Pred súmrakom

Richard Linklater zkrátka pochopil o čem je romantická komedie. Před úsvitem byla jen lehkodohá (i přes intelektuální tlachání Jesseho a Celine nad vídeňskou kávou) procházka, letmé setkání dvou mladých lidí. Setkání tak silného, že si ho budou pamatovat celý život. Linklater tenhle předpoklad vzal a zakomponoval ho (coby předehru i pozadí) do story, kterou vypráví Před soumrakem. Celine a Jesse jsou o deset let starší, omlácenější životem, bohatší o zkušenosti a moudřejší o všechny ty roky. Když se znovu setkají v Paříži, zprvu se zdá, že budou znovu mluvit a mluvit, ale ve chvíli, kdy nasednou na loď, film přepne na unikátní verzi romantiky: najednou sledujete dva lidi, kteří by měli být spolu, ale nebylo jim přáno - nebo si to oba jen myslí, protože neměli šanci vyzkoušet, jestli by jim vztah opravdu klapal. A ani na chvíli to není levné díky skvěle napsanému scénáři a civilnímu a uvěřitelnému herectví Ethana Hawka a Julie Delpy. Když Celine ruply nervy v autě a ona ze sebe vychrlí, co všechno pro ni setkání s Jessem znamenalo, měla jsem slzy v očích (naposledy se mi to stalo u Gladiátora!). A ten konec je geniální. (20.02.2010)

Sú dva dôvody, prečo nehodnotím Before sunset vyššie. Prvý film sa stal emocionálnym kultom mojho teen veku, pokračovanie taký potenciál nemá, pretože som bohužiaľ tiež stratil mnoho ideálov a snov, ako Jesse a Celine a som väčší realista. Vlastne to by mal byť klad. No a za druhé mi Celine viac pripomínala Juliinu postavu z Dvoch dňoch v Paríži, čo je myslím scenáristická chyba a zároveń zámer autorov. Mne sa ale príliš nepozdával, pretože v tejto polohe mi Celine až tak nesedí. Premýšlať je nad čím, čo znie ako idylka, môže byť v skutočnosti trápením a naopak. Trochu filmovo naivne mi pripadá osudovosť stretnutí tohoto páru, oni sú totiž skutočne pre seba stvorení, čo je vo filme spochybnené ako fráza. No ako hovorím, je nad čím premýšlať. Možno ešte časom prihodím jednu hviezdu. Možno ešte pred súmrakom. Alebo po polnoci. (04.08.2013)

Za tento film som vďačná minimálne z dôvodu,že vo mne vzbudil tak čisté emócie a krásne pocity, ktoré sa vo mne poväčšinou ukrývajú v hĺbke hlbokej a nie sú ochotné vyjsť na povrch len tak pre nič za nič. Dvojica ľudí, dlhé zábery na nich a ich dialóg na všetky témy počnúc ekológiou, jedlom, sexom, snami a túžbami, prácou, reinkarnáciou, láskou a realitou... Začína to skôr obyčajným kamarátskym rozhovorom,no čím viac to prechádza do spomienok, tým viac je osobnejší. Každou minútou, výčitkou, či prianím sa oživuje puto medzi týmito dvoma ľuďmi, pribúdajú nebadané dotyky a vy sa pristihnete, ako veľmi za nich túžite,nech už môžu byť spolu. Milenci, ktorý sa pred pár rokmi stretli, prežili spolu dvanásť hodín, no poznamenalo ich to na celý život. Infantilné? Ani náhodou, toto podanie je tak krásne, že nemôže nikoho uraziť. Mňa teda romantika príliš neberie, ale toto ma chytilo (možno práve tou jednoduchosťou) už na začiatku a až do záverečných minút som tŕpla, či spolu ostanú. Lebo ja im to fakt strašne prajem. (30.11.2013)

"Let me sing you a waltz / Out of nowhere, out of my thoughts / Let me sing you a waltz / About this one night stand / You were, for me, that night / Everything I always dreamt of in life / But now you're gone / You are far gone / All the way to your island of rain / It was for you just a one night thing / But you were much more to me, just so you know / I don't care what they say / I know what you meant for me that day / I just want another try, I just want another night / Even if it doesn't seem quite right / You meant for me much more than anyone I've met before / One single night with you, little Jesse, is worth a thousand with anybody / I have no bitterness, my sweet / I'll never forget this one night thing / Even tomorrow in other arms, my heart will stay yours until I die / Let me sing you a waltz / Out of nowhere, out of my blues / Let me sing you a waltz / About this lovely one night stand" Po výborném snímku Before sunrise přichází Richard Linklater se stejnou ústřední dvojicí (výborní Hawke a Delpy), jiným městem (Paříž) a téměř totožným konceptem neskutečně vydatného (a v tomto případě vyzrálejšího) dialogu. Režisér se tohoto těžkého úkolu zmocnil tak elegantně, napodobit sama sebe a ještě se překonat.. klobou dolů. Neskutečně se těším na pokračování.. "'Baby, you are gonna miss that plane.' 'I know.'" (27.02.2013)

Oba dva prošli zcela jistě hodně velkým vývojem. Trošku zestárli, sem tam přibyla nějaká vráska, ale to, co jim zůstalo, je zcela jistě obrovská náklonnost. I po těch hodně dlouhých sedmi letech, co se neviděli, jsem jim to baštil od začátku, až do konce, který přišel podle mě přece jen asi trošku moc brzo. Ale i tak filmová a konverzační lahůdka, jako ze života, se vším všudy. (29.06.2014)

Degradace prvního filmu "Před úsvitem"... (24.11.2020)

V mojom veku prichádzajú prekvapenia zriedkavo. Tento film ma zaskočil. Nepoznajúc predchádzajúci príbeh Pred úsvitom, nepoznajúc hercov, ani režiséra, som takmer bez dychu sledoval 80 minútový úžasný rozhovor obávajúc sa iba, aby nevhodný koniec nepokazil predchádzajúce. Nestalo sa. Už dávno som nezažil taký pocit spriaznenosti s postavami filmového príbehu. (08.07.2009)

Hmm, tak tady se s naprostou většinou rozcházím! Myslím, že by bylo nejlepší, kdyby náš spisovatel Jess nasedl rovnou do letadla a odletěl někam hodně daleko. :-) 80 minut sledovat stále ty dvě stejné tváře a poslouchat povídání o tom, jaké jim bylo před deseti lety pěkně, jak jim bylo potom a jak se mají teď?... hmm, toto vážně nebylo pro mě... 10% (21.11.2009)

Zestrárli, schytali od života pár ran a romantickou naivitu mládí nahradila lehká zahořklost a místy možná i mírný cynismus. Dialog je o poznání opatrnější než poprvé, je z něj cítit ta typická nejistota setkání po letech, takové to opatrné našlapování. Tak jak to někteří známe z vlastní zkušenosti. A i když už to není taková pecka jako poprvé, a ani ten dialog není tak hutný a košatý, stále je to velmi příjemné setkání. Na obrazovce i před ní. Sice by mi nevadilo, kdyby zůstalo jen u toho prvního setkání, ale ani pokračování mi nevadí. Svým způsobem mi navíc pomáhá porovnat jak se za ty roky změnily nejen životní postoje hrdinů, ale také jak se za posledních patnáct let změnily moje životní postoje. Opět je Ethan Hawke o krok lepší, opět se režie nesnaží příběh postavený na dialogu vyzdobit žádnými filmařskými cingrlátky, opět vše přechází v nenápadnou a jen lehce naznačenou možnost romace. A opět jsem při závěrečných titulcích zcela spokojen, opět ve mě má co doznívat. (04.11.2012)

Pokračování nezávislé romance je překvapivě stejně kvalitní jako jednička. Nevadí, že jde „jen“ o hodinu a čtvrt dlouhý dialog dvou postav. Je totiž vidět, že oba herci i režisér mají ty postavy rádi a díky tomu jim můžete všechno věřit. Realizace ve stylu Dogma filmů se k takovému snímku perfektně hodí a celek působí ještě věrohodněji. Bude za devět let trojka? (25.08.2004)

Ďalšia obrovská Linklaterova nuda. Množstvo neskutočne dôležitých dialógov o ničom. Hercov ale obdivujem, to muselo byť náročné s ohľadom na scenár. (01.09.2015)

Originální podání filmu. Natáčení v živém čase, ten film byla taková milá procházka s člověkem z minulosti. (27.06.2010)

Tenhle film má romantiku přesně takovou jakou jsem si přál. Nejsou tu žádné sentimentální výlevy typu: "Miluji tě", "Nemůžu bez tebe žít" apod. Není tu ani jeden polibek, a přesto může být i cynický divák jako já pohlazen na duši. Kamera je romanticky uhlazená, herci jsou přirození a přesvědčiví. Jediným mínusem pro mě je chladná první půlka filmu, kdy jsem se nedokázal do příběhu vcítit, poté však postupně nabýval na přitažlivosti a já si konečně se vší zvědavostí vychutnával větu od věty. "Kaka" to napsal všechno za mě a ještě líp. Jednoduchý konverzační film, který má to nejdůležitější. Srdce. 80% (05.10.2011)

Kratší a možná ne tak všeobsáhlé, nicméně zřejmě silnější a údernější. Více takových filmů a více takových zážitků. Jeden dlouhý skvěle napsaný dialog pokračuje a stále dokaže rvát diváka od smíchu přes nostalgii, melancholii a depresi. Navíc oba zestárli do větší sympatičnosti. (15.07.2013)

Viedeň sa zmenila na Paríž, čas pokročil, témy ich rozhovorov sú miestami už vážnejšie, ale tá ľahkosť v ich konverzácii tam stále je, zostalo aj to iskrenie medzi nimi .. a ja zostávam na tom najvyššom hodnotení. Nádhera. (11.10.2016)

Skvělé pokračování prvního dílu ( Před úsvitem ). Druhý díl mě zaujal o něco více než díl první. Hlavně Ethan Hawke není tak slizkej a stopáž je přiměřená námětu filmu. Nikdy bych neřekl, že procházka po Paříži, výlet na lodi, jízda v autě mě tak učaruje. 80 minut vám uteče jako voda a budete jen žasnout. To vám zaručuju. Za co chválím režiséra a scénaristu je otevřený konec. Přesně takhle jsem si to představoval. (05.02.2009)

Pokračování úspěšné konverzačky, které je v mnoha ohledech lepší a propracovanější než první díl. Setkání po letech hrdinům nic neubralo....ba právě naopak. (18.12.2011)

Vpodstate dokonalá konverzačka. O niečo údernejšia ako prvý film. V rámci svojej stopáže naplno využitá každá sekunda. Hawke aj teraz pôsobí trochu strojene, ale nakoľko ide tentoraz hlavne o Delpy, naozaj silný zážitok... (14.02.2016)

80% (01.04.2009)

Deväť rokov ubehlo ako voda a Celine a Jesse sa stretnú po druhýkrát znovu,ale nie vo Viedni,kde si voľakedy dávno sľúbili.Celine,pravdaže nie Dion,známa to speváčka,ale Celine z Paríža,ktorá akosi zvážnela,zmúdrela,je skúsenejšia,a práve v hlavnom meste Francúzska je aj Jesse,ktorý taktiež dospel a cetera.Je spisovateľom,ktorý predstavuje svoju novú knihu,na ktorej napísaní sa inšpiroval spomienkami a zážitkami spred deviatich rokov z Viedne,kde stretol Celine. Jesse sa oženil,má decko,ale nie je šťastný,tak sa vyrozpráva.Klasika,kecanie majú v krvi,prechádzajú sa opäť po Paríži a diskutujú o živote.Linklaterov štýl tejto trilógie je jednoducho definovateľný,zmena destinácie,Viedeň,Paríž. Steadycam,okrem nich nikto iní do diania nezasiahne,ak nepočítam šoféra auta,ktoré má doviesť Jesseho na letisko. Vskutku milé,nenásilne a intenzívne sa rozprávanie pri káve,potom príde do jej bytu a zaspieva mu na rozlúčku,ale ako som ihneď pochopil,lietadlo už nestihne! Tak podľa tohoto prostého rozumu sa vezmú a uvidím ich až za 9 rokov! Sakra,Rich Linklater,dávaš si teda na čas!!! Deväť rokov je kopec sekúnd i kúnd,minút,hodín,dní,týždňov,mesiacov a rokov! Obdivuhodné je vytvoriť tento druh trilógie zo začiatkom prvej klapky v roku 1994,v 95 bola premiéra,a takto pokračovať v deväť ročných intervaloch a v roku 2013 sa dozviem,čo budú riešiť,mali by mať decká,ale i šťastné obdobia byť nemusia!? Film je prakticky stále o tom jednom a istom,ale podané je to takou formou,ktorá má šmrnc,a dáva zmysel! Tak počkal som dlhých 18 rokov a pozriem si ich v intervale troch dni po sebe,takto mám menej stresov,ako to celé skončilo.Hm,za takú dlhú dobu spraviť takéto tri filmy,to chce najmä tvorivý potenciál,ktorý Linklater má a zúžitkuje ho v nasledujúcom projekte BOYHOOD,ktorý mu zaberie veľa času a s dvorným hercom v partii,Ethanom Hawkeom! (03.03.2015)