejně jako já, může se stát, že Holy Mountain úplně nedoceníte. Tenhle experimentální a hodně odlišný způsob vypravování mi moc nesedí, vše působí tak chladně, odtažitě a nepěkně, že nedocením ani pár skvělých nápadů. U mě má tedy Alejandro Jodorowsky zatím průměrné hodnocení, uvidím po shlédnutí dalších jeho filmů, jestli se dokážu naladit na jejich vlnu a poté možná snímek přehodnotím. ()
Iked zaver filmu naznacuje Jodorovskeho slachetnu myslienku, po onom skutocne neuveritelne bizardnom priebehu mi zaver pripadal skor ako vtip, vystrelok. Tak ci tak, bolo velmi zaujimave sledovat, akym bujnym, posobivym sposobom dokaze niekto vytvorit satiru o ludstve ako takom. Bohata vyprava dala vzniknut skutecne nadhernej vyzualnej stranke (hudba je taktiez na vysokej urovni) a ta spolu s Jodorowskeho zivocisnou fantaziou pripravila naozaj nezabudnutelny zazitok pre oci. Pochopit vsak niektore bizardne symboly a metafory je hadam nemozne. Holt, kluc k niektorym hadankam si ukrivaju hlboko v hlave samotny reziseri. A aj v tom je velke caro :) . (7.5/10) ()
A teď něco úplně jiného. Jako bych viděl pomrkávat Monty Pythony zpoza Jodorowského Svaté hory. Alejandro je šílenec, o tom žádná, jenže i pořádný maglajz se může v hlavě uhnízdit nadobro a vytvářet si svoje další vlastní cestičky kdyby a proč, což se mi líbí. Stejně tak i ta absurdita obrazů, výjevů a událostí, které možná o něčem určitém jsou (anebo taky o ničem), ale záleží jen na mně, jak moc uzdu své fantazie popustím .. ()
V sekundární literatuře a v populárních internetových článcích (včetně wikipedia.org a imdb.com) se často uvádí, že Jodorowskeho Svatá hora je adaptací nedokončeného románu Reného Daumala Hora Analogie: Román příběhů alpských, neeuklidovských a symbolicky autentických. Pokud by náhodou někdo hodlal přistoupit k tomuto filmu s tímto poznatkem a zvědavostí, jak lze Daumalův text vizualizovat (jako tomu bylo i v mém případě), je mou morální povinností varovat ctěné filmové obecenstvo: Není tomu tak, je to mýtus. Jodorowskeho a Daumalova díla jsou umělecky, ideově, obsahově atp. zcela jiná a styčné body, které lze v obou dílech vystopovat (hlavní vůdcovská postava & motiv hory), jsou zasazeny do naprosto odlišných kontextů. Daumalův otec Pierre Sogol určitě není Jodorowského alchymista, za výstupem na horu jsou odlišné motivace... Možná Jodorowsky v Hoře Analogie našel nějakou prvotní inspiraci, ale pak se vydal svou vlastní cestou. To nicméně nijak nesnižuje kvality obou děl. A pokud jde přímo o Svatou horu...: Vynikající! ()
Byť je film z roku 1973, dnešnímu divákovi připomene dílo režisérů starších, souběžných i mladších - F.Fellini, P.P.Pasolini, P.Greenaway, L.Buńuel, T.Singh, T.Brass....ti všichni mi tanuli na mysli při sledování surrealistického podobenství. Některé odkazy na starší filmy jsou jasné - ruka plná much je u Buňuela plná mravenců. Ze současníků má pak film asi nejblíže k Pasolinimu a Fellinimu, avšak chybí mu naléhavost obou režisérů - hříčky jakoby převládaly. Některé alegorie jsou působivé - válka žab a ještěrů, jindy se zamýšlená provokace poněkud míjí účinkem - Kristus na prodej a stroj na lásku. Přesto jde o film plný zajímavých nápadů a výtvarného řádění, který připomíná, že tohle médium je především obrazové umění. Já si tenhle dlouhý klip o cestě za nesmrtelností příjemně užil... ()
Rub your clitoris against the mountain. ()
Parádní zábava pro hledače symbolů a skrytých znamení. Pro ty ostatní zřejmě peklo:-)) ()
Halucinogenní masterpiece. ()
Dadaismus at its finest! ()
Súvisiace novinky
Projekt 100 pro rok 2008
V první půli příštího roku připravila Asociace českých filmových klubů už 14. ročník Projektu 100, který nabídne do české distribuce dalších deset kvalitních a celosvětovou kritikou oceňovaných… (viac)
Britská literatura v britském filmu (29.11. - 2. 12.)
Letošní program XIII. semináře britského filmu, který proběhne ve dnech 29. 11. - 2. 12. v Uherském Hradišti, pokračuje v tradici posledních ročníků, které se zaměřovaly na spojení britského filmu s… (viac)
Věřím v Boha: Otce všemohoucího, stvořitele nebe i země. I Ježíše Krista, Syna jeho jediného, Pána našeho, jenž se počal z Ducha svatého, narodil se z Marie Panny, trpěl pod Pontským Pilátem, ukřižován umřel i pohřben jest, sestoupil do pekel, třetího dne vstal z mrtvých, vstoupil na nebesa, sedí po pravici Boha Otce všemohoucího, odkud přijde soudit živé i mrtvé. Věřím v Ducha svatého, svatou církev obecnou, svatých obcování, hříchů odpuštění, těla vzkříšení a život věčný. Amen. Nevím, proč tady dobrá polovina komentujících žvaní něco o LSD. Aby bylo jasno, ocituji na úvod celý komentář hirnlego: "skvost". V tom mém jsou spoilery. Spíš slovo k problematice výkladu než pokus o výklad, přičemž mě nezajímá, zda je Svatá hora filmem vážným nebo žertovným. Jsou to vlastně čtyři vzájemně nepodobné filmy za sebou, jejichž kontinuita je nehorázně znásilněna. Jsou spíš jen napojeny na sebe (vylezení na věž, postavy sedmi učedníků v sále, začátek jejich výuky) a zdánlivá tématická přeskokovost musí být použita jako jeden z výkladových klíčů (přesněji řečeno: ptát se, v čem je tématická jednota, vytlouci z toho logiku vyprávění). Zlom je pokaždé jiného typu: druhá neguje naše očekávání z první části (a přechodu do druhé), třetí dává na obě předešlé zcela zapomenout (ačkoli je obsažena v druhé a tu první tématicky upřesňuje a rozvíjí), čtvrtá staví na hlavu tu třetí. To je divácký dojem. Krom postavy (anti)Ježíše (která ovšem v třetí části není ve hře a ve čtvrté na první pohled splývá s ostatními postavami, aby byla v závěru jen tak mimochodem odporoučena k svému světodějnému poslání) drží červenou nit jen dvojice tvořená budoucí nevěstou (Stvoření) a opicí (Evoluce). K jednotlivým částem jen na první dobrou: k první: Záplava těžko chytatelných symbolických odkazů, ale jasně čitelný obraz civilazace, v níž jsou Kristové na prodej. A do toho On - zloděj, s tím mrzákem na zádech. A turisti. Ukřižovaní beránci. A "ženy, které Ježíše doprovázely" (Lk 23,49). Atd. K druhé: Celé to stojí na bruce-lee-scéně (nebo džeký šen? já si to pletu). K třetí jen maličký detail: Kastrovaní policejní uctívači mají za symbol Neptunovu značku ve funkci, v níž bychom čekali třeba hákový kříž. Ten ovšem má jinou funkci, objevil se totiž v prvé části na klobouku jakéhosi pitvorného prodavače pouliční zábavy nebo co. K čtvrté: Zcela úvodní scéna filmu je podivuhodně ambivalentní: Ačkoli klobouk vykonavatele připomíná, že je zde konáno něco v historii křesťanství velmi typického, přece jen působí předvedený proces, je-li pojat v ahistorické jednoznačnosti svých prvků, dojmem nemožné paradoxní směsi očišťování a prznivého ujařmení. Sice má asi jen symbolizovat, co se děje v čtvrté části se skupinou (resp. jejími členy), ale to právě je zrovna tak smíšením neslučitelných motivů: osoby reprezentující jednotlivé aspekty tohoto světa, imperialisticky vykořisťujícího duši člověka, se dávají do spolku jako učedníci jakési vysoké cesty. Nejprve sice s jasně konzistentním záměrem eternalizovat svou moc, následně však sledujeme Cestu, která je nám přes všechny kontramomenty, ba i přes celkově parodické zabarvení, ukazována ve vší čistotě a mytičnosti. Nejsem-li postižen stihomamem po iluminátských spiknutích, kterou z částí směsi mám vzít jako určující? Odpovědět na tuto otázku by znamenalo zničit Jodorowskeho velkolepé dílo. Čtvrtá část je jedna velká konfůze. Společensko-politická kritika je tatam (jestli, tak se obrací úplně jiným směrem, viz postavičky na Lotusu). (Anti)Ježíš se v příběhu (ve skupině) rozplývá, ale je zase vytrhován kritickými momenty, jako je operace na lodi. V prvé části jsme viděli civilizaci, která prodává Krista, v druhé Krista, který prodal sám sebe, v třetí pak protistranu tohoto zaprodání - pořád kritika, satira, parodie, provokace. O co jde ve čtvrté? To bych musel přemýšlet, raději přeskočím k pointě. Chichi závěr možná chce korigovat právě tuto konfůznost ("tohle je fikce, dělejte něco"). Nicméně "zoom" je jistě dobrý efekt pro odpadlíky, ale pro nás pravověrné je tím pravým broukem do hlavy sebesetnutí Beránka a následná Mistrova slova. Tuto ježíšovskou linii (samu o sobě vcelku velmi nesnadno uchopitelnou) si dokážu spojit s motivem celé Skupiny jako takové leda jedním způsobem: Mezi aspekty Sedmice chybí náboženství - to by tedy představoval on (a mistr snad vzdělanost). Musel být tedy do této skupiny, do níž patří, začleněn, projít s ní tuto Cestu a na jejím konci jako zaprodaný zmrd setnout Beránka - Boha - Sebe. Pak teprve je od Skupiny oddělen a poslán na tu svou cestu. O to by tedy šlo ve čtvrté části. Tak jsem tedy přece jen podal jakýsi dílčí výklad, ale velmi si jím jist nejsem (a samozřejmě nám jde o pravdu díla bez ohledu na autorův záměr.) Celý film je jakýmsi uzavřeným čtyřtychem v čase rozprostřených obrazů. /// Tady (http://www.kinema.sk/recenzia/29988/svata-hora-projekt-100-la-monta-a-sagrada.htm) lze získat poučenější náhled - nic moc, ale je to jediný nalezený článek v československých jazycích, v němž je místo naznačování pisatelových jakože znalostí konkrétně vyložen nějaký ten důležitý symbolický odkaz - a patřičně zasazen, čímž moje konstrukce jaksi korodují, neboť se ukazuje, že mi zcela unikl základní koncept díla (alchymie). No ale zouvat se kvůli tomu nebudu. Věřím v Boha: Otce všemohoucího, stvořitele nebe i země. I Ježíše Krista, Syna jeho jediného, Pána našeho, jenž se počal z Ducha svatého, narodil se z Marie Panny, trpěl pod Pontským Pilátem, ukřižován umřel i pohřben jest, sestoupil do pekel, třetího dne vstal z mrtvých, vstoupil na nebesa, sedí po pravici Boha Otce všemohoucího, odkud přijde soudit živé i mrtvé. Věřím v Ducha svatého, svatou církev obecnou, svatých obcování, hříchů odpuštění, těla vzkříšení a život věčný. Amen. () (menej) (viac)